Zájem se rýsuje na všech stranách. Středočeský program mobility pro excelentní výzkum, inovace a technologie, jehož cílem je přivést k působení ve středních Čechách špičkové vědecké kapacity nyní pracující v zahraničí, získal příznivý ohlas. Jednoznačná je podpora kraje, zájem už projevili samotní badatelé - a projekt se líbí i představitelům pracovišť, v nichž by se tito výzkumníci mohli uplatnit.
Zájem se rýsuje na všech stranách. Středočeský program mobility pro excelentní výzkum, inovace a technologie, jehož cílem je přivést k působení ve středních Čechách špičkové vědecké kapacity nyní pracující v zahraničí, získal příznivý ohlas. Jednoznačná je podpora kraje, zájem už projevili samotní badatelé - a projekt se líbí i představitelům pracovišť, v nichž by se tito výzkumníci mohli uplatnit.
Zájem se rýsuje na všech stranách. Středočeský program mobility pro excelentní výzkum, inovace a technologie, jehož cílem je přivést k působení ve středních Čechách špičkové vědecké kapacity nyní pracující v zahraničí, získal příznivý ohlas. Jednoznačná je podpora kraje, zájem už projevili samotní badatelé - a projekt se líbí i představitelům pracovišť, v nichž by se tito výzkumníci mohli uplatnit.
Zájem se rýsuje na všech stranách. Středočeský program mobility pro excelentní výzkum, inovace a technologie, jehož cílem je přivést k působení ve středních Čechách špičkové vědecké kapacity nyní pracující v zahraničí, získal příznivý ohlas. Jednoznačná je podpora kraje, zájem už projevili samotní badatelé - a projekt se líbí i představitelům pracovišť, v nichž by se tito výzkumníci mohli uplatnit.
Zájem se rýsuje na všech stranách. Středočeský program mobility pro excelentní výzkum, inovace a technologie, jehož cílem je přivést k působení ve středních Čechách špičkové vědecké kapacity nyní pracující v zahraničí, získal příznivý ohlas. Jednoznačná je podpora kraje, zájem už projevili samotní badatelé – a projekt se líbí i představitelům pracovišť, v nichž by se tito výzkumníci mohli uplatnit.
Zájem se rýsuje na všech stranách. Středočeský program mobility pro excelentní výzkum, inovace a technologie, jehož cílem je přivést k působení ve středních Čechách špičkové vědecké kapacity nyní pracující v zahraničí, získal příznivý ohlas. Jednoznačná je podpora kraje, zájem už projevili samotní badatelé - a projekt se líbí i představitelům pracovišť, v nichž by se tito výzkumníci mohli uplatnit.
Zájem se rýsuje na všech stranách. Středočeský program mobility pro excelentní výzkum, inovace a technologie, jehož cílem je přivést k působení ve středních Čechách špičkové vědecké kapacity nyní pracující v zahraničí, získal příznivý ohlas. Jednoznačná je podpora kraje, zájem už projevili samotní badatelé – a projekt se líbí i představitelům pracovišť, v nichž by se tito výzkumníci mohli uplatnit.
Zájem se rýsuje na všech stranách. Středočeský program mobility pro excelentní výzkum, inovace a technologie, jehož cílem je přivést k působení ve středních Čechách špičkové vědecké kapacity nyní pracující v zahraničí, získal příznivý ohlas. Jednoznačná je podpora kraje, zájem už projevili samotní badatelé - a projekt se líbí i představitelům pracovišť, v nichž by se tito výzkumníci mohli uplatnit.
Vědcům se podařilo identifikovat v kusu lebky z jeskyně v jižním Řecku nejstarší dosud známou zkamenělinu lidského druhu. Pokud další analýzy potvrdí současný odhad stáří lebky, který činí nejméně 210 tisíc let, bude to znamenat, že Homo sapiens začal opouštět Afriku mnohem dřív, než se dosud předpokládalo.
Japonská sonda Hajabusa 2 podruhé úspěšně dosáhla povrchu asteroidu Ryugu, který je aktuálně vzdálen od Země 244 milionů kilometrů. Tentokrát bylo úkolem aparátu odebrat vzorky materiálu, který byl v dubnu vyvržen při vytváření umělého kráteru. O dnešním úspěchu mise na twitteru informovala japonská kosmická agentura JAXA. Vědci věří, že sonda dnes i při prvním sestupu v únoru získala vzorky, které později dopraví na Zemi.
/FOTOGALERIE/ Jako vědci z oboru chemie či biologie si nyní mohou připadat malí návštěvníci v Pevnosti poznání. Ta jim nabízí několik nových exponátů.
Břeclavsko, Jižní Morava – Stavění zátaras na vodních tocích či okusování stromů je typická zábava vlastní bobru evropskému. Svou aktivitou však ročně jen lesníkům způsobí škody v řádu statisíců korun. Vědci z brněnské Mendelovy univerzity proto testují nový způsob, jak hlodavce přimět, aby ekonomicky výnosné dřeviny nepojídal. Místo dubů jim vysazují vrby, které mají schopnost se samy obnovit. Bobrům zatím podle odborníků chutnají.
Hodonínsko, Jižní Morava – Stavění zátaras na vodních tocích či okusování stromů je typická zábava vlastní bobru evropskému. Svou aktivitou však ročně jen lesníkům způsobí škody v řádu statisíců korun. Vědci z brněnské Mendelovy univerzity proto testují nový způsob, jak hlodavce přimět, aby ekonomicky výnosné dřeviny nepojídal. Místo dubů jim vysazují vrby, které mají schopnost se samy obnovit. Bobrům zatím podle odborníků chutnají.
Stavění zátaras na vodních tocích či okusování stromů je typická zábava vlastní bobru evropskému. Svou aktivitou však ročně jen lesníkům způsobí škody v řádu statisíců korun. Vědci z brněnské Mendelovy univerzity proto testují nový způsob, jak hlodavce přimět, aby ekonomicky výnosné dřeviny nepojídal. Místo dubů jim vysazují vrby, které mají schopnost se samy obnovit. Bobrům zatím podle odborníků chutnají.
Ledové útvary, které se nacházejí na páté nejvyšší sopce světa Llullaillaco, jsou domovem mikroskopického života. Podle vědců se v nich nacházejí sněžné řasy. Objev by mohl osvětlit výzkum mimozemského života, podle vědců totiž obdobné útvary mohou být i na jiných planetách naší sluneční soustavy.
Hned dvojici vzácných vikinských pohřebních lodí objevili archeologové nedaleko švédské Uppsaly. Jedna z nich byla ještě neporušená a obsahovala zachovalé pozůstatky dospělého muže, psa a koně. Podle archeologů pocházel muž z vyšších vrstev tehdejší společnosti.
Počet dětí s nadměrnou hmotností roste. Nelichotivou zprávu přinesla poslední data vědců z Univerzity Palackého v Olomouci, kteří se dlouhodobě zabývají životním stylem dospívajících.
Hluboko v oceánu, na místech, kam nedopadají sluneční paprsky, žije záhadný tvor – žralok šedý. Vrcholový predátor je zdejšímu prostředí přizpůsoben tak dokonale, že se za posledních 200 milionů let zásadně nezměnil. Objeven byl sice již v roce 1788, jeho život zůstává ale nadále zahalen rouškou tajemství. To se rozhodl změnit tým mořských biologů z floridské státní univerzity.
Počet dětí s nadměrnou hmotností roste. Nelichotivou zprávu přinesla poslední data vědců z Univerzity Palackého v Olomouci, kteří se dlouhodobě zabývají životním stylem dospívajících.
Vědec a architekt Ondřej Doule má hodně neobvyklé povolání: navrhuje příbytky pro první lidské posádky na Měsíci a Marsu anebo třeba hotely na oběžné dráze. A taky je v rámci vědeckých projektů zkouší. I jeho zásluhou spatřil světlo světa jedinečný film Mars, ve kterém si příznačně zahrál robota. Nejen o něm mluví v rozhovoru pro týdeník Vlasta.
Hlavní příčinou mizení biotopu opic kahau je produkce palmového oleje.
Borneo, třetí největší ostrov na Zemi, je od České republiky vzdušnou čarou vzdálené asi 10 tisíc kilometrů. Přitom však k sobě mají obě místa ve skutečnosti mnohem blíž. A to díky výzkumnému pracovníkovi Zoo Ústí nad Labem Stanislavu Lhotovi, který na Borneu zachraňuje vzácné opice kahau nosaté. Ty žijí v tamním Balikpapanském zálivu známém jako Zátoka nosatých opic a hlavní příčinou mizení jejich biotopu je produkce palmového oleje.
Hlavní příčinou mizení biotopu opic kahau je produkce palmového oleje.
Hlavní příčinou mizení biotopu opic kahau je produkce palmového oleje.
Brno - Nesnědené jídlo zamrazí a pro zeleninu se nebojí ponořit do kontejneru před obchodním domem. „Supermarkety zbytečně vyhazují obrovské množství kvalitního jídla. Je to špatně, protože půlka světa hladoví,“ svěřila se brněnská studentka Jolanta Svobodová, která má zkušenost s dumpster divingem, hledáním ještě použitelného jídla. Jak vážné to v Brně s vyhazováním potravin do odpadu je, zjistí výzkumníci.
Mladá polární liška předvedla výkon, před nímž by i legendární Lassie stanula v úžasu: urazila 3500 kilometrů za pouhých 76 dnů a doputovala po zamrzlé trase z norských ostrovů Špicberky až do severní Kanady. Její cesta ohromila vědce, kteří ji sledovali pomocí satelitního krokoměru.
Když se řekne sopka, každý si představí bublající jezero plné rozžhavené lávy. Skutečnost je však trochu odlišná. Ačkoli podobná místa na světě existují, jsou nesmírně vzácná. Lávové jezero vulkánu Mount Michael v jižní části Atlantského oceánu je teprve osmým svého druhu.
Mrtvé moře. Jedinečná přírodní památka odnepaměti fascinuje návštěvníky i vědce. Bezodtoké slané jezero, jež se rozprostírá mezi Izraelem a Jordánskem, si přesto dodnes uchovává některá svá tajemství. Jedna se zdejších záhad je přitom spojena s něčím tak nepatrným jako jsou solné krystaly. Jaké síly stojí za tím, že tyto drobné částečky klesají ke dnu jezera?
Skupiny a zpěváci The Cure, Florence +The Machine, ZAZ, Mariza, ale také Kryštof, Buty a mnoho dalších účinkujících patří mezi lákadla osmnáctého ročníku festivalu Colours of Ostrava.
Vědec a odborný výzkumník bývá buď zcela odříznut od reálného světa, nebo naopak, jako v tomto případě, pečlivě dbá na každý detail, vše prostuduje, zhodnotí a vyvodí závěry. Architekti tak neměli úplně lehkou práci, ale o to snáz pak dokázali dojít k ideálnímu výsledku.
S molekulárním imunologem Václavem Hořejším bych si jistě celé hodiny mohla povídat o jeho výzkumu, v němž se zabývá leukocyty, o etickém rozměru úpravy raných lidských embryí, o biotechnologickém centru excelence Biocev, které pomáhal budovat. Na nic z toho ale tentokrát nezbyl čas. Profesor Václav Hořejší, nositel státního vyznamenání Za zásluhy z roku 2004, totiž patří k hrstce vědců, kteří se otevřeně vyjadřují k aktuálním společenským tématům, byť jeho pracovnu v Ústavu molekulární genetiky AV ČR zdobí tabulka s nápisem Politické rozhovory zakázány.
Půda je nyní nasycena vodou lépe než loni touto dobou. Stále však pro letošek není vyhráno, o sklizni později sklízených plodin i úrodě sena se proto rozhodne až v příštích týdnech. Tak hodnotí aktuální situaci odborníci z projektu Intersucho, který monitoruje stav vody v české krajině.
Vědci představili nový druh obřího nelétavého ptáka, jehož kosterní pozůstatky byly nalezeny na severním pobřeží Černého moře. S váhou atakující půl tunovou hranici patřili zástupci druhu Pachystruthio dmaninsensis mezi velikány ptačí říše. O tom nejlépe svědčí skutečnost, že 150kilový pštros, největší žijící pták, by vedle nich vypadal zhruba jako kanár.
Buštěhrad /VIDEO, FOTOGALERIE/ - Vědci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), které sídlí v Buštěhradě, vytvořili zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu. Zařízení má název S.A.W.E.R. (solar-air-water-earth-resources). Novinka míří v těchto dnech do zahraničí a otestována bude přímo v poušti. Kladenskému deníku to potvrdil Tomáš Matuška, vedoucí výzkumného týmu Energetické systémy budov (RP2). Kromě testování bude zařízení veřejnosti představeno už příští rok na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji.
Vědci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), které sídlí v Buštěhradě na Kladensku, vytvořili zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu. Zařízení má název S.A.W.E.R. (solar-air-water-earth-resources). Novinka míří v těchto dnech do zahraničí a otestována bude přímo v poušti.
Buštěhrad /VIDEO/ - Vědci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), které sídlí v Buštěhradě, vytvořili zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu. Zařízení má název S.A.W.E.R. (solar-air-water-earth-resources). Novinka míří v těchto dnech do zahraničí a otestována bude přímo v poušti. Kladenskému deníku to potvrdil Tomáš Matuška, vedoucí výzkumného týmu Energetické systémy budov (RP2). Kromě testování bude zařízení veřejnosti představeno už příští rok na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji.
Buštěhrad /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Vědci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), které sídlí v Buštěhradě, vytvořili zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu. Zařízení má název S.A.W.E.R. (solar-air-water-earth-resources). Novinka míří v těchto dnech do zahraničí a otestována bude přímo v poušti. Kladenskému deníku to potvrdil Tomáš Matuška, vedoucí výzkumného týmu Energetické systémy budov (RP2). Kromě testování bude zařízení veřejnosti představeno už příští rok na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji.
Buštěhrad /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Vědci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), které sídlí v Buštěhradě, vytvořili zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu. Zařízení má název S.A.W.E.R. (solar-air-water-earth-resources). Novinka míří v těchto dnech do zahraničí a otestována bude přímo v poušti. Kladenskému deníku to potvrdil Tomáš Matuška, vedoucí výzkumného týmu Energetické systémy budov (RP2). Kromě testování bude zařízení veřejnosti představeno už příští rok na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji.
Buštěhrad /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Vědci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), které sídlí v Buštěhradě, vytvořili zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu. Zařízení má název S.A.W.E.R. (solar-air-water-earth-resources). Novinka míří v těchto dnech do zahraničí a otestována bude přímo v poušti. Kladenskému deníku to potvrdil Tomáš Matuška, vedoucí výzkumného týmu Energetické systémy budov (RP2). Kromě testování bude zařízení veřejnosti představeno už příští rok na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji.
Buštěhrad /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Vědci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), které sídlí v Buštěhradě, vytvořili zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu. Zařízení má název S.A.W.E.R. (solar-air-water-earth-resources). Novinka míří v těchto dnech do zahraničí a otestována bude přímo v poušti. Kladenskému deníku to potvrdil Tomáš Matuška, vedoucí výzkumného týmu Energetické systémy budov (RP2). Kromě testování bude zařízení veřejnosti představeno už příští rok na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji.
Buštěhrad /VIDEO/ - Vědci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), které sídlí v Buštěhradě, vytvořili zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu. Zařízení má název S.A.W.E.R. (solar-air-water-earth-resources). Novinka míří v těchto dnech do zahraničí a otestována bude přímo v poušti. Kladenskému deníku to potvrdil Tomáš Matuška, vedoucí výzkumného týmu Energetické systémy budov (RP2). Kromě testování bude zařízení veřejnosti představeno už příští rok na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji.
Buštěhrad /VIDEO/ - Vědci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), které sídlí v Buštěhradě, vytvořili zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu. Zařízení má název S.A.W.E.R. (solar-air-water-earth-resources). Novinka míří v těchto dnech do zahraničí a otestována bude přímo v poušti. Kladenskému deníku to potvrdil Tomáš Matuška, vedoucí výzkumného týmu Energetické systémy budov (RP2). Kromě testování bude zařízení veřejnosti představeno už příští rok na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji.
Buštěhrad /VIDEO/ - Vědci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), které sídlí v Buštěhradě, vytvořili zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu. Zařízení má název S.A.W.E.R. (solar-air-water-earth-resources). Novinka míří v těchto dnech do zahraničí a otestována bude přímo v poušti. Kladenskému deníku to potvrdil Tomáš Matuška, vedoucí výzkumného týmu Energetické systémy budov (RP2). Kromě testování bude zařízení veřejnosti představeno už příští rok na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji.
Buštěhrad /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Vědci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), které sídlí v Buštěhradě, vytvořili zařízení, které dokáže vyrobit vodu ze vzduchu. Zařízení má název S.A.W.E.R. (solar-air-water-earth-resources). Novinka míří v těchto dnech do zahraničí a otestována bude přímo v poušti. Kladenskému deníku to potvrdil Tomáš Matuška, vedoucí výzkumného týmu Energetické systémy budov (RP2). Kromě testování bude zařízení veřejnosti představeno už příští rok na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji.
Odborný vědec na univerzitě nemusí být jen vyhublý intelektuál s brýlemi. Pavel Kraus z Fakulty strojního inženýrství UJEP získal v Německu titul vicemistra Evropy v silovém trojboji.
Umí používat nástroje, řešit složité hádanky a předvádět nejrůznější triky. Není proto náhodou, že jsou chobotnice často řazeny mezi nejchytřejší zástupce zvířecí říše. Jejich inteligence je ovšem poněkud zvláštní, když podle vědců jsou jejich chapadla schopna činit vlastní rozhodnutí, a to nezávisle na mozku.
Jižní Morava /FOTOGALERIE/ - Vědci z Mendelovy univerzity v Brně snímkují vinice se speciálním dronem. Získávají data o růstu révy i chorobách.
Jižní Morava /FOTOGALERIE/ - Vědci z Mendelovy univerzity v Brně snímkují vinice se speciálním dronem. Získávají data o růstu révy i chorobách.
Jižní Morava /FOTOGALERIE/ - Vědci z Mendelovy univerzity v Brně snímkují vinice se speciálním dronem. Získávají data o růstu révy i chorobách.
/VIDEO/ Hluboko v odlehlém údolí brazilského národního parku Serra da Capivara žijí drobné opičky, kterým zoologové podle charakteristického zbarvení říkají malpy pruhohřbeté. Tito tvorové patří mezi několik málo druhů, které si dokázaly osvojit dovednost typickou především pro člověka - používání nástrojů. Podle nejnovějších archeologických poznatků žijí opice v „době kamenné“ již nejméně tři tisíce let.
