Loupežnický most nedaleko Meziříčí: památka stále skomírá. Hrozí, že se zřítí
Vysoký nebo také Loupežnický most nedaleko Velkého Meziříčí na Žďársku nadále chátrá. Nyní tak hrozí, že se zanedbávaná stavba z konce šestnáctého století zřítí.
Vysoký nebo také Loupežnický most nedaleko Velkého Meziříčí na Žďársku nadále chátrá. Nyní tak hrozí, že se zanedbávaná stavba z konce šestnáctého století zřítí.
Vysoký nebo také Loupežnický most nedaleko Velkého Meziříčí na Žďársku nadále chátrá. Nyní tak hrozí, že se zanedbávaná stavba z konce šestnáctého století zřítí.
/Video, foto/ O sobotní Hradozámeckou noc v Praze byl veliký zájem. Hodně zklamaných návštěvníků se nedostalo na komentované noční prohlídky v karlínské Invalidovně. Na výběr ještě měli v rámci akce také program ve Chvalském zámku, v sídle Senátu a v zahradách pod Pražským hradem. Do Invalidovny jsme se vydali s redakčním objektivem.
Zlatým hřebem programu Hradozámecké noci na zámku v Českém Krumlově bude v sobotu 27. srpna scénické ztvárnění legendy boje svatého Jiří s drakem. K tomuto nevšednímu experimentu inspirovala českokrumlovského kastelána Pavla Slavka černobílá fotografie z roku 1957, která zachycuje jednu z rekvizit barokního divadla - plechového draka. Jeho replika bude chrlit oheň a snese se na zámecké nádvoří.
Otlučená omítka, poškozená sgrafita i střecha. Renesanční zámek v Litomyšli čeká deset let na rekonstrukci. Ta měla odstartovat letos v červenci. Nezačala, protože se jeden z účastníků výběrového řízení na dodavatele odvolal. Ohrožená je tak evropská dotace na opravu památky UNESCO.
Události s tématem Lidové stavitelství 19. století v jižních Čechách navštívil fotograf Miloš Dědič, kterému děkujeme za příspěvek. Na rodinnou akci dorazil i Zdeněk Troška.
Letní prázdniny jsou neodmyslitelně spjaty s dovolenými, výlety a odpočinkem. Vítaným cílem turistů jsou také hrady a zámky ve správě Národního památkového ústavu, v Libereckém kraji jich je celkem osm.
Pokud za královnu Českého středohoří považujeme Milešovku, králem může být jedině Házmburk. Takto je na webu Národního památkového ústavu popsána zřícenina hradu Házmburk. A že jde o charakteristiku zcela přesnou, přesvědčí návštěvníky už první pohled na tuto dominantu krajiny dolního Poohří. Věže gotického hradu ční hrdě do výšky a jsou viditelné na vzdálenost až několika desítek kilometrů. Zřícenina se nachází na samotném vrcholu strmého čedičového masivu a tiše připomíná dávnou slávu nedobytného hradu.
Opravy se dočkala dominanta Chlumčan, kaple Panny Marie Pomocné, která stojí na východním okraji vsi. Za její celkovou obnovu včetně restaurování bočního oltáře sv. Dominika získala letos obec ocenění Památka Plzeňského kraje 2021.
Hradozámecká noc, akce každoročně pořádaná Národním památkovým ústavem, se letos opět uskuteční i na řadě památek v Plzeňském kraji. Její 12. ročník se koná poslední prázdninovou sobotu 27. srpna.
Historický, společenský a kulturní význam aristokracie v zemích Koruny české je obsahem projektu Národního památkového ústavu nazvaného Po stopách šlechtických rodů. V uplynulých jedenácti ročnících se předmětem pozornosti organizátorů stali mj. Rožmberkové, Pernštejnové, Valdštejnové, Clam-Gallasové a témata, která se týkala např. působení české šlechty v evropské diplomacii a tzv. Velká hradozámecká inventura, kdy bylo možné důkladně poznat prostředí významných památkových objektů. Renesanční, barokní, rokoková i osvícenecká šlechta se nevěnovala pouze spravování svého majetku, případně vojenské či diplomatické službě panovníkovi, ale součástí života sebevědomých kavalírů, související s jejich reprezentací (někdy spíše prezentací), byly i galantní slavnosti. Aristokraté získali pořádáním rozmanitých kratochvílí věhlas a pomocí jejich zdárného průběhu mohli navázat i prohloubit společenské kontakty. Tato obvyklost platila i pro rody jakými byli Rožmberkové, Eggenbergové a Schwarzenbergové – majitelé zámku v Českém Krumlově - příhodně vybraného pro konání nynější reprezentativní výstavy s názvem Šlechtické slavnosti a zábavy, která je součástí dvanáctého ročníku projektu Po stopách šlechtických rodů.
Pohled do středověku v rámci Roku šlechtických slavností připravila o víkendu, v sobotu 20. a neděli 21. srpna, správa hradu Landštejn ve spolupráci se skupinou historického šermu Páni z Hradce.
Při pohledu na ně jako by na člověka padl stín dávné tragédie. Nebylo by divu, místa, kde smírčí kříže stojí, byla zbrocená lidskou krví, která byla prolita nezřídka kvůli nešťastné lásce nebo lakotě. Jen například na území Olomouckého kraje jsou těchto kamenných symbolů pokání desítky.
Hod kládou, degustace whisky či mistrovství dudáků představovaly jen zlomek programu Skotských her.
Na černobílých snímcích z archivu Martina Dolejše si můžete vyzkoušet své znalosti Blatné. Určitě na nich poznáte Vilu Fialu i vilu velkého pěstitele růží Jana Böhma, ale co ostatní zákoutí města? Za pokytnutí fotek Martinovi Dolejšímu děkujeme.
Při pohledu na ně jako by na člověka padl stín dávné tragédie. Nebylo by divu, místa, kde smírčí kříže stojí, byla zbrocená lidskou krví, která byla prolita nezřídka kvůli nešťastné lásce nebo lakotě. Na území Olomouckého kraje jsou těchto kamenných symbolů pokání desítky.
Historický, společenský a kulturní význam aristokracie v zemích Koruny české je obsahem projektu Národního památkového ústavu nazvaného Po stopách šlechtických rodů. V uplynulých jedenácti ročnících se předmětem pozornosti organizátorů stali mj. Rožmberkové, Pernštejnové, Valdštejnové, Clam-Gallasové a témata, která se týkala např. působení české šlechty v evropské diplomacii a tzv. Velká hradozámecká inventura, kdy bylo možné důkladně poznat prostředí významných památkových objektů.
Historický, společenský a kulturní význam aristokracie v zemích Koruny české je obsahem projektu Národního památkového ústavu nazvaného Po stopách šlechtických rodů. V uplynulých jedenácti ročnících se předmětem pozornosti organizátorů stali mj. Rožmberkové, Pernštejnové, Valdštejnové, Clam-Gallasové a témata, která se týkala např. působení české šlechty v evropské diplomacii a tzv. Velká hradozámecká inventura, kdy bylo možné důkladně poznat prostředí významných památkových objektů. Renesanční, barokní, rokoková i osvícenecká šlechta se nevěnovala pouze spravování svého majetku, případně vojenské či diplomatické službě panovníkovi, ale součástí života sebevědomých kavalírů, související s jejich reprezentací (někdy spíše prezentací), byly i galantní slavnosti. Aristokraté získali pořádáním rozmanitých kratochvílí věhlas a pomocí jejich zdárného průběhu mohli navázat i prohloubit společenské kontakty. Tato obvyklost platila i pro rody jakými byli Rožmberkové, Eggenbergové a Schwarzenbergové – majitelé zámku v Českém Krumlově - příhodně vybraného pro konání nynější reprezentativní výstavy s názvem Šlechtické slavnosti a zábavy, která je součástí dvanáctého ročníku projektu Po stopách šlechtických rodů.
Historický, společenský a kulturní význam aristokracie v zemích Koruny české je obsahem projektu Národního památkového ústavu nazvaného Po stopách šlechtických rodů. V uplynulých jedenácti ročnících se předmětem pozornosti organizátorů stali mj. Rožmberkové, Pernštejnové, Valdštejnové, Clam-Gallasové a témata, která se týkala např. působení české šlechty v evropské diplomacii a tzv. Velká hradozámecká inventura, kdy bylo možné důkladně poznat prostředí významných památkových objektů. Renesanční, barokní, rokoková i osvícenecká šlechta se nevěnovala pouze spravování svého majetku, případně vojenské či diplomatické službě panovníkovi, ale součástí života sebevědomých kavalírů, související s jejich reprezentací (někdy spíše prezentací), byly i galantní slavnosti. Aristokraté získali pořádáním rozmanitých kratochvílí věhlas a pomocí jejich zdárného průběhu mohli navázat i prohloubit společenské kontakty. Tato obvyklost platila i pro rody jakými byli Rožmberkové, Eggenbergové a Schwarzenbergové – majitelé zámku v Českém Krumlově - příhodně vybraného pro konání nynější reprezentativní výstavy s názvem Šlechtické slavnosti a zábavy, která je součástí dvanáctého ročníku projektu Po stopách šlechtických rodů.
Roklanská chata nedaleko šumavské Modravy půjde po bezmála sto letech k zemi. S rozhodnutím Správy Národního parku Šumava nesouhlasí turisté ani politici, vedení parku ale na záměru zlikvidovat objekt, který je podle něj v dezolátním stavu, trvá. Na místě nic nového vybudováno nebude, oblast zůstane pro milovníky Šumavy zcela uzavřená.
Slunce praží z oblohy a úleva v masách betonu, kočičích hlav a asfaltu, které pohltí každý paprsek, prostě nepřichází. Města jsou plná neprostupných povrchů, které nasávají horko a vytváří z měst výheň. A bude hůř. Vědci proto vymysleli návod, jak teplotní stres ve městech snížit. Pomoc spočívá především ve výsadbě stromů. Ta ale může narazit na odpor památkářů i špatnou péči.
Zlikvidovat, nebo zachovat? Lidé žijící na sídlišti Abeceda v jablonecké ulici Liberecká se musí dohodnout, zda zachovat zídky s abecedním pořadím jednotlivých vchodů, nebo je odstranit. Zídky se přitom za padesát let své existence staly symbolem sídliště, které znají tisíce Jablonečanů i mnoho lidí napříč krajem.
Do konce roku by měla začít sloužit příjezdová hala v nové podobě. Řízení vlakového provozu bude v jižní věži. Zatím sídlí v provizorních prostorách.
/FOTOGALERIE/ Národní divadlo (ND) od září zvýší ceny vstupného, ceny činoherních představení se s novou sezonou plošně zdraží asi o 15 procent, u baletu se o stejnou sumu navýší ceny vybraných představení. Divadlo odhaduje, že letos zaplatí za energie o 285 procent více než loni. Cena za energie je významným zásahem do rozpočtu první české scény, která proto zvýší ceny vstupného.
Historický, společenský a kulturní význam aristokracie v zemích Koruny české je obsahem projektu Národního památkového ústavu nazvaného Po stopách šlechtických rodů. Expozice je od 1. července do 30. října 2022 instalována v bývalé mincovně českokrumlovského zámku.
Chodili kolem nich každý den, míjeli je při odchodu z domovů i při návratu zpět. Obyvatelé sedmi panelových domů jabloneckého sídliště v Liberecké ulici se mohli cítit výjimečně. Až doposud. Vchody totiž zdobily zídky obložené červenou mozaikou a žlutými písmeny. Nyní bude jablonecká Abeceda s písmeny A až M o sedm z nich chudší.
Jsou to už tři roky, co národní hřebčín Kladruby nad Labem vstoupil mezi světový výkvět památek, v UNESCO je od roku 2019. Starokladrubské koně každoročně přilákají do regionu tisíce návštěvníků. Jedna ze čtyř památek kulturního dědictví v kraji chce na seznam světového dědictví zapsat i své vozatajství a výcvik kočárových koní.
Jsou to už tři roky, co národní hřebčín Kladruby nad Labem vstoupil mezi světový výkvět památek, v UNESCO je od roku 2019. Starokladrubské koně každoročně přilákají do regionu tisíce návštěvníků. Jedna ze čtyř památek kulturního dědictví v kraji chce na seznam světového dědictví zapsat i své vozatajství a výcvik kočárových koní.
Michal Kaplan v kraťasech a tílku právě řeší se řemeslníkem opravu podlahy jedné z místností na zámku v Nemilkově na Klatovsku a chystá se přiložit ruku k dílu, zatímco jeho žena Markéta provádí skupinku turistů a poutavě jim vypráví o historii objektu, za což si na konci vyslouží potlesk.
Opravy se po víc než roce dočkala historicky cenná kaplička v Novém Studenci u Ždírce nad Doubravou na Havlíčkobrodsku. Padla na ni loni stoletá lípa, která nevydržela nápor vichru. Ždírecko přišlo o kulturní památku státem chráněnou. Kaplička se zaskví v celé kráse do konce roku.
Čtenář Deníku, Stanislav Vaněk, se s námi podělil o recenzi výstavy Šlechtické slavnosti a zábava.
Čtenář Deníku, Stanislav Vaněk, se s námi podělil o recenzi výstavy Šlechtické slavnosti a zábava.
Výstava Šlechtické slavnosti a zábavy navštívil přispěvatel Stanislav Vaněk. Jaké jsou klady expozice? Čtěte recenzi. Děkujeme za zaslané fotky i příspěvek.
V Dolním Podluží úspěšně dokončili opravu střechy hrobky rodiny Brass. Podívejte se na fotografie, jak se dílo podařilo.
/FOTOGALERIE/ Cenný nález objevili archeologové a památkáři při výzkumu městského domu v Křižíkově ulici v historickém centru Nového Jičína. Jde o dobře dochované pozůstatky kuchyně ze středověku a také další zajímavá zjištění ke stavebním počátkům města.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Krása šlechtických exlibris a supralibros. Tak se jmenuje výstava, kterou až do dokonce září hostí Střelnice na Konopišti.
/FOTO, VIDEO/ Štědrou dotaci z Norských fondů dostalo město na opravu synagogy. Za 22 milionů korun jí dá nejen nový kabát, ale zajistí i restaurátorské práce v interiéru. V pátek 22. července se v synagoze uskutečnil jeden z řady kontrolních dnů. Kromě zástupců města a zhotovitele se ho účastnili i lidé z Židovské obce či památkáři.
Rostoucí ceny energií nutí města v kraji hledat nová řešení. Polička vsadí na fotovoltaické panely. Objeví se na několika městských budovách. Obnovitelné zdroje jsou v Poličce zatím téměř nevyužité. Solární panely se nacházejí na halách dvou firem a dvou rodinných domů. Ve městě připadají v úvahu pro fotovoltaiku střechy základních a mateřských škol. Mohla by se také objevit na domově pro seniory a střechách orientovaných na jih.
/FOTO/ Historická památka nedaleko Liberce, Stará škola Křižany, láká na letní festival Školní Tranzistor. Odehraje se tu na Dnech lidové architektury v neděli 24. července od 13 hodin. Zve na koncerty, divadla, prohlídku památky, ale i interaktivní tématické dílny pro děti se zkušenými lektory. Vstupné je dobrovolné.
/FOTOGALERIE/ Památky v majetku Národního památkového ústavu se potýkají s nedostatkem financí. Na hradě Krakovci se proto zatím čeká s realizací zpřístupnění kaple, na niž je již hotový projekt. Zásadní opravy se nedělají ani na Křivoklátě, kde ze stejného důvodu koná méně akcí než obvykle.
Tradiční internetové hlasování veřejnosti pro vítěze speciálního ocenění Památky děkují v soutěži Patrimonium pro futuro je spuštěno. Zájemci o památky mohou podpořit svůj oblíbený památkářský počin do 30. září 2022.
Dva zajímavé soubory uměleckých děl právě prodává Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Jde o dvakrát osm obrazů od malíře Jaromíra Vrzala. Zájemci si je mohou pořídit v elektronické aukci, která začíná za několik hodin.
Doposud zcela neznámou a umělecky výjimečnou středověkou památku ukrýval dlouhá desetiletí římskokatolický kostel svatého Jiljí v Moutnicích na Brněnsku. Tamní farář loni za hlavním oltářem objevil dřevěnou pozdně gotickou sochu Ukřižování.
Doposud zcela neznámou a umělecky výjimečnou středověkou památku ukrýval dlouhá desetiletí římskokatolický kostel svatého Jiljí v Moutnicích na Brněnsku. Tamní farář loni za hlavním oltářem objevil dřevěnou pozdně gotickou sochu Ukřižování.
Na hradě Grabštejn otevřeli sezónní výstavu Afrika Karla Podstatského z Lichtenštejna, která vznikla v rámci projektu Po stopách šlechtických rodů. Cílem projektu je letos představit šlechtické slavnosti a zábavy.
Lidé si předměty z přírody berou k vyzdobení zahrad nebo okolí chat. Často ani netuší, že jde o historickou věc nedocenitelné hodnoty.
Pátrání po zmizelém kamenném mezníku vyhlásili před pár dny horalé a příznivci Jizerských hor. Od Bukové hory zmizel historický mezník číslo 31, který tam dobrých dvě stě let vyznačoval hranici katastru. To, že si lidé odnášejí z Jizerských hor a okolí kamenné mezníky, patníky i historické sloupky vymezující stovky let hranice území, panství či obor, bohužel není ojedinělý jev.
/FOTOGALERIE/ Národní muzeum hornictví s expozicemi, kulturní a společenské centrum, ubytovací kapacity. Ale také prostory pro malé a střední firmy i plochy pro výstavbu fotovoltaických elektráren, případně dalších zařízení na podporu cirkulární ekonomiky. Takto by mohla v budoucnu vypadat část areál Dolu ČSA v Karviné, který byl v únoru 2021 uzavřen.
Červenec a srpen jsou neodmyslitelně spjaty s dovolenými, výlety a odpočinkem. Vítaným cílem turistů jsou také hrady a zámky ve správě Národního památkového ústavu, na Liberecku jich je celkem osm.
/FOTO, VIDEO/ Na semafory nyní projíždějí auta a motorky po hlavní silnici kolem Bartolomějského náměstí ve Veselí nad Moravou. Důvodem je zahájení prací na výměně povrchu tamního úseku silnice první třídy číslo čtyřiapadesát.