Mezi vesmírná tělesa, která poutají pozornost vědců, patří takzvaná Tabbyina hvězda. Na první pohled se totiž od ostatních odlišuje nepravidelnými změnami intenzity světla, které astronomové dokáží ze Země zachytit. Tento neobvyklý jev byl až doposud zahalen tajemstvím, nyní však odborníci přišli s teorií, která by mohla záhadu objasnit.
Brno /FOTOGALERIE/ – Tři učitelé z Masarykovy univerzity v Brně získali ve čtvrtek v areálu Augustiniánského opatství Cenu rektora vynikajícím pedagogům, kterou jim předal rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. „Vynikající pedagogy považuji za jeden z pilířů každé kvalitní univerzity, protože jen takoví mohou vychovávat skvělé absolventy a vést, motivovat a inspirovat budoucí vědce a odborníky,“ sdělil rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.
Přes deset milionů let ležela pohřbena v zemi u severomaďarského města Rudabánya, jež je proslulé jezerem s tyrkysově modrou vodou. Nyní se prastará fosílie hominida rodu Rudapithecus vynořila na světlo světa a překvapila vědce. Vydala totiž svědectví o tom, že lidská evoluce mohla probíhat trochu jinak, než jak se až dosud předpokládalo.
Téma, které v poslední době rezonuje společností, se bude ve čtvrtek devatenáctého září probírat v brněnském divadle Husa na provázku. Konat se tam bude přednáška a navazující diskuse nazvaná Fakta o klimatu. Návštěvníkům akce chtějí přednášející pomoct vyznat se v množství informací a zpráv o klimatické změně.
V jiné než naší hvězdné soustavě existuje planeta, v jejíž atmosféře se zřejmě nacházejí mraky plné kapiček vody a možná tam dokonce prší. Vědci na ni přišli díky tomu, že zkombinovali pozorování oblohy vesmírnými dalekohledy s počítačovými simulacemi.
Dvacet tisíc fotografií českokrumlovského Musea Fotoateliér Seidel posloužilo jako základ pro projekt, díky němuž se můžete vrátit do více než tří stovek zaniklých vesnic a samot na Šumavě a v Novohradských horách. Autoři výsledky své práce představili v přednáškovém sále ateliéru.
Český Krumlov - Dvacet tisíc fotografií českokrumlovského Musea Fotoateliér Seidel posloužilo jako základ pro projekt, díky němuž se můžete vrátit do více než tří stovek zaniklých vesnic a samot na Šumavě a v Novohradských horách. Autoři výsledky své práce představili v přednáškovém sále ateliéru.
Děti, které se narodily císařským řezem, mají ve střevech jiné bakterie než miminka, která přišla na svět přirozenou cestou. Vyplývá to z rozsáhlé studie, během níž vědci zkoumali stolici malých dětí. Závěry této studie přinášejí nové poznatky o vývoji lidského imunitního systému, napsala agentura Reuters.
Jakkoli vystupují tyranosauři v obecných představách jako netvoři s tlamou plnou hrozivých zubů a vzteklým hromovým řevem, nebyl prý skutečný Tyrannosaurus rex žádná horká hlava. Nový výzkum totiž naznačuje, že mohl uvnitř své lebky regulovat teplotu. Pomáhaly mu k tomu dva záhadné otvory v její horní části, o jejichž smyslu se dlouho spekulovalo.
Planetu Jupiter obíhá podle nejnovějších pozorování nejméně 79 měsíců. Třetí největší z nich jménem Io je podle vědců vulkanicky nejaktivnějším tělesem ve Sluneční soustavě. Pozorování trvající řadu dekád prokázalo, že k sopečné činnosti dochází v pravidelných cyklech a jeden z nich se právě blíží ke konci. Největší vulkán měsíce Io, nazvaný podle severského boha Lokiho, může vybuchnout každým dnem.
Dlouhá léta byl kriticky ohrožený velemlok čínský považován za největšího žijícího obojživelníka. Nyní však unikátní živočich znovu překvapil vědce. Nejnovější výzkum totiž naznačuje, že za velemloky čínské byly v minulosti chybně označovány hned tři odlišné druhy. A právě jeden z nově objevených druhů je pravděpodobně vůbec největším obojživelníkem zvířecí říše, informoval server Newsweek.
Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích vyplují v září a v říjnu se svými výzkumnými loděmi a čluny na vodní nádrž Jordán v Táboře. Při komplexním průzkumu budou zjišťovat, v jakém stavu je početnost a složení rybí obsádky v nádrži. Zároveň provedou nápravná opatření, jejichž zásadním cílem je udržet, případně zlepšit kvalitu vody pro rekreační účely.
Stovky hodin drobné a mimořádně pečlivé práce. Pracovníci z brněnské společnosti Archaia po asi tři čtvrtě roce dokončili práce na záchraně dětské botičky ze čtrnáctého století. Kožená obuv s obzvlášť zachovalými švy a tvarem teď poputuje do depozitáře.
Tisíce přísně chráněných lesních motýlů jasoňů dymnivkových vymřelo na území Milovického lesa pod Pálavou na Břeclavsku. Podle odborníků je to kvůli nevhodnému hospodaření Lesů České republiky. Deník Rovnost už o případu informoval. Státní podnik vinu dál odmítá. Ekologové vysvětlení lesníků považují za hloupost.
/ANKETA/ Nejen letos na konci října, ale stejně tak znovu na jaře a na podzim příštího roku si budeme nadále přeřizovat hodinky při střídání času.
Region vyvolal zájem na kongresu expertů na krajinu. Mostecko začínají vnímat jako historicko-industriální klenot.
O zvláštní krajině kolem Mostu, kterou poznamenala těžba uhlí, mluví odborníci čím dál častěji nejen kvůli ambiciózním jezerním projektům. Téma Mostecko nedávno proniklo do zcela nabitého programu 10. světového kongresu vlivné organizace pro krajinnou ekologii IALE, který se konal v italském Miláně.
/ANKETA/ Nejen letos na konci října, ale stejně tak znovu na jaře a na podzim příštího roku si budeme nadále přeřizovat hodinky při střídání času.
/ANKETA/ Nejen letos na konci října, ale stejně tak znovu na jaře a na podzim příštího roku si budeme nadále přeřizovat hodinky při střídání času.
Jako by toho nebylo dost s obyčejnými tuzemskými klíšťaty, která každoročně infikují zákeřnými nemocemi stovky lidí. K tomu se v Česku objevila klíšťata nová, která umějí nasekat mnohem větší paseku. Do boje se zákeřnými tvory zapojil běžné občany projekt Najdipijaka.cz.
Hypotéza o existenci tajemných objektů GEODEs (Generic Objects of Dark Energy) poprvé spatřila světlo světa již před více než padesáti lety. A byla fascinující. Nyní došlo k jejímu přepracování a upřesnění, o něž se zasloužila dvojice amerických vědců. Ti mimo jiné tvrdí, že tyto objekty pevně souvisí s rychlostí rozpínání kosmu.
Planetku Ryugu o průměru asi 880 metrů lidé zaznamenali poprvé před 20 lety. Nachází se relativně blízko Země a z toho důvodu byla považována i za potenciálně nebezpečnou. Teď tento asteroid udivil vědce znovu: ukázalo se, že ho nepokrývá žádný prach - přestože nemá atmosféru, jež by jej před prouděním meziplanetárního prachu chránila.
/ANKETA/ Nejen letos na konci října, ale stejně tak znovu na jaře a na podzim příštího roku si budeme nadále přeřizovat hodinky při střídání času.
Takzvaní denisované, dávní předci dnešního člověka, připomínali lidi možná víc, než si připouštíme. Svědčí o tom nově prozkoumaná kost z prstu zhruba třináctileté denisovanky, která se překvapivě podobá anatomii moderních lidí, přestože denisované měli geneticky blíž k neandrtálcům než k druhu homo sapiens.
Komety fascinují odborníky i veřejnost od nepaměti. Průlet těchto vesmírných těl patří mezi nejzajímavější úkazy, které může noční obloha nabídnout. Podle některých teorií mohly navíc stát na pozadí vzniku života na Zemi. Nejnovější vědecký výzkum přitom naznačuje, že všechny komety jsou si až neobvykle podobné. Podle odborníků tak možná sdílí společný původ.
Vědci, s kterými spolupracují odborníci z královédvorského Safari Parku, přišli ve středu se skvělou zprávou. Jejich úspěch se pro přežití nosorožců bílých severních může ukázat jako klíčový.
Vědci, s kterými spolupracují odborníci z královédvorského Safari Parku, přišli ve středu se skvělou zprávou. Jejich úspěch se pro přežití nosorožců bílých severních může ukázat jako klíčový.
V Tichém oceánu vzniká obří masa horké vody, která vyvolává obavy vědců. V živé paměti totiž zůstává podobný jev, ke kterému došlo před pěti lety. Velká oblast neobvykle teplé vody, která dostala přezdívku Blob (v překladu „skvrna“ či „sliz“), tehdy sahala od mexického poloostrova Baja California až po Aljašku.
Před 66 miliony let zažila Země opravdu špatný den. Obří asteroid o průměru až 81 kilometrů dopadl na pobřeží dnešního Mexika, kde vytvořil obrovský dopadový kráter široký zhruba 180 kilometrů. Vědci odhadují, že právě tato událost spustila vlnu hynutí přírodních druhů, při níž pomřelo 75 procent veškerého života na Zemi. Geologové nyní zrekonstruovali, jak soudný den probíhal.
České Budějovice – Už několik let pozorují vědci pokusné pozemky s „ne“golfovým trávníkem.
Jezírka v jeskyních vysychají, voda na povrch nevyvěrá. Z Moravského krasu mizí tůně a kvůli tomu je méně korýšů i žížal. V těchto dnech na problém upozornili vědci z Mendelovy univerzity v Brně.
Jižní Morava – Jezírka v jeskyních vysychají, voda na povrch nevyvěrá. Z Moravského krasu mizí tůně a kvůli tomu je méně korýšů i žížal. V těchto dnech na problém upozornili vědci z Mendelovy univerzity v Brně.
Jakkoli vystupují tyranosauři v obecných představách jako netvoři s tlamou plnou hrozivých zubů a vzteklým hromovým řevem, nebyl prý skutečný Tyrannosaurus rex žádná horká hlava. Nový výzkum totiž naznačuje, že mohl uvnitř své lebky regulovat teplotu. Pomáhaly mu k tomu dva záhadné otvory v její horní části, o jejichž smyslu se dlouho spekulovalo.
Příšera, která se podle různých svědectví a legend opakovaně zjevuje ve skotském jezeře Loch Ness, je ve skutečnosti nejspíš úhoř. Uvedli to podle BBC novozélandští vědci, kteří se pokusili vytvořit seznam všech jezerních živočichů za pomoci vzorků DNA nalezených ve vodě. Analýza ale neprokázala, že by se v jezeře vyskytovala obří zvířata, prehistoričtí mořští plazi zvaní plesiosauři nebo velcí jeseteři. Vědci rovněž vyloučili možnost, že by lochneskou příšerou byl sumec nebo zatoulaný žralok malohlavý.
Unikátním objevem, který může přispět ke šlechtění nových odrůd hrachu i pěstování této plodiny ve větším množství, se pyšní mezinárodní tým vědců včetně odborníků z Olomouce.
Rušno bylo v pondělí 2. září u geotermálního vrtu v Litoměřicích. Cílem prací je v novém Centru pro výzkum geotermální energie RINGEN ověřit možnosti jímání zemského tepla.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Unikátní zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu, vymysleli vědci z Buštěhradu. V těchto dnech je podrobováno testování na poušti ve Spojených arabských emirátech. Potvrdila to Jana Simčinová z Univerzitního centra energeticky efektivních (UCEEB) budov v Buštěhradu, které je součástí Českého vysokého učení technického (ČVUT) Praha.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Unikátní zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu, vymysleli vědci z Buštěhradu. V těchto dnech je podrobováno testování na poušti ve Spojených arabských emirátech. Potvrdila to Jana Simčinová z Univerzitního centra energeticky efektivních (UCEEB) budov v Buštěhradu, které je součástí Českého vysokého učení technického (ČVUT) Praha.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Unikátní zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu, vymysleli vědci z Buštěhradu. V těchto dnech je podrobováno testování na poušti ve Spojených arabských emirátech. Potvrdila to Jana Simčinová z Univerzitního centra energeticky efektivních (UCEEB) budov v Buštěhradu, které je součástí Českého vysokého učení technického (ČVUT) Praha.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Unikátní zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu, vymysleli vědci z Buštěhradu. V těchto dnech je podrobováno testování na poušti ve Spojených arabských emirátech. Potvrdila to Jana Simčinová z Univerzitního centra energeticky efektivních (UCEEB) budov v Buštěhradu, které je součástí Českého vysokého učení technického (ČVUT) Praha.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Unikátní zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu, vymysleli vědci z Buštěhradu. V těchto dnech je podrobováno testování na poušti ve Spojených arabských emirátech. Potvrdila to Jana Simčinová z Univerzitního centra energeticky efektivních (UCEEB) budov v Buštěhradu, které je součástí Českého vysokého učení technického (ČVUT) Praha.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Unikátní zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu, vymysleli vědci z Buštěhradu. V těchto dnech je podrobováno testování na poušti ve Spojených arabských emirátech. Potvrdila to Jana Simčinová z Univerzitního centra energeticky efektivních (UCEEB) budov v Buštěhradu, které je součástí Českého vysokého učení technického (ČVUT) Praha.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Unikátní zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu, vymysleli vědci z Buštěhradu. V těchto dnech je podrobováno testování na poušti ve Spojených arabských emirátech. Potvrdila to Jana Simčinová z Univerzitního centra energeticky efektivních (UCEEB) budov v Buštěhradu, které je součástí Českého vysokého učení technického (ČVUT) Praha.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Unikátní zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu, vymysleli vědci z Buštěhradu. V těchto dnech je podrobováno testování na poušti ve Spojených arabských emirátech. Potvrdila to Jana Simčinová z Univerzitního centra energeticky efektivních (UCEEB) budov v Buštěhradu, které je součástí Českého vysokého učení technického (ČVUT) Praha.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Unikátní zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu, vymysleli vědci z Buštěhradu. V těchto dnech je podrobováno testování na poušti ve Spojených arabských emirátech. Potvrdila to Jana Simčinová z Univerzitního centra energeticky efektivních (UCEEB) budov v Buštěhradu, které je součástí Českého vysokého učení technického (ČVUT) Praha.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Unikátní zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu, vymysleli vědci z Buštěhradu. V těchto dnech je podrobováno testování na poušti ve Spojených arabských emirátech. Potvrdila to Jana Simčinová z Univerzitního centra energeticky efektivních (UCEEB) budov v Buštěhradu, které je součástí Českého vysokého učení technického (ČVUT) Praha.
Límec labutím na krku ve skutečnosti nevadí. Vědci je snadněji mohou hlídat.
Dne 29. srpna 1949 provedl Sovětský svaz svůj první jaderný test, označovaný jako RDS-1. Jaderná puma, která získala přízviska "První záblesk" (od Rusů) a Joe-1 (od Američanů) měla sílu ekvivalentní síle 22 kilotun TNT. Za jejím vznikem stáli dva vědci, jejichž osudy byly v mnohém pro svou dobu charakteristické. Otec jednoho z nich zemřel v gulagu. Jeho syn pak sloužil NKVD (tajné službě Sovětského svazu).
Límec labutím na krku ve skutečnosti nevadí. Vědci je snadněji mohou hlídat.
Na pastviny velkých kopytníků u Milovic na Nymbursku se letos vrátil ohrožený druh motýla - modrásek jetelový. Naposledy tam byl odborníky zaznamenán v roce 1967. Letos poprvé ho však vědci na pastvinách znovu spatřili. O výskytu vzácného motýla informovala ochranářská společnost Česká krajina.
