FOTO: Děti si zahrály na malé vědce a dělaly pokusy
Klatovy – V kulturním domě v Klatovech se v sobotu sešli malí vědátoři. Konal se tam již třetí ročník dětské vědecké konference, která se stále rozrůstá.
Klatovy – V kulturním domě v Klatovech se v sobotu sešli malí vědátoři. Konal se tam již třetí ročník dětské vědecké konference, která se stále rozrůstá.
Nedostatkem pitné vody trpí asi pětina světové populace, každý její nový zdroj se proto hodí. Jedním z nich by se v budoucnu mohla stát i obří zásobárna, kterou u východního pobřeží USA objevili vědci. Ukrytá je pod Atlantickým oceánem, informoval server Science Alert.
/ROZHOVOR, VIDEO/ Tak dlouho jako on v křesle ministra životního prostředí nevydržel v historii žádný z jeho předchůdců. Je jediným z politiků ANO, jenž zůstal ministrem od prvního vstupu hnutí do vlády. V ní má dokonce odslouženo o půl roku víc než jeho stranický šéf Andrej Babiš, jemuž dlouhodobě spolehlivě kryje záda. Za své hlavní úkoly nyní považuje dotáhnutí kotlíkových dotací a prosazení nových odpadových zákonů, které se promítnou do života všem lidem v zemi.
/VIDEO/ Když se zamyslíte nad melodickými zvukovými projevy zástupců živočišné říše, zřejmě vám na mysl nepřijde drsné tulení „štěkání“. Nejnovější výzkum ale ukázal, že ploutvonožce oblíbené mezi návštěvníky zoologických zahrad rozhodně nelze podceňovat. Na napodobování zvuků totiž mají překvapivý talent.
Brno /ROZHOVOR/ – Ekologický institut Veronica v Brně vede dvanáct let. Yvonna Gaillyová lidem radí jak různé věci opravovat, aniž by je vyhodili. Na ochranu životního prostředí a především takzvanou klimatickou změnu se momentálně podle ní zaměřují hlavně mladí lidé. „Vědci do nich vkládají ohromné naděje,“ říká o celosvětových stávkách za klima.
Moravský kras – Unikátní objev se podařil vědcům v Moravském krasu. Zjistili, že v Kateřinské jeskyni se nachází nejstarší zjištěná jeskynní kresba na území České republiky. Analýza je datovala do doby před více než šesti tisíci lety.
Unikátní objev se podařil vědcům v Moravském krasu v Jihomoravském kraji. Zjistili, že v Kateřinské jeskyni se nachází nejstarší zjištěná jeskynní kresba na území České republiky. Analýza je datovala do doby před více než šesti tisíci lety.
Moravský kras – Unikátní objev se podařil vědcům v Moravském krasu. Zjistili, že v Kateřinské jeskyni se nachází nejstarší zjištěná jeskynní kresba na území České republiky. Analýza je datovala do doby před více než šesti tisíci lety.
/VIDEO/ Je noc a na francouzském ostrovu Korsice se právě probouzí k životu podivná kočkovitá šelma. Místní ji nazývají ghjattuvolpe, tedy "kočkoliška", a posledních deset let se marně snaží rozluštit její tajemství. Šelma jim ovšem bádání příliš neusnadňuje, spatřit se nechává jen zřídka.
Tajemné obrazce na peruánské planině Nazca patří k jedné z největších záhad jihoamerické archeologie. Již dlouhá léta si vědci lámou hlavu odpovědí na otázky, jaký je jejich původ a co znamenají. S překvapivým objevem nyní přišel mezinárodní vědecký tým, který tvrdí, že některé z kreseb představují exotické ptáky, kteří se dnes v Peru běžně nevyskytují. Informoval o tom server Newsweek.
České Budějovice - Mladí vědci z celé Evropy se učí ovládat elektronové mikroskopy na Biologickém centru v Českých Budějovicích.
Tým vědců působících v Grónsku zveřejnil alarmující snímek, na němž je vidět psí spřežení brodící se vodou na tajícím mořském ledu. Vědci s pomocí psího spřežení odváželi v polovině června přes zamrzlý Inglefieldův fjord na severozápadě Grónska zařízení z místní meteorologické stanice, rychle tající mořský led ale změnil jejich cestu v nebezpečné dobrodružství, napsal dnes deník The Guardian.
Průměrný člověk sní nejméně 50 tisíc částic mikroplastů ročně a stejné množství vdechne. Vyplývá to z první studie, která se snažila odhadnout, jaké množství plastových znečišťujících látek člověk pozře, napsal list The Guardian.
Na světě existuje opravdu velké množství druhů žraloků. Zatímco některé z nich obývaly světové oceány před miliony let, na jiné lze v mořských hlubinách narazit dodnes. Mezi zástupce první skupiny patří i Carcharhinus underwoodi, jehož zuby byly nedávno objeveny na pobřeží Madagaskaru. Prehistorický živočich žil v době eocénu, tedy přibližně před 40 miliony let.
Letonice /FOTOGALERIE/ - Školku v Letonicích navštěvuje v současnosti třicet devět dětí. Budova je ale svojí kapacitou připravená téměř na dvojnásobek. A to díky školnímu roku, kdy kapacitu převýšil jeden žák.
Objevem, který by jednou mohl přispět k přepisování učebnic, se pochlubili astronomové působící na observatoři v Ondřejově na Praze-východ. Specialisté z Astronomického ústavu Akademie věd ČR společně s kolegy z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně odhalili ve vesmíru cosi, co se nerozpakují označit za „unikátní hvězdnou laboratoř". Jistá vzdálená hvězda si dělá, co chce, aniž by respektovala naše pozemské poučky.
Asteroid zhruba o velikosti fotbalového hřiště se v září letošního roku přiblíží k Zemi. Upozornila na něj Evropská kosmická agentura (ESA), podle níž jde o jeden z 870 objektů, které vede v seznamu možných rizik. Toto vesmírné těleso se na něm nachází na čtvrtém místě. Vědci nicméně uklidňují, že hrozba zkázy pro planetu je v tomto případě velmi nízká.
Mendelovo gymnázium v Opavě (MGO) bude od pátku 14. do neděle 16. června hostit celostátní přehlídku 41. ročníku Středoškolské odborné činnosti (SOČ). Jde o soutěž, kterou vyhlašuje Ministerstvo školství a probíhá ve školních, okresních a krajských kolech.
Neuvěřitelný nález zaznamenal Pavel Efimov, který na břehu jedné z jakutských řek objevil odříznutou hlavu vlka. Ta ovšem patřila bestii, která žila v době pleistocénu, tedy přibližně před 40 tisíci let. Díky chladným podmínkám se dodnes zachovala v perfektním stavu, a to včetně mozku či měkkých tkání. Informoval o tom list Siberian Times.
Jaký je původ Měsíce? Nejen na tuto otázku může odpovědět překvapivý objev, který nedávno učinili američtí vědci. Podle nich se pod největším kráterem na Měsíci, pánví South Pole-Aitken, nachází velké množství hmoty. Mohlo by se přitom jednat o pozůstatky asteroidu, který do Měsíce kdysi narazil, informoval portál Science Daily.
Kráter o průměru více než 40 kilometrů, který po sobě zanechal dopad obrovského vesmírného tělesa na zemský povrch, objevili vědci nedaleko pobřeží Skotska. Jde o jeden z největších a nejstarších potvrzených kráterů svého druhu v Evropě a vůbec největší a nejstarší ve Velké Británii.
Sloni nás nepřestávají překvapovat. Žijí bohatým společenským životem, spolupracují, projevují altruismus a truchlí za své mrtvé. A nyní vědci zjistili, že jsou zřejmě schopni rozpoznat množství jídla čistě na základě čichu, napsal deník The New York Times.
Rada Národního parku Šumava dnes schválila návrh nových zón. Na dalších 15 let vzniknou ze současných tří zón čtyři. Pro podobu nových zón, která by měla začít platit od 1. ledna 2020, dnes hlasovalo 29 z 41 přítomných členů rady NP Šumava. Pod nejpřísnější režim spadne více než 27 procent plochy parku, což bude zóna přírodní, která se ponechá pouze přírodním procesům.
Třeboň - Moderní elektronické spotřebiče se neobejdou bez prvků vzácných zemin. Ty však mohou být toxické a kromě toho se těží v Číně. Třeboňští vědci teď zkoumají, jak tuto situaci vyřešit pomocí řas.
Co vedlo starověké lidi k rozhodnutí, že začnou farmařit? S nečekanou odpovědí na jednu z odvěkých otázek přišli čínští vědci. Ti totiž věří, že za přerodem lovců ve farmáře mohla stát láska k alkoholu.
Australští vědci popsali nový druh býložravého dinosaura. Opalizované kosterní pozůstatky tvora pojmenovaného Fostoria dhimbangunmal byly objeveny v Novém Jižním Walesu již v 80. letech minulého století. Následně ale byly darovány muzeu, kde zůstaly přes tři desítky let bez povšimnutí. Informoval o tom server Newsweek.
České Budějovice – Zmizelou Šumavu i Novohradské hory můžete vidět nově na webovém portálu a zjistíte tak, jak vypadala dnes malebná místa dřív před často násilným vysídlením.
Střední Čechy – Až třicet vědců na dobu až tří let. Tak vypadají nové plány představitelů kraje, jež počítají s tím, že se do výzkumných center ve středních Čechách podaří přivést ze zahraničí špičkové vědce: jak cizince, tak hlavně i našince, kteří aktuálně v cizině působí, protože tam našli lepší podmínky.
Důležitý objev si připsali britští archeologové. Poblíž dálnice A2 u Newingtonu na jihovýchodě Anglie totiž nalezli pozůstatky celého římského města, včetně dalších artefaktů - šperků či hliněných váz. Objev podle vědců mění dosavadní chápání vývoje společnosti v této oblasti. Informoval o tom britský The Independent.
Průlomový objev zaznamenali vědci z anglické univerzity ve Warwicku. Našli totiž planetu NGTS-4b, které se jinak říká "Zakázaná planeta". Ta se nachází v místě, kde se dosud žádná jiná planeta této velikosti nenacházela - v takzvané Zakázané zóně. NGTS-4b je třikrát větší než Země, menší než Neptun a je na ní také pořádné horko. Teplota jejího povrchu dosahuje tisíce stupňů Celsia. Informoval o tom server Sciencealert.com.
/VIDEO/ Geny, nebo výchova? Lítý souboj, který odjakživa dráždí vědce. Kam až může tahle zvědavost dojít, o tom vypráví pozoruhodný dokument Tři blízcí neznámí, jenž nyní vstoupil do kin.
Bakterie odolné proti běžně používaným antibiotikům způsobí jen na území Evropské unie každým rokem smrt desítek tisíc lidí. Vědci proto pátrají po nové zbrani, která by jim v boji se zákeřnými organismy pomohla. Právě takovou látku se nyní podařilo objevit britským vědcům z univerzity v Sheffieldu a Rutherfordovy-Appletonovy laboratoře (RAL) nedaleko Oxfordu.
Střední Čechy – Nové příležitosti může přinést zapojení do aktivit Aliance pro vodu ve Středočeském kraji. To je jeden z důležitých poznatků, jež si měli odnést účastníci konference k problematice vodohospodářství nazvané Zásobování pitnou vodou v kontextu (nejen) klimatických změn, kterou pro představitele vedení obcí připravilo Středočeské inovační centrum v pražských prostorách Středočeské centrály cestovního ruchu.
Co vás jako první napadne, když se řekne fosílie? Drtivá většina lidí si pod tímto slovem nejspíše představí dinosauří kosti ukryté pod vrstvou horniny. Neuvědomuje si však, že nejběžnější formou života, ať již současného či minulého, jsou pouhým okem často nepozorovatelné mikroorganismy. Navzdory své zanedbatelné velikosti mohou právě jejich pozůstatky podat nedocenitelná svědectví o historii určité planety. A nemusí se přitom nutně jednat zrovna o planetu Zemi.
Blanensko /ANKETA/ – Srazilo ho auto nebo zastřelil pytlák? Od loňského podzimu nemají vědci hmatatelné důkazy, že rys ostrovid, kterému dali jméno Kryštof, stále žije na území Moravského krasu. Přestože se na jejich výzvu o pomoc při monitoringu vzácné šelmy ozvalo několik desítek lidí, jejich svědectví však chybí fotografie nebo alespoň otisky stop.
/ANKETA/ Srazilo ho auto nebo zastřelil pytlák? Od loňského podzimu nemají vědci hmatatelné důkazy, že rys ostrovid, kterému dali jméno Kryštof, stále žije na území Moravského krasu. Přestože se na jejich výzvu o pomoc při monitoringu vzácné šelmy ozvalo několik desítek lidí, jejich svědectví však chybí fotografie nebo alespoň otisky stop.
Zatímco jednu stranu Měsíce tvoří lávová pole, tu druhou pokrývá velké množství menších kráterů. Co za touto neobvyklou asymetričností stojí? Podle poslední vědecké studie se jediná přirozená družice naší planety mohla v minulosti srazit s trpasličí planetkou.
V dnešní době má sůl své nezastupitelné místo. Ne nadarmo se říká, že je sůl nad zlato. Jaký byl ale její význam před více než tisíci lety? Nástroj vyrobený z jadeitu a palisandrového dřeva, který objevili vědci ve středoamerickém Belize, naznačuje, že pro obyvatele Mayské říše šlo o významnou komoditu.
Odběry krve nahradí obyčejný náramek, který určí diagnózu z potu. Domácí test odhalí i rakovinu.
Při pohledu na kresbu sedícího muže ze soukromé kolekce britského sběratele, který si přeje zůstat v anonymitě, by jen málokdo tipoval, že jejím autorem je dvanáctileté dítě. Je však nutné si uvědomit, že stejný muž později vytvořil světoznámou sochu Davida a svými freskami vyzdobil Sixtinskou kapli ve Vatikánu. Geniálním umělcem není nikdo jiný než sám legendární Michelangelo Buonarroti.
Téměř čtvrtinu ledové pokrývky západní Antarktidy postihuje ztenčení ledu, kvůli kterému jsou ledovce nestabilní. Na některých místech se vrstva ledu ztenčila až o 122 metrů, uvedli vědci z britské Univerzity v Leedsu, kteří oblast západní Antarktidy zkoumají. Informoval o tom zpravodajský server CNN.
Celá řada lidí si nedokáže představit začátek dne bez čerstvé kávy, zatímco jiní dají raději přednost čaji. Studie publikovaná v časopise Scientific Reports odhalila, že za tento zdánlivě banální výběr nápoje mohou částečně naše geny.
Klimatické změny a oteplování planety přispívají k umírání korálových útesů po celém světě. Vědci však nyní narazili na možný klíč k jejich záchraně. V havajské zátoce Kaneohe totiž objevili „superkorály“, kteří dokáží prosperovat i v tamních teplých a kyselých vodách.
Britským vědcům se podařilo odkrýt další střípek z anglické historie. Mezi více než 1300 kostmi ukrytými v kryptě Winchesterské katedrály identifikovali ostatky Emmy Normandské, pratety slavného Viléma I. Dobyvatele, manželky hned dvou anglických králů a matky další dvojice panovníků.
Obyvatelé starověkých Pompejí používali pro opravu ulic roztavené železo. Podle amerických archeologů jde tak o první rozsáhlý důkaz tavení železa a jeho použití v této oblasti. Jak však hmotu do ulic přepravovali, zůstává i nadále záhadou. O zajímavém objevu informoval časopis American Journal of Archeology.
Již celá staletí zaměstnával vědce slavný Voynichův rukopis z 15. století. Nespočet učenců včetně známého matematika Alana Turinga, který prolomil německý šifrovací stroj Enigma, se snažilo přijít na to, o čem text pojednává, ale marně. Jazykovědec z Bristolské univerzity Gerard Cheshire však nyní tvrdí, že se mu konečně podařilo slavný rukopis rozluštit.
Mezinárodní vědecký tým objevil fosilie dosud neznámého druhu létajícího dinosaura. Alcmonavis poeschli, který žil na území dnešního Bavorska, dokázal mávat křídly stejným způsobem jako havran. Jeho objev by proto mohl odpovědět na otázku, jak vypadala evoluce dnešních ptáků, informovala agentura AFP.
/VIDEO/ Severní magnetický pól Země neustále putuje. Nedávno se ale začal posouvat směrem k Sibiři tak rychle, jak to dosud nebylo zaznamenáno. Podle vědců je příčinou tohoto zrychlení pohyb tekutin ve vnějším polotekutém zemském jádru, nacházejícím se mezi pevným vnitřním jádrem planety a zemským pláštěm.
Co se 6. srpna roku 1945 odehrálo v Hirošimě? Zdánlivou odpověď zná každý žák druhého stupně základní školy. Americké letectvo tehdy na jednu z metropolí ostrova Honšú svrhlo atomovou bombu Little Boy. Otázka osudu Hirošimy je však daleko záludnější - kam přesně zasažené stavby znenadání zmizely? Vědcům se nyní zřejmě podařilo najít odpověď - v písku na nedalekých plážích objevili zvýšený výskyt umělých částic.
České Budějovice - Den rozmanitosti nabídne vědecké ukázky a zajímavostí nejen o přírodě.