Kreativ

ŠTÍTEK: vědec

Nový druh ryby nazvaný Glum

V Indii nalezli Gluma z Pána prstenů. Nový druh ryby umí žít v podzemí

Indičtí a britští vědci objevili v indickém státě Kérala zcela nový druh ryby, který dostal název „Aenigmachanna Gollum“, a to podle postavy Gluma ze světoznámé trilogie Pána prstenů. Podle vědců totiž může ryba měnit své fyzické vlastnosti, aby se přizpůsobila životu v podzemí, stejně jako Glum.

Výzkumná centra zaměřená na laserovou techniku ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech na Praze-západ navštívila Věra Jourová.

Podněty od středočeských vědců míří do centra evropského dění

Střední Čechy /FOTOGALERIE/ - Výzkumná centra zaměřená na laserovou techniku ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech na Praze-západ navštívila ve čtvrtek eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a otázky rovnosti žen a mužů Věra Jourová (ANO). Doprovázeli ji i předsedkyně Akademie věd ČR biochemička Eva Zažímalová a náměstek ministra školství Pavel Doleček.

Výzkumná centra zaměřená na laserovou techniku ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech na Praze-západ navštívila Věra Jourová.

Podněty od středočeských vědců míří do centra evropského dění

Střední Čechy /FOTOGALERIE/ - Výzkumná centra zaměřená na laserovou techniku ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech na Praze-západ navštívila ve čtvrtek eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a otázky rovnosti žen a mužů Věra Jourová (ANO). Doprovázeli ji i předsedkyně Akademie věd ČR biochemička Eva Zažímalová a náměstek ministra školství Pavel Doleček.

Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury

Vědcům nediktujeme, co a jak mají zkoumat, říká profesor Petr Konvalinka

/ROZHOVOR/ V průběhu rozhovoru s předsedou Technologické agentury ČR a bývalým rektorem ČVUT Petrem Konvalinkou jsem si uvědomila, že na některé úkoly nestačí jen odborná erudice, ale také nezlomná víra. Ve schopnosti svoje i svých spolupracovníků, v nastupující generaci, ve vlastní zemi a její obyvatele. Skeptik zkrátka nedokáže rozhýbat miliardy, které dostane k dispozici. Odhodlaný optimista ano. Profesor Petr Konvalinka, který například pomáhal na svět Českému institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, jím je.

Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury

Vědcům nediktujeme, co a jak mají zkoumat, říká profesor Petr Konvalinka

/ROZHOVOR/ V průběhu rozhovoru s předsedou Technologické agentury ČR a bývalým rektorem ČVUT Petrem Konvalinkou jsem si uvědomila, že na některé úkoly nestačí jen odborná erudice, ale také nezlomná víra. Ve schopnosti svoje i svých spolupracovníků, v nastupující generaci, ve vlastní zemi a její obyvatele. Skeptik zkrátka nedokáže rozhýbat miliardy, které dostane k dispozici. Odhodlaný optimista ano. Profesor Petr Konvalinka, který například pomáhal na svět Českému institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, jím je.

Organoid brzlíku.

Liberecká univerzita spolupracuje na výzkumu v oblasti rakoviny

Liberec – Technická univerzita v Liberci (TUL) se připojila ke světovým hráčům v boji proti AIDS a rakovině. Společně s centrem pro výzkum rakoviny ve Spojených státech se jejím vědcům podařilo vyvinout umělý brzlík, který by měl vrátit imunitu onkologicky nemocným pacientům a lidem s AIDS. Na výzkumu se významně podílel doktorand textilní fakulty TUL Jakub Erben, který za svůj objev získal prestižní mezinárodní cenu Théophila Legranda pro mladé objevy.

Organoid brzlíku.

Liberecká univerzita spolupracuje na výzkumu v oblasti rakoviny

Liberecký kraj – Technická univerzita v Liberci (TUL) se připojila ke světovým hráčům v boji proti AIDS a rakovině. Společně s centrem pro výzkum rakoviny ve Spojených státech se jejím vědcům podařilo vyvinout umělý brzlík, který by měl vrátit imunitu onkologicky nemocným pacientům a lidem s AIDS. Na výzkumu se významně podílel doktorand textilní fakulty TUL Jakub Erben, který za svůj objev získal prestižní mezinárodní cenu Théophila Legranda pro mladé objevy.

Organoid brzlíku.

Liberecká univerzita spolupracuje na výzkumu v oblasti rakoviny

Liberecký kraj – Technická univerzita v Liberci (TUL) se připojila ke světovým hráčům v boji proti AIDS a rakovině. Společně s centrem pro výzkum rakoviny ve Spojených státech se jejím vědcům podařilo vyvinout umělý brzlík, který by měl vrátit imunitu onkologicky nemocným pacientům a lidem s AIDS. Na výzkumu se významně podílel doktorand textilní fakulty TUL Jakub Erben, který za svůj objev získal prestižní mezinárodní cenu Théophila Legranda pro mladé objevy.

Vizualizace asteroidu.

Mise jako z Armageddonu. NASA chce otestovat ochranu Země, odkloní asteroid

Co znělo dříve jako scéna ze sci-fi filmů, může být již brzy skutečností. Americká vesmírná agentura NASA totiž představila obranný program Země před srážkou s vesmírným tělesem, které by případně mohlo ohrozit život na planetě. Testovací mise Double Asteroid Redirection Test (DART), při které narazí kosmická loď do malé planetky Didymos a pokusí se změnit její dráhu, je naplánována na září 2022. NASA o tom informovala na svých stránkách. 

Světový tunelářský kongres 2019 se koná v Bourbonském tunelu pod Neapolí

Jediná cesta vede dolů. Podle vědců se řešení globálních hrozeb skrývá v podzemí

Pokud chce lidstvo vyřešit aspoň některé z největších hrozeb, které planetě Zemi hrozí, musí hledat řešení ve větším využití podzemních prostor. Prohlásili to účastníci letošního Světového tunelářského kongresu (World Tunnel Congress 2019). Podzemí může podle nich pomoci například s problémem hrozícího přelidnění a nedostatku potravin. A může to být i nový životní prostor.

Ilustrační foto.

Kůrovec listnatých lesů. Jmelí likviduje stromy, vědci zkoušejí novou obranu

Jižní Morava – Tisíce dřevin poškozuje na jihu Moravy jmelí bílé. Některé zasažené stromy dokonce odumírají. Rostlina, kterou mnoho lidí doma využívá pro vánoční výzdobu, podle odborníků ohrožuje kromě životnosti i použitelnost některých druhů dřevin ve městech a v lesním hospodářství. Vědci z Brna nyní proti jmelí vymysleli obranu.

Ilustrační foto.

Kůrovec listnatých lesů. Jmelí likviduje stromy, vědci zkoušejí novou obranu

Jižní Morava – Tisíce dřevin poškozuje na jihu Moravy jmelí bílé. Některé zasažené stromy dokonce odumírají. Rostlina, kterou mnoho lidí doma využívá pro vánoční výzdobu, podle odborníků ohrožuje kromě životnosti i použitelnost některých druhů dřevin ve městech a v lesním hospodářství. Vědci z Brna nyní proti jmelí vymysleli obranu.

Ilustrační foto.

Kůrovec listnatých lesů. Jmelí likviduje stromy, vědci zkoušejí novou obranu

Jižní Morava – Tisíce dřevin poškozuje na jihu Moravy jmelí bílé. Některé zasažené stromy dokonce odumírají. Rostlina, kterou mnoho lidí doma využívá pro vánoční výzdobu, podle odborníků ohrožuje kromě životnosti i použitelnost některých druhů dřevin ve městech a v lesním hospodářství. Vědci z Brna nyní proti jmelí vymysleli obranu.

Ilustrační foto.

Kůrovec listnatých lesů. Jmelí likviduje stromy, vědci zkoušejí novou obranu

Jižní Morava – Tisíce dřevin poškozuje na jihu Moravy jmelí bílé. Některé zasažené stromy dokonce odumírají. Rostlina, kterou mnoho lidí doma využívá pro vánoční výzdobu, podle odborníků ohrožuje kromě životnosti i použitelnost některých druhů dřevin ve městech a v lesním hospodářství. Vědci z Brna nyní proti jmelí vymysleli obranu.

Ilustrační foto.

Kůrovec listnatých lesů. Jmelí likviduje stromy, vědci zkoušejí novou obranu

Jižní Morava – Tisíce dřevin poškozuje na jihu Moravy jmelí bílé. Některé zasažené stromy dokonce odumírají. Rostlina, kterou mnoho lidí doma využívá pro vánoční výzdobu, podle odborníků ohrožuje kromě životnosti i použitelnost některých druhů dřevin ve městech a v lesním hospodářství. Vědci z Brna nyní proti jmelí vymysleli obranu.

Ilustrační foto.

Kůrovec listnatých lesů. Jmelí likviduje stromy, vědci zkoušejí novou obranu

Jižní Morava – Tisíce dřevin poškozuje na jihu Moravy jmelí bílé. Některé zasažené stromy dokonce odumírají. Rostlina, kterou mnoho lidí doma využívá pro vánoční výzdobu, podle odborníků ohrožuje kromě životnosti i použitelnost některých druhů dřevin ve městech a v lesním hospodářství. Vědci z Brna nyní proti jmelí vymysleli obranu.

Želvy si často pletou plastové pytlíky s rybami. Následky jsou pro ně fatální.

Země na pokraji zkázy? Vyhynutí hrozí milionu druhů živočichů a rostlin

Zhruba milionu druhů živočichů a rostlin hrozí vyhynutí, mnoho z nich přitom může vymizet už v příštích desetiletích, varoval dnes v rozsáhlé zprávě mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Ve svém globálním hodnocení odborníci podle agentury AFP uvedli, že pomoci k obnově poškozených ekosystémů může jen reforma zemědělsko-potravinářského průmyslu a hluboké změny ve způsobu výroby a konzumace.

Ilustrační foto.

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity léčí úzkost. Virtuální realitou

Brno - Stojí v místnosti plné pavouků. Jeden z osminohých tvorů se blíží k člověku, až se téměř dotýká jeho rukou. Noční můra spousty lidí se nyní mění v terapii. Zobrazení situace ve virtuální realitě totiž pomáhá překonat úzkosti. Výzkumem se nyní zabývají vědci z brněnské Masarykovy univerzity.

Čelist denisovana nalezená na Tibetské náhorní plošině

Tajemství čelisti. Denisované dokázali žít v extrémních podmínkách, díky genu

Mohli prapředci dnešních moderních lidí přežít i ve velké nadmořské výšce? Schopnost žít v extrémních podmínkách se až dosud připisovala pouze příslušníkům druhu Homo sapiens, to však změnila analýza čelisti nalezené na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 metrů nad mořem. Ta totiž patřila jinému předchůdci moderních lidí – takzvanému denisovanovi. Podle odborníků tak právě denisované předali dnešním lidem gen, díky kterému zvládají život ve vysokých nadmořských výškách.  

Předpokládaná podoba kraba callichimaera perplexa

Revoluce v evoluci? Vědci objevili fosilie chiméry, nejdivnějšího kraba na světě

/VIDEO/ Chiméry, tedy příšery s lví hlavou, kozím tělem a hadím ocasem – to bylo první přirovnání, které paleontologům blesklo hlavou, když v Kolumbii odhalili fosilie dosud zcela neznámého krabího druhu. Maličký krab s obříma, vypoulenýma očima, nohama ve tvaru pádel a krunýřem podobným humru byl totiž svým dnešním potomkům na míle vzdálený.

Zubří dvojčata se narodila v bývalém vojenském prostoru u Milovic.

U Milovic se narodila první česká zubří dvojčata

Milovice /VIDEO/ – Unikátní počin zaznamenali vědci sledující návrat velkých kopytníků do bývalých vojenských prostor u Milovic. Několikaměsíční sledování potvrdilo domněnku, že loni se jedné ze zubřích samic narodila malá dvojčata. Což se stalo podle dostupných záznamů poprvé v České republice!

Zubří dvojčata se narodila v bývalém vojenském prostoru u Milovic.

U Milovic se narodila první česká zubří dvojčata

Milovice /VIDEO/ - Unikátní počin zaznamenali vědci sledující návrat velkých kopytníků do bývalých vojenských prostor u Milovic. Několikaměsíční sledování potvrdilo domněnku, že loni se jedné ze zubřích samic narodila malá dvojčata. Což se stalo podle dostupných záznamů poprvé v České republice!

Zubří dvojčata se narodila v bývalém vojenském prostoru u Milovic.

U Milovic se narodila první česká zubří dvojčata

Milovice /VIDEO/ – Unikátní počin zaznamenali vědci sledující návrat velkých kopytníků do bývalých vojenských prostor u Milovic. Několikaměsíční sledování potvrdilo domněnku, že loni se jedné ze zubřích samic narodila malá dvojčata. Což se stalo podle dostupných záznamů poprvé v České republice!

Zubří dvojčata se narodila v bývalém vojenském prostoru u Milovic.

U Milovic se narodila první česká zubří dvojčata

Milovice /VIDEO/ – Unikátní počin zaznamenali vědci sledující návrat velkých kopytníků do bývalých vojenských prostor u Milovic. Několikaměsíční sledování potvrdilo domněnku, že loni se jedné ze zubřích samic narodila malá dvojčata. Což se stalo podle dostupných záznamů poprvé v České republice!

Zubří dvojčata se narodila v bývalém vojenském prostoru u Milovic.

U Milovic se narodila první česká zubří dvojčata

Milovice /VIDEO/ – Unikátní počin zaznamenali vědci sledující návrat velkých kopytníků do bývalých vojenských prostor u Milovic. Několikaměsíční sledování potvrdilo domněnku, že loni se jedné ze zubřích samic narodila malá dvojčata. Což se stalo podle dostupných záznamů poprvé v České republice!

Zubří dvojčata se narodila v bývalém vojenském prostoru u Milovic.

U Milovic se narodila první česká zubří dvojčata

Milovice /VIDEO/ – Unikátní počin zaznamenali vědci sledující návrat velkých kopytníků do bývalých vojenských prostor u Milovic. Několikaměsíční sledování potvrdilo domněnku, že loni se jedné ze zubřích samic narodila malá dvojčata. Což se stalo podle dostupných záznamů poprvé v České republice!

Snímek pořízený sondou InSight

Konec spekulací. InSight na rudé planetě poprvé zaznamenala marsotřesení

Seizmograf na marsovské sondě InSight zaznamenal první otřesy, které podle vědců pocházejí z nitra planety. O takzvaném marsotřesení, obdobě zemětřesení, se dosud jen spekulovalo. Objev dnes oznámilo francouzské Národní středisko pro výzkum vesmíru (CNES), které přístroj SEIS na měření seizmických vln vyrobilo a spravuje. SEIS je součástí sondy InSight, kterou na rudou planetu dopravil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Ředitel AFO Jakub Ráliš.

Ředitel AFO Jakub Ráliš: Festival do Olomouce láká tisíce lidí

ROZHOVOR/ Tradiční festival Academia Film Olomouc (AFO) v sobotu odstartoval. Populárně-vědecký festival pořádaný Univerzitou Palackého nabízí návštěvníkům až do neděle nejen řadu jedinečných dokumentárních a vědecko-populárních filmů, ale třeba také program pro děti AFO junior, významné hosty z řad vědců z celého světa, přednášky, virtuální realitu i hudební program.

Vědci objevili třetí planetu unikátního systému Kepler-47

Potvrzeno. Kolem dvojice hvězd systému Kepler-47 obíhají tři planety

Od chvíle, kdy vědci potvrdili existenci komplikovaného hvězdného systému Kepler-47, uplynulo téměř sedm let. Ačkoli vědci byli původně přesvědčeni o tom, že systém tvoří pouze dvě planety, záhy připustili existenci planety třetí. Až dosud se ale jednalo o pouhé spekulace. 

Stonehenge

Kdo byli předci stavitelů proslulého Stonehenge? Pocházeli z Turecka

Unikátní stavba, kterou dnes nazýváme Stonehenge, byla postavena zhruba před pěti tisíci lety. Dodnes vyvolává mnoho otázek, stejně jako její stavitelé. Kdo byli tito lidé? Šlo o původní obyvatele kontinentu nebo přišli odjinud? Na tyto otázky se již celá desetiletí snaží odpovědět vědci z celého světa. Nyní jsou zase o krok blíže k poznání.

Ztracený svazek Fernanda Kolumba Libro de los Epítomes (Kniha epitomů)

Jedinečný unikát. Vědci objevili soupis dávno ztracených knih Kolumbova syna

Archiv univerzity v dánské Kodani vydal vědcům naprostý unikát. Svazek ze 16. století, který obsahuje seznam a stručný výtah z mnohdy dávno ztracených knih. Spis nazvaný Libro de los Epítomes (Kniha epitomů) sloužil v minulosti jako jakýsi rejstřík všech knih, které se jeho autorovi podařilo nashromáždit. A kdo že je oním autorem? Nikdo jiný než potomek Kryštofa Kolumba.

Kosti prstů na rukách i na nohách jsou zakřivené, což naznačuje, že se tento druh hodně zabýval lezením

Neznámý předek. Na Filipínách vědci nejspíš objevili nový druh člověka

Vědci popsali nový druh dávného člověka, jehož ostatky byly nalezeny na Filipínách. Žil zřejmě před 50 tisíci lety a do jihovýchodní Asie se dostal z Afriky. Některými svými rysy a schopnostmi se blížil spíš opici, současně však vykazoval podobnosti s člověkem moderního typu. O objevu informovala BBC s odkazem na časopis Nature.

Draslík v kapalném stavu - Ilustrační foto

Vědci objevili nové skupenství. Hmota může být tekutá a pevná zároveň

Látky se mohou vyskytovat ve třech různých skupenstvích - pevném, kapalném a plynném. Alespoň tak se to děti učí na základních školách. Skutečnost je však daleko složitější. Poměrně dobře známým „čtvrtým skupenstvím“ je takzvaná plazma, jejíž vlastnosti však nelze definovat úplně jednoduše. Vědcům z univerzity ve skotském Edinburghu se ale nyní podařilo dosáhnout zcela nových podmínek, při nichž se atomy vyskytují současně v pevném i kapalném stavu.

Vědci objevili 430 milionů let starou "mořskou okurku"

Vědci objevili pravěkého sumýše. Žil před 430 miliony let

Mezinárodní tým paleontologů objevil v anglickém hrabství Herefordshire mimořádně dobře zachovalou fosílii tvora, který je příbuzným dnešních sumýšů. Pravěká "mořská okurka" obývala moře před více než 430 miliony let a vyznačovala se pěticí velkých zubů. Informoval o tom server Newsweek. 

Ochutnat, proč ne?

Bude pivko u sousedů jako za dřív?

Linec - Tým vědců z kuratoria kůlových staveb v Attersee a Mondsee rekonstruoval pivo, které pili někdejší obyvatelé těchto sídel na vodě v Solné komoře, píší OÖN.

Historicky první snímek černé díry

Historický okamžik astronomie: Vědci představili první snímky černé díry

/VIDEO/ Výzkumníkům v oblasti astronomie se podařilo pokořit další z významných milníků vesmírného bádání. Vůbec poprvé v historii zachytili snímky černé díry, respektive takzvaného horizontu událostí, který tyto objekty obklopuje. Jejich představení u on-line přenosů napjatě očekávaly statisíce lidí po celém světě. Dočkaly se krátce po 15. hodině SELČ.

Casimir Pulaski ještě coby Kazimierz Pułaski při obraně kláštera v Čenstochové

Polský generál, který bojoval po boku Washingtona, mohl být žena

Polsko možná zažije menší otřes, pokud jde o jednoho z jeho národních hrdinů. Kostra polského šlechtice Casimira Pulaskiho, účastníka americké války za nezávislost, totiž podle vědců naznačuje, že tento důstojník, válečný hrdina a osobní přítel George Washingtona, mohl být ženou, nebo intersexuálem.