Kreativ

ŠTÍTEK: válka

Boj o ukrajinský Severodoněck.

Rusové postupují v Donbasu. Kde se zastaví? Lysyčansk bude rozhodující

Po celé týdny se ukrajinští obránci Severodoněcku snažili odrážet ruská vojska. Jenže neustálá rozsáhlá dělostřelecká palba a letecké nálety proměnily velkou část starého průmyslového města v trosky. Nakonec ukrajinští velitelé prohlásili, že obrana ruin by stála příliš mnoho životů a rozhodli se stáhnout své jednotky. Stanice BBC publikovala analýzu, v níž se zabývá tím, jak se nadále může konflikt vyvíjet po ztrátě jedné z klíčových metropolí v Donbasu.

David Nesnídal

Pěna dní: Taky si hrábnete?

U sousedů je válka a u nás, v čase dovolené, si svou osobní válku taky můžeme vybojovat a „vyčistit si hlavu“.

Z návštěvy hrdiny druhé světové války Emila Šneberga (na snímku vlevo) v Čáslavi.

FOTO: Válečný hrdina Emil Šneberg navštívil Čáslav. Přijel na výstavu svého syna

Čáslav navštívil opravdový hrdina - plukovník ve výslužbě Emil Šneberg. Důkazem, že to není hrdina ledajaký, je vyznamenání rovnou od dvou prezidentů. Za statečnost byl po válce vyznamenán prezidentem Edvardem Benešem Československým válečným křížem. V loňském roce mu prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy o stát 1. stupně.

Úryvek z reportáže polské novinářky, vydávané za produkt ukrajinské propagandy. Jde spíš o profesní chybu reportérky

Sporná práce polské reportérky budí kritiku. Nejde ale o ukrajinskou propagandu

Tisíce sdílení má krátké video zachycující reportérku v modré přilbě a vestě s nápisem Press, pomalu kráčející za ženistou, který kontroluje zem detektorem na miny. Dvojici natáčí kameraman, pohybující se ještě před ženistou. Příspěvek je vydáván za zinscenované ukrajinské zpravodajství. Ve skutečnosti jde o polskou reportérku, jež čelí v Polsku nemalé kritice.

U Františkova měla být pobočka zbrojovky Messerschmitt.

OBRAZEM: Tajemství z války. V podzemí u Kvildy vyráběli Němci díly na stíhačky

Osada Františkov nedaleko Kvildy na Šumavě ukrývá velké tajemství. Má tu být podzemní továrna, ve které za druhé světové války Němci montovali kabiny do proudové stíhačky Messerschmitt. Podívejte se do míst, kde se psala historie. Za poskytnuí fotek do galerie děkujeme Václavu Vostradovskému. Nutno upozornit, že snímky jsou archivní a areál je dnes v soukromých rukou a veřejnosti nepřístupný. 

Rusko rozmístilo na nejzápadnější části svého území rakety Iskander (na snímku), které mohou nést jaderné hlavice. Zda se skutečně v exklávě nachází jaderné zbraně, však nepotvrdilo.

Bude Kaliningrad dalším ohniskem války? Kreml vyhrožuje, spor může ohrozit EU

Napětí kolem Kaliningradu roste poté, co Litva zakázala průjezd sankcionovaného zboží přes své území do ruské exklávy. Moskva sice zuří, litevští představitelé však tvrdí, že pouze dodržují usnesení Evropské unie, v čemž je evropský blok podporuje. Tento spor ale může ještě více vyhrotit vztahy mezi Ruskem a EU. Stanice CNN publikovala analýzu, v níž se zabývá otázkou, zda by se toto strategicky významné území na pobřeží Baltského moře mohlo stát dalším ohniskem války. 

U Františkova měla být pobočka zbrojovky Messerschmitt.

GALERIE: Tajemství z války. V podzemí u Kvildy vyráběli Němci díly na stíhačky

Osada Františkov nedaleko Kvildy na Šumavě ukrývá velké tajemství. Má tu být podzemní továrna, ve které za druhé světové války Němci montovali kabiny do proudové stíhačky Messerschmitt. Podívejte se do míst, kde se psala historie. Za poskytnutí fotek do galerie děkujeme Václavu Vostradovskému. Nutno upozornit, že snímky jsou archivní a areál je dnes v soukromých rukou a veřejnosti nepřístupný. 

Dvaatřicetiletá Ukrajinka Olga Zakharkiv si v Praze stoupla před kostel. A během jediného dne se jí podařilo vybrat do kasičky 130 tisíc korun

Ukrajinská koordinátorka Olga Zakharkiv: Nejvíce mě zasáhla sousedova smrt

Z Ukrajiny jí jednoho dne zavolal voják, že by potřeboval auto. Dvaatřicetiletá Ukrajinka Olga Zakharkiv si v Praze stoupla před kostel. A během jediného dne se jí podařilo vybrat do kasičky 130 tisíc korun. A do deseti dní sehnala 400 tisíc… Deník přináší rozhovor se ženou, která v metropoli pomáhá svým krajanům již od prvních dnů války.

U kostela vybrala za několik dní peníze na nákup auta pro ukrajinské bojovníky.

Nejvíce mě zasáhla sousedova smrt, říká ukrajinská koordinátorka Olga

/ROZHOVOR/ Z Ukrajiny jí jednoho dne zavolal voják, že by potřeboval auto. Dvaatřicetiletá Ukrajinka Olga Zakharkiv si v Praze stoupla před kostel. A během jediného dne se jí podařilo vybrat do kasičky 130 tisíc korun. A do deseti dní sehnala 400 tisíc… Pražský deník přináší rozhovor se ženou, která v metropoli pomáhá svým krajanům již od prvních dnů války.

U kostela vybrala za několik dní peníze na nákup auta pro ukrajinské bojovníky.

Nejvíce mě zasáhla sousedova smrt, říká ukrajinská koordinátorka Olga

/ROZHOVOR/ Z Ukrajiny jí jednoho dne zavolal voják, že by potřeboval auto. Dvaatřicetiletá Ukrajinka Olga Zakharkiv si v Praze stoupla před kostel. A během jediného dne se jí podařilo vybrat do kasičky 130 tisíc korun. A do deseti dní sehnala 400 tisíc… Pražský deník přináší rozhovor se ženou, která v metropoli pomáhá svým krajanům již od prvních dnů války.

U kostela vybrala za několik dní peníze na nákup auta pro ukrajinské bojovníky.

Nejvíce mě zasáhla sousedova smrt, říká ukrajinská koordinátorka Olga

/ROZHOVOR/ Z Ukrajiny jí jednoho dne zavolal voják, že by potřeboval auto. Dvaatřicetiletá Ukrajinka Olga Zakharkiv si v Praze stoupla před kostel. A během jediného dne se jí podařilo vybrat do kasičky 130 tisíc korun. A do deseti dní sehnala 400 tisíc… Pražský deník přináší rozhovor se ženou, která v metropoli pomáhá svým krajanům již od prvních dnů války.

U kostela vybrala za několik dní peníze na nákup auta pro ukrajinské bojovníky.

Nejvíce mě zasáhla sousedova smrt, říká ukrajinská koordinátorka Olga

/ROZHOVOR/ Z Ukrajiny jí jednoho dne zavolal voják, že by potřeboval auto. Dvaatřicetiletá Ukrajinka Olga Zakharkiv si v Praze stoupla před kostel. A během jediného dne se jí podařilo vybrat do kasičky 130 tisíc korun. A do deseti dní sehnala 400 tisíc… Pražský deník přináší rozhovor se ženou, která v metropoli pomáhá svým krajanům již od prvních dnů války.

U kostela vybrala za několik dní peníze na nákup auta pro ukrajinské bojovníky.

Nejvíce mě zasáhla sousedova smrt, říká ukrajinská koordinátorka Olga

/ROZHOVOR/ Z Ukrajiny jí jednoho dne zavolal voják, že by potřeboval auto. Dvaatřicetiletá Ukrajinka Olga Zakharkiv si v Praze stoupla před kostel. A během jediného dne se jí podařilo vybrat do kasičky 130 tisíc korun. A do deseti dní sehnala 400 tisíc… Pražský deník přináší rozhovor se ženou, která v metropoli pomáhá svým krajanům již od prvních dnů války.

Děkovná bohoslužba za blahořečení řeholnice Marie Paschalis Jahnové v sobotu 18. června v Sobotíně.

Výjimečný moment pro Moravu. Mučednici ze Sobotína blahoslavili

Tak jako v sobotu 18. června nebyl kostel svatého Vavřince v Sobotíně na Šumpersku zaplněný už dlouho. Konala se zde děkovná mše za blahořečení Marie Paschalis Jahnové. Řeholnice zemřela v obci mučednickou smrtí na sklonku druhé světové války a u místního kostela je pohřbena.

Polští vojáci během příprav na cvičení Defender Europe 22

Reakce Polska na válku. Vzniknou dvě nové vojenské divize

Více vojáků, nové tanky i vrtulníky, celková modernizace. Polsko na válku, které se odehrává u ukrajinského souseda, reaguje nekompromisně. Nyní ministr obrany Mariusz Błaszczak oznámil vytvoření dvou nových divizí. Ty mají být rozmístěny u řeky Visly ve středním Polsku. Tedy nedaleko míst, kde Poláci v roce 1920 zastavili bolševickou Rudou armádu.

Ruský voják v Mariupolu u auta se symbolem Z.

Kdo je Bábuška Z? Rusko mělo udělat z ukrajinské ženy zrádce vlastní země

Na začátku dubna se na sociálních sítích objevilo video, které z jedné ukrajinské babičky udělalo ruskou ikonu. Na nahrávce vítá ukrajinské vojáky se sovětskou vlajkou a přijímá od nich jídlo. Poté, co jí vlajku vezmou a pošlapou, jim jídlo hrdě vrátí. Moskva z ženy ihned udělala Bábušku Z, hlavní tvář režimu. Je na nástěnných malbách, na pohlednicích, v písních či básních, dokonce jí postavili i sochu. A z Anny Ivanovny tak udělali proti její vůli zrádce vlastní země. Pravdu o celé kauze se pokusili zjistit reportéři BBC.

Rodina Byalykových v jednopokojovém bytě v Šafaříkově mlýně v Nymburce.

Ukrajinská rodina se vydala z Nymburka za oceán. Manžel zvyklý na Česko smutnil

Příběh válkou zkoušené ukrajinské rodiny, která našla útočiště v Šafaříkově mlýně v Nymburce, má novou zápletku. Vitalij Byalyk, jeho žena Zorjana a dva malí kluci Denis a Vladislav se vydali na další životní pouť. Ve čtvrtek 16. června se jim podařilo dostat se na palubu letadla směřujícího do Spojených států. Ve Washingtonu je měla čekat Zorjanina matka a sestra, které tam dlouhodobě žijí.

Zápas Filip Grznár z Plzně vs Frederico Komuenha z Bruntálu je  vrcholem programu večera I Am Fighter 17.6. 2022.

Frederiko, nejdrsnější z Bruntálu, se v kleci postaví Grznárovi

„Drsný kraj, drsní lidé“ hlásají hrdě domorodci z Bruntálu na plackách a samolepkách. Nejdrsnější z celého z Bruntálu je nejspíš Frederico Komuenha. A nejdrsnějším týpkem z Plzně je kulturista, vulgární youtuber a zápasník MMA Filip Grznár. Komuenha s Grznárem si zblízka pohlédnou do tváře v kleci na turnaji I am fighter v pátek 17. června 2022. "Čekejte brutální zápas," pozval diváky Grznár.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Vstup Ukrajiny do EU: Proč se členské státy neshodují, co vadí Putinovi

Téměř čtyři měsíce už se jedná o možném vstupu Ukrajiny do Evropské unie. V pátek 17. června Evropská komise nabídne své stanovisko, zda by válkou zmítaná země měla být považována za kandidátský stát. Poté bude záležet na sedmadvacítce, aby rozhodla, jestli se stanoviskem souhlasí, či nikoli. Zásadní otázkou podle nově publikované analýzy stanice CNN také je, jak by na případný vstup Ukrajiny do Unie zareagovalo Rusko. 

Situace v ukrajinském Severodoněcku.

Boje na Donbase: Rusko nečekalo v Severodoněcku tak silný odpor, míní Londýn

Ruská válka na Ukrajině vstoupila do 112. dne. Podle britského ministerstva obrany Moskva pravděpodobně nečekala, že v Severodoněcku narazí ruské síly na tuhý odpor ukrajinských obranců. Rusové vyzvali obránce Azotu, aby se vzdali. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém tradičním nočním projevu na konci předchozího dne války řekl, že ukrajinské síly nyní vyvíjejí tlak na ruské vojáky s cílem osvobodit okupované město Cherson.

Slavný Polibek zachytil fotograf Alfred Eisenstaedt.

Za slavnými válečnými snímky stojí příběhy, které by nevymyslel ani Hollywood

Často surovým a brutálním způsobem ukazují válečné fotografie to nejhorší, co se skrývá v lidských bytostech. Motivy těch, kdo pro jejich pořízení riskují vlastní život, jsou různorodé. Touha po slávě, adrenalin, určitá fascinace smrtí, ale také snaha přinést svědectví natolik silné, aby v lidech vzbudilo nutkání veškeré válčení ukončit.

Ukrajinský voják prochází poničenou ulicí ve městě Irpiň v Kyjevské oblasti

Vraky a mrtvá těla. Ukrajinská dálnice M06 je němým svědkem válečných hrůz

Byla to nejjednodušší příjezdová cesta do Kyjeva. Část z ní je dnes v troskách. Hlavní most dálnice M06 vyhodily ukrajinské síly do povětří v prvních dnech války. A zachránily tím metropoli. Cesta vedoucí do centra totiž hrála hlavní roli v únorového pokusu Rusů o bleskový útok na ukrajinské hlavní město. Na místo toho se stala svědkem jejich nemilosrdného řádění.

Mikuláš z Bubna-Litic, do ledna 1942 ministr zemědělství v protektorátní vládě Aloise Eliáše.

Český šlechtic Mikuláš z Bubna-Litic: Nacistům vzdoroval, komunistům utekl

V září roku 1939, kdy na českém území existoval už půl roku Protektorát Čechy a Morava, podepsal český šlechtic Mikuláš z Bubna-Litic národnostní prohlášení české šlechty, v němž se řada představitelů šlechtických rodů na znamení odporu k okupaci a germanizaci přihlásila k českému národu. Přesto byl po válce zatčen jako kolaborant. Od jeho narození uplynulo 125 let.

Olena uprchla se svými dvěma dětmi z Dnipru. Jde o město, kde málokdo mluvil jen ukrajinsky, většinou se používala i ruština.

Po válce už rusky nepromluvím, říká uprchlice z Ukrajiny Olena

Dnipro, milionové průmyslové centrum u řeky Dněpru, se ocitlo pod palbou hned první den ruské invaze. Čtvrtina lidí se tu hlásila k ruské národnosti, ovšem ukrajinsky zde mluvila pouze desetina obyvatel. Nejčastěji se zde hovořilo suržykem, tedy směsicí ruštiny a ukrajinštiny.

Ukrajinský voják při hlídce na Severodoněcku 8. června 2022

V Severodoněcku zuří boje. Ukrajina má ale pod kontrolou chemičku Azot

Válka Ruska proti Ukrajině pokračuje 109. dnem. V Severodoněcku na východě Ukrajiny dál zuří líté boje, podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje ale Ukrajina má stále pod kontrolou jeho průmyslovou oblast a chemickou továrnu, kde se před ruským ostřelováním skrývají stovky lidí. Podle sobotního tvrzení Ruskem podporované separatistické skupiny je v chemičce Azot uvězněno také 300 až 400 ukrajinských bojovníků. Britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky uvedlo, že Rusové kvůli své palebné převaze postupně získávají terén v Severodoněcku a okolí.

Ukrajinský voják prochází kolem nevybuchlé bomby v Severodoněcku

ON-LINE: Do Polska uprchly z Ukrajiny více než čtyři miliony lidí

Ruská invaze na Ukrajinu pokračuje již čtvrtý měsíc. Situace v Severodoněcku připomíná Mariupol, poslední ukrajinští obránci a civilisté se skrývají v továrně, která je jako poslední pod kontrolou Ukrajinců. Z válkou zmítané země uprchly do sousedního Polska více než čtyři miliony lidí. Podle ukrajinského nejvyššího státního zastupitelství přišlo od počátku války o život 287 dětí.

Členové SS si prohlížejí ruiny vypálených a rozbořených Lidic

Lidice opakovanou obětí. Vyvražděná obec se stala věčným nástrojem propagandistů

Jakoby se sama příčina zrůdného zločinu, jímž bylo zničení Lidic, vepsala navěky do osudu obce. Protože Lidice nebyly vypáleny, vyvražděny a srovnány se zemí proto, že by se jakkoli podílely na ukrývání parašutistů, jak tvrdila německá propaganda. Ale proto, že se nacistům ideálně hodily jako symbol odplaty. Tento úděl už s nimi zůstal spjat natrvalo. Staly se symbolem, ale pro každou dobu symbolem něčeho jiného.

Paní Aňa s dcerou Angelou zamířily do Trutnova z rozbombardového ukrajinského Charkova. V komunitním centru se jim věnuje Mariia Bilonozhenko (vlevo).

Děti byly v hrozném stresu, říká psycholožka o Ukrajincích v Trutnově

/FOTOGALERIE/ Paní Aňa je v Trutnově dva a půl měsíce. Do neznámého místa přišla z Charkova, druhého největšího ukrajinského města, které se ocitlo pod těžkou palbou ruské armády. Dva týdny se ukrývala s dětmi ve sklepě. Lidé umírali, budovy ničilo vražedné bombardování. Pak před válkou uprchla.