Rekordní zájem čtenářů vzbudil unikátní dotazník Deníku, pátrající po názorech českých čtenářů na válku na Ukrajině. Již téměř dvanáct tisíc lidí odpovědělo na otázky ankety, v níž se Deník ptá mimo jiné na to, komu v ukrajinsko-ruském konfliktu čtenáři fandí nebo kdo podle nich za válku může. Nebo třeba, zda mají být čeští sportovci hrající v Rusku vyloučeni z reprezentace. A na dalších zhruba dvacet otázek.
Papež František vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby „zastavil kolotoč násilí a smrti na Ukrajině“. Odsoudil i hrozbu jaderné války, kterou označil za „absurdní“, píše Reuters.
Nejslavnější americký bojový letoun všech dob, který proslavil hollywoodský film Top Gun, oslavil před časem neuvěřitelných padesát let od prvního vzletu. Připomeňme si příběh námořní legendy.
Byl vítán jako partyzánský velitel a oceňovaný válečný hrdina, získal dokonce vysoké vyznamenání přímo z rukou československého prezidenta Edvarda Beneše. Ve skutečnosti však byl muž, jenž se představoval jako Jiří Skomarovský, podvodník, zloděj a zákeřný vrah, který měl na kontě nejméně tři oběti. K mystériu jeho osudu patří i to, že zmizel beze stopy.
Petr Drulák kdysi vedl Ústav mezinárodních vztahů. Dnes v téže instituci působí, ale neví jak dlouho. Jeho vedení a ministerstvu zahraničí se nelíbí Drulákovy mediální výstupy a názory na válku na Ukrajině. Zajímalo mě, co si bývalý velvyslanec ve Francii myslí tak strašného, že od zaměstnavatele dostal už dva vytýkací dopisy.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Mezinárodně neuznané Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika a rovněž Chersonská a Záporožská oblasti dohromady představují zhruba 15 procent rozlohy celé Ukrajiny.
Noc hrůzy. I tak lze popsat masakr, který se odehrál před 455 lety ve francouzském městě Nîmes. Hrůzná událost byla vyústěním náboženských sporů mezi katolíky a protestanty.
Všichni jsme si rovni, všichni stojíme jednotně za Putinem. Tak zní vzorně vlastenecké poselství ruských sportovců, alespoň tedy jeho oficiálně proklamovaná verze. Jenže realita bývá složitější: tváří v tvář mobilizaci bere pocit nerozborné jednoty s prostým lidem jaksi za své. Komu by se chtělo jít umírat do války, která – podle Kremlu – vlastně ani válkou není? Sportovci nejsou výjimkou.
Generál Petr Pavel, který už má víc než potřebných 50 tisíc podpisů pro prezidentskou kandidaturu, se s lidmi baví především o energetické krizi a inflaci. Jako bývalý profesionální voják ovšem pozorně sleduje také vývoj na ukrajinské frontě.
Částečná mobilizace, kterou minulý týden vyhlásil prezident Vladimir Putin kvůli stupňujícímu se válečnému konfliktu na Ukrajině, děsí nejen „obyčejné“ Rusy, ale i profesionální sportovce. Povolávací rozkaz do armády už dostávají i hokejisté z KHL.
Částečná mobilizace, kterou minulý týden vyhlásil prezident Vladimir Putin kvůli stupňujícímu se válečnému konfliktu na Ukrajině, děsí nejen „obyčejné“ Rusy, ale i profesionální sportovce. Povolávací rozkaz do armády už dostávají i hokejisté z KHL.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal změny v trestním zákoníku, které zpřísňují postihy za zločiny spáchané v době mobilizace. Schválil také možnost zjednodušeného získávání občanství pro cizince, kteří vstoupí do ruské armády. Informovala o tom v sobotu ruská agentura TASS. Částečnou mobilizaci vyhlásil Putin ve středu kvůli neúspěšné ruské válce na Ukrajině.
/POLEMIKA/ Už za dva týdny se mají v Praze utkat kluby NHL San Jose a Nashville. Problém? Ministerstvo zahraničí totiž na impulz Dominika Haška zvažuje, že ruským hokejistům těchto týmů neudělí vízum. Zástupcům zámořské soutěže se to pranic nelíbí: buď prý příjedou všichni, nebo vůbec nikdo. Je správné prosazovat absolutní izolaci Rusů, nebo by se sport neměl míchat do politických her?
/POLEMIKA/ Už za dva týdny se mají v Praze utkat kluby NHL San Jose a Nashville. Problém? Ministerstvo zahraničí totiž na impulz Dominika Haška zvažuje, že ruským hokejistům těchto týmů neudělí vízum. Zástupcům zámořské soutěže se to pranic nelíbí: buď prý příjedou všichni, nebo vůbec nikdo. Je správné prosazovat absolutní izolaci Rusů, nebo by se sport neměl míchat do politických her?
/POLEMIKA/ Už za dva týdny se mají v Praze utkat kluby NHL San Jose a Nashville. Problém? Ministerstvo zahraničí totiž na impulz Dominika Haška zvažuje, že ruským hokejistům těchto týmů neudělí vízum. Zástupcům zámořské soutěže se to pranic nelíbí: buď prý příjedou všichni, nebo vůbec nikdo. Je správné prosazovat absolutní izolaci Rusů, nebo by se sport neměl míchat do politických her?
Atmosféra strachu, bezmoci a zběsilý úprk. Tak se dá shrnout první den v Rusku poté, co prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Rozhodnutí v televizích sledovali občané po celé zemi, od nemocnic až po obchodní domy. Teď přemýšlí, co dál. Mezi možnostmi je pro mnohé drahý odjezd do zahraničí či pobyt ve vězení. V jednom se však mnoho obyvatel země shoduje. Na frontu nepůjdou za žádnou cenu.
Protiváleční aktivisté svolali v Rusku na středeční večer celonárodnímu protest proti částečné mobilizaci, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Policie už zadržela přes tisíc lidí. List The Guardian píše, že rozhodnutí Kremlu vyvolalo v Rusku šok. Podle agentury Reuters se rychle vyprodávají jednosměrné letenky z Ruska.
Vyhlášením částečné mobilizace ruský prezident Vladimir Putin přiznává, že invaze na Ukrajinu selhává, uvedl britský ministr obrany Ben Wallace. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho je mobilizace znamením Putinovy paniky. Německý vicekancléř Robert Habeck řekl, že jde o další krok Ruska špatným směrem.
Před 110 lety se ve východoslovenské obci Smižany narodil Ján Nálepka, slovenský vojenský důstojník a legendární velitel 1. československého partyzánského oddílu v Sovětském svazu. Za bývalého režimu patřil díky svému přeběhnutí k sovětským partyzánům k nejopěvovanějším válečným hrdinům, vznikl o něm i film. Jakým člověkem byl ale ve skutečnosti?
Někdejší kancléř prezidenta Václava Havla, exministr zahraničí Karel Schwarzenberg dorazil v neděli večer do kina Sokol v Nymburce. Předcházelo tomu promítání dokumentárního filmu, který o něm natočila jeho dcera Lili. Po snímku, který je spíše intimní sondou do rodinných vztahů ve šlechtické rodině, došlo i na diskuzi, v níž hlavní hrdina filmu odpovídal na otázky.
Zpráva o smrti britské královny Alžběty II. zasáhla minulý týden i Jiřinu Malou (96) z Českých Budějovic. Obě totiž o sobě věděly, protože je spojoval stejný den narození - 21. duben 1926.
/FOTOGALERIE/ Až do 30. září je na Staroměstském náměstí k vidění výstava Střední Čechy v Paměti národa. Přináší dvanáct příběhů z dob války, okupace a totality. Všechny se odehrály v kulisách významných míst kraje a mají paralelu v tom, co se dnes děje na Ukrajině. Nechybí ani osudy lidí přímo z Mladé Boleslavi.
Na Ukrajině jsme byli už vícekrát a máme zde mnoho známých a přátel. Většinou jsme sem jezdili ve větší skupině mladých, rodin nebo těch, kteří chtěli a uměli vzít za práci. Jednou jsme pomáhali budovat venkovní oltář v Tiachivu, jindy čistili pozemek u Tiachivu, který byl zakoupen pro budování poutního místa. Při další návštěvě jsme doprovázeli duchovní obnovu pro řecko-katolické kněze a jejich rodiny a jindy zase prochodili Poloniny. Poslední cestu na Ukrajinu jsme plánovali už před třemi roky. Nejdřív nám ji překazil covid a potom válka. Během léta jsme se rozhodli, že nazrála doba. Chceme najít první volný termín, abychom tam konečně vyrazili. Tentokrát v komornějším složení. Každý jsme různě pracovně vázáni, takže možnosti byly hodně omezené, nakonec jsme se však dohodli a našli termín od 8. do 11. září.
Psalo se 16. září 1817, když šestadvacetiletý právník Václav Hanka nalezl za přítomnosti několika svědků ve sklepě v kostelní věži ve Dvoře Králové středověce vyhlížející rukopis, jenž měl již brzy poznamenat české dějiny. Nebyl to první ani poslední nález, brzy však začaly zaznívat hlasy pochybující o pravosti památky. Rozhořel se spor, který trval 70 let.
Vládní rok na zastropování cen energií je správný, i když poněkud opožděný, uvedl v rozhovoru pro Deník jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů Martin Kuba. „Opakovaně jsem řekl, že podklady od ministerstva průmyslu spolu s návrhy jednotlivých řešení a jejich dopadů do legislativy a veřejných rozpočtů měly být mnohem dřív. Za tím si stojím,“ upřesňuje.
Děláme to, co je správné, a rozhodně to není na úkor vlastních obyvatel, řekl premiér Petr Fiala (ODS) ve druhé debatě Deníku. Odpověděl tak na otázku, zda česká vláda nepomáhá Ukrajině víc než domácímu obyvatelstvu.
Good Old Czechs. Tak říkali Britové českým letcům za druhé světové války. Spoluautor filmů FC Roma, Letní hokej nebo Zkouška umění Tomáš Bojar si tahle tři slova vypůjčil pro název dokumentu, který ve čtvrtek vstupuje do kin. Je úplně jiný, než jaké o letcích v RAF známe.
Invazi Ruska do Ukrajiny si budou moci lidé připomenout na Dni ukrajinské kultury. Dozvědí se nejen o problematice dosavadních válečných informací, ale i kultuře Ukrajinců a Ukrajiny.
Místy až panický útěk ruských jednotek před ukrajinskou ofenzivouu Charkova mnoho Rusů šokoval. Velení ruské armády i samotného Vladimira Putina kritizují zbytky prozápadních ruských demokratů i extremisté včetně komunistů.
Kulinářský magazín "Falstaff" uspořádal čtenářskou anketu, kde mají nejchutnější řízečky. V první fázi vyzval uživatele sociálních sítí k nominování nejoblíbenějšího provozu, ve druhé nechal hosty 24 hodin volit z deseti navržených v každé zemi.
Obyvatelé australského Sydney vedou nesmiřitelný boj s vysoce inteligentními papoušky kakadu. Vymýšlejí stále sofistikovanější metody, jak opeřencům se žlutými chocholkami na hlavě zabránit dostat se do popelnic. Detailně se tímto soubojem zabývá studie zveřejněná v časopise Current Biology.
To, co Rusové dobývali pět měsíců, ztratili v minulých pěti dnech. Ukrajinská ofenziva u Charkova zaskočila slabé a nepřipravené ruské jednotky. Úspěchy hlásí Ukrajinci i z jižního úseku fronty kolem Chersonu.
Česko a Evropská unie jsou uprostřed energetické války, kterou proti Evropě vede putinovské Rusko. V tomto stavu se ceny energií nemohou podle ekonoma Petra Zahradníka ponechat trhu a je třeba, aby Unie i česká vláda zasáhly. Zdražení pro domácnosti musí být maximálně v desítkách procent. Růst cen o stovky procent podle odborníka vláda nesmí dopustit.
V květnu 1945 slavila Plzeň konec druhé světové války a radovala se z osvobození americkou armádou. Pro vojáky samotné to ale ještě zdaleka neznamenalo bezpečný návrat domů. V okolí Plzně umírali i v průběhu následujících měsíců. Tak jako James U. Mayes a Harry W. Shearer ze 7. obrněného pěšího praporu. Tato jednotka byla součástí 8. obrněné divize a přijela k nám měsíc po skončení války v Evropě, aby zde vykonávala tzv. okupační správu. Před tím ale museli její vojáci urazit velký kus cesty válečnou Evropou.
Nedávno vyšel spisovateli Janu Štifterovi, který žije v Českých Budějovicích, nový román Paví hody. Zavede vás na Jelení na východě Čech do rodiny Václava Janeby, která si prožívá události po první světové válce, období druhé světové války a doby osidlování domů po odsunutých Němcích.
/ROZHOVOR/ „Podle našich odhadů, tady chce zůstat zhruba třetina Ukrajinců,“ myslí si ředitelka Diecézní katolické charity v Hradci Králové Anna Maclová. Je to půl roku, co Rusko napadlo svého východního souseda. A charita pomáhá běžencům od prvních dní války. Podle aktuálních údajů by mělo být třeba na Hradecku 2850 ukrajinských uprchlíků.
Pětadvacet Američanů nesmí do Ruska. Jsou mezi nimi i hollywoodští herci Sean Penn a Ben Stiller. V pondělí to oznámilo ruské ministerstvo zahraničí. Jak uvádí americká média včetně časopisu Variety, je to odveta za americké sankce vůči Rusku uplatňované kvůli konfliktu na Ukrajině.
Ekonomické dopady války na Ukrajině jsou pro spojence tvrdé, ale zatímco Britové počítají drobné, Ukrajinci počítají oběti. Stanici BBC to v rozhovoru řekla první dáma Ukrajiny Olena Zelenská. Podle Zelenské je důležité neustále upozorňovat na lidské oběti války a přinášet jejich příběhy.
/VIDEO/ Jedenáct Ukrajinců a dva Rumuni nastupují do prvních tříd v trutnovských základních školách. Ve čtvrtek mezi nimi bude také Vitalik Lastoveckij. Místo ve dvousettisícovém městě Bila Cerkva v Kyjevské oblasti jde šestiletý hoch poprvé do školy v Trutnově. Může za to válka na Ukrajině. S maminkou a sestrou před ní utekli do Čech. Malý Vitalik nastupuje do první třídy v Základní škole Komenského. Před prvním školním dnem je hodně ostýchavý. Má obavy z toho, co ho čeká.
Pohnuté osudy Kladska v těchto dnech mapují dokumentaristé neziskové organizace Post Bellum na Náchodsku. V rámci projektu Paměť národa postavili mobilní studio ve Velkém Poříčí, kde natáčeli vzpomínky polských i českých pamětníků na komplikované soužití tří národů. Po roce 1945 území získalo Polsko, Němce odsunulo a postupně zanikla i česká komunita.
Jedním ze symbolů německého protifašistického odboje je příběh manželů Schulze-Boysenových, důstojníka Luftwaffe Harra Schulze-Boysena a jeho ženy Libertas. Jejich manželství nebylo ideální, muž ženu podváděl, v otázce boje proti nacistům však dokázali spolupracovat. Z jejich zrady je podezříván sovětský špion, jenž se stal po válce předlohou pro rozvědčíka Stierlitze ze seriálu Sedmnáct zastavení jara.
Začleňování Ukrajinců na pracovním trhu v Moravskoslezském regionu se zefektivňuje. V databázi MS Paktu je aktuálně 492 klientů ukrajinské národnosti, pro 320 z nich byla nalezena práce a 159 klientů bylo umístěno na konkrétní pracovní místo.
První podaná ruka, vlídné přijetí a teplá polévka na uvítanou po strastiplné cestě. Obstarání potravin a oblečení, zajištění ubytování i akutní zdravotní péče. Pomoc se sháněním školy, školky pro děti, při hledání práce. Oblastní charita Žďár nad Sázavou je oporou pro lidi z Ukrajiny, které z jejich domovů vyhnala válka, již šest měsíců.
Běžel jsem a utíkal přes hromady mrtvých těl, kulky mi hvízdaly kolem uší, vypověděl po válce Zvi Pearlstein, jeden z mála židovských obyvatel židovského ghetta ve městě Sarny v Rovenské oblasti na Ukrajině, kteří přežili masakr z 27. a 28. srpna 1942. Při této masové vraždě přišlo o život 14 až 18 tisíc lidí. Převážně Židů, ale také ukrajinských Romů.
/ROZHOVOR/ V ulicích obcí Plavy, Zlatá Olešnice, ale i Tanvaldu a dalších visí možná až znepokojující plakáty. Odkazují na mobilizaci československé armády. Jde o lákadlo na akci, která se bude konat v areálu někdejšího mlýnu Haratice. Muzeum československé armády a Klub vojenské historie Plavy pořádá akci Zrada 1938 v sobotu 17. září, začne však již o den dříve.
Počátek školního roku běžně představoval pro ukrajinské studenty den oslav. Tento rok je však jiný. O žáky se vzdělávací zařízení bojí, a tak se jim co rychleji staví nové bunkry. Informoval o tom portál CNN.