Hydrobiologové z Akademie věd ČR objevili v Prášilském jezeře na Šumavě kromě řady druhů čistomilných bezobratlých živočichů také lahvenku velkou. Jde o první zdokumentovaný nález tohoto nálevníka v ČR. Původním záměrem potápěčského průzkumu bylo ověření výskytu šídlatky. Vzácnou vodní rostlinu v kyselém jezeře nenašli, ale bujný život je velmi překvapil. ČTK to řekl hydrobiolog Petr Znachor z Biologického centra Akademie věd.
Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough, britsko-americký vědec Stanley Whittingham a Japonec Akira Jošino za vývoj lithium-iontových baterií, které se v současné době využívají po celém světě k napájení přenosných elektronických zařízení. Oznámila to Královská švédská akademie věd. Sedmadevadesátiletý John Goodenough je nejstarším laureátem Nobelovy ceny vůbec.
Saturn se stal planetou s největším počtem měsíců v naší Sluneční soustavě a překonal Jupiter. Přispěl k tomu objev 20 dříve neznámých měsíců, které kolem této planety oblétají. Oznámila to tento týden americká soukromá organizace pro podporu vědeckého výzkumu Carnegie Institution for Science.
Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství získal ve Stockholmu vědecký tým za "objev, jak buňky vnímají a přizpůsobují se dostupnosti kyslíku". Informoval o tom oficiální twitterový účet Nobelovy ceny. Objev pomůže v boji proti různým druhům anémií (chudokrevnosti), rakoviny a podobně.
Ostravsko se smogem i exhalacemi a jihočeský region coby jeho nesrovnatelně čistší protipól. Odtud se rekrutují lidé do programu, jenž má pomoci odhalit vlivy prostředí na zdraví a životy.
Ostravsko se smogem i exhalacemi a jihočeský region coby jeho nesrovnatelně čistší protipól. Odtud se rekrutují lidé do programu, jenž má pomoci odhalit vlivy prostředí na zdraví a životy.
Ostravsko se smogem i exhalacemi a jihočeský region coby jeho nesrovnatelně čistší protipól. Odtud se rekrutují lidé do programu, jenž má pomoci odhalit vlivy prostředí na zdraví a životy.
Ostravsko se smogem i exhalacemi a jihočeský region coby jeho nesrovnatelně čistší protipól. Odtud se rekrutují lidé do programu, jenž má pomoci odhalit vlivy prostředí na zdraví a životy.
Ostravsko se smogem i exhalacemi a jihočeský region coby jeho nesrovnatelně čistší protipól. Odtud se rekrutují lidé do programu, jenž má pomoci odhalit vlivy prostředí na zdraví a životy.
Jak by měli vypadat první osadníci na Marsu? Tuto otázku si kladou vědci již několik let. Mohli by to být lidé z různých koutů světa s mnohaletými zkušenostmi a výcvikem v kosmu. A nebo by vůbec nemuselo jít o příslušníky lidské populace. Někteří odborníci totiž nyní navrhují kontroverzní řešení. Prvními obyvateli rudé planety by podle nich měla být parta mikrobů, kterými planetu "kontaminujeme." To však odporuje přísným etickým nařízením.
Moderní člověk a jeho předkové kráčí po planetě Zemi zhruba 2,5 milionu let. Během té doby se atmosféra výraznějším způsobem nezměnila, tedy až doposud. Vědecké výzkumy totiž ukázaly, že koncentrace oxidu uhličitého ve vzdušném obalu země nebyla nikdy tak vysoká, jako dnes. Současná populace tak píše zcela novou kapitolu v historii planety.
Archeologické nálezy na území Egypta nejsou v posledních letech ničím výjimečným. Často se také velmi podobají - vědci nalézají bohatě zdobené hrobky převážně vysokých úředníků či šlechticů s cennými poklady a se jmény zesnulých. Nedávný objev v egyptské Sakkáře však vědce opravdu překvapil.
V Antarktidě se minulý týden utrhla obří ledová kra o rozloze 1636 kilometrů čtverečních, což je zhruba trojnásobek území českého hlavního města Prahy. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na vědce z australského antarktického programu, kteří oblast dlouhodobě sledují. Podle nich tato událost nesouvisí s klimatickými změnami, ale je částí normálního cyklu šelfových ledovců.
Mimozemští špehové mohou pozorovat naši planetu, a to již několik milionů let - dokonce od doby dávno předtím, než se na Zemi objevili první lidé. Závěry amerického fyzika Jamese Benforda mohou sice znít na první pohled bláznivě, ve skutečnosti ale vychází z dlouhodobých dohadů v rámci SETI institutu, tedy projektu určeného k hledání znaků mimozemského života ve vesmíru.
Neznámý objekt označovaný jako Planeta IX (nebo podle některých vědců jako Planeta X), který se pohybuje po okraji naší Sluneční soustavy, by ve skutečnosti mohl být prehistorickou černou dírou. Uvádí to server Science Alert s odkazem na novou vědeckou teorii.
Pelhřimov /FOTOGALERIE/ – Prvočísla, Rubensova trubice, likvidace odpadních vod, měření, vážení, stopování, 3D tisk, historie filmu, biologické výzkumy, interaktivní experimenty nebo astronomické pozorování.
Dlouhá léta byl kriticky ohrožený velemlok čínský považován za největšího žijícího obojživelníka. Nyní však unikátní živočich znovu překvapil vědce. Nejnovější výzkum totiž naznačuje, že za velemloky čínské byly v minulosti chybně označovány hned tři odlišné druhy. A právě jeden z nově objevených druhů je pravděpodobně vůbec největším obojživelníkem zvířecí říše, informoval server Newsweek.
Do páteční vědecko-popularizační akce Noc vědců se v Českých Budějovicích zapojily čtyři subjekty - VŠTE, Hvězdárna a planetárium, Biologické centrum Akademie věd ČR a poprvé i všech osm fakult Jihočeské univerzity.
Devátá Noc vědců s letošním podtitulem Šetrně k planetě se uskutečnila v Gymnáziu Václava Beneše Třebízského ve Slaném. Děti i dospělí, kteří školu večer a v noci navštívili, se dočkali zábavy, poznání i poučení.
Šetrně k planetě. To bylo téma letošní Noci vědců, kterou si v pátek užívali lidé ve Zlíně, a to v prostorách Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati.
Přes deset milionů let ležela pohřbena v zemi u severomaďarského města Rudabánya, jež je proslulé jezerem s tyrkysově modrou vodou. Nyní se prastará fosílie hominida rodu Rudapithecus vynořila na světlo světa a překvapila vědce. Vydala totiž svědectví o tom, že lidská evoluce mohla probíhat trochu jinak, než jak se až dosud předpokládalo.
Desítky lidí přišly v pátek 27. září večer na děčínské pracoviště Českého vysokého učení technického, které se zapojilo do Noci vědců.
Osmý ročník akce Noc vědců v Beskydech s podtitulem Šetrně k planetě se uskuteční v sobotu v areálu hotelu Charbulák na Gruňi ve Starých Hamrech. Součástí programu budou zajímavé přednášky a pozorování Slunce dalekohledem. Večerní aktivity nabídnou poslech netopýrů detektorem a sledování noční oblohy. Vstup na akci je zdarma.
Brno /VIDEO/ - Brněnský park Kraví hora získal v pátek večer novou dominantu. Stovky lidí tam uchvátil svítící obří model Měsíce, takzvaný Lunalón. Brněnská hvězdárna model, který si od své letní premiéry získal tisíce příznivců, vystavila u příležitosti dalšího ročníku Noci vědců. V Brně se lidem otevřelo celkem osm institucí.
Obézním chlapcům se podle studií českých vědců mění tělo směrem k dívčímu, mají zduřené prsní žlázy a širší pánev. Tuk navíc produkuje ženské pohlavní hormony estrogeny, v těle se tak nedostatečně vyvíjí mužská reprodukční soustava. U obézních dívek puberta nastoupí dříve a je rychlejší, začínají také být menší. Na dnešní odborné konferenci Pohyb na předpis to řekl Petr Sedlák z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Vědci dali dohromady historicky první portrét příslušníka dávné a záhadné humanoidní populace zvané denisované, která žila na Zemi asi před 50 tisíci lety. Tvář mladé dívky stvořili i přesto, že existuje jen několik drobných úlomků denisovanských kostí, včetně kosti z dívčího malíčku. Vypomohli si ale dochovanými vzorky dávné DNA.
Noc vědců v Pardubicích letos nabídne rekordní počet atrakcí. Padesát stanovišť čeká na návštěvníky v pátek od 16 do 22 hodin v technologickém areálu Univerzity Pardubice v městské části Doubravice.
Přijďte v pátek od 17 hodin do univerzitního kampusu Na Soutoku na letošní Noc vědců. Tématem roku 2019 je Šetrně planetě.
Zažít Noc vědců dnes můžete na liberecké Technické univerzitě nebo v iQLandii.
Páteční noc se po celé České republice promění v čas inspirace, zamyšlení i zábavy. Na programu je Noc vědců, projekt, který má za úkol prostřednictvím her, besed a pochopení představit fascinující svět vědy. Projekt pochopitelně nemohl minout ani táborskou hvězdárnu, která si podává ruku s inspirací i vědeckou činností už více než osmdesát let.
K Noci vědců se připojí i v Klatovech.
Noc vědců je jednou z největších akcí pro podporu a popularizaci vědy, které se na světě konají, kterou si můžete užít také na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně či ve zlínské hvězdárně. Letos na téma Šetrně k planetě. Vědci v tento jeden večer představují široké veřejnosti svoji práci v netradičním světle, účastní se společně kulturního programu a spolu s návštěvníky provádějí zábavné pokusy a pozorování.
Téměř třicítka měst v celém Česku ožije v pátek 27. září 2019 od 17 do 22 hodin vědou. Univerzity, hvězdárny a vědecká centra nabídnou dětem i dospělým v rámci Noci vědců program na téma Šetrně k planetě.
Noc vědců odhalí až zázračné věci, které ovšem mají zcela vědecké vysvětlení.
Noc vědců nabídne zábavný vědecký program včetně kvízů, křížovek i pozorování noční oblohy.
Ruiny skalního města Machu Picchu fascinují vědce již desítky let. Nachází ve výšce 400 metrů v peruánských Andách a ze tří stran jej obklopuje prudký sráz. A právě poloha tohoto místa nedávala vědcům již dlouho spát. Proč se Inkové rozhodli své město vybudovat na tak těžko dostupném místě? Odpověď podle nich leží přímo pod skalním městem.
Čtvrteční pozorování podzimní oblohy se dnes z provozních důvodů nekoná.
Brno /FOTOGALERIE/ - Jak vypadá boj ve městě, v čem se změní letadla budoucnosti, co prožívá moderátor před kamerou. I to poznají návštěvníci páteční Noci vědců v Brně.
Celorepubliková vědecko-popularizační akce Noc vědců míří už podruhé na ústeckou univerzitu UJEP.
Téměř třicítka měst v celém Česku ožije v pátek 27. září 2019 od 17 do 22 hodin vědou. Univerzity, hvězdárny a vědecká centra nabídnou dětem i dospělým v rámci Noci vědců program na téma Šetrně k planetě.
Osmý ročník akce Noc vědců v Beskydech s podtitulem Šetrně k planetě se uskuteční v sobotu v areálu hotelu Charbulák na Gruňi ve Starých Hamrech. Součástí programu budou zajímavé přednášky a pozorování Slunce dalekohledem. Večerní aktivity nabídnou poslech netopýrů detektorem a sledování noční oblohy. Vstup na akci je zdarma.
Noc vědců – to je minimálně sedm hodin chytré zábavy a vypukne už tento pátek od 18 hodin také v Gymnáziu Václava Beneše Třebízského ve Slaném. Noc vědců je celorepubliková vědecko popularizační akce, která zapojuje všechny lidi do inspirujícího prostředí vědy.
Noc vědců budete moci prožít v pátek 27. září také v Klatovech.
Noc vědců. To je minimálně sedm hodin chytré zábavy a vypukne už v pátek od 18 hodin také v Gymnáziu Václava Beneše Třebízského ve Slaném.
Vědcům se nejprve nelíbila. Tvrdili například, že se bude pod sochou špatně uklízet. Nakonec však dílo sochaře Tomáše Medka přesto zdobí halu brněnského výzkumného centra CEITEC v Bohunicích. Příběh tvarovatelné sochy i dalších brněnských skulptur představuje nová kniha Sochařské Brno. Její autoři ji pokřtili v pondělí.
Supermasivní černá díra uprostřed naší galaxie letos vybuchla a uvolnila záření ve vlnovém spektru blízkém infračervenému záření. Monstrum známé jako Sagittarius A* oslnila astronomy světelnou show, která byla jasnější než kdy předtím.
Kdy: V pátek 27. září od 19 do 22 hodin Kde: Hvězdárna Městské knihovny Tábor
Jakmile do něj vstoupíme, obklopí nás bohulibé ticho, slyšíme jen zvuky přírody a našich kroků. Nos nám polechtá vůně dřeva, jehličí a mechu. A to neopakovatelné světlo! Můžeme ochutnat borůvku a pohladit kmen stromu. Les blahodárně působí na všechny naše smysly. A jak zdůrazňuje Týdeník Květy - jeho léčebný vliv je vědecky prokázán.
Bohatý program plný chytré zábavy se chystá na pátek 27. září 2019. V tento den se po celé Evropě koná vědecko-popularizační akce Noc vědců a České Budějovice nezůstanou stranou.
Zdánlivě nekonečné vody světových moří a oceánů stále skrývají mnohá překvapení. A dvojnásob to platí v případě oceánského dna, jehož průzkum s sebou nese mnohá úskalí. Není proto divu, že o mnohých tvorech, kteří nalezli svůj domov v oceánských hlubinách, toho s jistotou víme jen pramálo.
