Kreativ

ŠTÍTEK: vědec

Nápad brněnských vědců zabrání výbuchu v elektrárnách

Dukovany, Brno - Třicet let uplyne v dubnu od nejhorší havárie v historii jaderné energetiky. V ukrajinském Černobylu se tehdy přehřál a explodoval jeden reaktor. Do vzduchu se následně uvolnil obrovský radioaktivní mrak, který se rozšířil do celé severní polokoule.

Úspěšná operace šedého zákalu prodlužuje život

Lidé, kteří podstoupili úspěšnou operaci šedého zákalu, mají až o 40 procent vyšší pravděpodobnost, že se dožijí vysokého věku. Vyplývá to ze studie australských vědců. Psychika se po operaci vylepší, lidé vedou aktivní život bez závislosti na okolí, lépe spí. Tím u nich klesá riziko vysokého krevního tlaku, cukrovky či infarktů, a tedy úmrtnost, ukázal výzkum s názvem Blue Mountains Eye Study. Jeho závěry potvrdila primářka brněnské oční kliniky NeoVize Šárka Skorkovská.

Nejslavnější český vědec na poli medicíny Jiří Bártek vystoupí v Olomouci

Olomouc – Nejcitovanější český vědec v oblasti biologických a medicínských věd Jiří Bártek, který vede centrum pro výzkum rakoviny v Kodani a působí i v olomouckém Ústavu molekulární a translační medicíny, vystoupí ve středu v aule přírodovědecké fakulty s přednáškou Mechanismy genomové integrity a buněčného cyklu a jejich význam v biologii a medicíně.

Virus zika může podle vědců způsobovat paralýzu

Londýn – Francouzští vědci našli první doklady, že virus zika může způsobit vzácné neurologické onemocnění, které vede k dočasné paralýze. Plyne to ze studie, kterou skupina výzkumníků založila na analýze dat z Francouzské Polynésie před dvěma lety, kdy se tam tento virus rozšířil. Zika, která ohrožuje zejména nenarozené děti, se nyní rychle šíří po západní polokouli.

Dívejte se při dietě do zrcadla, píše italský deník

Jak dosáhneme toho, abychom snědli méně pokrmu než obvykle? Stačí dívat se při jídle na sebe do zrcadla a pak i dort ztratí svou přitažlivost. Ukazuje to americká studie, o níž píše italský deník Corriere della Sera.

Při nakupování si hráli nejen s tekutým dusíkem

České Budějovice /FOTOGALERIE A VIDEO/ - Zákon akce a reakce, ale i hrátky s tekutým dusíkem nebo programování robotických hraček a rybí speciality - to vše ukázal další ročník akce Věda v Géčku, kterou pořádala Jihočeská univerzita v budějovickém nákupním centru.

Zmizí pátek 13. a přestupný den? Vědci navrhli neměnný kalendář

Baltimore – Dva američtí vědci navrhli, aby únor přišel o svou tradiční výjimku a všechny měsíce v roce měly už napořád 30 nebo 31 dní. Podle ekonoma Stevea Hankea a fyzika Richarda Henryho z prestižní Hopkinsovy univerzity v Baltimoru by tak nejen zmizel z kalendáře nepopulární pátek 13., ale odpadla by nutnost kupovat si každý rok nový diář, jelikož kalendář by byl neměnný.

Čeští vědci sestavili interaktivní mapu zničených památek Mosulu

Praha - Čeští vědci sestavili interaktivní počítačovou mapu, která na základě analýzy satelitních snímků dokumentuje mimořádně rozsáhlou destrukci iráckého města Mosul radikály z takzvaného Islámského státu. Cílem projektu Ohrožená architektura města Mosul je shromáždit všechna dostupná data o zničených památkách, která by v budoucnu mohla pomoct při obnově tohoto historického města. ČTK o projektu informoval arabista a historik Miroslav Melčák, který je jedním ze členů čtyřčlenného týmu českých odborníků.

Biologickou léčbu nádorů ledvin lze na čas vysadit, zjistili vědci

Praha - Čeští vědci zjistili, že při biologické léčbě nádorů ledvin lze léky bez následků pro pacienta na čas vysadit. Omezením vedlejších nepříznivých účinků se zlepší kvalita života pacienta a zdravotnictví ušetří. O objevu informoval hlavní řešitel projektu přednosta onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice Tomáš Büchler. Závěry studie zveřejnil časopis European Urology.

Úbytek opylovačů ohrožuje zemědělství, varovali vědci

Kuala Lumpur – Úbytek včel, motýlů a ptáků, kteří jsou nezbytní pro opylování rostlin, ohrožuje část světové zemědělské produkce. V malajsijské metropoli Kuala Lumpur to v pátek oznámili vědci sdružení v Mezivládní platformě pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), která funguje pod záštitou OSN. Podle agentury AFP jde o dosud nejhlubší analýzu tohoto problému.

Češi hledají plodiny, které přežijí sucho

Praha /INFOGRAFIKA/ – V posledních letech stoupá riziko suchých období. Pravděpodobnost, že něco takového nastane, je podle vědců dokonce největší za posledních 130 let. Přestože se laikům může při pohledu na současné počasí zdát, že vody musí být dostatek, je stále sucho, což nyní pociťuje především sever a střed Moravy. Vyhlídky na změnu jsou zatím v nedohlednu, takže nezbývá než se přizpůsobit. Čeští odborníci dokonce hledají plodiny, které budou schopny si se suchým obdobím poradit.

Američtí vědci představili střelu, jež se sama zničí, mine-li cíl

New York – Američtí vojenští vědci představili střelu, která je navržena tak, aby se sama zničila, pokud mine cíl a přeletí předem stanovenou hranici. Díky tomu by mohla zmírnit počet civilních obětí zasažených zbloudilými střelami při bojích na krátkou vzdálenost, informoval zpravodajský server The Times.

Archiv Vysokého učení technického v brněnské Klatovské ulici.

Archiv ukrývá závěrečné práce vysokoškoláků. I sto let staré

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Před deseti lety tu studenti obědvali a vyprávěli si vtipné historky. Nyní je v budově v Klatovské ulici ticho a zima. Stoly a židle vystřídaly plechové regály s tisíci knihami a papírovými složkami. Archiváři v nich najdou seznam studentů od roku 1929, jejich závěrečné práce i informace o všech zaměstnancích. Do depozitáře smí nahlédnout jen pětice zaměstnanců Vysokého učení technického, kteří data zpracovávají a připravují pro studenty a vědce. Archiv vysoké školy představuje další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost nazvaný Za zavřenými dveřmi, který ukazuje lidem běžně nepřístupná místa.

Hladina oceánů roste nejrychleji za 2800 let, tvrdí studie

Washington – Hladina světových oceánů se v posledním století zvyšuje nejrychleji za 2800 let, za což je částečně zodpovědné globální oteplování způsobené lidskou činností. Vyplývá to ze studie mezinárodního vědeckého týmu, který se opírá o údaje z dvou desítek míst světa. Hladina oceánů se podle vědců ve 20. století zvýšila o 14 centimetrů proti průměrným hodnotám za posledních 2000 let. Jejich růst může být nyní ještě výrazně vyšší.

Vědci se podíleli na studii zlepšující léčbu bipolární poruchy

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) se podíleli na objevu, který usnadní léčbu bipolární poruchy. Podíleli se na vzniku studie potvrzující genetickou souvislost reakce na lithium užívané při léčbě. Výsledky byly v lednu uveřejněny v prestižním medicínském časopise The Lancet. Informoval o tom mluvčí ústavu Jan Červenka.

Eso na nádory i astrofyzik Grygar. Špičkoví vědci budou přednášet v Olomouci

Olomouc – Co spojuje astrofyzika Jiřího Grygara, molekulárního biologa Jiřího Bártka, biochemika Jiřího Šponera a rostlinného genetika Jaroslava Doležela? Čtyři velké objevy české vědy posledního desetiletí. Sami jejich autoři je představí v Olomouci v letošním ročníku přednáškového cyklu Současná chemie.

Vědci mají nové poznatky o životě a vývoji pravěkých lidí

Praha - Asymetrie neboli nesouměrnost v užívání horních končetin je dnes u mužů i u žen podobná. V minulosti tomu však tak nebylo. Vědci odhalili, že vývoj u mužů a žen byl v posledních 30.000 letech odlišný a byl ovlivňován i dělbou práce. Mezinárodní tým, ve kterém byl i tým antropologa Vladimíra Sládka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, zkoumal téměř tři tisíce kosterních pozůstatků - pažních kostí mužů i žen z pravěku z celé Evropy, řekl Sládek.

Čeští vědci v Antarktidě naměřili rekordní teplotu 17,8 stupně

Brno – Automatická měřicí stanice Masarykovy univerzity loni v březnu nejspíš zachytila dosud nejvyšší naměřenou teplotu v Antarktidě: 17,8 stupně Celsia. Mezinárodního uznání se rekordu dostane po ověření přístrojů a publikaci. Vědci obsluhují stanici jednou ročně, zaznamenaný údaj tak z paměti zařízení vyzvedla až letošní expedice, která se z Antarktidy vrátila minulý týden.

Vědci z Masarykovy univerzity objevili novou bakterii. Ve vzorcích z Antarktidy

Brno – Nejméně početná, nejkratší, přesto velmi úspěšná. Vědci Masarykovy univerzity se minulý týden po necelých třech měsících strávených výzkumem na Antarktidě vrátili do Brna. Sebou přivezli nejen vzorky, ve kterých mikrobiologové našli nový druh bakterie, ale také si připsali zaznamenání teplotního rekordu.

Spát více než osm hodin podle vědců výrazně zvyšuje riziko mrtvice

Vypnout ráno budík a pokračovat ve spánku se může zdát být neškodné. Podle vědců z Newyorské univerzity tomu tak ale nemusí být, neboť riziko mrtvice se zvyšuje o 146 procent, pokud člověk spí více než osm hodin denně. Spát méně je také nebezpečné, ale jen o 22 procent, citoval z odborné studie britský deník The Daily Mail.

Vědci poprvé prokázali úlohu střevních bakterií v kontrole růstu

Střevní bakterie jsou nezbytné pro správný růst jedince po narození a přispívají k určení jeho velikosti v dospělosti. Úlohu bakterií v kontrole růstu se podařilo prokázat českým vědcům ve spolupráci s francouzskými. Otevírají se tím nové možnosti v boji proti škodlivým účinkům chronické dětské podvýživy, mezi jejíž nejvýraznější projevy patří právě zpomalení růstu. V tiskové zprávě to uvedl Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR (MBÚ), výsledky publikoval prestižní časopis Science.

Vědci: Jaderné testy KLDR mohou vyvolat erupci sopky Pektu

Pchongjang/Soul – Severokorejský jaderný program už vyvolal obavy z nových závodů ve zbrojení. Ovšem nyní varoval tým jihokorejských vědců, že by jaderné testy KLDR mohly vyvolat sopečnou erupci nevyššího severokorejského vrcholku, hory Pektu. Informoval o tom dnes zpravodajský server The Times.

Neandrtálci a moderní lidé měli společné děti dřív, než se myslelo

Berlín – Neandrtálci a moderní lidé se začali pářit mnohem dřív, než vědci dosud předpokládali. Společné potomstvo měli podle německých antropologů už před zhruba 100.000 lety. Informují o tom vědci z lipského Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v aktuálním vydání vědeckého časopisu Nature.

Japonsko vyslalo do kosmu rentgenovou observatoř

Tokio - Japonsko ve středu vyslalo do vesmíru družici Astro-H určenou pro rentgenovou astronomii. Vědci ji budou využívat k pozorování vzdálených černých děr a galaxií. Pozorováním vzdáleného vesmíru se astronomové snaží poodhalit tajemství obestírající podobu a složení kosmu před velmi dávnými časy.

Komáři a lidé

Světová zdravotnická organizace soudí, že v boji proti komárům, přenášejícím virus zika, je dobré použít staré i nové postupy čímž se myslí i jejich sterilizace a genetická modifikace. Boj člověka s komárem chvíli vypadá slibně a farmy produkující geneticky modifikované komáry se prezentují jako výkladní skříň vědeckého pokroku. Pak se ale většinou cosi zvrtne, nedomyslí, přehlédne a rázem je řeč o komárech neúmyslně nekontrolovaně zmutovaných, kteří jsou horší, neboť resistentní, vitální a celkově životaschopnější než ti původní, co měli být výsadkem modifikovaných zabijáků vyhubeni.

Výstavu hlav prezentuje jen Akademie a Hořice

Hořice – Už potřetí si mohou návštěvníci městského muzea prohlédnout výsledky celostátní sochařské soutěže Sochařských portrétů. Pořádá ji Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska a v zadání je vždy portrét tří významných osobností – jednoho politika, jednoho umělce a jednoho vědce.

Princezna z Býčí skály v pavilonu Anthropos. Lidé uvidí tvář starou tisíce let

Brno, Habrůvka – Nejprve vytvořili kopii pravěké lebky a na ni postupně lepili vrstvy umělé hmoty tak, aby vznikly umělé svaly, šlachy a kůže. Brněnští antropologové se pustili do mimořádně pracné rekonstrukce tváře ženy, která žila na Blanensku před necelými třemi tisíci lety, takzvané Wanklovy princezny. „Je to velmi náročná práce na několik měsíců, proto se tento typ rekonstrukce příliš nepoužívá," zdůraznil vedoucí Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea Petr Kostroun.

Algoritmus odhalí arytmii srdce. Projekt brněnských vědců ocenili ve Francii

Přístroj detekuje u pacienta srdeční arytmii a okamžitě to hlásí lékaři. Při kontrole se pak ovšem ukáže, že hlášení bylo chybné. Počet takových případů může snížit speciálně vyvinutý algoritmus pro lékařské přístroje. Jeden takový vyvinul i brněnský vědec Filip Plešinger se svými kolegy ze skupiny Medicínské signály z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Se svým projektem zvítězili na mezinárodní soutěži ve Francii.

Algoritmus odhalí arytmii srdce. Projekt brněnských vědců ocenili ve Francii

Brno – Přístroj detekuje u pacienta srdeční arytmii a okamžitě to hlásí lékaři. Při kontrole se pak ovšem ukáže, že hlášení bylo chybné. Počet takových případů může snížit speciálně vyvinutý algoritmus pro lékařské přístroje. Jeden takový vyvinul i brněnský vědec Filip Plešinger se svými kolegy ze skupiny Medicínské signály z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Se svým projektem zvítězili na mezinárodní soutěži ve Francii.

Slunce a neprobádaná místa jsou vidění ve Hvězdě. Přišel Štreit i Grygar

Uherské Hradiště – Unikátní fotografická výstava českého vědce, matematika, astrofotografa a vedoucího Odboru počítačové grafiky a geometrie Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně profesora Miloslava Druckmüllera s názvem Mléčná dráha, náš vesmírný domov je od pátečního večera až do 13. března k vidění ve foyer kina Hvězda v Uherském Hradišti.

Na východě Antarktidy za pět let zahynulo 150 tisíc tučňáků

Londýn – Asi 150.000 tučňáků kroužkových zahynulo za posledních pět let v zálivu Commonwealth u Antarktidy, který je největrnějším místem na planetě. Vyplývá to z průzkumu australské univerzity, o kterém informoval britský deník The Guardian. V roce 2010 totiž místo, kde žila jejich kolonie, zahradila obří ledová kra a tučňáci se tak museli začít vydávat pro potravu do vzdálenosti šedesáti kilometrů.

Einstein měl pravdu. Nová éra zkoumání vesmíru je tu

Praha – Když na přelomu 80. a 90. let bojoval v americkém Kongresu tým vědců v čele s Kipem Thornem o přežití svého projektu, získali podporu jen tak tak. I řada expertů tehdy pochybovala o tom, zda má plán na vybudování detektorů lovících gravitační vlny co dělat se seriózní astronomií. Časy se ale mění.

Sobotník Lídy Rakušanové spotřebitelům

Vážení a milí spotřebitelé,tak nevím, jestli se máme z té zprávy o nejlevnějších potravinách za poslední roky radovat, anebo se mít na pozoru. Spíš bych doporučovala to druhé. Tedy rozhodně pokud jde o naše supermarkety, ve kterých kontroly prokázaly, že ani výrobky téže značky nemusejí být- ve srovnání s tím, co najdou zákazníci na pultech například v Německu- stejné kvality.

Koně umějí rozlišovat lidské emoce, ukázal výzkum

Londýn – Koně umějí rozlišovat mezi šťastným a rozzlobeným výrazem lidského obličeje. Ukázal to výzkum britských psychologů ze Sussexské univerzity, o němž informovala CNN. Vědci po dobu 30 vteřin ukazovali 28 koním velké barevné fotografie různých výrazů tváří a zkoumali jejich reakci. Když koně spatřili snímky rozzlobených mužů, začalo jim srdce bít podstatně rychleji.

Nebe už nikdy nebude jako dřív: Vědci poprvé zachytili gravitační vlny

Washington – Američtí vědci poprvé zachytili takzvané gravitační vlny, jejichž existenci před téměř sto lety v rámci své všeobecné teorie relativity předpověděl Albert Einstein. Objev podle expertů otevírá nové možnosti výzkumu kosmu, zejména při studiu černých děr a neutronových hvězd. Může rovněž přinést víc informací o vzniku vesmíru.

Američtí vědci rozluštili genetický kód klíšťat

Vědci rozluštili genetický kód klíšťat a otevřeli možnost účinnější prevence a léčby chorob, které přenášejí. Výsledky výzkumu vědců z americké Purdueovy univerzity zveřejnil v úterý odborný časopis Nature Communications. Studie identifikovala víc než 24.000 genů.

Corriere della Sera: Cukr zvyšuje riziko rakoviny prsu

Cukr zvyšuje nebezpečí vzniku rakoviny prsu a metastáz, především jde o fruktózu. Výzkum amerických vědců osvětluje mechanismus, který vyvolává „nebezpečnou souvislost" mezi konzumací sladkostí a vznikem nádoru. Není to jen otázka kilogramů navíc a estetického vzhledu. Hojná konzumace cukrů, typická pro západní stravování, zvyšuje nebezpečí vzniku zhoubných národů na prsou a metastáz v plicích. Novým způsobem osvětluje „sladké nebezpečí" studie vědců z prestižního Andersonova centra pro výzkum rakoviny americké Texaské univerzity.

Žraloci loni zabili šest lidí, útoků bude v budoucnu přibývat

Washington - Žraloci v loňském roce zaútočili na lidi po celém světě celkem 98krát, což je rekordní číslo, oznámili vědci ve své nové studii. Předchozím rekordním rokem byl rok 2000, kdy došlo k 88 napadením. Celkem šest osob loni při útoku žraloka zemřelo. Jednou z obětí byl plavec, který šnorchloval na Havaji, dva lidé zahynuli u ostrova Réunion v Indickém oceánu, další pak v Austrálii, Egyptě a Nové Kaledonii v Tichém oceánu, napsaly světové agentury.

Slovenští vědci oznámili nový způsob výroby látky proti chřipce

Bratislava - Slovenští vědci přišli na způsob, který zjednoduší a zrychlí výrobu látky na přípravu léků proti chřipce. Oznámila to Univerzita Komenského (UK) v Bratislavě. Na výsledek výzkumu chemiků z Přírodovědecké fakulty této univerzity byla podána žádost o patentovou ochranu.