Kreativ

ŠTÍTEK: Národní památkový ústav

Medvěd Jiří si pochutnává na narozeninovém dortu na zámku Konopiště; archivní foto (rok 2014)

Medvěd Jirka se z Konopiště do ostravské zoo přestěhuje na podzim

Tento týden proběhlo on-line setkání zástupců Národního památkového ústavu a ředitele Zoo Zlín Romana Horského. Hlavním tématem setkání bylo projednání všech stávajících skutečností, vzájemné informování, a především dojednání společného postupu a spolupráce v souvislosti s plánovaným přesunem medvěda ušatého z příkopu státního zámku Konopiště do výběhu v Zoo Ostrava.

Publikum ve Frymburku doufalo, že se konečně dozví, jak Jára Cimrman vypadal. Jaké bylo jeho zklamání, když jeho podoba, tak jako mnohokrát předtím, byla potřikrát zastřena

Cimrman má ve Frymburku tři nové busty. Géniova podoba však zůstala utajená

Propracovaná maska Pumpa v zimě, ve které se zúčastnil frymburského maškarního bálu, snaha zachránit si obočí před světnicovou Královou a utěrka právě připlesklá na hlavu. To jsou důvody, proč se svět ani tentokrát nedozví, jak vypadal nedoceněný český velikán Jára Cimrman. Všechny tři busty byly v pondělí slavnostně odhaleny ve Frymburku na břehu Lipna.

Publikum ve Frymburku doufalo, že se konečně dozví, jak Jára Cimrman vypadal. Jaké bylo jeho zklamání, když jeho podoba, tak jako mnohokrát předtím, byla potřikrát zastřena.

Géniova podoba zůstala utajená. Velikán Cimrman má ve Frymburku tři nové busty

/FOTO, VIDEO/ Propracovaná maska Pumpa v zimě, ve které se zúčastnil frymburského maškarního bálu, snaha zachránit si obočí před světnicovou Královou a utěrka právě připlesklá na hlavu, to jsou důvody, proč se ani tentokrát svět nedozví, jak vypadal nedoceněný český velikán Jára Cimrman, který strávil, dle přednášky uváděné před divadelní hrou Lijavec, nějaký čas ve frymburském starobinci.

Přes letní měsíce dochází na domu č. p. 5 k sanaci statických poruch.

Obnova historické budovy na Příhrádku končí. Sjednotí se barevný nátěr fasády

Obnova části historického domu na pardubickém Příhrádku míří do finále. Přes letní měsíce dochází na domu č. p. 5 k sanaci statických poruch. Dlouhodobě se vyskytovaly jak v interiéru, tak především v exteriéru. Stavbaři nyní dokončují práce na obálce budovy tak, aby se objekt otevřel návštěvníkům v září tohoto roku.

Do akce se jako každoročně připojil také hrad Kunětická hora, Národní hřebčín Kladruby nad Labem, hrad Litice či zámek Slatiňany.

Hradozámecká noc otevře brány památek v Pardubickém kraji. Víme, co letos odhalí

Hradozámecká noc patří k oblíbeným akcím hradů a zámků. Letos se již tradičně připojí také objekty a instituce z Pardubického kraje. Na řadě míst tak nebudou chybět volné prohlídky, divadelní představení, kostýmové prohlídky, satirické scénky ani koncerty. Jakési pomyslné vyvrcholení hlavní sezóny mohou zažít návštěvníci v sobotu 24. srpna na hradech a zámcích, kde proběhne 15.ročník takzvané Hradozámecké noci.

Medvěd Ludvík v medvědinci u náchodského zámku.

Pozorovat medvěda je zázrak. Poslední mohykán náchodského zámku se moc neukazuje

/VIDEO/ Náchodský zámek je od roku 1995 neodmyslitelně spjatý s medvědy hnědými. Poté, co 8. ledna 2023 v úctyhodném věku 31 let odešla do medvědího nebe medvědice Dáša, zůstal v zámeckém medvědáriu její celoživotní partner Ludvík sám. Přibývající léta jsou na něm znát. Většinu dne odpočívá a návštěvníci mohou mluvit o štěstí, když zavítá do výběhu. Podívejte se na video. 

Zámek Hluboká nad Vltavou.

Na jihočeských hradech a zámcích to bude žít i po setmění

Kostýmované i volné prohlídky, hudební a divadelní vystoupení, přednášky nebo hry pro nejmenší návštěvníky. Takový bude 15. ročník Hradozámecké noci, která se uskuteční v sobotu 24. srpna. Brány všech třinácti jihočeských památek, které jsou ve správě Národního památkového ústavu, tak zůstanou otevřené i po setmění. Mimořádně budou večer zpřístupněny i hradní a zámecké věže.

Hrad a zámek Horšovský Týn.

Blíží se tradiční Hradozámecká noc, v Horšovském Týně vystoupí Gregollica

Hradozámecká noc, vrchol sezony na historických objektech, přináší letos bohatý program i na hradě a zámku v Horšovském Týně. Návštěvníci se mohou těšit na výjimečný koncert kapely Gregollica, která ve stylu gregoriánského chorálu předvede metalové a muzikálové hity. Akce se koná 24. srpna a slibuje nezapomenutelný zážitek za každého počasí.

Vizualizace budoucí podoby nymburského krematoria.

Opravu krematoria zaplatí i evropské peníze. Práce začnou v příštím roce

Byť je nymburské krematorium národní kulturní památkou, jeho celkový stav je žalostný. Proto se chystá zásadní rekonstrukce. O tom jsme už v našem Deníku informovali. Novinkou je fakt, že na mnohamilionový projekt přispěje zásadní částkou i Evropská unie a Ministerstvo pro místní rozvoj. Jak by mělo krematorium po rekonstrukci vypadat, najdou čtenáři na vizualizacích ve fotogalerii.

Hradozámecká noc se koná v sobotu 24. srpna. Hrady a zámky nabízejí speciální program i prohlídky. Snímek je ilustrační. Poskytl: NPÚ

Hradozámecká noc na Vysočině: prohlídky kostela v Zahrádce doplní ohňostroj

Hradozámecká noc letos připadá na sobotu 24. srpna. V celé zemi se do ní zapojí více než stovka objektů a institucí. Na Vysočině mohou zájemci navštívit pět památek, které si připravily na tuto noc speciální program. Ten nabídne kostýmované prohlídky, hudbu či divadla. Zájemci si musejí na některá místa rezervovat či koupit vstupenky předem.

Podvečery v Holečkových sadech a jejich okolí tráví nejen lidé na procházkách ale i mládež často holdující alkoholu.

Holečkovy sady a okolí pod drobnohledem. Kontroly zacílí na mládež a alkohol

/VIDEO/ Nové kamerové body i vyšší dohled táborských strážníků si vysloužil rozsáhlý městský park Holečkovy sady v Táboře a jeho blízké okolí včetně Tržního náměstí a promenády pod parkány tzv. Velký Šanc. Dlouhodobě v tyto prostory v podvečer vyhledává mládež a mladiství nezřídka během zábavy popíjí také alkoholické nápoje.

Zámek Hradec nad Moravicí. Červenec 2023.

Hradozámecká noc očekává své návštěvníky

Desítky hradů, zámků a dalších památek po celém Česku zůstanou otevřeny i po setmění a nabídnou návštěvníkům jedinečné zážitky v podobě netradičních prohlídek, večera plného příběhů, hudby nebo divadla.

Památkově chráněná bude v areálu bývalé textilky Mosilana trojice budov.

Zisk mířil na vilu Tugendhat. Prohlédněte si památkově chráněné budovy Mosilany

/VIDEO/ Trojici budov v areálu někdejší textilky Mosilana v Brně čeká zpamátnění. Jedná se o objekt bývalé parní strojovny a dřívější barevny. Kulturní památkou se stane také administrativní část a úpravárenské či skladové domy s průčelím do ulice Špitálka. Původně se přitom diskutovalo o možnosti zpamátnit celý areál bývalé Mosilany.

Hrad Lukov ve staronovém

Hrad Lukov ve staronovém

Vstupní věž, nejvíce zachovaná část zříceniny hradu Lukov, je po finální opravě. Na konci července pracovníci půjčovny lešení Rudolf Lešení s.r.o. odstranili desítky metrů lešenářských trubek a spojů z obvodu věže.

Vlakové nádraží v Mostě v pondělí 5. srpna.

Vlakové nádraží v Mostě ožije mimořádnou prohlídkou. Lidi zjistí, co se chystá

Když se řekne vlakové nádraží v Mostě, každý si nejspíš představí velkou omšelou budovu z éry socialismu, prostornou halu s pokladnami a hodně schodišť na nástupiště. Jenže to není zdaleka všechno. Většina míst zůstává cestujícím skryta, ale blíží se ojedinělá příležitost, jak víceúčelový komplex lépe poznat a mimo jiné se dozvědět, jaké úpravy tuto významnou stavbu čekají. Správa železnic chystá na sobotu 14. září pro širokou veřejnost den otevřených dveří s názvem Nádraží Most – minulost, současnost a budoucnost.

Roklanská chata na Šumavě má být zachována i pro další generace.

Roklanská chata unikla demolici a dočká se opravy

Jedna z posledních památek předválečného života na Šumavě zůstane zachována i pro další generace. O tom, že se chátrající Roklanská chata nebude bourat, i když rozhodnutí o její demolici už kdysi padlo, rozhodl ministr životního prostředí Petr Hladík minulý pátek po jednání na Modravě (Deník, 27. července).

Výstava na Rožmberku odhalí vztahy Buquoyů s císařskou rodinou. Na snímku průvodkyně, badatelka a kurátorka výstavy Veronika Polnická.

Výstava na Rožmberku odhalí vztahy Buquoyů s císařskou rodinou

V návaznosti na loňskou úspěšnou sérii článků o rodu Buquoyů a jejich spojení s hradem Rožmberk chystáme ve spolupráci s Národním památkovým ústavem volné pokračování. Pod záštitou projektu Po stopách šlechtických rodů – Habsburkové domovem i v Českých zemích se čtenáři Deníku mohou během léta těšit na další sadu dosud neznámých rodinných příběhů a osudů z řad rožmberské šlechty. Na Státním hradě Rožmberk pro návštěvníky letos připravili výstavu, jejíž ústřední postavou z rodu Habsburků se stal korunní princ Rudolf II. Habsburský (1858–1889), jenž byl během svého života s rodinou Buquoyů v blízkém styku.

Krumlovský medvědinec prošel loni na jaře velkou očistou. Ilustrační foto.

Ředitel zoo: Medvědi na hrady nepatří. Plánované zrušení chovů je dobrou zprávou

/KOMENTÁŘ/ Příkopy a opevnění hradů sloužily v minulosti jako překážka chránící před dobyvateli. Nyní, kdy tuhle svou původní funkci dávno ztratily, se využívají různě. Někde jsou součástí prohlídkových tras, jinde slouží k uskladnění nářadí nebo jako louka pro ovce a kozy. Na čtyřech hradech a zámcích tvoří životní prostor pro medvědy. Netřeba dodávat, že prostory naprosto nevhodné. Proto vítám aktuální rozhodnutí Národního památkového ústavu (NPÚ) tyto chovy do čtyř let zrušit a zvířata přesunout do vhodnějších podmínek.

Otáčivé hlediště ročně přiláká tisíce návštěvníků, ale i režiséry zvučných jmen. V Českém Krumlově režíroval i Zdeněk Troška.

Psali jsme před 15 lety: Protiprávně postavená točna a demolice čističky

A zase to otáčko… I před patnácti lety politici slibovali, že nedořešené úřední problémy spojené s otáčivým hledištěm brzy vyřeší. V roce 2009 se mluvilo o tom, že pokud divadelníci v nadcházejících týdnech neprodlouží dohodu s NPÚ a pokud českokrumlovský stavební úřad neprodlouží užívání stavby, pak točna toho roku definitivně končí. Jak je vidět, nestalo se. Pobouření mezi památkáři vyvolala také demolice staré čističky Spirovy papírny na Plešivci.   

Renovace sochy sv. Jana Nepomuckého v obci Šaplava na Hradecku.

Národní kulturní památka v obci Šaplava na Hradecku je po velké renovaci

V roce 1764 dal občan Šaplavy Jan Buček postavit na svůj náklad sochu sv. Jana Nepomuckého (při jeho šťastném návratu ze sedmileté války Marie Terezie proti Prusku), který kdysi žil v Šaplavě, a posvětil jí chomutický kněz Jan Chmelíček. Sochu „provázelo“ již několik oprav. V letech 1894, 1934, 2004 (restauroval akademický sochař a restaurátor Karel Krátký) a poslední úprava okolí byla v roce 2006. Letos po 18 letech se obec Šaplava rozhodla pro další větší renovaci.

Zámek Ohrazenice na Táborsku opravuje od roku 2018 nový vlastník. Podívejte se na rekonstrukci prostřednictvím srovnávacích snímků ze současnosti.

Zámek Ohrazenice na Táborsku se mění díky novému majiteli k nepoznání

Zámek Ohrazenici v roce 1778 zbudoval Jan rytíř ze Schindlerů. Ten pocházel z místní rodiny důlních správců, kteří žili v tomto objektu číslo popisné 1 v Ratibořských Horách. Díky spolupráci s projektem poznejdomy.cz Deník během letošního léta bude přinášet fotografie a zajímavosti o různých stavbám v regionu.

Zámecký park v Lázních Kynžvartu je dodnes cílem stovek turistů z celé republiky i Německa.

Kynžvart ukáže, jak se rodilo v 19. století a představí anatomické divadlo

Správa státního zámku Kynžvart společně s Národním památkovým ústavem, Národním muzeem v Praze a dalšími institucemi vás srdečně zve na výstavu nazvanou "Lékařská literatura v zámeckých knihovnách". Bohatá expozice nabízí nahlédnutí do ilustrovaných historických tisků a lékařských předmětů, které odkrývají vývoj medicíny a její kulturní vliv od 16. do 19. století. 

Ukončení chovu medvědů na všech hradech a zámcích v Česku se dotkne i Náchoda. Kdy zámecký příkop přebudovaný na medvědárium osiří zatím nikdo neví - rozhodující bude doba dožití, která Ludvíkovi je na tomto světě vyměřena.

Medvědi zmizí z hradů a zámků. Někteří do Německa, osud dalších je ale nejasný

Představitelé Národního památkového ústavu (NPÚ) plánují do roku 2030 přesunout medvědy z hradních příkopů do vhodnějších prostředí. Tento krok je podle památkářů reakce na legislativní změny a moderní trendy v chovu šelem. Deník přibližuje nejen důvody ke změně, ale také třeba pohled zástupců obcí, kterých se dotkne.