Některé druhy zvířat jsou ochotny urazit na cestě za potravou, za pářením nebo za místem, kde se dají vyvést mláďata, obrovské vzdálenosti. Američtí vědci zkoumali, jaká zvířata migrují nejdál. Podle jejich závěrů drží prvenství sob polární, následovaný vlkem obecným, jelencem ušatým a pakoněm žíhaným.
Rozsáhlé cvičení věnované nácviku řešení situace pro případ blackoutu (tedy totálního výpadku dodávek elektřiny postihující velké území), které Středočeský kraj loni připravil společně s hasiči a dalšími spolupracujícími organizacemi, se zabývalo situací, jež může být skutečně velmi závažná a je třeba se na ni připravit.
Zhruba před dvěma miliony let žil na Zeměkouli primát, který dosahoval výšky až tři metry a vážil asi 600 kilogramů. Vědcům se nyní podařilo pomocí analýzy bílkovin pradávné zubní skloviny vypracovat jeho rodokmen. Zjistili, že tato vyhynulá opice, pojmenovaná jako Gigantopithecus blacki, je dávná příbuzná dnešních orangutanů.
Západní individualismus nejspíš pomohla vyvolat středověká katolická církev. Podle nové studie to byly totiž právě raně náboženské dekrety, co v minulosti proměnilo zásadním způsobem strukturu rodiny a následně transformovalo celou společnost. Tato změna prý také vysvětluje, proč mají západní společnosti tendenci být individualističtější a méně konformní.
Do roku 1989 nebylo v Československu příliš přátelské prostředí pro vědu a výzkum, přesto se čeští lékaři a vědci celosvětově proslavili svými vynálezy a prvenstvím v nejrůznějších disciplínách. Byla založena dětská onkologie, začaly probíhat úspěšné transplantace a došlo k vymýcení některých nemocí.
Na filipínském ostrově Bohol se nachází jeden z nejúchvatnějších přírodních divů světa – Čokoládové kopce. Seskupení několika stovek kopců připomínajících stejnojmennou sladkost si dodnes uchovává svá tajemství. Vědci si nejsou jisti ani tím, jak fascinující pohoří vlastně vzniklo.
Smrt Jan Masaryka nemusela být vraždou. Vyplývá to z analýzy, kterou policii předložili Jan Špička z výzkumného centra NTC Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) a Martin Čermák, absolvent ZČU, který se řadu let zajímá o okolnosti úmrtí bývalého ministra zahraničí ČSR.
Smrt Jan Masaryka nemusela být vraždou. Vyplývá to z analýzy, kterou policii předložili Jan Špička z výzkumného centra NTC Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) a Martin Čermák, absolvent ZČU, který se řadu let zajímá o okolnosti úmrtí bývalého ministra zahraničí ČSR.
Oteplování klimatu ohrožuje plodnost mužů, spolu se smogem, chemickými látkami v ovzduší a radiací. V Itálii poslední údaje statistického institutu ISTAT potvrzují demografický pokles. Loni se narodilo jen 439 747 dětí. To je historické minimum a na vině mohou být uvedené faktory, ať už jeden sám o sobě nebo všechny dohromady, píše italský deník La Repubblica.
Léčba zhoubných nádorů v současnosti stojí na čtyřech pilířích: chirurgickém zákroku, radioterapii, chemoterapii a imunoterapii. Jan Brábek se svými kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v BIOCEVu přichází s objevem, který se může stát pátým pilířem boje s rakovinou.
Léčba zhoubných nádorů v současnosti stojí na čtyřech pilířích: chirurgickém zákroku, radioterapii, chemoterapii a imunoterapii. Jan Brábek se svými kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v BIOCEVu přichází s objevem, který se může stát pátým pilířem boje s rakovinou.
Léčba zhoubných nádorů v současnosti stojí na čtyřech pilířích: chirurgickém zákroku, radioterapii, chemoterapii a imunoterapii. Jan Brábek se svými kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v BIOCEVu přichází s objevem, který se může stát pátým pilířem boje s rakovinou.
Léčba zhoubných nádorů v současnosti stojí na čtyřech pilířích: chirurgickém zákroku, radioterapii, chemoterapii a imunoterapii. Jan Brábek se svými kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v BIOCEVu přichází s objevem, který se může stát pátým pilířem boje s rakovinou.
Léčba zhoubných nádorů v současnosti stojí na čtyřech pilířích: chirurgickém zákroku, radioterapii, chemoterapii a imunoterapii. Jan Brábek se svými kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v BIOCEVu přichází s objevem, který se může stát pátým pilířem boje s rakovinou.
V bývalém protiatomovém bunkru ze socialistických dob přežívá v Polsku dlouhá léta kolonie mravenců, přestože je složena výhradně z neplodných mravenčích dělnic a v daném teritoriu není žádný zjevný zdroj potravy. Kolonii pravděpodobně udržel naživu kanibalismus jejích členů, kteří pojídali své uhynulé druhy.
Za jeden z typických znaků, jimiž se člověk odlišuje od zvířat, bývá považována vzpřímená chůze. To se ale možná změní. Německý nález kosterních úlomků bezmála 12 milionů staré stromové opice naznačuje, žy tito tvorové chodili vzpřímeně už pět milionů let předtím, než se v Africe objevili první členové lidské evoluční rodiny.
Seismologové by chtěli štoly pod Komorní hůrkou ještě prodloužit.
Každých dvacet vteřin se do spícího mozku vlije čerstvá vlna likvoru neboli mozkomíšního moku. Nový vědecký objev přitom ukazuje, jak tento rytmický cyklus spojený se spánkem prospívá mozkovému zdraví.
Léčba zhoubných nádorů v současnosti stojí na čtyřech pilířích: chirurgickém zákroku, radioterapii, chemoterapii a imunoterapii. Jan Brábek se svými kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v BIOCEVu přichází s objevem, který se může stát pátým pilířem boje s rakovinou.
Ačkoli máme neandrtálce zafixovány v povědomí spíš jako primitivní neotesance, měli tito dávní předkové lidského druhu svou vlastní kulturu, kterou bychom neměli podceňovat. Nové archeologické objevy naznačují, že byli schopni bohatého symbolického vnímání, jež dokázali přetavit i do tvorby uměleckých předmětů. Jejich významu stále plně nerozumíme.
Klimatické změny s sebou přináší celou řadu negativních důsledků, které mohou život na Zemi výrazně ovlivnit. V určitých momentech však může být přínosem alespoň pro vědce a pomoci jim s dalším poznáváním naší planety. Příkladem je tající arktický led, který v souostroví Nová země (Novaja Zemlja) na severu Ruska odhalil neznámé ostrovy.
Brno /FOTOGALERIE/ - Lednice plná jídla, které bylo ve slevě. Jeho část však později skončí v koši. Jak moc Brňané plýtvají s potravinami, zjišťuje celosvětově ojedinělý výzkum vědců z Mendelovy univerzity.
Pod názvem „Mladí vědci v evropských regionech/Junge Wissenschaftler/Young Scientists“ se opět Táborské soukromé gymnázium a základní škola vrátilo k přírodovědným ambicím a zájmům a zároveň si splnilo sen – být koordinátorem velkého projektu Erasmus+ a mít projekt pro třídy nižšího gymnázia, tedy pro mladší studenty.
Brno /VIZUALIZACE/ - Laboratoře, kanceláře i byty pro vědce vyrostou v příštích letech v brněnské Porgesově ulici. Vědecko-technologické centrum tam chce postavit soukromý investor.
Do roku 1989 nebylo v Československu příliš přátelské prostředí pro vědu a výzkum, přesto se čeští lékaři a vědci celosvětově proslavili svými vynálezy a prvenstvím v nejrůznějších disciplínách. Byla založena dětská onkologie, začaly probíhat úspěšné transplantace a došlo k vymýcení některých nemocí.
Upír se v noci vrhá na oběti, vysaje jim krev, a pokousaní nešťastníci se pak upíry sami stávají. To říká legenda, tolikrát převyprávěná mnoha autory hororových románů od Brama Stokera přes Sheridana Le Fanu až po Anne Riceovou. Jak dlouho by v tom případě trvalo, než by upíři zahltili celý svět? To se rozhodl prozkoumat polský vědec. V předvečer Halloweenu zveřejnil, k čemu dospěl.
Mateřské kořeny druhu Homo sapiens pravděpodobně sahají až do 200 tisíc let vzdálené minulosti, kdy se tento druh vynořil z bujné vegetace jižní Afriky. Napovídají tomu nové objevy v oblasti lidské DNA. Informace o vzniku a šíření druhu Homo sapiens však zůstávají i přes tento pokrok neúplné.
Díky novému systému bude možné předejít rozostřování vzorku během dlouhého mikroskopování. Se systémem přišel brněnský student Jakub Dokulil. Za svůj vynález získal cenu České hlavičky pro středoškolské vědce.
Vědci zabývající se fosíliemi našli v Etiopii pozoruhodně zachovalou polovinu lebky australopitéka, starou 3,8 milionu let. Nečekaný exemplář vrhá podle vědců nové světlo na tento dosud špatně chápaný druh raných předchůdců dnešního člověka.
Proč jsou některé sopečné erupce ničivější než jiné? Na to se zaměřili britští vědci, kteří přišli na geologický proces, který tyto jevy způsobuje. Nejnovější zjištění vrhlo nové světlo na to, proč byla erupce Vesuvu v roce 79, která zničila římské město Pompeje, tak destruktivní.
Vědci zaznamenali neviditelnou obří galaxii z dob raného vesmíru, která by se měla vyskytovat ve vzdálenosti asi 12,5 miliardy světelných let od Země. To znamená, že pozorovali světlo, které před 12,5 miliardy let tato galaxie vyzářila. Vesmír byl v té době ještě v plenkách - existoval jen zhruba miliardu let.
Kdo by neznal pestrobarevné fotografie mlhovin. Snímky vesmíru nám svou krásou často vyrážejí dech. Obrázky a fotografie jsou jedna věc, je ale vesmír skutečně tak barevný jak vypadá? A jakou barvu měl krátce po svém vzniku?
Klimatické změny s sebou přináší celou řadu negativních důsledků, které mohou život na Zemi výrazně ovlivnit. V určitých momentech však může být přínosem alespoň pro vědce a pomoci jim s dalším poznáváním naší planety. Příkladem je tající arktický led, který v souostroví Nová země (Novaja Zemlja) na severu Ruska odhalil neznámé ostrovy.
Do Komorní hůrky umístí seismologové přístroje pro sledování otřesů.
„Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
/VIDEO/ Ptačí říše má oficiálního rekordmana. Vědcům se nyní podařilo zaznamenat vůbec nejhlasitější ptačí zpěv, jehož majitelem je zvonovec bílý, pták z čeledi kotingovitých. Tomu se podařilo vydat zvuk o síle 125,4 decibelů, což je srovnatelné například se startem tryskového letadla (130 decibelů). Informoval o tom britský deník The Independent.
Výjimečný objev si připsal mezinárodní tým archeologů. V kambodžské džungli totiž nalezl starověké město Mahendraparvata, kdysi mocnou metropoli Khmerské říše. Vědci toto ztracené město nalezli pomocí laserové technologie LIDAR. Informoval o tom server LiveScience.
Úspěchy českých vědců málokdy vyvolají pozornost světových médií. Týmu techniků z ČVUT se to ale nyní podařilo díky úspěšným testům zařízení S.A.W.E.R. To umí proměňovat vzdušnou vlhkost v pitnou vodu a představuje tak velkou naději pro část světa, která se už nyní potýká s nedostatkem srážek.
O původních obyvatelích Mexika a o zkušenostech se soužitím s potomky Indiánů bude v pondělí v další Kavárně Universitas, kterou pořádají studenti pardubické univerzity, vyprávět historik a etnolog Oldřich Kašpar.
Vědci zabývající se fosíliemi našli v Etiopii pozoruhodně zachovalou polovinu lebky australopitéka, starou 3,8 milionu let. Nečekaný exemplář vrhá podle vědců nové světlo na tento dosud špatně chápaný druh raných předchůdců dnešního člověka.
Jihočeský kraj zorganizoval v úterý ve Vimperku debatu o Šumavě a kůrovci. Dorazili na ní ale pouze lesníci. A ti tu reagovali na stanoviska platformy Vědci pro Šumavu. Z debaty vyplynulo, že návrat k divočině v šumavském parku měl být pomalejší, měli ho vést lesníci a celkově by se les na Šumavě bez lesníků neobnovoval. Naopak přístup ochránců prý podporuje klimatické změny.
/ROZHOVOR/ Absolvent Fakulty životního prostředí ústecké univerzity Daniel Bůžek je mladý vědec. Ve svém výzkumu se zabývá vývojem nových materiálů pro environmentální a medicínské aplikace.
Jak by měli vypadat první osadníci na Marsu? Tuto otázku si kladou vědci již několik let. Mohli by to být lidé z různých koutů světa s mnohaletými zkušenostmi a výcvikem v kosmu. A nebo by vůbec nemuselo jít o příslušníky lidské populace. Někteří odborníci totiž nyní navrhují kontroverzní řešení. Prvními obyvateli rudé planety by podle nich měla být parta mikrobů, kterými planetu "kontaminujeme." To však odporuje přísným etickým nařízením.
U vyhaslé sopky Komorní hůrka horníci dokončili poslední práce.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Abhijit Banerjee a Michael Kremer spolu s Francouzkou Esther Duflovou, a to za experimentální přístup ke zmírnění chudoby ve světě. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Duflová je teprve druhou ženou, která Nobelovu cenu za ekonomii dostala, a zároveň nejmladším laureátem.
Archeologické nálezy na území Egypta nejsou v posledních letech ničím výjimečným. Často se také velmi podobají - vědci nalézají bohatě zdobené hrobky převážně vysokých úředníků či šlechticů s cennými poklady a se jmény zesnulých. Nedávný objev v egyptské Sakkáře však vědce opravdu překvapil.
U vyhaslé sopky Komorní hůrka horníci dokončili poslední práce.
Mimozemští špehové mohou pozorovat naši planetu, a to již několik milionů let - dokonce od doby dávno předtím, než se na Zemi objevili první lidé. Závěry amerického fyzika Jamese Benforda mohou sice znít na první pohled bláznivě, ve skutečnosti ale vychází z dlouhodobých dohadů v rámci SETI institutu, tedy projektu určeného k hledání znaků mimozemského života ve vesmíru.
Kolonie řas hostí chrostíky i další organismy.
Želvušky - neboli zhruba milimetroví bezobratlí živočichové - jsou známé svou schopností přežít téměř jakékoli podmínky, žár i mráz. Vědci nyní zjistili, že za tuto mimořádnou schopnost vděčí zřejmě své DNA, který se chová podobně jako cukrová vata.
