Kreativ

ŠTÍTEK: Mikulčice

Hudci rozezní sál ve Staré Břeclavi

Tip na pátek 22. listopadu: Kulturní dům rozezní hudci

O víkendu rozezní sál kulturního domu ve Staré Břeclavi cimálové muziky Břeclavska a Slovácka. Na šestatřicátém ročníku Hudeckých dnů zahrají v pátek od osmi hodin večer Břeclavan, Vergariovci, Notečka, Old Stars i cimbálové muziky Matěje Kúrečky, či Vladimíra Beneše.

Vývoj stavby lávky přes řeku Moravu mezi moravskými Mikulčicemi a slovenskými Kopčany.

Turisty vábí lávka už před otevřením

Mikulčice – V úterý přesně v poledne se otevře lávka pro pěší a cyklisty mezi Slovanským hradištěm u Mikulčic na Hodonínsku a kopčanským kostelem na Slovensku. Novinka propojí nejen velkomoravské památky na březích řeky Moravy.

Dubňany se s narůstajícím počtem obyvatel, který souvisel s důlním a zpracovatelským průmyslem, dostaly v roce 1964 mezi města.

Průmysl na Hodonínsku? Noví majitelé a propouštění

Tisíce zaměstnanců opouštěly na přelomu dvacátého a jednadvacátého století nadobro brány velkých průmyslových areálů v hodonínském okresu. Zkrachoval republikový gigant v produkci překližek v Hodoníně, naposledy vyfárali horníci z dolů u Dubňan či v Mikulčicích. Skončila i výroba kyjovských sýrů.

Karel Kapoun

Před 117 lety se narodil básník a rozhlasový redaktor Karel Kapoun. Byl z Dubňan

Dubňany /STALO SE PŘED/ - Ve čtvrtek uplyne 117 let od narození básníka, rozhlasového redaktora a učitele Karla Kapouna. Kapoun se narodil v Dubňanech v rodině dřevařského soustružníka a pracovníka sklárny. Po studiu na hodonínské reálce a na Učitelském ústavu v Brně působil od roku 1921 jako učitel v Mikulčicích a poté v Lužicích.

Vývoj stavby lávky přes řeku Moravu mezi moravskými Mikulčicemi a slovenskými Kopčany.

Projdou se po novém mostě, s vlajkou zdarma vystoupají na vyhlídkovou věž

Mikulčice – Už v pátek začíná u Mikulčic série akcí pod názvem Pocta mikulčickým Valům. O pátečním dopoledni uvidí žáci na Slovanském hradišti nejen let či lov v podání dravých ptáků. „Při dalším pobytu se děti seznámí s důležitou prací archeologů, vyzkouší si nejen vyhledávání předmětů, ale také třeba drcení obilek pomocí dvou kamenů, tedy ruční výrobu mouky,“ upozornil vedoucí památníku František Synek.

Projevy difuzní idiopatické hyperostózy skeletu (DISH) na kostnicovém materiálu z Bělé pod Bezdězem z roku 2014.

Cukrovka, bolesti zad? Archeologové přišli se zajímavým vzkazem z minulosti

Bolavá záda - a možná i cukrovka. I taková onemocnění, jež jsme zvyklí považovat spíše za civilizační choroby a přičítat je tomu, že jsou lidé zpohodlnělí, líní, bez pohybu a přejídají se nezdravou stravou, tu byla „odjakživa“. Naznačují to alespoň poznatky archeologů, vycházející ze zkoumání kosterních ostatků.

Projevy difuzní idiopatické hyperostózy skeletu (DISH) na kostnicovém materiálu z Bělé pod Bezdězem z roku 2014.

Doklady moderních nemocí nacházejí i archeologové

Bolavá záda - a možná i cukrovka. I taková onemocnění, jež jsme zvyklí považovat spíše za civilizační choroby a přičítat je tomu, že jsou lidé zpohodlnělí, líní, bez pohybu a přejídají se nezdravou stravou, tu byla „odjakživa“. Naznačují to alespoň poznatky archeologů, vycházející ze zkoumání kosterních ostatků.

Projevy difuzní idiopatické hyperostózy skeletu (DISH) na kostnicovém materiálu z Bělé pod Bezdězem z roku 2014.

Doklady moderních nemocí nacházejí i archeologové

Bolavá záda - a možná i cukrovka. I taková onemocnění, jež jsme zvyklí považovat spíše za civilizační choroby a přičítat je tomu, že jsou lidé zpohodlnělí, líní, bez pohybu a přejídají se nezdravou stravou, tu byla „odjakživa“. Naznačují to alespoň poznatky archeologů, vycházející ze zkoumání kosterních ostatků.

Projevy difuzní idiopatické hyperostózy skeletu (DISH) na kostnicovém materiálu z Bělé pod Bezdězem z roku 2014.

Doklady moderních nemocí nacházejí i archeologové

Bolavá záda - a možná i cukrovka. I taková onemocnění, jež jsme zvyklí považovat spíše za civilizační choroby a přičítat je tomu, že jsou lidé zpohodlnělí, líní, bez pohybu a přejídají se nezdravou stravou, tu byla „odjakživa“. Naznačují to alespoň poznatky archeologů, vycházející ze zkoumání kosterních ostatků.

Projevy difuzní idiopatické hyperostózy skeletu (DISH) na kostnicovém materiálu z Bělé pod Bezdězem z roku 2014.

Doklady moderních nemocí nacházejí i archeologové

Bolavá záda - a možná i cukrovka. I taková onemocnění, jež jsme zvyklí považovat spíše za civilizační choroby a přičítat je tomu, že jsou lidé zpohodlnělí, líní, bez pohybu a přejídají se nezdravou stravou, tu byla „odjakživa“. Naznačují to alespoň poznatky archeologů, vycházející ze zkoumání kosterních ostatků.

Projevy difuzní idiopatické hyperostózy skeletu (DISH) na kostnicovém materiálu z Bělé pod Bezdězem z roku 2014.

Doklady moderních nemocí nacházejí i archeologové

Bolavá záda - a možná i cukrovka. I taková onemocnění, jež jsme zvyklí považovat spíše za civilizační choroby a přičítat je tomu, že jsou lidé zpohodlnělí, líní, bez pohybu a přejídají se nezdravou stravou, tu byla „odjakživa“. Naznačují to alespoň poznatky archeologů, vycházející ze zkoumání kosterních ostatků.

Projevy difuzní idiopatické hyperostózy skeletu (DISH) na kostnicovém materiálu z Bělé pod Bezdězem z roku 2014.

Doklady moderních nemocí nacházejí i archeologové

Bolavá záda - a možná i cukrovka. I taková onemocnění, jež jsme zvyklí považovat spíše za civilizační choroby a přičítat je tomu, že jsou lidé zpohodlnělí, líní, bez pohybu a přejídají se nezdravou stravou, tu byla „odjakživa“. Naznačují to alespoň poznatky archeologů, vycházející ze zkoumání kosterních ostatků.

Projevy difuzní idiopatické hyperostózy skeletu (DISH) na kostnicovém materiálu z Bělé pod Bezdězem z roku 2014.

Doklady moderních nemocí nacházejí i archeologové

Bolavá záda - a možná i cukrovka. I taková onemocnění, jež jsme zvyklí považovat spíše za civilizační choroby a přičítat je tomu, že jsou lidé zpohodlnělí, líní, bez pohybu a přejídají se nezdravou stravou, tu byla „odjakživa“. Naznačují to alespoň poznatky archeologů, vycházející ze zkoumání kosterních ostatků.

Lidé se bavili na Mutěnických vinařských dnech, které mají historii dlouhou několik desítek let.

OBRAZEM: Víno i kultura pod deštníkem. Stovky lidí neodradil ani déšť

Mutěnice – Tento víkend se toho děje spousta. Celá řada vinařských akcí. K tomu od rána prší. Ani to však neodrazuje zhruba čtyři stovky lidí od toho, aby sobotní odpoledne strávili v areálu Pod Búdama v Mutěnicích. Na Mutěnických vinařských dnech, které mají historii dlouhou několik desítek let. 

Řezbář v osadě Úlfdaly, kterou v Liptále založila historická družina Jagari.

V Údolí vlků u Liptálu ožívají prastaré severské legendy

Vstup do osady umožňuje mohutná dřevěná brána s vyvýšeným a zastřešeným ochozem, na kterou po obou stranách navazuje pevná palisáda. Průčelí brány zdobí umně vyřezaný znak, který je společným dílem Jakuba Vaniše, jež jej navrhl a řezbářky Šárky Staňkové.

Ilustrační foto.

Nejlepší víno Slovácka má Sůkal

Nový Poddvorov – Rulandské modré z vinařství Milana Sůkala v Novém Poddvorově se stalo nejlepším vínem Slovácké vinařské podoblasti. Dvoudenní hodnocení zahájilo na Moravě Národní soutěž vín 2019.

Skladatel lidových písní Fanoš Mikulecký a jeho klavír. Ten ještě existuje. „Už nehraje a nejde ani opravit,“ řekla Mikuleckého dcera Štěpánka Peléšková. Posloužit by ale ještě mohl v muzeu nesoucím Mikuleckého jméno.

Před 107 lety se narodil skladatel písní a folklorista Fanoš Mikulecký

Hodonínsko /STALO SE PŘED/ - Fanoš Mikulecký byl skladatel písní, malíř a folklorista. Od mládí hrával na harmoniku, housle, cimbál a klavír. Noty se naučil až ve dvaceti letech. První písničku V téj našéj zahrádce šohajek stál napsal pravděpodobně v letech 1930 nebo 1931. Pak se písničky rodily jedna za druhou. Z jeho pera vzešli skladby s přírodními náměty. Mezi nejznámější patří třeba Mikulecká dědina nebo V širém poli studánečka.

Usazování lávky přes řeku Moravu spojující Slovanské hradiště v Mikulčicích a slovenské Kopčany. Léto 2019.

Stomilionová lávka přes řeku Moravu spojuje sousedy i památky Velkomoravské říše

Ocelový most přes řeku Moravu od čtvrtka spojuje Slovanské hradiště v Mikulčicích na Hodonínsku a lokalitu Kopčany na Slovensku. Cílem výstavby mostu je vytvoření propojeného přeshraničního Archeoparku Mikulčice-Kopčany. „Lávka propojuje památky Velkomoravské říše, ale také unikátní přírodu a dvě národní sítě cyklostezek,“ uvedl hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek.

Usazování lávky přes řeku Moravu spojující Slovanské hradiště v Mikulčicích a slovenské Kopčany. Léto 2019.

Stomilionová lávka přes řeku Moravu spojuje sousedy i památky Velkomoravské říše

Mikulčice – Ocelový most přes řeku Moravu od čtvrtka spojuje Slovanské hradiště v Mikulčicích na Hodonínsku a lokalitu Kopčany na Slovensku. Cílem výstavby mostu je vytvoření propojeného přeshraničního Archeoparku Mikulčice-Kopčany. „Lávka propojuje památky Velkomoravské říše, ale také unikátní přírodu a dvě národní sítě cyklostezek,“ uvedl hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek.

Ilustrační foto.

Tip Deníku: Děti si užijí den jako archeologové

Hodonín - Prožij den jako archeolog. Takové heslo razí Městská knihovna v Hodoníně. Pořádá totiž Archeoden. „Program bude spojený s výletem na výzkumnou archeologickou základnu do Mikulčic a na Slovanské hradiště," uvádí pořadatelé.

Ilustrační foto

O Mojmírův poklad má vítěze

Velká nad Veličkou - Devátý ročník soutěže Slovanského hradiště v Mikulčicích O Mojmírův poklad má vítěze. Ve čtvrtek 27. června převzali ceny ve Velké nad Veličkou.

Ilustrační foto.

Drtiči nabírají síly na sezonu. Každý trénink je jiný, pochvaluje si Charvát

Hodonín - Dlouhé běhy u něj nehrozí, ale baví ho cvičení, a když má čas, připravuje se individuálně. Po sezoně si chodí zahrát fotbal do Mikulčic, aby měl i jiný pohyb. „V sezoně po práci jsem rád, že vůbec stíhám tréninky a zápasy, takže do posilovny a k cvičení se dostanu mnohem méně, než bych chtěl, a tak si to v létě musím vynahradit,“ říká útočník Drtičů Matěj Charvát.