/FOTO, VIDEO/ Ještě ani není uzavřený případ brutálního útoku na dívku v krásnobřezenském parku, a hned další den ve stejné ústecké čtvrti napadli výrostci chlapce. Tentokrát o několik stovek metrů dál, nedaleko ulice Anežky České.
Vítězem v soutěži O cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón v Olomouckém kraji se pro rok 2022 stalo město Šternberk.
V loňském roce kompletně obnovené náměstí ve Valašském Meziříčí sbírá první úspěchy. Krajská komise soutěže Historické město roku 2022, kterou vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky, přiřkla ve Zlínském kraji prvenství za jeho vydařenou revitalizaci právě Meziříčí.
Samozřejmě, že jsou na „své“ Harrachy pyšní. Jak by ne, bez nich by se horské městečko Harrachov nerozrostlo do současných rozměrů. Tady jsou Harrachové stále ještě páni. Letos na přínos starobylého šlechtického rodu vzpomene i 13. ročník projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů s podtitulem Harrachové – vznešenost zavazuje.
O titul Historické město roku 2022 bude za Vysočinu bojovat Jemnice. Ta vyhrála krajskou soutěž. „Za Kraj Vysočina se v uplynulém roce přihlásilo do soutěže celkem šest měst: Jemnice, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Telč a Třešť,“ vyjmenovala Ilona Ampapová z Národního památkového ústavu, z pracoviště v Telči.
V roce 2022 oslavila 120. výročí svého vzniku. Nyní byla prohlášena za kulturní památku. Už podruhé. Řeč je o historické budově radnice ostravského obvodu Vítkovice.
Obnova střechy Hrnčířova mlýna v Českém Meziříčí se má dokončit ještě letos. Zatím je hotová polovina krovu včetně nové krytiny. O záchranu památkově chráněného mlýna usiluje Společnost ochránců památek ve východních Čechách, která objekt i vlastní.
Bezpilotní helikoptéry – drony, nasnímaly plumlovský zámek. Památkáři se zaměřili zvláště na fasádu nejnovější Národní kulturní památky. Z nasbíraných snímků byl následně vytvořen 3D model unikátní historické stavby na Prostějovsku.
Pro neobvyklé pojetí se rozhodli památkáři v jihočeské metropoli, když vybírali výzdobu pro kostelík Nejsvětější Trojice. Jde vlastně o graffiti ze železa odvozené od symbolů nejstarších křesťanů v římských katakombách.
Pro neobvyklé pojetí se rozhodli památkáři v jihočeské metropoli, když vybírali výzdobu pro kostelík Nejsvětější Trojice. Jde vlastně o graffiti ze železa odvozené od symbolů nejstarších křesťanů v římských katakombách.
Část historické správní budovy Schichtovy fabriky na Střekově nejspíš padne. Společnost STZ Development, která je jejím vlastníkem a už měsíce se ji snaží prodat, požádala o demoliční výměr. Ústecký magistrát vyhověl. Památkáři a historici by ale rádi budovu zachránili, a tak požádali ministerstvo kultury o zapsání stavby na seznam kulturních památek. Je ale možné, že platný demoliční výměr bude důvodem, proč nakonec budova památkovou ochranu nezíská.
/FOTOGALERIE/ Už dva a půl roku je město majitelem domů č. p. 124 a 125 v ulici Na Hradbách. Jedná se o starý rabínský dům a židovskou radnici. Město zchátralé, několik roků prázdné objekty odkoupilo za účelem rekonstrukce a postupného zpřístupnění veřejnosti.
Šéf pražské cestovky dosud lákal Čechy za exotikou, brzy možná bude vozit cizince do liběšického zámku. Všechny úpravy musí konzultovat s památkáři, první setkání nedopadlo.
Úspěšná výstava, kterou už možná nikdo neuvidí. Vlastivědné muzeum v Olomouci (VMO) před týdnem muselo nečekaně uzavřít výstavní sál svaté Kláry, ve kterém je k vidění stěžejní výstava letošního roku s názvem Dětský svět. Důvodem jsou praskliny v klenbě, které o sobě opět daly vědět, když se ze stropu začala drolit omítka.
I loňský rok byl pro města na Náchodsku ve znamení velkých investic - rozsáhlá rekonstrukce pevnosti Dobrošov, nepřehlédnutelná revitalizace zámeckého kopce v Náchodě či českoskalického náměstí, kompletní přestavba hronovské radnice a oživení středu Červeného Kostelce. Deník zmapoval pět velkých staveb, které byly na Náchodsku vloni dokončeny.
Upozornit na úspěšné obnovy kulturních památek a poukázat na ojedinělé stavby ve zdejším regionu patří mezi cíle tradiční soutěže Památka roku Libereckého kraje. Blíží se její další ročník, příjem elektronických přihlášek začne 1. února a potrvá do 30. dubna.
/FOTO/ Už jen poslední krok chybí k tomu, aby se Dittrichova hrobka v Krásné Lípě stala majetkem města. To chce následně pokračovat v její záchraně, kterou započal spolek Omnium. Ten se ale dostal vážných finančních problémů a nebyl schopen v rekonstrukci pokračovat. Bez zásahu před pěti lety by podle projektantů byla dnes hrobka zříceninou bez střechy, štítů i části obvodových zdí. Současnou situaci ale komplikuje insolvenční řízení s Omniem, které se propadlo do velkých dluhů.
Do demolice takzvaného „Šneka“ se v těchto dnech pustilo Výstaviště Flora Olomouc. Zdevastované železobetonové torzo objektu ze 70. let nacházející se ve Smetanových sadech bylo útočištěm narkomanů a terčem vandalů. Olomoučané se místu raději obloukem vyhnuli.
/FOTO/ Kdo si chce dát oběd pod barokní klenbou restaurace U Svatého ducha v Mostě, má smůlu. Kdysi renomované gastronomické zařízení, které je součástí areálu světoznámého přesunutého kostela, je zavřené. Nájemce ukončil provoz 31. prosince, rok před vypršením smlouvy. Národní památkový ústav, kterému objekt s provozovnou patří, brzy vyhlásí veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku na pronájem restaurace. „Ideální by bylo, kdyby zahájila provoz v dubnu, kdy otevíráme kostel,“ sdělila Deníku kastelánka Zuzana Klimplová.
Cenu Patrimonium pro futuro, kterou uděluje Národní památkový ústav za nejlepší počiny v památkové péči, získala restaurátorka Markéta Pavlíková. Tři roky pracovala na restaurování oltáře v chrudimském kostele Nanebevzetí Panny Marie.
Cenu Patrimonium pro futuro, kterou uděluje Národní památkový ústav za nejlepší počiny v památkové péči, získala restaurátorka Markéta Pavlíková. Tři roky pracovala na restaurování oltáře v chrudimském kostele Nanebevzetí Panny Marie.
Rozsáhlé barokní vojenské komplexy Josefov a Terezín patří k nejvýznamnějším připomínkám vojenského stavitelství v České republice. Teď chtějí obě místa, která vznikla na sklonku 18. století, spojit své síly a zabojovat o zápis na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Nedávná minulost totiž ukázala, že jedna bez druhé prakticky samy nic nedokážou. Samotný Terezín se totiž snaží do prestižní společnosti prokousat již od roku 2008, kdy se dostal na český indikativní seznam čekatelů na tento post.
Mosteckému kinu Kosmos roste návštěvnost. Přízeň si udržuje i městské divadlo, které začíná zkoušet další představení. Úspěšný první rok má za sebou Studio 3, které vytvořilo nový typ programu a myslí i na náročnější publikum.
Jeden ze symbolů náchodského zámku, medvědice Dáša, o tomto víkendu bohužel uhynula a odešla do medvědího nebe. V posledních dnech ji trápily zdravotní komplikace a byla pod dohledem veterináře.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Čáslavské hradby, konkrétně úsek vedle Žižkovy brány, které hrozily pádem, jsou opraveny! Nejen, že byla nejvyšší hradební zeď zajištěna proti hrozícímu pádu, ale byla zachována autentičnost této cenné historické památky.
Miliony z Evropské unie s rekonstrukcí zámku v Litomyšli nepomohou. Památkáři zrušili soutěž na opravu památky UNESCO a Panského domu. Tendr se prodloužil a evropské peníze by Národní památkový ústav nestihl proinvestovat. Památkáři přepracují původní projekt, aby mohli využít státní dotaci z Ministerstva kultury. Menší oprava zámku v Litomyšli by mohla začít v roce 2024.
O titul Historické město roku 2022 se na Vysočině uchází šestice měst, dvakrát víc než loni. Přihlášku do soutěže poslala Jihlava, Náměšť nad Oslavou, Třešť, Telč, Moravské Budějovice a Jemnice.
/ROZHOVOR/ Jak to vlastně bylo se vznikem kostelů kolem roku 1900? Proč se stavěly, jak se do jejich podoby promítl duch doby anebo významní průmyslníci? Celou řadu nově objevených informací, ale i známých údajů přináší kniha historičky Aleny Řičánkové nazvaná Kostely v kouři komínů: sakrální architektura na Liberecku, Jablonecku a Frýdlantsku kolem roku 1900. Na pultech knihkupců se objeví jako jedna z novinek nadcházejícího roku. "Po odsunu Němců čekala většinu kostelů devastace," říká historička v rozhovoru pro Deník.
/ROZHOVOR/ Jak to vlastně bylo se vznikem kostelů kolem roku 1900? Proč se stavěly, jak se do jejich podoby promítl duch doby anebo významní průmyslníci? Celou řadu nově objevených informací, ale i známých údajů přináší kniha historičky Aleny Řičánkové nazvaná Kostely v kouři komínů: sakrální architektura na Liberecku, Jablonecku a Frýdlantsku kolem roku 1900. Na pultech knihkupců se objeví jako jedna z novinek nadcházejícího roku. "Po odsunu Němců čekala většinu kostelů devastace," říká historička v rozhovoru pro Deník.
Tři uchazeči v kraji usilují o titul Historické město roku. Titul je již takřka tři desetiletí udělován za snahu o regeneraci městských památkových zón a rezervací. „V Pardubickém kraji o postup do celostátního kola zápolí tři města, a sice Chrast, Chrudim a Vysoké Mýto,“ sdělila Zuzana Vlasáková z pardubického pracoviště Národního památkového ústavu.
Nové knihovny, společenského sálu, kluboven pro spolkovou činnost i bytů se dočkají obyvatelé Frýdlantu. Město má v plánu proměnit v komunitní multifunkční prostor pro širokou veřejnost dlouho chátrající objekt bývalé mlékárny v sousedství radnice. Dům se podařilo radnici před lety získat v soudní dražbě a uchránit ho tak před tím, aby byl zdemolován nebo se stal třeba nechtěnou ubytovnou.
Otlučená sgrafita, závady na střeše a zničené omítky. Rekonstrukce renesančního zámku v Litomyšli měla začít už v létě. Dosud se v památce UNESCO nic neděje. Tendr na dodavatele oprav za půl miliardy se protáhl o několik měsíců. Nyní Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) rozhodl, že soutěž neplatí a památkáři musí vypsat novou. V ohrožení je tak evropská dotace 250 milionů korun a tím i celková rekonstrukce zámku.
Na zastaralou legislativu, jež nereflektuje současnou energetickou krizi a potřebu levných zdrojů energie, poukazují žadatelé o umístění solárních panelů na střechy svých domů. Problém je především v historických centrech měst a ochranných pásmech památkových zón.
Město Vimperk chce rozšířit nabídku turistických atraktivit vytvořením pěších stezek v prostoru bývalé zámecké obory. Nové stezky by pomohly zlepšit prostupnost městem a posílit nabídku turistických a naučných tras. Tento záměr vítá i současný majitel Státního zámku Vimperk, kterým je Národní památkový ústav. V současné době je dokončena studie prostoru zámecké obory, která bývala součástí zámeckého okrsku.
Velmi úspěšný rok má za sebou děčínský zámek. Po Obci architektů ocenila rekonstrukci glorietu v Růžové zahradě také veřejnost Cenou Patrimonium pro futuro, kterou uděluje Národní památkový ústav. Ten „památkářského oskara“ rozdával již podeváté.
Městys Kovářská najdeme v Krušných horách, na samé hranici Karlovarského a Ústeckého kraje. Je ukryt v lesích a bažinatých lukách, na dohled od vodní nádrže Přísečnice s dominantní Jelení horou. V minulosti pulzovala hutěmi na zpracování kovů, dnes působí odlehle a ospale.
Stavbě diskutovaného Středoevropského fóra (SEFO) v proluce v Denisově ulici už nic nebrání. Krajský odbor památkové péče záměr před pár dny „posvětil“, ač památkáři z olomouckého magistrátu opakovaně vydávali zamítavé stanovisko. SEFO, které u Olomoučanů vzbuzuje už třináct let značné emoce, teď pokročí do fáze přípravy projektové dokumentace. První návštěvníky by mohlo přivítat přibližně za pět let.
/FOTO, VIDEO/ Hlínu dolují skloněni na kolenou, když zvednou hlavu, narazí do kamenné zdi. Oděrky na rukou od tahání kamenů nepočítají. Jedině tak ale mohou archeologové objasnit historii zříceniny hradu Cornštejn nad Vranovskou přehradou u Bítova na Znojemsku. Tentokrát nadšenci a odborníci z Jihomoravského muzea ve Znojmě zaměřili svoji pozornost na zkoumání hradní kaple. Zájemci se také mohou těšit na novou unikátní knihu o výzkumech a historii hradu.
Večer s originální módou si v adventním čase krásně užily ženy, které jsou příznivkyněmi Butique Mata Hari. V komorním prostředí kavárny krumlovského Hotelu Latrán se pokochaly módní přehlídkou a poslechly si zajímavosti o vonném konceptu Pomander.cz.
Nejslavnějším českým pralesem je Boubín. Ale ještě do nedávna mu zdatně konkurovalo návrší kolem zámku v Náchodě. V džungli, která oblíbený zámek, kde se snoubí baroko s renesancí, obklopovala, by člověk horko těžko hledal nejen školku pro „pláňky a jaderníky“ z první poloviny 19. století známou jako Regnerovy sady, ale také o dalších sto let starší alej kněžny Kateřiny Zaháňské. Půvabná místa, která vznikla na původně pasteveckých plochách, totiž od poloviny 20. století postupně zarůstala a celá řada míst se stala neshůdných. Svah byl dokonce v několika místech nestabilní a docházelo k sesuvu půdy.
/FOTOGALERIE/ Od roku 2017 je na seznamu kulturních památek. Na její rekonstrukci město získalo nejvyšší dotaci ve své historii, a to přes 120 milionů korun. Teď bude nová budova kutnohorské knihovny, bývalá základní škola J. A. Komenského, bojovat o titul Památka roku 2022.
Rozsáhlá rekonstrukce zámeckého kopce v centru Náchoda za téměř čtvrt miliardy korun je po více než dvou letech hotová. Památkáři dnes areál kopce s novými cestami a vysazenou zelení otevřeli veřejnosti. Letos jde o jednu z největších dokončených investic Národního památkového ústavu (NPÚ) a o největší investici státu do památek na východě Čech.
Rozsvícením vánočního stromu zahájili i v Domažlicích adventní čas. Ten si tamní obyvatelé budou moci zpestřit na trzích, kde si u doprovodné hudby odpočinou i od shonu.
/GALERIE/ Po více než dvou letech mohli lidé poprvé nahlédnout do zrekonstruovaného kostela sv. Prokopa ve Strakonicích. Neodolal ani Jan Malířský, jen díky němu a jeho snímkům si můžete zrekonstruovanou památku prohlédnout i vy. Děkujeme za zaslání.
/INFOGRAFIKA/ Skokanem roku v návštěvnosti je letos brněnská vila Stiassni. Funkcionalistické stavbě ze třicátých let minulého století stoupl počet turistů oproti roku 2021 o více než sto procent. „Bydlíme kousek od vily v Pisárkách. Vůbec jsem nevěděla, že tu něco takového stojí," řekla Lenka Kopnicová, která vilu na podzim navštívila.
Praha dokončila první etapu rozsáhlé rekonstrukce Staroměstské mostecké věže. Cennou gotickou památku ale bude lešení zakrývat i v průběhu dalších čtyř let. Práce budou náročné a náklady se vyšplhají na stovky milionů korun.
/FOTO/ Nazdobit jednotlivé místnosti i samotný zámek nebo hrad, připravit adventní program, který láká turisty i mimo sezonu. Ještě před několika lety platilo, že většina památek má během zimních měsíců zavřeno. To se pomalu mění.
Kompletní dokončení renovace šestačtyřiceti vzácných barokních soch ohlásili restaurátoři ve Slavkově u Brna. Týmu odborníků zabrala postupná obnova čtyři roky. Pod vedením Josefa Červinky spolupracovali také Dana Macounová s Danielem Hvězdou. Dozorujícím pracovníkem města byl Dalibor Kašpar.