Jihočeští vědci pomáhají vracet vzácné dudky do přírody
České Budějovice – V Milovicích se příroda vrací ke starým časům
České Budějovice – V Milovicích se příroda vrací ke starým časům
Letošní červenec byl podle evropských vědců nejteplejším měsícem v historii měření na Zemi, oznámil to šéf evropského programu Copernicus Jean-Noël Thépaut. V prohlášení, o němž informovala agentura AFP, ale také upozornil, že rekord z července 2016 byl minulý měsíc překonán jen velmi těsně. Američtí vědci tak podle něj mohou dojít k jinému výsledku.
Hvězdy typu našeho Slunce začínají svou existenci jako rychle se točící plynové koule. Jak stárnou, jejich rotace se zpomaluje a hvězdy mohutní a "nafukují se", až se nakonec rozplynou jako mlhovina. Nový výzkum ale ukázal, že "ve středním věku" se jejich otáčení nemusí zpomalit tak, jak se předpokládalo.
Starověké egyptské město Heracleion byla kdysi dávno rušným obchodním přístavem. Nyní ale leží 45 metrů pod hladinou Středozemního moře. Archeologové ho objevili již před více než 20 lety, nyní se jim však podařil dosud nejúžasnější objev - část chrámu zasvěceného bohu Amonovi.
Delfíni jsou pozornými a schopnými rodiči, aby také ne. Závisí na tom přežití jejich potomků. Vědci dokonce zdokumentovali i několik případů, kdy se pár těchto vodních savců ujal mláděte, které o své rodiče přišlo. Nyní však odborníci objevili vůbec první případ, kdy samice delfína skákavého „adoptovala“ mládě zcela odlišného druhu.
Astronomové z amerického Národního ústavu pro letectví a kosmonautiku NASA objevili novou exoplanetu velikosti Neptunu. Jinak se ale tato planeta, obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce, od svého dvojníka liší. Zatímco Neptun je v naší Sluneční soustavě druhou nejvzdálenější planetou od Slunce, tato je "svému Slunci" tak blízko, že ji intenzivně spaluje.
Nejen přísun vitaminů, ale hlavně zdraví pomáhajících bakterií představuje v našich zeměpisných šířkách nejrozšířenější ovoce, tedy jablko. Typické jablko obsahuje více než 100 milionů bakterií. Na to přišli vědci z Technické univerzity ve Štýrském Hradci při svém výzkumu, jehož výsledky zveřejnili v časopise Frontiers in Microbiology.
Stával na březích Galilejského jezera před dávnými staletími kostel, nebo nikoli? Ačkoli se o existenci byzantské stavby, která měla vyrůst nad rodným domem apoštolů Ondřeje a Petra, zmiňuje několik pramenů, archeologové byli až dosud na pochybách. To ale změnil čtyřletý výzkum mezinárodního týmu, který věří, že objevil právě tento kostel.
Ať už zelený, černý, ovocný nebo bylinkový, horký či ledový - v čaji vidíme vítané osvěžení. Tak trochu zapomínáme, že jeho pravidelné pití je také zdraví prospěšné. Který je pro nás nejlepší?
/MAPA/ Sledovaná medvědice, která se vyskytuje na česko-slovenském pomezí, se podle dat z telemetrického obojku pohybuje na území rozlehlém asi 1300 kilometrů čtverečních. Preferuje les. Vědci také zjistili, že se živí hlavně různým hmyzem, jídelníček si ale zpestřuje i malinami či borůvkami. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána.
Zapnutý mobil nebo notebook na operačním sále? Co dnes zní jako utopie, která ohrožuje život pacienta, může v blízké budoucnosti být naprosto běžné. A to díky vědcům z Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Ti se totiž momentálně věnují výzkumu elektromagnetické kompatibility přístrojů.
Přestože Mars zasáhla během milionů let jeho existence spousta asteroidů i komet, které na něm zanechaly nejeden kráter, červená planeta si vždy uhájila svou tradiční barvu. Až donedávna. Vědci totiž zjistili, že se o Mars roztříštil meteorit, jenž ozvláštnil jeho povrch černou a modrou barvou.
Výjimečným objevem se chlubí tým odborníků, jehož součástí je Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
České Budějovice - Důležitý objev se týká přenosu nebezpečných bakterií na člověka
Kde venčil Johann Gregor Mendel bernardýny či kde přednášel o genetice, zjistí lidé díky nové speciální mapě Brna. Seznámí je s třiadvaceti místy, která byla v životě vědce důležitá. „Chceme Mendela představit jako člověka, který nežil jen za zdmi kláštera. Například byl silný kuřák, zůstaly po něm propálené ubrusy,“ za autory Jiří Dušek, ředitel brněnské hvězdárny.
Brno - Kde venčil Johann Gregor Mendel bernardýny či kde přednášel o genetice, zjistí lidé díky nové speciální mapě Brna. Seznámí je s třiadvaceti místy, která byla v životě vědce důležitá. „Chceme Mendela představit jako člověka, který nežil jen za zdmi kláštera. Například byl silný kuřák, zůstaly po něm propálené ubrusy,“ za autory Jiří Dušek, ředitel brněnské hvězdárny.
Brno /FOTOGALERIE/ - Odkud připlouvá dřevo na Island, nyní zjišťují vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Výzkum podle nich pomůže lépe porozumět oceánským proudům na severní polokouli.
/FOTOGALERIE/ Usnadnit navigaci nevidomým a vozíčkářům po městě. O to se snaží pracovníci společnosti CEDA, kteří chtějí vytvořit mapy, jež handicapovaným pomohou najít bezbariérovou trasu.
Brno /FOTOGALERIE/ – Usnadnit navigaci nevidomým a vozíčkářům po městě. O to se snaží pracovníci společnosti CEDA, kteří chtějí vytvořit mapy, jež handicapovaným pomohou najít bezbariérovou trasu.
Rychlost a míra nynějšího globálního oteplování přesahuje jakýkoliv podobný případ za posledních 2000 let, tvrdí vědci. Slavné historické události, jako malá doba ledová, se podle nich nedají srovnat s mírou oteplování, které jsme svědky v posledním století. Výzkum vědců ukazuje, že argumenty, jež používají takzvaní klimaskeptici, už nadále nejsou platné, napsal zpravodajský server BBC.
Jedna z největších neobjasněných záhad by mohla být již brzy odhalena. Osud nejslavnější letkyně a světové celebrity, Američanky Amelie Earhartové, jejíž letoun se ztratil v červenci v 1937 nad Tichým oceánem, se nyní pokusí objasnit známý „lovec vraků“ Robert Ballard. Ten stojí mimo jiné za objevením Titanicu. Informoval o tom server The Washington Post.
Černé díry se nevzdávají svých tajemství snadno. A tak poté, co astronomové začátkem letošního roku konečně poprvé pořídili snímek tohoto vesmírného objektu, se nyní objevila další supersilná černá díra, která "porušuje pravidla" a chová se jinak, než vědci předpokládali.
Planetu Zemi v současnosti obývá přes padesát druhů „létajících veverek“, o jejich životě se však ví poměrně málo. Většinou se totiž jedná o noční zvířata, která je vzhledem k jejich vrozené plachosti takřka nemožné spatřit na vlastní oči. O to větší je tak úspěch čínských vědců, kteří v tamních lesích objevili zcela nový druh.
Jižní Morava /FOTO/ – Velký, černobílý, s průhlednými okénky v křídlech a třepotavým stylem letu. Jasoň dymnivkový je ohrožený lesní motýl chráněný českými i mezinárodními zákony. Podle odborníků z akademie věd jich Lesy České republiky v Chráněné krajinné oblasti Pálava vyhubily tisíce.
Každý rozhovor by měl začít stručným a výstižným představením zpovídaného. U čtyřiadvacetiletého Jana Bedřicha z Chebu to ale není tak jednoduché.
Hospodaření státního podniku Lesy ČR zlikvidovalo tisíce přísně chráněných motýlů v chráněném území v jihomoravské Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava. ČTK to dnes v tiskové zprávě oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Velký, černobílý, s průhlednými okénky v křídlech a třepotavým stylem letu. Jasoň dymnivkový je ohrožený lesní motýl chráněný českou i mezinárodní zákony. Podle odborníků z akademie věd jich Lesy České republiky v Chráněné krajinné oblasti Pálava vyhubily tisíce.
/ANKETA/ Když hygienická stanice vyhlásí devátý nebo desátý stupeň aktivity klíšťat, neměli bychom správně vůbec vstupovat do lesa. Je každoroční hysterie kolem těchto roztočů opodstatněná? Odpověď na tuto otázku objasnil Ondřej Hajdušek, vědec z laboratoře, která se zabývá nemocemi přenášenými klíšťaty.
Když hygienická stanice vyhlásí devátý nebo desátý stupeň aktivity klíšťat, neměli bychom správně vůbec vstupovat do lesa. Je každoroční hysterie kolem těchto roztočů opodstatněná? Odpověď na tuto otázku objasnil Ondřej Hajdušek, vědec z laboratoře, která se zabývá nemocemi přenášenými klíšťaty.
Od mládí má slabost pro severské země, kam každé dva roky jezdí objevovat starodávné kostely a kaple. K víře dospěl ale Eduard Kejnovský až s věkem. Právě láska ke křesťanství mu jednoho dne vnukla nápad postavit si vlastní dřevěnou kapli po vzoru norské architektury.
Brno, Krasová /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ - Od mládí má slabost pro severské země, kam každé dva roky jezdí objevovat starodávné kostely a kaple. K víře dospěl ale Eduard Kejnovský až s věkem. Právě láska ke křesťanství mu jednoho dne vnukla nápad postavit si vlastní dřevěnou kapli po vzoru norské architektury.
Třídění odpadu na letních hudebních festivalech je stále více v kurzu. Rostoucí zájem návštěvníků o „zelená“ témata motivuje pořadatele, aby při čištění areálu po akcích nehleděli jen na co nejnižší cenu za služby odpadových společností, ale i na ekologickou udržitelnost.
/FOTOGALERIE/ Třídění odpadu na letních hudebních festivalech je stále více v kurzu. Rostoucí zájem návštěvníků o „zelená“ témata motivuje pořadatele, aby při čištění areálu po akcích nehleděli jen na co nejnižší cenu za služby odpadových společností, ale i na ekologickou udržitelnost.
/FOTOGALERIE/ Třídění odpadu na letních hudebních festivalech je stále více v kurzu. Rostoucí zájem návštěvníků o „zelená“ témata motivuje pořadatele, aby při čištění areálu po akcích nehleděli jen na co nejnižší cenu za služby odpadových společností, ale i na ekologickou udržitelnost.
/FOTOGALERIE/ Třídění odpadu na letních hudebních festivalech je stále více v kurzu. Rostoucí zájem návštěvníků o „zelená“ témata motivuje pořadatele, aby při čištění areálu po akcích nehleděli jen na co nejnižší cenu za služby odpadových společností, ale i na ekologickou udržitelnost.
/FOTOGALERIE/ Třídění odpadu na letních hudebních festivalech je stále více v kurzu. Rostoucí zájem návštěvníků o „zelená“ témata motivuje pořadatele, aby při čištění areálu po akcích nehleděli jen na co nejnižší cenu za služby odpadových společností, ale i na ekologickou udržitelnost.
/FOTOGALERIE/ Třídění odpadu na letních hudebních festivalech je stále více v kurzu. Rostoucí zájem návštěvníků o „zelená“ témata motivuje pořadatele, aby při čištění areálu po akcích nehleděli jen na co nejnižší cenu za služby odpadových společností, ale i na ekologickou udržitelnost.
/FOTOGALERIE/ Třídění odpadu na letních hudebních festivalech je stále více v kurzu. Rostoucí zájem návštěvníků o „zelená“ témata motivuje pořadatele, aby při čištění areálu po akcích nehleděli jen na co nejnižší cenu za služby odpadových společností, ale i na ekologickou udržitelnost.
/FOTOGALERIE/ Třídění odpadu na letních hudebních festivalech je stále více v kurzu. Rostoucí zájem návštěvníků o „zelená“ témata motivuje pořadatele, aby při čištění areálu po akcích nehleděli jen na co nejnižší cenu za služby odpadových společností, ale i na ekologickou udržitelnost.
/FOTOGALERIE/ Třídění odpadu na letních hudebních festivalech je stále více v kurzu. Rostoucí zájem návštěvníků o „zelená“ témata motivuje pořadatele, aby při čištění areálu po akcích nehleděli jen na co nejnižší cenu za služby odpadových společností, ale i na ekologickou udržitelnost.
/FOTOGALERIE/ Třídění odpadu na letních hudebních festivalech je stále více v kurzu. Rostoucí zájem návštěvníků o „zelená“ témata motivuje pořadatele, aby při čištění areálu po akcích nehleděli jen na co nejnižší cenu za služby odpadových společností, ale i na ekologickou udržitelnost.
/FOTOGALERIE/ Třídění odpadu na letních hudebních festivalech je stále více v kurzu. Rostoucí zájem návštěvníků o „zelená“ témata motivuje pořadatele, aby při čištění areálu po akcích nehleděli jen na co nejnižší cenu za služby odpadových společností, ale i na ekologickou udržitelnost.
Jen málo tvorů na planetě Zemi je ještě záhadnějších než želvušky - zhruba milimetroví bezobratlí živočichové s "medvídkovsky" roztomilým výrazem (kvůli němuž se jim přezdívá "vodní medvídci"), prakticky nezničitelní a především - neustále překvapující vědce novými a novými schopnostmi.
Když hygienická stanice vyhlásí devátý nebo desátý stupeň aktivity klíšťat, neměli bychom správně vůbec vstupovat do lesa. Je každoroční hysterie kolem těchto roztočů opodstatněná? Odpověď na tuto otázku objasnil Ondřej Hajdušek, vědec z laboratoře, která se zabývá klíšťaty přenášenými nemocemi.
Od nechvalně proslulých testů amerických jaderných zbraní již uplynulo více než šedesát let, Marshallovy ostrovy se z jejich následků ale vzpamatovávají dodnes. Podle nejnovějších zjištění vědců je zdejší krajina stále zamořena radioaktivitou. Její úroveň je na některých místech dokonce až desetkrát vyšší než ta naměřená v zakázané zóně jaderné elektrárny Černobyl. Informoval o tom server Live Science.
České Budějovice - Z tříměsíční expedice na dosud téměř neprobádaný ostrov Bougainville v Tichém oceánu se právě vrátil český vědec Milan Janda z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.
V plynném povrchu planety Jupiter se zřejmě vyskytují oblasti s výrazně nižší hustotou, než se doposud odhadovalo. Odhalené "díry" v ionosféře mají průměr až 130.000 kilometrů. Analýzou elektromagnetického měření sondy Juno k tomu dospěli vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR ve spolupráci s americkými kolegy. Článek s výsledky jejich bádání v červnu otiskl časopis Nature Communications. ČTK to dnes sdělila Markéta Růžičková z odboru mediální komunikace Akademie věd.
Z tříměsíční expedice na dosud téměř neprobádaný ostrov Bougainville v Tichém oceánu se právě vrátil český vědec Milan Janda z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Jeho týmu se podařilo dosáhnout jedinečného úspěchu. Objevili totiž hned několik nových druhů mravenců.
Zájem se rýsuje na všech stranách. Středočeský program mobility pro excelentní výzkum, inovace a technologie, jehož cílem je přivést k působení ve středních Čechách špičkové vědecké kapacity nyní pracující v zahraničí, získal příznivý ohlas. Jednoznačná je podpora kraje, zájem už projevili samotní badatelé - a projekt se líbí i představitelům pracovišť, v nichž by se tito výzkumníci mohli uplatnit.
Zájem se rýsuje na všech stranách. Středočeský program mobility pro excelentní výzkum, inovace a technologie, jehož cílem je přivést k působení ve středních Čechách špičkové vědecké kapacity nyní pracující v zahraničí, získal příznivý ohlas. Jednoznačná je podpora kraje, zájem už projevili samotní badatelé - a projekt se líbí i představitelům pracovišť, v nichž by se tito výzkumníci mohli uplatnit.