Tým archeologů z americké univerzity ve Stanfordu objevil na území dnešního Izraele zatím nejstarší stopy výroby piva. Studie dokazuje, že kultura Natúfienů dokázala vyrábět předchůdce dnešního zlatavého moku již před třinácti tisíci lety. Do stejné éry přitom vědci datují i nejstarší chléb, který se v červenci podařilo objevit v severovýchodním Jordánsku.
Významný objev učinili vědci v jeskyni v Jihoafrické republice. Nalezli totiž pravděpodobně úplně nejstarší kresbu v historii lidstva. Shluk červených čar podle nich vznikl už před 73 tisíci lety, což je o více než třicet tisíc let dříve, než dosud nejstarší kresby pocházející ze Španělska či Indonésie. Informoval o tom server The Guardian.
Brno - Deset tisíc let starý kmen stromu ze štěrkovny z povodí Labe či dřevěné studny u Uničova a Velimi z doby před sedmi tisíci lety. To jsou nejstarší nálezy, které se vědcům z brněnské Mendlovy univerzity podařilo datovat pomocí dendrochronologie, vědecké metody určování stáří dřeva.
/INFOGRAFIKA/ Tančící roboty, samořídicí auta i to, jak jsou technologie krátké na psí čich, mohou vidět návštěvníci Festivalu vědy. Ten se koná právě dnes na Vítězném náměstí a v přilehlé Technické ulici.
Datování historických objektů a archeologických vykopávek je v posledních době díky expertům z Mendelovy univerzitě v Brně v Česku stále přesnější. Podle letokruhů dokážou datovat s přesností na rok jakýkoliv jakýkoliv dubový nález za posledních více než 2000 let. Nyní se chtějí díky novému grantu dostat ještě hlouběji do minulosti.
Egyptští archeologové nalezli jednu z nejstarších egyptských osad v deltě Nilu. Ta podle nich dokládá, že lidé na území Egypta žili ve vesnických osídleních už před sedmi tisíci lety. Tedy dlouho předtím, než v zemi začali vládnout faraonové. Informoval o tom server CNN.
Čínští vědci vytvořili novou verzi takzvaných nanobotů. Magnetické nanočástice by v budoucnu mohly najít široké uplatnění při léčbě infarktu či rakoviny, ale také při provádění očních operací. Informaci zveřejnil hongkongský deník The Standard.
Vnitřní fungování mozku je jedním z největších tajemství biologie. Američtí vědci nyní objevili pozoruhodné drobné tunely, které propojují mozek s lebkou. Imunitní buňky je používají jako zkratky, když se potřebují dostat do mozku v případě mrtvice, meningitidy a dalších poruch, které ovlivňují jeho funkci.
Ústí nad Labem - Ústecká univerzita (UJEP) finančně přilepšuje svým začínajícím vědcům.
Moderní technologie lidem usnadňují život v celé řadě oblastí. Jak ale tyto novinky ovlivňují své uživatele? Studie českých vědců ukázala, že v případě výrobků založených na tzv. rozšířené realitě zásadně a překvapivě rychle.
Jižní Morava - Většina lidí by si ho nevšimla, nebo mu nevěnovala pozornost. Měří totiž jen půl centimetru a nevyniká ani pestrostí. Pro vědce z Biologického centra Akademie věd České republiky je ale nenápadný hnědočerný hmyz z Moravské Amazonie nad soutokem Moravy a Dyje klenot. V broukovi z čeledi kožojedovitých totiž objevili zcela nový druh.
K události, kterou vědci nazývají Permské vymírání, došlo před 250 miliony let a dosud se předpokládalo, že na vině byla obří sopečná erupce. Vědci nyní zjistili, že výbuch vulkánu v oblasti dnešní Sibiře tehdy zničil ozónovou vrstvu planety. Informaci přinesl technologický portál Cnet.
Děvče chodí večer krmit svého psa. Bydlí u lesa a trochu se bojí. Myslí si, že by ji mohl přepadnout terorista. O svém strachu napíše na Facebook a její příspěvek sdílí spousta spolužáků a kamarádů.
Dávno vyhynulí příbuzní moderních lidí, denisované a neandertálci, k sobě měli mnohem blíže, než se až dosud předpokládalo. Vědci totiž zjistili, že spolu mohli splodit děti. Podle odborného časopisu Nature objevili kůstku dívky, jež se narodila přibližně před 50 tisíci let denisovanskému otci a neandertálské matce.
Jedinečné záběry domorodců se podařily pořídit brazilské agentuře pro domorodé záležitosti FUNAI. Video podle vědců může pomoci přesvědčit veřejnost o nutnosti ochrany původních obyvatel a dozvědět se více o životě a původu izolovaného společenství.
Svitavy - Talent, který svitavské gymnázium nezažilo. Natálie Císařová se zapsala do historie školy.
Brno - Moje dítě bude mít frňák, zjistí možná budoucí rodiče díky vědcům z Brna. Odborníci z technologického institutu Ceitec brněnské techniky se zabývají formováním tváře u obratlovců a lidem by tak v budoucnu mohli pomoci zjistit, jaký obličej bude jejich potomek mít.
V hledání planet za hranicemi sluneční soustavy pomáhá vědcům z Astronomického ústavu Akademie věd Perkův dalekohled. Do provozu byl uveden před 51 lety, k výzkumu tzv. exoplanet slouží od loňska. Dosud díky němu vědci prozkoumali několik objektů, které jako možné kandidáty na planety určil dalekohled NASA na oběžné dráze. Zatím našli dvě dvojhvězdy a jeden systém, který bude potřebovat přesnější pozorování.
Ústecký kraj /ROZHOVOR/ - Usměvavá žena, máma dvou holčiček, sportovkyně, pedagožka a zejména uznávaná vědkyně v oblasti nanotechnologií. To je Zdeňka Kolská z Ústeckého materiálového centra Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně, která letos obdržela Cenu hejtmana za vědu a výzkum.
Miniaturní krystal, který je tenčí než vlas, by mohl znamenat skutečnou revoluci v používání internetu. Zařízení vyvinuté australskými vědci je schopné konvertovat neviditelné světlo na viditelné spektrum a změnit jeho barvu. Jeho tvůrci z Australské národní univerzity věří, že by mohlo radikálně zvýšit rychlost internetového připojení.
Odkud se vzaly? Kdo je vytesal? Jak dlouho již existují? Otázky k tajemným sochám z Velikonočního ostrova, které si lidé nejčastěji vybaví v podobě několikametrových hlav, trápily vědce celé dekády. Dnes už o nich vědí přece jen o něco více. Teprve nedávno nicméně vznikla studie, jež naznačuje, že objekty z rukou někdejších obyvatel Polynésie vznikly především díky vzrůstající vyspělosti populace.
Brno - Naději na kvalitnější a delší život dává lidem se selhávajícím srdcem nová technologie brněnských vědců. Umožní totiž sestavit léčbu na míru každému pacientovi. „Novinka určí s přesností na jednotky milisekund vzájemné zpoždění srdečních komor,“ uvedla za odborníky Lenka Rudišová.
Karlovy Vary studovali i němečtí vědci.
Takzvaná Panamská nemoc, která postihuje plantáže banánovníku, se nebezpečně šíří Jižní a Střední Amerikou a postihuje i klonovanou odrůdu Cavendish, která jí po desítky let odolávala. Podle vědců její rychlý rozmach umožňuje megalomanský způsob pěstování. Latinské Americe, odkud pochází 80 procent světové produkce, se dosud choroba ve své nové podobě vyhýbala.
Lednice - Chutné, odolnější vůči nemocem a výkyvům teplot. O vyšlechtění nových odrůd meruněk se snaží vědci z Mendelovy univerzity v Lednici na Břeclavsku. Letos má být nová zapsaná ve Státní odrůdové knize Sophinka.
Lednice - Chutné, odolnější vůči nemocem a výkyvům teplot. O vyšlechtění nových odrůd meruněk se snaží vědci z Mendelovy univerzity v Lednici na Břeclavsku. Letos má být nová zapsaná ve Státní odrůdové knize Sophinka.
Stonehenge je pravděpodobně nejznámějším pozůstatkem doby bronzové. Monumentální stavbu obestírají mnohá tajemství a byly o ni napsány stovky knih, článků i vědeckých pojednání. Jednou z dosud nezodpovědných otázek přitom bylo, odkud přišli lidé, kteří vybudovali Stonehenge.
Cheb – Je to první sopka na světě, do které vědci vykopali průzkumnou štolu, aby se podívali do jejího nitra. Řeč je o Komorní hůrce nedaleko Chebu.
Vládní sídla, elektrárny nebo sportovní stadiony by se v budoucnu mohly chránit proti možným útokům dronů pomocí speciálních bezpilotních letounů. Vyvinuli je vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) pro společnost 601 s.r.o., která prodává systém DeDrone pro ochranu proti autonomním letadlům a helikoptérám. Zástupci školy a firmy představili výsledky spolupráce na Císařském ostrově v Praze novinářům.
Na planetě Mars bylo poprvé zaznamenáno obrovské podzemní jezero, takže je možné, že se tam vyskytuje víc vody, než se předpokládalo - a možná dokonce život. Toto překvaůpivou informaci zveřejnili ve středu 25. července mezinárodní astronomové.
V rámci šetření ve špičkovém ruském výzkumném vesmírném středisku byl zatčen vědec, kterého ruské orgány podezřívají z toho, že předával Západu tajné informace o zbrojním programu země. Informuje o tom agentura AFP.
Podle nových arecheologických nálezů z oblasti amerického Texasu se zdá, že první lidé se v oblasti objevili o několik tisíc let dříve, než se dosud předpokládalo. Informoval o tom tamní zpravodajský portál Texas Standard.
/VIDEO/ Vstup zdarma i s komentovanou prohlídkou nabídla lidem v sobotu dopoledne brněnská zoo. Vše jako připomenutí Johanna Gregora Mendela, jehož život letos slaví festival Mendel je… vědec. Lidé se k bezplatné prohlídce mohli přihlásit přes e-mail.
Brno /VIDEO/ - Na počest slavného brněnského přírodovědce a zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela v sobotu po jedné hodině odpoledne organizátoři slavnostně zahájili multižánrový festival Mendel je… vědec. Oficiálnímu začátku akce přihlížely na Mendlově náměstí v Brně i přes horké počasí desítky lidí.
Vědec z Univerzity Pardubice Oldřich Kašpar a česká pedagožka žijící v Mexiku Ludmila Holková Oborná převzali dnes na mexickém velvyslanectví v Praze Řád aztéckého orla. Je to nejvyšší vyznamenání, které Mexiko uděluje cizincům. Podle velvyslankyně Leonory Ruedy Gutiérrezové získali oba Češi ocenění za to, že přispěli k posílení dobrých vztahů mezi Českem a Mexikem.
Brno - Počítače rád nemá, protože jsou podle jeho slov pomalé a snadno se porouchají. Učarovala mu ale informatika ve formě řešení výpočetních problémů. V tomto oboru se propracoval až k prestižnímu ocenění Josepha Fouriera pro mladé české vědce za projekty v oblasti počítačových věd. Michal Balážia z Masarykovy univerzity v Brně zazářil se svým systémem, který rozpozná lidi podle chůze.
Podle nejnovějších vědeckých výzkumů je Turínské plátno, záhadný kus látky, do kterého mělo být zabaleno tělo Ježíše Krista, s největší pravděpodobností středověkým podvrhem. Podle agentury Reuters to dokazuje analýza krvavých stop na artefaktu.
Před 99 miliony let v období křídy se na tropickém ostrově v Indickém oceánu vylíhl drobný had. Mládě dlouhé pouhých deset centimetrů však nemělo předurčený dlouhý život, protože uvízlo v pryskyřici vytékající ze stromu. Z toho se po milionech let stal kus jantaru. Ten se jak ostrov driftoval na sever a stal součástí pevniny, dostal až na území dnešního Myanmaru. Zde byl také objeven.
/VIDEO/ Zajímavý objev učinili vědci na severovýchodě Jordánska. Nalezli zde totiž spálené zbytky chlebových placek, o kterých se domnívají, že jsou 14 500 let staré. Překvapivé podle nich je, že lidé pravděpodobně pekli chleba nejméně pět tisíc let před tím, než se došlo ke vzniku zemědělství a kultivaci obilovin. Informoval o tom server BBC.
Archeologové našli na jihovýchodě Turecka ostatky deseti lidí, které údajně dokazují, že už před pěti tisíci lety docházelo k jejich obětování. Hroby prý pocházejí z doby až 3100 let před naším letopočtem a vědcům dokládají nové informace o životě ve starověké Mezopotámii.
Chilským archeologům a astronomům se podařilo rozluštit záhadu, která své tajemství nevydala více než 500 let. Sloupy z navršeného kamení v poušti Atacama na území Chile, v domorodém jazyce kačua označované jako saywas, pochází z doby Incké říše a sloužily k astronomickým, kalendářním i náboženským účelům.
Jeho jméno se zlatým písmem zapsalo do dějin vědeckého světa. Johann Gregor Mendel, zakladatel genetiky, autor základních zákonů dědičnosti, je díky svým výzkumům řazen k pilířům moderní vědy. Za svého života se, bohužel, nedočkal docenění své práce, v průběhu dvacátého století byly ale jeho objevy shledány převratnými.
Brno /FOTOGALERIE/- Boty i termoprádlo, které odolá antarktickým podmínkám. Vědci z Masarykovy univerzity testovali výdrž a funkčnost outdoorového vybavení. Výrobky, které uspěly, nyní získaly od Centra pro transfer technologií ochrannou známku Testováno v Antarktidě.
/VIDEO/ Způsob, jakým se člověk pohybuje, je podobně jedinečný jako například otisky prstů. Skupina vědců a studentů nyní vyvinula radaru podobnou technologii, která dokáže identifikovat kolemjdoucího člověka i přes zeď. To by mohlo být použitelné například při sledování starších nebo nemocných lidí, ale současně to vyvolává obavy ochránců soukromí.
Jižní Morava - Anna Kovářová, která studuje v Brně, vyrazila před časem na procházku do přírody. Když se vrátila domů, zjistila, že se na ni přisálo devatenáct klíšťat. „Bojím se encefalitidy, i když jsem proti ní očkovaná,“ svěřila se dívka.
Čeští vědci spojili dohromady dvě zdánlivě nesourodé disciplíny - kybernetiku a egyptologii. Výsledkem je velmi podrobné poznání vztahů mezi hodnostáři, členy královské rodiny či kněžími ve starém Egyptě. Útržkovitá data o téměř pěti tisících lidí, získaná z různých zdrojů, dokážou seřadit tak, že vytvářejí pozoruhodné sítě vztahů mezi významnými lidmi v období stavitelů pyramid.
Dvůr Králové nad Labem – Poslední dvě samice nosorožce severního bílého přežívají v keňské rezervaci. Jejich druh je na pokraji vyhynutí. Šanci mu dávají už jen špičkoví vědci, kteří před několika dny v laboratoři díky umělé reprodukci poprvé vyvinuli hybridní embryo spojením semene ze samce bílého severního a vajíčka samice příbuzného nosorožce bílého jižního.
Neobvyklý návštěvník se definitivně zabydlel v Moravském krasu. Rys Kryštof, který do oblasti přišel před dvěma lety, se podle výsledků nedávno zveřejněné studie vědců z Mendelovy univerzity už dokázal přizpůsobit tamním podmínkám.
Nekoř - Mladí vědci nezahálí ani o prázdninách. Čeká je letní škola Fybich, která v druhém červencovém týdnu odstartuje v Nekoři.
Vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze vytvořili systém, který je schopný z fotografií poznat houby a rostliny. Uspěli s ním na mezinárodní soutěži ExpertLifeCLEF 2018. Podle tiskové zprávy univerzity jejich systém dokonce předčil většinu lidských odborníků.
