Kreativ

ŠTÍTEK: válka

Novou expozici Ústavu pro studium totality na zámku v Moravském Krumlově zdobí transportér zvaný hakl. Vyrobil ho Vitalij, zraněný voják z Ukrajiny.

V hlavě jsem po válce starý, říká jedenatřicetiletý Vitalij z Ukrajiny

V Moravském Krumlově je nově k vidění reflexe dvacátého století, kterou v zámeckém tunelu připravil Ústav pro studium totalitních režimů. Model obrněného transportéru svařoval uprchlík z Ukrajiny, jehož příběh přinášíme. Když si v zámku v Moravském Krumlově koupíte lístky na Slovanskou epopej, první, co uvidíte, bude tank. Přesněji řečeno, německý obrněný transportér, kterému se v Československu, kde se po válce chvíli vyráběl, říkalo „hakl“. Hakl je svařen z trubek, připomíná dětskou prolézačku a skutečně se do něj dá na vlastní nebezpečí vlézt.

Rekonstrukce bitvy na řece Piavě se uskuteční v Novém Městě nad Metují.

Řeka Metuje se promění v Piavu. Chystá se rekonstrukce slavné bitvy

U příležitosti 105. výročí vzniku československých legií v Itálii a 104. výročí bitvy na Piavě pořádá Československá obec legionářská spolu se spolkem 5. prapor polních myslivců rekonstrukci bojů na Piavě, která se uskuteční v sobotu 16. července v Novém Městě nad Metují.

Novou expozici Ústavu pro studium totality na zámku v Moravském Krumlově zdobí transportér zvaný hakl. Vyrobil ho Vitalij, zraněný voják z Ukrajiny.

Transportér hakl už je na zámku v Krumlově. Svařil ho zraněný voják z Ukrajiny

/FOTO/ Když si teď v zámku v Moravském Krumlově návštěvníci koupí lístky na Muchovu Slovanskou epopej, první, co uvidí, je tank. Přesněji, německý obrněný transportér, kterému se v Československu po válce říkalo „hakl“. Připomíná umělecké dílo a také dětskou prolézačku. Z trubek ho na žádost nadšenců z Ústavu pro studium totalitních režimů svařil bývalý voják z Ukrajiny. Do jeho expozice v zrekonstruovaném tunelu zámku se příznivci novodobé historie podívají poprvé začátkem srpna.

Ukrajinští vojáci v zákopech v Donbasu.

Válka na Ukrajině stagnuje. Rusko zřejmě nabírá síly na ofenzivu v Doněcku

Ruské armádě se podařilo dobýt Severodoněck a Lysyčansk, dvě důležité bašty na východě Ukrajiny. Válka však dospěla na další křižovatku a vojáci na obou stranách se připravují na třetí dějství bojů, které by mohlo zvrátit rovnováhu konfliktu. Rusové se chystají na dobytí Doněcku, zatímco Ukrajinci stupňují protiofenzívu v Chersonské oblasti. Stanice CNN publikovala analýzu, v níž se zabývá dalším vývojem invaze a následky pro obě země. 

Adam Sybera vedl debatu na téma informační válka, hybridní hrozby a občanská odolnost, v Institutu Paměti národa

Byli jsme jedni z prvních, kdo předpověděli invazi na Ukrajinu, říká Adam Sybera

Adam Sybera sleduje osm let ruský vliv v Evropě. Byl na Ukrajině, když začala válka, později tam vozil humanitární pomoc, neprůstřelné vesty, nemocniční přístroje i pytle na těla. „Byli jsme jedni z prvních, kteří zveřejnili odhad, že koncem ledna a začátkem února proběhne rozsáhlá invaze na Ukrajinu. Tehdy jsme byli dost za blázny. Teď už nejsme,“ řekl analytik informačního prostoru. Pro Pardubáky se Sybera o svých zkušenostech rozpovídal v Institutu Paměti národa, kde s ním proběhla v pondělí 11. července beseda.

Bitevní ukázka připomněla 213 let od napolenské bitvy u Znojma v červenci 1809.

Kanonáda nad brodem. Napoleonské armády bojovaly i v Dyji u Dobšic

/Foto, video/ Sobotní odpoledne patřilo v Dobšicích tradiční bojové ukázce připomínající tvrdé boje rakouské a francouzské armády u Znojma. Součástí vystoupení milovníků vojenské historie opět byl  i oblíbený boj o brod řeky Dyje.  Za krásné fotky a video  a za zajímavý příspěvek děkujeme Stanislavu Nováčkovi.

V Březně u Chomutova se uskutečnily dvanácté indiánské války.

OBRAZEM: Indiánské války. Americké vojáky vedl v Březně do boje Vydra

Téměř dvě stovky vojáků, Indiánů a osadníků se utkaly v sobotu 9. července na Indiánských válkách v Březně u Chomutova. Jejich návštěvníci se na jedno odpoledne přenesli do roku 1867 k pevnosti Fort Phil ve Wyomingu. V roli generála Custera se jako každý rok představil herec Václav Vydra. 

Irácký diktátor Saddám Husajn před soudem. Nařízení masových poprav v Dudžailu se v roce 2006 stalo jedním z hlavních bodů obžaloby proti němu. Byl odsouzen k trestu smrti a popraven

Chtěli ho zabít, pomstil se. Saddám Husajn před 40 lety stvořil krvavý čtvrtek

Krvavý čtvrtek, tak by se mohl v Iráku nazývat 8. červenec roku 1982. V tento horký letní den zamířil diktátor Saddám Husajn do města Dudžail, aby si mezi tamější komunitou upevnil svou podporu v probíhající irácko-íránské válce. Proslov k davu mu vyšel ještě podle plánu, při cestě zpět se však Saddámův konvoj dostal pod palbu povstalců. Rozlícený diktátor otočil vozy zpět do města – a rozpoutal vraždění.

Policie v Petrohradě zadržuje demonstrantku během protestu proti ruské invazi na Ukrajinu.

Někteří Rusové dál protestují proti invazi. Navzdory strachu ze zatčení

Navzdory masivnímu potlačování protiválečných protestů ruskými úřady někteří Rusové vytrvale vystupují proti ruské invazi na Ukrajině. A to i těmi nejjednoduššími způsoby. Jednatřicetiletá učitelka Anastasija z Permu v pohoří Ural začíná každý den tím, že napíše protiválečný vzkaz a vyvěsí ho na zeď u vchodu do obytného bloku, kde bydlí, píše agentura AP.

Český premiér Petr Fiala při projevu v Evropském parlamentu 6. června 2022

Neodmítejte křehký kompromis, vyzval Fiala před hlasováním o jaderné energii

České předsednictví v Radě Evropské unie má před sebou řadu úkolů, tím hlavním je nacházet shodu členských zemí při snaze zmírňovat dopady současných krizí. Řekl to dnes český premiér Petr Fiala, když v Evropském parlamentu představoval svou vizi pro příštích šest měsíců. Jako hlavní výzvy zmínil inflaci, nedostupnost energií a potravinovou krizi, přičemž tyto jevy spojoval s ruskou válkou proti Ukrajině.

Otto Seidler v době, kdy svůj příběh vyprávěl studentům pro Paměť národa.

Zemřel Otto Seidler. Boleslavák, který se osudově potkal s Mengelem

Před několika dny zemřel ve věku 92 let Otto Seidler. Muž žijící v Mladé Boleslavi přežil útrapy několika koncentračních táborů a po válce se vrátil do Boleslavi. Ve svém životě zažil spoustu dramat, která popsal studentům sbírajícím příběhy pro Paměť národa.

U Františkova měla být pobočka zbrojovky Messerschmitt.

GALERIE: Tajemství z války. V podzemí u Kvildy vyráběli Němci díly na stíhačky

Osada Františkov nedaleko Kvildy na Šumavě ukrývá velké tajemství. Má tu být podzemní továrna, ve které za druhé světové války Němci montovali kabiny do proudové stíhačky Messerschmitt. Podívejte se do míst, kde se psala historie. Za poskytnutí fotek do galerie děkujeme Václavu Vostradovskému. Nutno upozornit, že snímky jsou archivní a areál je dnes v soukromých rukou a veřejnosti nepřístupný. 

Pokračují Poslední indiánské války? Ano, již dvanáctým dílem opět u obce Březno u Chomutova.

Pokračují Poslední indiánské války? Ano, budou opět u obce Březno u Chomutova

Nacházíme se na pláních pod Horami Velkého rohu u pevnosti Fort Phil Kearny na Bozemanově stezce ve Wyomingu v létě roku 1867. Většina indiánských kmenů jižních plání chce uzavřít nové smlouvy s vládou US a odejít do rezervací. U kmenů severních plání je tomu naopak. Zejména Lakotové, severní Šajeni a severní Arapahové, uznávající jako svého vůdce náčelníka Rudého oblaka, podmiňují uzavření nové smlouvy odchodem armády z indiánských území a zrušení vojenských pevností. Velení armády je rozhodně proti. V kraji, kde jsou zimy kruté, je nutné pro osazenstvo pevnosti udělat dopředu velké zásoby palivového dřeva. To mají zajistit sjednaní dřevaři pod ochranou vojáků. Indiáni jsou stále více rozzlobení. Jsou to ideální podmínky pro vypuknutí konfliktu? Přijeďte 9. července do Března u Chomutova a uvidíte upravenou rekonstrukci skutečných historických událostí.

Fake news - Ilustrační foto

Lži a ruská propaganda. Informační válka zaskočila Čechy, míní odborníci

Čeští odborníci na kyberbezpečnost mají jasno: Na Rusy jsme měli být už dávno připraveni a nebyli bychom zaskočeni informační válkou vedenou během invaze na Ukrajinu. „Přitom Moskva už desítky let používá stále stejné metody,“ upozornili experti na debatě v pražském Cevro Institutu s názvem Vypnout X Nevypnout aneb Co ukázal boj s dezinformacemi v době války?

V děčínském muzeu připravili novou výstavu věnující se běžnému životu ve válečných časech.

Naděje, zklamání a strach. Výstava v děčínském muzeu ukazuje život za války

/ROZHOVOR/ Až do konce října je v děčínském oblastním muzeu k vidění výstava Naděje, zklamání a strach popisující běžný život během druhé světové války v Sudetech. Vychází z publikace a původní bannerové výstavy v Ústí nad Labem. Nyní se ji v Děčíně povedlo převést do plnohodnotné výstavy. „Pro mne to bylo skoro nepředstavitelné. Můžete mít skvělou ideu, ale když nemáte nikoho, kdo ji přivede do života, je vám na nic. Díky nadšení zaměstnanců děčínského muzea se to povedlo, oni to dokázali,“ říká o nové expozici její autor Martin Veselý, který pracuje jako vedoucí katedry historie na ústecké filosofické fakultě.

Oleksandr Usyk

Boxerská superstar ve válce proti Rusku: Modlil jsem se, ať mě nikdo nezabije

V jednu chvíli sklízel v boxerském ringu obdiv celého světa po historickém triumfu nad šampionem v těžké váze Anthonym Joshuou, o několik měsíců později už v uniformě a se samopalem na rameni čelil ruské invazi. Oleksandr Usyk, jeden z ukrajinských národních hrdinů a superstar blyštivého světa profesionálního boxu, se navzdory válečným zkušenostem chystá na velkou titulovou odvetu.

Baron Haas býval často obklopen mladými ženami.

Hrad Bítov vzpomíná barona Haase. Miloval psy, lvici a život. Zahynul tragicky

/FOTO/ S hradem Bítovem je dodnes neodmyslitelně spojená vzpomínka na jeho posledního majitele barona Jiřího Haase. Muže, který proslul jako bonviván, chovatel psů, lvice a mnoha dalších exotických zvířat, zemřel za tragických okolostí několik dní po konci druhé světové války. Nyní jeho příběh připomíná na hradě Bítově nová stálá výstava. Děkujeme správě hradu za historické fotografie a Janu Binderovi za velmi zajímavé ohlednutí za baronem Jiřím Haasem.

Otec ukrajinské rodiny děkuje i Základní škole Václava Havla a jejímu řediteli Vlastimilu Špinkovi, kam děti dočasně chodily. Škola pomáhala Ukrajincům i formou sbírky od začátku války.

Nikdy nezapomeneme na vaši laskavost, loučí se ukrajinská rodina s Poděbrady

Čtyři měsíce žil Yevhen Bushynskyi se svojí ženou a třemi dětmi v Poděbradech. Putinova válka je vyhnala z Charkova. V nouzi se uchýlili do Poděbrad, kde byli ubytováni v městském penzionu na Ostende. Nyní přišel čas loučení. Rodina podle našich informací získala víza do USA a na rozloučenou napsal Yevhen všem Poděbraďákům dojemný dopis, v němž děkuje za veškerou pomoc a vzdává hold místním za to, jak jeho rodinu přijali.

Boj o ukrajinský Severodoněck.

Rusové postupují v Donbasu. Kde se zastaví? Lysyčansk bude rozhodující

Po celé týdny se ukrajinští obránci Severodoněcku snažili odrážet ruská vojska. Jenže neustálá rozsáhlá dělostřelecká palba a letecké nálety proměnily velkou část starého průmyslového města v trosky. Nakonec ukrajinští velitelé prohlásili, že obrana ruin by stála příliš mnoho životů a rozhodli se stáhnout své jednotky. Stanice BBC publikovala analýzu, v níž se zabývá tím, jak se nadále může konflikt vyvíjet po ztrátě jedné z klíčových metropolí v Donbasu.

David Nesnídal

Pěna dní: Taky si hrábnete?

U sousedů je válka a u nás, v čase dovolené, si svou osobní válku taky můžeme vybojovat a „vyčistit si hlavu“.

Z návštěvy hrdiny druhé světové války Emila Šneberga (na snímku vlevo) v Čáslavi.

FOTO: Válečný hrdina Emil Šneberg navštívil Čáslav. Přijel na výstavu svého syna

Čáslav navštívil opravdový hrdina - plukovník ve výslužbě Emil Šneberg. Důkazem, že to není hrdina ledajaký, je vyznamenání rovnou od dvou prezidentů. Za statečnost byl po válce vyznamenán prezidentem Edvardem Benešem Československým válečným křížem. V loňském roce mu prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy o stát 1. stupně.

Úryvek z reportáže polské novinářky, vydávané za produkt ukrajinské propagandy. Jde spíš o profesní chybu reportérky

Sporná práce polské reportérky budí kritiku. Nejde ale o ukrajinskou propagandu

Tisíce sdílení má krátké video zachycující reportérku v modré přilbě a vestě s nápisem Press, pomalu kráčející za ženistou, který kontroluje zem detektorem na miny. Dvojici natáčí kameraman, pohybující se ještě před ženistou. Příspěvek je vydáván za zinscenované ukrajinské zpravodajství. Ve skutečnosti jde o polskou reportérku, jež čelí v Polsku nemalé kritice.

U Františkova měla být pobočka zbrojovky Messerschmitt.

OBRAZEM: Tajemství z války. V podzemí u Kvildy vyráběli Němci díly na stíhačky

Osada Františkov nedaleko Kvildy na Šumavě ukrývá velké tajemství. Má tu být podzemní továrna, ve které za druhé světové války Němci montovali kabiny do proudové stíhačky Messerschmitt. Podívejte se do míst, kde se psala historie. Za poskytnuí fotek do galerie děkujeme Václavu Vostradovskému. Nutno upozornit, že snímky jsou archivní a areál je dnes v soukromých rukou a veřejnosti nepřístupný. 

Rusko rozmístilo na nejzápadnější části svého území rakety Iskander (na snímku), které mohou nést jaderné hlavice. Zda se skutečně v exklávě nachází jaderné zbraně, však nepotvrdilo.

Bude Kaliningrad dalším ohniskem války? Kreml vyhrožuje, spor může ohrozit EU

Napětí kolem Kaliningradu roste poté, co Litva zakázala průjezd sankcionovaného zboží přes své území do ruské exklávy. Moskva sice zuří, litevští představitelé však tvrdí, že pouze dodržují usnesení Evropské unie, v čemž je evropský blok podporuje. Tento spor ale může ještě více vyhrotit vztahy mezi Ruskem a EU. Stanice CNN publikovala analýzu, v níž se zabývá otázkou, zda by se toto strategicky významné území na pobřeží Baltského moře mohlo stát dalším ohniskem války. 

U Františkova měla být pobočka zbrojovky Messerschmitt.

GALERIE: Tajemství z války. V podzemí u Kvildy vyráběli Němci díly na stíhačky

Osada Františkov nedaleko Kvildy na Šumavě ukrývá velké tajemství. Má tu být podzemní továrna, ve které za druhé světové války Němci montovali kabiny do proudové stíhačky Messerschmitt. Podívejte se do míst, kde se psala historie. Za poskytnutí fotek do galerie děkujeme Václavu Vostradovskému. Nutno upozornit, že snímky jsou archivní a areál je dnes v soukromých rukou a veřejnosti nepřístupný. 

Dvaatřicetiletá Ukrajinka Olga Zakharkiv si v Praze stoupla před kostel. A během jediného dne se jí podařilo vybrat do kasičky 130 tisíc korun

Ukrajinská koordinátorka Olga Zakharkiv: Nejvíce mě zasáhla sousedova smrt

Z Ukrajiny jí jednoho dne zavolal voják, že by potřeboval auto. Dvaatřicetiletá Ukrajinka Olga Zakharkiv si v Praze stoupla před kostel. A během jediného dne se jí podařilo vybrat do kasičky 130 tisíc korun. A do deseti dní sehnala 400 tisíc… Deník přináší rozhovor se ženou, která v metropoli pomáhá svým krajanům již od prvních dnů války.