Jedno z letošních ocenění Pocta hejtmana Libereckého kraje si z Liberce do České Lípy odvezl i 90letý Zdeněk Pokorný. Někdejší pedagog českolipského gymnázia a v letech 1990 až 1997 starosta města Česká Lípa, které mu v roce 1998 udělilo čestné občanství. Poctu hejtmana získal za celoživotní přínos v oblasti osvěty, vzdělávání a rozvoje regionu. Na to, že letos v červnu oslavil 90. narozeniny, je stále dobře zorientovaným a čilým mužem s vlastními názory. "Málokdo se dnes brání lžím, dezinformacím, dokonce jim někteří spoluobčané slepě věří. Lidé, kteří mluví prokazatelně nesmysly, jsou obdivováni dalšími," říká.
Před 20 lety se v Moskvě odehrálo drama, jež otevřelo další kapitolu tehdejší vleklé rusko-čečenské války a současně ukázalo, jak razantně a také katastrofálně řeší Rusko své vnitřní problémy. Zajetí více než 850 rukojmí čečenskými ozbrojenci v divadle Dubrovka skončilo zásahem policie, po němž se našlo více než 170 mrtvých těl. A dodnes je otázka, kolik z nich připadá na vrub ozbrojencům a kolik samotnému zásahu.
Spát chodí se strachem, probouzí se vyděšená. Ukrajinka Marta Kosťuková kvůli válce trpí a jen těžko se koncentruje na tenis. V srdcervoucím vyznání se mladičká kráska svěřila, že se obává nejhoršího – jaderného útoku.
Součástí právě končícího Českolipského divadelního podzimu byl i komponovaný večer v kině Crystal o našem pohraničí. V předpremiéře zde byl uveden středometrážní dokument Rudolfa Živce Hranice. Podle něj je film o hranici mezi státy a o čtyřech prožitých životech podél ní.
Kde jsi? Na hřbitově, odpovídal svého času přátelům ukrajinský režisér Aleksej Taraněnko. Točil totiž černou komedii Já, hrobař, příběh muže, který hledá důvod, proč žít. Od 24. října ji uvidíme také v našich kinech. O jejím natáčení, očistné roli humoru i náladě lidí za války jsme si povídali s režisérem alespoň na dálku, mezi Prahou a ukrajinským Dniprem.
Naivně jsem si myslela, že by se můj film mohl jmenovat Poslední den války, že na mírovém jednání ten den vše musí skončit, říká ukrajinská režisérka Oksana Moiseniuk. Nakonec její snímek dostal název Osmý den války. Zkoumá, jak se aktuální dění podepisuje na Ukrajincích žijících v Česku.
Většina z více než 27 tisíc čtenářů, kteří se zapojili do velké ankety Deníku, stojí na straně Ukrajiny. Hlavní roli hraje jejich politická orientace. Velké srovnání je závěrečným dílem série článků o výsledcích nejúspěšnější ankety v historii Deníku.
Před 35 lety, dne 19. října 1987, zaútočily torpédoborce amerického námořnictva na dvě íránské ropné plošiny v Perském zálivu. Tato akce, pojmenovaná jako operace Nimble Archer (Svižný lukostřelec), byla odpovědí na tři dny starý íránský raketový útok na zakotvený kuvajtský ropný tanker pod americkou vlajkou. Vše se událo uprostřed iránsko-irácké války.
Na Ukrajinu stále dopadají ruské rakety a konec války zatím není vidět. Přesto už teď západní svět přemýšlí, jak zničenou zemi postavit na nohy, až válka skončí. Nebude to levné, protože škody jsou obrovské. Většina čtenářů, kteří odpověděli ve velké anketě Deníku, si také myslí, že by Ukrajina měla usilovat o plnou územní celistvost.
Michajlo Jaceňuk opustil sklep, ve kterém se s rodinou ukrývali, aby vnučce uvařil čaj. Přesně v tu chvíli na jejich dům dopadly rakety. Když se probral, kolem sebe viděl jen trosky. I tak vypadal ruský útok na východoukrajinské město Izjum na počátku války. Město už je osvobozeno. Stanice CNN nyní dokázala pomocí výpovědí přeživších, fotografií a videí zjistit, co se v den útoku vlastně stalo.
Den, kdy vypukl ozbrojený konflikt na východě Evropy, změnil životy statisícům lidí nejen v samotné Ukrajině. S vlnou válečných uprchlíků, jejichž kroky směřovaly mimo jiné i do Libereckého kraje, se zvedla také ohromná vlna solidarity. Zatímco někteří pomohli darováním věcí do sbírek materiální pomoci, jiní se snažili pomoc koordinovat. Jednou z nich byla i notářka Martina Pokorná z Turnova, která stojí za vznikem iniciativy Turnov pomáhá a dodnes se věnuje pomoci ukrajinským uprchlíkům.
Velká anketa Deníku ukázala, že více než polovina čtenářů má pochyby o tom, zdali česká média informují o ruské válce na Ukrajině nezaujatě. Podle téměř 40 procent z 27 tisíc účastníků ankety české televizní kanály, noviny, rádia a internetové portály v konfliktu straní Ukrajině. Většina z těchto lidí však jedním dechem dodává, že to je tak správně.
Říkali jí krásná Helena. Po té trojské. Ale žila ve vsi Dobrá Voda Lipnická u Dolního Města na Havlíčkobrodsku. Jmenovala se Helena Šmolková. Musela být opravdu výjimečná, když si ji spisovatel, novinář a přítel Jaroslava Haška Zdeněk Matěj Kuděj vybral za hlavní hrdinku jedné své povídky. V hospodě u Šmolků byl zřejmě víc než doma. Helana ale měla smůlu, protože se narodila jako židovka.
Velká anketa Deníku, ve které hlasovalo více než dvacet sedm tisíc čtenářů, přinesla překvapivé výsledky. Plné tři čtvrtiny dotázaných si přejí vítězství Ukrajiny. Pouze necelých šestnáct procent „drží palce“ Rusku.
/FOTOGALERIE/ Tři a půl roku: pro dospělého člověka je to dlouhá doba, ale pro dítě je to téměř nepředstavitelný časový úsek, který odděluje období, kdy je ještě malé, od vzdálené budoucnosti, kdy bude větší. Právě tuto dobu strávil Pavel Pick v Terezíně, kam byl s rodiči deportován na přelomu ledna a února 1942.
Málokterá historická událost je dnes skloňovaná častěji než karibská krize z roku 1962. Právě před 60 lety, dne 16. října 1962 v 8.45 ráno, dostal americký prezident John F. Kennedy na stůl fotografie, které dokazovaly, že Sověti instalovali na Kubě rakety s jadernou hlavicí. Svět se ocitl na prahu možné nukleární války.
Z Ruska se snaží uprchnout muži před povolávacím rozkazem, aby nemuseli na ukrajinskou frontu. Měla by jim Česká republika poskytnout azyl? A jak by se měla zachovat k českým sportovcům, kteří působí v ruských profesionálních soutěžích? A měla by Česká republika vůbec vydávat Rusům víza? Ruská agrese postavila Čechy před otázky, nad kterými by dříve vůbec neuvažovali. Také čtenáři, kteří odpovídali ve velké anketě Deníku, se k nim v některých případech nestaví zcela jednoznačně.
Pobrat to nejdůležitější a zmizet. Hranice Evropské unie do poloviny tohoto týdne překročilo více než sedm a půl milionu ukrajinských uprchlíků. Více než čtyři miliony z nich získaly ve státech EU dočasnou ochranu. V počtu lidí, kteří v zemích Unie našli útočiště, zaujímá Česká republika třetí místo. A tato pomoc by měla pokračovat. Aspoň si to myslí skoro devadesát procent respondentů, kteří se zúčastnili velké ankety Deníku.
Češi už věnovali na pomoc Ukrajině, která čelí ruské agresi, miliardy korun. Část šla například na sociální dávky uprchlíkům, další na vojenský materiál. A ochota pomáhat trvá. Ukázala to velká anketa Deníku, které se zúčastnilo 27 tisíc čtenářů. Bezmála devadesát procent dotázaných by v nějaké formě pomoci pokračovalo. Většina z nich je i pro další dodávky zbraní.
Česká armáda se musí začít připravovat na válku. Příprava obrany totiž trvá dlouhou dobu a Česko už na její budování nemá mnoho času. Náčelník generálního štábu Karel Řehka má přitom jasno v tom, kdo by byl případný protivník. Rusko.
Po týdnech ukrajinské protiofenzívy, která osvobodila mnoho tisíc kilometrů čtverečních Ruskem okupovaných území, tu máme vlnu raketových útoků na ukrajinská města. Může to změnit průběh války?
Nedávné brutální ruské útoky na ukrajinská města, při kterých zemřelo nejméně devatenáct lidí, vyvolávají mnohé otázky. Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že jde o odpověď na vyhození Krymského mostu do povětří. Podle některých západních analytiků útoky ukazují také vyhlídky na nový děsivý zvrat ve válce. Jiní zase tvrdí, že měly vytvořit dojem síly, zatímco Rusku ve skutečnosti síly docházejí.
Od vyhlášení mobilizace z Ruska uteklo již na 600 až 700 tisíc lidí, tvrdí ruská verze časopisu Forbes. Muži totiž nechtějí do války na Ukrajině. Kreml tyto informace popírá a tvrdí, že jde o kachnu. Americká CNN vyzpovídala některé muže, kteří před náborem do armády uprchli do sousedního Kazachstánu.
Přes 27 tisíc čtenářů odpovědělo na otázky v unikátním dotazníku Deníku k válce na Ukrajině. Ten se tak stal historicky nejúspěšnější anketou v dějinách našeho webu. Již zítra se čtenáři Deníku i portálu denik.cz mohou dočíst první konečné výsledky, a porovnat tak své odpovědi s dalšími respondenty.
Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že se s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem dohodl na rozmístění společného regionálního uskupení vojsk na hranicích s Ukrajinou. Uvádí to oficiální internetové stránky běloruského vůdce a ruská informační agentura RIA Novosti.
Dvaačtyřicet procent čtenářů Deníku věří, že by měli být čeští sportovci hrající profesionální soutěže v Rusku vyloučeni z naší reprezentace. A úplně stejné procento lidí (tedy 42) říká: nechte je dál za Českou republiku hrát.
Podle 40 procent četnářů Deníku z Plzeňského kraje by měla Ukrajina usilovat o smíření s Ruskem i za cenu ústupků v podobě ztráty území. Co si o možnostech skončení konfliktu na Ukrajině myslíte vy?
/ANKETA/ Hlavním viníkem války na Ukrajině jsou Spojené státy americké, tvrdí dvaadvacet procent čtenářů z Ústeckého kraje v dotazníku Deníku o rusko-ukrajinské válce.
Podle 40 procent četnářů Deníku z Jihočeského kraje by měla Ukrajina usilovat o smíření s Ruskem i za cenu ústupků v podobě ztráty území. Co si o možnostech skončení konfliktu na Ukrajině myslíte vy?
Téměř dvacet procent čtenářů z Olomouckého kraje v dotazníku Deníku na téma války na Ukrajině podporuje Rusko. Valná většina respondentů ankety naopak přeje vítězství napadené Ukrajině.
Podle 40 procent četnářů Deníku z Karlovarského kraje by měla Ukrajina usilovat o smíření s Ruskem i za cenu ústupků v podobě ztráty území. Co si o možnostech skončení konfliktu na Ukrajině myslíte vy?
/ANKETA, HLASUJTE/ Ukrajina by měla v současné válce vyhrát, tvrdí téměř dvě třetiny čtenářů z Královéhradeckého kraje v dotazníku Deníku o rusko-ukrajinské válce.
Hlavním viníkem války na Ukrajině jsou Spojené státy Americké, tvrdí téměř pětadvacet procent čtenářů z Moravskoslezského kraje v dotazníku Deníku o rusko-ukrajinské válce.
Novináři nejsou objektivní. O rusko-ukrajinské válce informují proukrajinsky. To si myslí skoro polovina čtenářů z Jihomoravského kraje v dotazníku Deníku Rovnost.
/FOTOGALERIE/ Nově objevené a doposud nezveřejněné unikátní fotografie z ghetta Terezín nalezené v pozůstalosti bývalého redaktora Československého rozhlasu Milana Weinera představuje výstava Album G.T. v prostorách Památníku ticha na pražském nádraží Bubny.
Hokej v Rusku zrovna netáhne. Za prázdné sedačky na tribunách může víc faktorů, mimo jiné i nedávno vyhlášená mobilizace. A právě debata o válce (speciální vojenské operaci) se bytostně dotýká také jednoho českého sportovce. Problém má Dmitrij Jaškin.
Deník Ukrajinska pravda publikoval výsledky velkého sociologického průzkumu mezi ukrajinskými válečnými běženci ve třech zemích Unie, do nichž směřují nejčastěji. Tedy Polska, Česka a Rumunska. Z výzkumu vyplývá, že do našich zemí přišli velmi vzdělaní a kvalifikovaní Ukrajinci.
Nikdy v historii lidstva nebyla vděčna tak velká skupina lidí tak malé hrstce statečných, prohlásil po skončení druhé světové války britský ministerský předseda Winston Churchill na adresu pilotů bojujících v řadách britského královského letectva (Royal Air Force – RAF).
