Kreativ

ŠTÍTEK: Národní památkový ústav

Komentované noční prohlídky na Hradozámecké noci v karlínské Invalidovně byly všechny vyprodány.

Obrazem: Noční prohlídky na Hradozámeckou noc v Invalidovně všechny vyprodali

/Video, foto/ O sobotní Hradozámeckou noc v Praze byl veliký zájem. Hodně zklamaných návštěvníků se nedostalo na komentované noční prohlídky v karlínské Invalidovně. Na výběr ještě měli v rámci akce také program ve Chvalském zámku, v sídle Senátu a v zahradách pod Pražským hradem. Do Invalidovny jsme se vydali s redakčním objektivem.

Uvidíte scénický souboj sv. Jiřího s drakem

Na scénické ztvárnění legendy si nechali vyrobit draka. Uvidíte ho v sobotu

Zlatým hřebem programu Hradozámecké noci na zámku v Českém Krumlově bude v sobotu 27. srpna scénické ztvárnění legendy boje svatého Jiří s drakem. K tomuto nevšednímu experimentu inspirovala českokrumlovského kastelána Pavla Slavka černobílá fotografie z roku 1957, která zachycuje jednu z rekvizit barokního divadla - plechového draka. Jeho replika bude chrlit oheň a snese se na zámecké nádvoří. 

Pohled na hrad Házmburk z vrtulníku.

Hrad Házmburk: Krále Českého středohoří nedokázali pokořit ani husité

Pokud za královnu Českého středohoří považujeme Milešovku, králem může být jedině Házmburk. Takto je na webu Národního památkového ústavu popsána zřícenina hradu Házmburk. A že jde o charakteristiku zcela přesnou, přesvědčí návštěvníky už první pohled na tuto dominantu krajiny dolního Poohří. Věže gotického hradu ční hrdě do výšky a jsou viditelné na vzdálenost až několika desítek kilometrů. Zřícenina se nachází na samotném vrcholu strmého čedičového masivu a tiše připomíná dávnou slávu nedobytného hradu.

Kaple Panny Marie Pomocné.

V Chlumčanech opravili kapli. Dostala ocenění

Opravy se dočkala dominanta Chlumčan, kaple Panny Marie Pomocné, která stojí na východním okraji vsi. Za její celkovou obnovu včetně restaurování bočního oltáře sv. Dominika získala letos obec ocenění Památka Plzeňského kraje 2021.

Noční slavnost na Piazza del Campo v Sieně, obraz: neznámý autor.

Recenze výstavy: Šlechtické slavnosti a zábavy

Historický, společenský a kulturní význam aristokracie v zemích Koruny české je obsahem projektu Národního památkového ústavu nazvaného Po stopách šlechtických rodů. V uplynulých jedenácti ročnících se předmětem pozornosti organizátorů stali mj. Rožmberkové, Pernštejnové, Valdštejnové, Clam-Gallasové a témata, která se týkala např. působení české šlechty v evropské diplomacii a tzv. Velká hradozámecká inventura, kdy bylo možné důkladně poznat prostředí významných památkových objektů. Renesanční, barokní, rokoková i osvícenecká šlechta se nevěnovala pouze spravování svého majetku, případně vojenské či diplomatické službě panovníkovi, ale součástí života sebevědomých kavalírů, související s jejich reprezentací (někdy spíše prezentací), byly i galantní slavnosti. Aristokraté získali pořádáním rozmanitých kratochvílí věhlas a pomocí jejich zdárného průběhu mohli navázat i prohloubit společenské kontakty. Tato obvyklost platila i pro rody jakými byli Rožmberkové, Eggenbergové a Schwarzenbergové – majitelé zámku v Českém Krumlově - příhodně vybraného pro konání nynější reprezentativní výstavy s názvem Šlechtické slavnosti a zábavy, která je součástí dvanáctého ročníku projektu Po stopách šlechtických rodů.

Noční slavnost na Piazza del Campo v Sieně, obraz: neznámý autor.

Recenze výstavy: Šlechtické slavnosti a zábavy

Historický, společenský a kulturní význam aristokracie v zemích Koruny české je obsahem projektu Národního památkového ústavu nazvaného Po stopách šlechtických rodů. V uplynulých jedenácti ročnících se předmětem pozornosti organizátorů stali mj. Rožmberkové, Pernštejnové, Valdštejnové, Clam-Gallasové a témata, která se týkala např. působení české šlechty v evropské diplomacii a tzv. Velká hradozámecká inventura, kdy bylo možné důkladně poznat prostředí významných památkových objektů.

Noční slavnost na Piazza del Campo v Sieně, obraz: neznámý autor.

Recenze výstavy: Šlechtické slavnosti a zábavy

Historický, společenský a kulturní význam aristokracie v zemích Koruny české je obsahem projektu Národního památkového ústavu nazvaného Po stopách šlechtických rodů. V uplynulých jedenácti ročnících se předmětem pozornosti organizátorů stali mj. Rožmberkové, Pernštejnové, Valdštejnové, Clam-Gallasové a témata, která se týkala např. působení české šlechty v evropské diplomacii a tzv. Velká hradozámecká inventura, kdy bylo možné důkladně poznat prostředí významných památkových objektů. Renesanční, barokní, rokoková i osvícenecká šlechta se nevěnovala pouze spravování svého majetku, případně vojenské či diplomatické službě panovníkovi, ale součástí života sebevědomých kavalírů, související s jejich reprezentací (někdy spíše prezentací), byly i galantní slavnosti. Aristokraté získali pořádáním rozmanitých kratochvílí věhlas a pomocí jejich zdárného průběhu mohli navázat i prohloubit společenské kontakty. Tato obvyklost platila i pro rody jakými byli Rožmberkové, Eggenbergové a Schwarzenbergové – majitelé zámku v Českém Krumlově - příhodně vybraného pro konání nynější reprezentativní výstavy s názvem Šlechtické slavnosti a zábavy, která je součástí dvanáctého ročníku projektu Po stopách šlechtických rodů.

Noční slavnost na Piazza del Campo v Sieně, obraz: neznámý autor.

Recenze výstavy: Šlechtické slavnosti a zábavy

Historický, společenský a kulturní význam aristokracie v zemích Koruny české je obsahem projektu Národního památkového ústavu nazvaného Po stopách šlechtických rodů. V uplynulých jedenácti ročnících se předmětem pozornosti organizátorů stali mj. Rožmberkové, Pernštejnové, Valdštejnové, Clam-Gallasové a témata, která se týkala např. působení české šlechty v evropské diplomacii a tzv. Velká hradozámecká inventura, kdy bylo možné důkladně poznat prostředí významných památkových objektů. Renesanční, barokní, rokoková i osvícenecká šlechta se nevěnovala pouze spravování svého majetku, případně vojenské či diplomatické službě panovníkovi, ale součástí života sebevědomých kavalírů, související s jejich reprezentací (někdy spíše prezentací), byly i galantní slavnosti. Aristokraté získali pořádáním rozmanitých kratochvílí věhlas a pomocí jejich zdárného průběhu mohli navázat i prohloubit společenské kontakty. Tato obvyklost platila i pro rody jakými byli Rožmberkové, Eggenbergové a Schwarzenbergové – majitelé zámku v Českém Krumlově - příhodně vybraného pro konání nynější reprezentativní výstavy s názvem Šlechtické slavnosti a zábavy, která je součástí dvanáctého ročníku projektu Po stopách šlechtických rodů.

Protesty jsou marné. Roklanská chata na Šumavě půjde k zemi

Protesty jsou marné. Roklanská chata na Šumavě půjde k zemi

Roklanská chata nedaleko šumavské Modravy půjde po bezmála sto letech k zemi. S rozhodnutím Správy Národního parku Šumava nesouhlasí turisté ani politici, vedení parku ale na záměru zlikvidovat objekt, který je podle něj v dezolátním stavu, trvá. Na místě nic nového vybudováno nebude, oblast zůstane pro milovníky Šumavy zcela uzavřená.

Vědci provádějí účelové meteorologické měření v centru Olomouce

Města čekají pekelná vedra. Nekropte a sázejte stromy, radí vědci

Slunce praží z oblohy a úleva v masách betonu, kočičích hlav a asfaltu, které pohltí každý paprsek, prostě nepřichází. Města jsou plná neprostupných povrchů, které nasávají horko a vytváří z měst výheň. A bude hůř. Vědci proto vymysleli návod, jak teplotní stres ve městech snížit. Pomoc spočívá především ve výsadbě stromů. Ta ale může narazit na odpor památkářů i špatnou péči.

Národní divadlo.

Národní divadlo zdraží vstupné, ceny za energie mu stouply skoro trojnásobně

/FOTOGALERIE/ Národní divadlo (ND) od září zvýší ceny vstupného, ceny činoherních představení se s novou sezonou plošně zdraží asi o 15 procent, u baletu se o stejnou sumu navýší ceny vybraných představení. Divadlo odhaduje, že letos zaplatí za energie o 285 procent více než loni. Cena za energie je významným zásahem do rozpočtu první české scény, která proto zvýší ceny vstupného.

Bourání ikonické Abecedy v Jablonci.

Bourání ikonické Abecedy v Jablonci vzbudilo rozruch, vznikla i petice

Chodili kolem nich každý den, míjeli je při odchodu z domovů i při návratu zpět. Obyvatelé sedmi panelových domů jabloneckého sídliště v Liberecké ulici se mohli cítit výjimečně. Až doposud. Vchody totiž zdobily zídky obložené červenou mozaikou a žlutými písmeny. Nyní bude jablonecká Abeceda s písmeny A až M o sedm z nich chudší.

Mezinárodní závody spřežení Rudolfův pohár v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem.

FOTO, VIDEO: Hřebčín chce mít v UNESCO vozatajství a výcvik kočárových koní

Jsou to už tři roky, co národní hřebčín Kladruby nad Labem vstoupil mezi světový výkvět památek, v UNESCO je od roku 2019. Starokladrubské koně každoročně přilákají do regionu tisíce návštěvníků. Jedna ze čtyř památek kulturního dědictví v kraji chce na seznam světového dědictví zapsat i své vozatajství a výcvik kočárových koní.

Mezinárodní závody spřežení Rudolfův pohár v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem.

FOTO, VIDEO: Hřebčín chce mít v UNESCO vozatajství a výcvik kočárových koní

Jsou to už tři roky, co národní hřebčín Kladruby nad Labem vstoupil mezi světový výkvět památek, v UNESCO je od roku 2019. Starokladrubské koně každoročně přilákají do regionu tisíce návštěvníků. Jedna ze čtyř památek kulturního dědictví v kraji chce na seznam světového dědictví zapsat i své vozatajství a výcvik kočárových koní.

Manželé Markéta a Michal Kaplanovi koupili zámek v Nemilkově před šesti lety, od té doby ho opravují. Zpřístupnili ho i turistům.

Pohodička v luxusu? Kdepak, i zámečtí páni musejí makat

Michal Kaplan v kraťasech a tílku právě řeší se řemeslníkem opravu podlahy jedné z místností na zámku v Nemilkově na Klatovsku a chystá se přiložit ruku k dílu, zatímco jeho žena Markéta provádí skupinku turistů a poutavě jim vypráví o historii objektu, za což si na konci vyslouží potlesk.

Kaplička ve Studenci před vihřicí a po ní. Se souhlasem Bohumíra Nikla

Cenná kaplička ve Studenci se staví znovu, padla na ni loni stoletá lípa

Opravy se po víc než roce dočkala historicky cenná kaplička v Novém Studenci u Ždírce nad Doubravou na Havlíčkobrodsku. Padla na ni loni stoletá lípa, která nevydržela nápor vichru. Ždírecko přišlo o kulturní památku státem chráněnou. Kaplička se zaskví v celé kráse do konce roku.

Archeologické nálezy v historickém jádru Nového Jičína

Archeologové hlásí cenný objev v historickém jádru Nového Jičína

/FOTOGALERIE/ Cenný nález objevili archeologové a památkáři při výzkumu městského domu v Křižíkově ulici v historickém centru Nového Jičína. Jde o dobře dochované pozůstatky kuchyně ze středověku a také další zajímavá zjištění ke stavebním počátkům města.

Kontrolní den v opravované synagoze v Budyni nad Ohří.

Dochovala se jediná fotka vnitřku. Přesto chtějí synagogu se vším, co k ní patří

/FOTO, VIDEO/ Štědrou dotaci z Norských fondů dostalo město na opravu synagogy. Za 22 milionů korun jí dá nejen nový kabát, ale zajistí i restaurátorské práce v interiéru. V pátek 22. července se v synagoze uskutečnil jeden z řady kontrolních dnů. Kromě zástupců města a zhotovitele se ho účastnili i lidé z Židovské obce či památkáři.

Fotovoltaika. Ilustrační foto.

Polička šetří, hledá místa pro solární panely. Pravidla památkářů jsou přísná

Rostoucí ceny energií nutí města v kraji hledat nová řešení. Polička vsadí na fotovoltaické panely. Objeví se na několika městských budovách. Obnovitelné zdroje jsou v Poličce zatím téměř nevyužité. Solární panely se nacházejí na halách dvou firem a dvou rodinných domů. Ve městě připadají v úvahu pro fotovoltaiku střechy základních a mateřských škol. Mohla by se také objevit na domově pro seniory a střechách orientovaných na jih.

Stará škola v Křižanech.

Neděle pod Ještědem: Písničkáře Koubka i Bratry v triku uvede Igor Hnízdo

/FOTO/ Historická památka nedaleko Liberce, Stará škola Křižany, láká na letní festival Školní Tranzistor. Odehraje se tu na Dnech lidové architektury v neděli 24. července od 13 hodin. Zve na koncerty, divadla, prohlídku památky, ale i interaktivní tématické dílny pro děti se zkušenými lektory. Vstupné je dobrovolné.

Pozůstatky Štolpišské silnice

Lidé odnášejí z Jizerských hor kus historie. Mizí stoleté mezníky i patníky

Pátrání po zmizelém kamenném mezníku vyhlásili před pár dny horalé a příznivci Jizerských hor. Od Bukové hory zmizel historický mezník číslo 31, který tam dobrých dvě stě let vyznačoval hranici katastru. To, že si lidé odnášejí z Jizerských hor a okolí kamenné mezníky, patníky i historické sloupky vymezující stovky let hranice území, panství či obor, bohužel není ojedinělý jev.

Karviná, Důl ČSA.

Budoucnost Dolu ČSA v Karviné? Muzeum nebo elektrárna, památkáři jsou pro

/FOTOGALERIE/ Národní muzeum hornictví s expozicemi, kulturní a společenské centrum, ubytovací kapacity. Ale také prostory pro malé a střední firmy i plochy pro výstavbu fotovoltaických elektráren, případně dalších zařízení na podporu cirkulární ekonomiky. Takto by mohla v budoucnu vypadat část areál Dolu ČSA v Karviné, který byl v únoru 2021 uzavřen.