Jižní Čechy – Jihočeští vědci z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity se podílejí na unikátním projektu ve středních Čechách. V Milovicích už řadu let odborníci navracejí do přírody dávno zmizelé procesy. které prospívají ohroženým druhům. Dlouhých pět desetiletí chyběl ve stepní krajině v okolí Milovic ohrožený druh motýla – modrásek jetelový. Naposledy tam byl odborníky zaznamenán v roce 1967. Letos poprvé ho však vědci na pastvinách znovu spatřili.
Na pastviny velkých kopytníků u Milovic se letos vrátil ohrožený druh motýla - modrásek jetelový. Naposledy tam byl odborníky zaznamenán v roce 1967. Letos poprvé ho však vědci na pastvinách znovu spatřili.
Na pastviny velkých kopytníků u Milovic se letos vrátil ohrožený druh motýla - modrásek jetelový. Naposledy tam byl odborníky zaznamenán v roce 1967. Letos poprvé ho však vědci na pastvinách znovu spatřili.
Na pastviny velkých kopytníků u Milovic se letos vrátil ohrožený druh motýla - modrásek jetelový. Naposledy tam byl odborníky zaznamenán v roce 1967. Letos poprvé ho však vědci na pastvinách znovu spatřili.
Brno /FOTOGALERIE/ – Vozítko, které pomůže vozíčkářům a nevidomým, ve středu poprvé vyjelo před budovu fakulty elektrotechniky Vysokého učení technického. Jak už Brněnský deník Rovnost informoval, elektronická tříkolka ověšená senzory zmapuje městský terén. Díky tomu vytvoří pracovníci společnosti CEDA podrobné mapy, které hendikepovaným odhalí nebezpečné bariéry v ulicích.
Planetku Ryugu o průměru asi 880 metrů lidé zaznamenali poprvé před 20 lety. Nachází se relativně blízko Země a z toho důvodu byla považována i za potenciálně nebezpečnou. Teď tento asteroid udivil vědce znovu: ukázalo se, že ho nepokrývá žádný prach - přestože nemá atmosféru, jež by jej před prouděním meziplanetárního prachu chránila.
Stovky hodin drobné a mimořádně pečlivé práce. Pracovníci z brněnské společnosti Archaia po asi tři čtvrtě roce dokončili práce na záchraně dětské botičky ze čtrnáctého století. Kožená obuv s obzvlášť zachovalými švy a tvarem teď poputuje do depozitáře.
Vědci z Mezinárodního panelu pro změny klimatu (IPCC) ve své poslední zprávě doporučili snížit produkci skleníkových plynů v zemědělství, konkrétně snížit spotřebu masa. Stručně řečeno, vědci konstatovali to, co všichni víme: krávy hodně prdějí a říhají, a velká stáda se tak produkcí metanu podílí na skleníkovém efektu a přispívají ke klimatické změně.
Vědcům se podařilo identifikovat v kusu lebky z jeskyně v jižním Řecku nejstarší dosud známou zkamenělinu lidského druhu. Pokud další analýzy potvrdí současný odhad stáří lebky, který činí nejméně 210 tisíc let, bude to znamenat, že Homo sapiens začal opouštět Afriku mnohem dřív, než se dosud předpokládalo.
Překvapivý objev zaznamenal mezinárodní vědecký tým nedaleko chorvatského města Osijek. Na zdejším pohřebišti, jehož stáří překračuje 1500 let, byla nalezena dvojice uměle deformovaných lebek nezletilých chlapců. Ti nejspíše příslušeli k rozdílným kulturám, spojoval je však životní styl, když oba trpěli značnou podvýživou.
Velkého českého vědce a humanistu 19. století narozeného v Libochovicích připomněli netradičně na tamním zámku. Život Jana Evangelisty Purkyně ukázal ve francouzské části jeho parku v sobotu 24. srpna večer takzvaný videomapping.
Brzy ráno 17. července 1959 vyšla paleontoložka Mary Leakeyová z tábora v Tanzanii a vydala se na prohlídku usazených vrstev v rokli Olduvai, kterou zkoumala s manželem Louisem už téměř třicet let. Jejím hlavním cílem bylo hledání fosílií homininů, tedy předchůdců dnešního lidského druhu. Najednou uviděla dva velké zuby…
Dva vědecké týmy pracují na vývoji nového zařízení, které by chránilo nejrůznější tělesa včetně lodí před velkými vlnami nebo proudy. Nový materiál by mohl omezit vliv tlaku vln či tahu proudu pohybem určitých položek v tekutině. Vytvořil by tak kolem chráněného objektu "neviditelný plášť" a mohl zabránit převrácení lodě a dalším tragédiím.
Odjakživa suchý a mrazivý Mars? Kdeže. Podle vědců mohlo na rudé planetě před čtyřmi až třemi miliardami let panovat diametrálně odlišné klima než nyní. Poměrně vysoké teploty pak umožňovaly nejen existenci tekoucí vody, ale i vznik bouřek, které přinášely vydatný déšť. Informoval o tom server Newsweek.
Od nástroje měnícího lidské geny CRISPR si vědci slibují, že by mohl pomoci léčit většinu z více než šesti tisíc známých genetických chorob. Systém CRISPR, schopný "opravovat" stavební kameny lidského těla, byl poprvé představen v roce 2012. Teď se začíná zkoušet na prvních pacientech. V první řadě klinických studií chtějí vědci využít CRISPR / Cas9 k boji s rakovinou a krevními poruchami.
Detektory gravitačních vln Ligo a Virgo pravděpodobně zaznamenaly první černou díru polykající neutronovou hvězdu. Astronomové odhalili tuto událost (první svého druhu, která byla pozorována) právě z pohybu gravitačních vln.
Pokračující sucho a nedostatek srážek by v budoucnu mohlo ovlivnit pokles českého HDP až o 1,6 procenta. Vědci z Centra pro vodu, půdu a krajinu při České zemědělské univerzitě (ČZU) vyčíslili, že by pokles činil až 80 miliard korun. Další nezapočítané náklady sucha by představovaly dopady například na zdraví obyvatel, životní prostředí a vyplacené náhrady z pojištění. Výsledky dvou scénářů dopadů na českou ekonomiku, s nimiž vědci pracují, dnes představili na tiskové konferenci v Praze.
Vědci Technické univerzity v Liberci vyvinuli pro armádu uniformu s proměnlivou kamufláží, která dokáže vojáka zamaskovat v lese i na poušti. Při pohybu v lese má uniforma tmavozelené odstíny, v sušším a teplejším prostředí vybledne. Dokáže to díky termochromním pigmentům v materiálu, ze kterého je uniforma vyrobena.
Kůrovec může v nejbližších letech na Šumavě podle vědců napadnout stromy maximálně zhruba na 15 procentech rozlohy národního parku. Masivnější šíření tohoto škůdce odborníci neočekávají. Vedení Jihočeského kraje však proti tomu tvrdí, že kůrovec zničí v nejbližších letech stromy na polovině rozlohy šumavského parku. ČTK to řekli zástupci obou názorových táborů.
Mikroplasty se dostávají i na tak odlehlá místa jako je Arktida nebo Skalisté hory, zjistili vědci, kteří zkoumali vzorky sněhu a dešťové vody z těchto o oblastí světa. Zatímco výzkum německých odborníků, který našel mikroplasty v Arktidě, byl od začátku zaměřen právě na zkoumání tohoto druhu znečištění, vědci v USA objevili mikroplasty ve srážkové vodě pouhou náhodou. Informovala o tom agentura DPA a deník The Times.
Vědci objevili v antarktickém sněhu, napadaném za posledních dvacet let, rozptýlené stopy železa pocházejícího pravděpodobně z explodující hvězdy nebo supernovy. Pozoruhodné je na tom právě to, že tento mezihvězdný materiál se dostal na Zemi zřejmě až v poslední době. U dosavadních nálezů se totiž předpokládalo, že pocházejí z doby před miliony let.
Vesmírné dalekohledy se stále zvětšují a jsou také pořád dražší a dražší. Ale co kdyby existoval jiný způsob, jak odhalovat vzdálená tajemství vesmíru? A co kdyby se k němu využily vlastnosti samotné planety Země. Tato úvaha stojí za novým návrhem mladého amerického astronoma z Kolumbijské univerzity v New Yorku.
Celiakie je autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku. Pokud lidé trpící touto nemocí snědí potraviny s lepkem, během několika hodin se u nich rozvine zánět sliznice tenkého střeva, který může vést až k rozvratu metabolismu. Američtí vědci konečně zjistili, co za touto nemocí vězí.
Brno /FOTOGALERIE/ – Nenápadný žulový památník v úterý odhalili představitelé městské části Brno-sever u ulic Trávníky a Demlova v brněnských Černých Polích. Odkazovat má k vědcům Jiřímu Grygarovi a Alexandru Ženíškovi, kteří místo před téměř sedmdesáti lety označili za střed vesmíru.
Dlouhou dobu se mělo za to, že zatímco muže sexuálně vzrušují vizuální podněty, ženské vzrušení ovlivňují spíše emoce. To ostatně naznačovala i řada výzkumů. Nyní ale němečtí vědci přímo zkoumáním mozkových aktivit mužů a žen dokázali, že lechtivé obrázky a videa vzrušují ženy ve stejné míře jako muže. Ženy však své vzrušení z pornografie často potlačují.
Kyselé deště máme v paměti zejména jako plíživého zabijáka, který v 70. a 80. letech téměř zlikvidoval lesní porosty v Jizerských a Krušných horách. Nová studie amerických vědců navíc ukázala, že okyselené lesy spotřebují víc vody, protože jejich rostliny víc "žízní".
Nové druhy vzácných rostlin objevili letos vědci v rezervaci velkých kopytníků u Milovic. Jde o druhy, které tam před lety rostly, ale kvůli šíření agresivních druhů trav v těchto místech postupně vyhynuly. Nyní se vracejí díky pastvě divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů.
Nové druhy vzácných rostlin objevili letos vědci v rezervaci velkých kopytníků u Milovic. Jde o druhy, které tam před lety rostly, ale kvůli šíření agresivních druhů trav v těchto místech postupně vyhynuly. Nyní se vracejí díky pastvě divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů.
Nové druhy vzácných rostlin objevili letos vědci v rezervaci velkých kopytníků u Milovic. Jde o druhy, které tam před lety rostly, ale kvůli šíření agresivních druhů trav v těchto místech postupně vyhynuly. Nyní se vracejí díky pastvě divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů.
Nové druhy vzácných rostlin objevili letos vědci v rezervaci velkých kopytníků u Milovic. Jde o druhy, které tam před lety rostly, ale kvůli šíření agresivních druhů trav v těchto místech postupně vyhynuly. Nyní se vracejí díky pastvě divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů.
Tým britských vědců představil novou značku vodky Atomik, která se od konkurenčních produktů liší zejména tím, že byla vyrobena z vody a zrní, které pochází ze zakázané zóny v Černobylu. Podle vědeckého týmu je však její pití úplně bezpečné. Je to první spotřebitelský produkt, který od havárie jaderného reaktoru v roce 1986 z této oblasti vzešel.
České Budějovice – Polovina druhů motýlů je v České republice ohrožena vyhynutím. Vymírání hmyzu, včetně včel a motýlů, patří k největším problémům ochrany přírody v Evropě. Němečtí vědci přitom zjistili, že v posledních 25 letech ubylo ve Střední Evropě celých 75 procent hmyzu*.
Starověké mayské války se rozhořely překvapivě brzy. Extrémní konflikty vypukly dlouho před úpadkem civilizace, říkají vědci s odvoláním na nová zjištění o zániku mayského města Witzna. Toto město podle nových výzkumů už v roce 697 lehlo popelem, přičemž ho podpálili útočníci z konkurenčního království nacházejícího se na území dnešní Guatemaly.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Poslední dny udělali vědcům sledujícím pastvinu divokých koní u Milovic radost především ptáci. Odborníci zaznamenali výskyt kriticky ohroženého chřástala a po roce se vrátil rovněž chráněný dudek. Tentokrát i se samičkou a mládětem.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Poslední dny udělali vědcům sledujícím pastvinu divokých koní u Milovic radost především ptáci. Odborníci zaznamenali výskyt kriticky ohroženého chřástala a po roce se vrátil rovněž chráněný dudek. Tentokrát i se samičkou a mládětem.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Poslední dny udělali vědcům sledujícím pastvinu divokých koní u Milovic radost především ptáci. Odborníci zaznamenali výskyt kriticky ohroženého chřástala a po roce se vrátil rovněž chráněný dudek. Tentokrát i se samičkou a mládětem.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Poslední dny udělali vědcům sledujícím pastvinu divokých koní u Milovic radost především ptáci. Odborníci zaznamenali výskyt kriticky ohroženého chřástala a po roce se vrátil rovněž chráněný dudek. Tentokrát i se samičkou a mládětem.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Poslední dny udělali vědcům sledujícím pastvinu divokých koní u Milovic radost především ptáci. Odborníci zaznamenali výskyt kriticky ohroženého chřástala a po roce se vrátil rovněž chráněný dudek. Tentokrát i se samičkou a mládětem.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Poslední dny udělali vědcům sledujícím pastvinu divokých koní u Milovic radost především ptáci. Odborníci zaznamenali výskyt kriticky ohroženého chřástala a po roce se vrátil rovněž chráněný dudek. Tentokrát i se samičkou a mládětem.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Poslední dny udělali vědcům sledujícím pastvinu divokých koní u Milovic radost především ptáci. Odborníci zaznamenali výskyt kriticky ohroženého chřástala a po roce se vrátil rovněž chráněný dudek. Tentokrát i se samičkou a mládětem.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Poslední dny udělali vědcům sledujícím pastvinu divokých koní u Milovic radost především ptáci. Odborníci zaznamenali výskyt kriticky ohroženého chřástala a po roce se vrátil rovněž chráněný dudek. Tentokrát i se samičkou a mládětem.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Poslední dny udělali vědcům sledujícím pastvinu divokých koní u Milovic radost především ptáci. Odborníci zaznamenali výskyt kriticky ohroženého chřástala a po roce se vrátil rovněž chráněný dudek. Tentokrát i se samičkou a mládětem.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Poslední dny udělali vědcům sledujícím pastvinu divokých koní u Milovic radost především ptáci. Odborníci zaznamenali výskyt kriticky ohroženého chřástala a po roce se vrátil rovněž chráněný dudek. Tentokrát i se samičkou a mládětem.
Škodí porno vztahům? Muži i ženy si myslí, že spíše nikoli. Vědci zjistili, že muži myslí na sex v průměru 18krát denně. Nejsou to tedy proslulé každé čtyři minuty, přesto to není úplně nízké číslo. Od myšlenky již není daleko k touze, kterou lidé často uspokojují sledováním pornografie.
Ačkoli by to její název mohl naznačovat, v případě vesmírné archeologie nejde o studium pozůstatků malých zelených mužíků s tykadly ani o vykopávky na jiných tělesech ve vesmíru. Ve skutečnosti se zabývá naší planetou a její historií, využívá k tomu však odlišné metody. Patří mezi ně satelitní snímky a další metody vesmírného výzkumu.
