Kreativ

ŠTÍTEK: vědec

POHLEDEM Miroslava Bobka: Který druh vymizel v roce, kdy jste se narodili

Jak jsem zjistil na webu everyHit.com, v týdnu, kdy jsem se narodil, vedla britskou hitparádu skladba I'm A Believer od The Monkees. A díky přehledu, který pro list Independent sestavil novinář Louis Doré, vím nyní i to, že v roce mého narození definitivně vymizel kaloň guamský.

Vědci: Špatná integrace v Německu vede k paralelním strukturám a klanům

Berlín – Více než týden po vypjaté silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem jsou stále otevřené mnohé otázky. Kdo byli pachatelé? Byli domluvení? Jakou roli hraje původ podezřelých, mezi nimiž jsou také uprchlíci? Teorií vysvětlujících masivní útoky na ženy u hlavního nádraží ve stínu světoznámé katedrály není málo a také četná vysvětlení zdaleka nejsou nová, píše německá agentura DPA.

Fanoušci Motörhead chtějí pojmenovat nový chemický prvek Lemmium

Londýn – Desetitisíce fanoušků britské heavy metalové skupiny Motörhead podepsaly petici žádající, aby se jeden z nedávno uznaných čtyř nových chemických prvků na počest frontmana kapely Lemmyho Kilmistera pojmenoval Lemmium. Legendární zpěvák, skladatel a basista skupiny zemřel minulý týden ve věku 70 let.

Vzpomínky z dětství ovlivňují volbu pokrmů

Řím - Říká se, že jsme to, co jíme. Ve skutečnosti jsme to, co jsme jedli a na co se pamatujeme. Vzpomínky vztahující se k jídlu nemálo ovlivňují to, co si denně klademe na talíř. Uvádí se to v nové studii švýcarských vědců.

Zubři a divocí koně vynesli vědce až do magazínu Science

Benátky nad Jizerou - Není to tak dávno, co se do Benátek nad Jizerou nastěhovali noví obyvatelé. Vše odstartovalo na začátku prosince, kdy v lokalitě na Travinách získaly nový domov samice zubra, které v nákladním voze přicestovaly ze tří polských rezervací. Zhruba o dva týdny později je následovali divocí koně z anglického Exmooru.

Předseda Akademie věd Jiří Drahoš: Pojem pražská kavárna mi vadí svou plytkostí

Praha – Věda už dávno není skleníková květinka, k níž nikdo nemůže. Laboratoře, respektive jejich osazenstvo se otevřelo světu, přednáší, komunikuje na internetu a promlouvá k lidem o své cestě za poznáním. Avšak nejen to. Přírodovědci, lékaři, matematici se čím dál víc zapojují do debat o podobě společnosti, v níž žijí. Jejich názorům občané naslouchají, neboť hodně vědí, přečetli mnoho knih, stýkají se s nejbystřejšími mozky planety. Dělají totéž i politici? Ve světě možná, ale co u nás? 
I o tom jsme si na prahu nového roku povídali s předsedou Akademie věd ČR Jiřím Drahošem.

V Arktidě panují místo hlubokých mrazů mírné teploty kolem nuly

Berlín – Teplotní rekordy, které o vánočních svátcích padaly v Evropě, se nevyhnuly ani severní polární oblasti. V Arktidě běžně v tomto ročním období panují mrazy kolem minus 30 až 40 stupňů Celsia, nyní je zde ale okolo nuly. Oznámila to německá meteorologická služba (DWD) s tím, že nezvyklá situace nesouvisí s globálním oteplováním. Po dnešku se prý opět začne ochlazovat.

Babiš chce tresty pro brněnské vědce

Brno – Brněnští vědci si měli nechat čtyřapůlmilionový grant ministerstva zdravotnictví, i když se jejich experiment na prasatech nepovedl. Jak už Rovnost informovala, testovaná zvířata uhynula. Přesto prohlásili, že byl výzkum úspěšný a peníze si nechali. Policie pak kauzu uzavřela bez trestu. Ten nyní pro lékaře z Fakultní nemocnice Brno žádá ministr financí Andrej Babiš. Dopisem k tomu vyzval ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka.

Kdo nás nejvíc zaujal v roce 2015

Praha – Do přehledu osobností, které zanechaly stopu v historii končícího roku, se pochopitelně nedostanou všichni. Chybí třeba řada vynikajících vědců, kteří jsou hvězdami ve svých laboratořích a šíří dobré jméno České republiky v zahraničí, ale do všeobecného povědomí se kvůli výlučnosti svých oborů nezapsali.

Čeští egyptologové slaví úspěch v prestižním žebříčku

Praha – Vědci z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se mohou pyšnit dalším mezinárodním uznáním. Britská organizace Heritage Daily, která každoročně vyhlašuje deset nejvýznamnějších světových archeologických objevů roku, zařadila český tým na třetí místo. Ocenění přišlo za objev hrobky královny matky v Abúsíru.

Světový unikát. Prestižní magazín Science se věnoval chovu praturů u Milovic

Praha - Unikátnímu projektu chovu praturů v bývalém vojenském prostoru Milovice na Nymbursku se věnoval prestižní vědecký magazín Science. Ve stejné lokalitě jsou i zubři a divocí koně. Prostor se stal letos prvním místem na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové druhy velkých kopytníků Evropy. Text se zabývá významem praturů pro ekosystém, historií jejich zpětného šlechtění i místy, kam se tato zvířata vracejí. Informoval o tom ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Proces blahořečení umučeného kněze Toufara může začít

Hradec Králové - Vatikánská Kongregace pro svatořečení uvedla, že procesu blahořečení číhošťského faráře Josefa Toufara nestojí nic v cestě. Kněz byl v roce 1950 umučen, když se ho StB snažila přimět k přiznání, že zosnoval takzvaný číhošťský zázrak.

Vědci doufají v další kontakt se sondou Philae

Paříž - Evropská robotická sonda Philae, která loni přistála na kometě Čurjumov-Gerasimenko a posledních pět měsíců se neozývá, by mohla do konce ledna 2016 opět navázat spojení se Zemí. Uvedla to dnes francouzská vesmírná agentura CNES.

Brněnští vědci odjeli do Antarktidy, zkouší tam i zcela novou techniku

Praha – Z pražského letiště Václava Havla dnes odletěla expedice tvořená šesti vědci z brněnské Masarykovy univerzity do Říma a pak dále do Antarktidy, kde bude počátkem příštího roku pobývat na Mendelově polární stanici. Již před dvěma měsíci vědci odeslali na jih lodí zhruba dvě tuny materiálu potřebného k modernizaci stanice a novým výzkumům či testování, krátce před odletem to řekl vedoucí expedice Pavel Kapler.

Pro vývoj lidí mohl být klíčový hluboký spánek

New York – Předchůdci moderního člověka se před miliony let začali od jiných primátů značně odlišovat. Naši předci začali chodit vzpřímeně a ztratili většinu ochlupení těla, rozvinuli jemnou motoriku prstů a vyvinul se jim obrovský mozek. Ale raní lidé si zřejmě osvojili i jednu méně očividnou, ale neméně důležitou výhodu – specifický spánkový model.

Vědci: Na Vánoce se nejméně dětí rodí a nejvíc plodí

Londýn – Vánoční svátky a doba mezi Vánoci a Silvestrem je nejplodnějším obdobím roku, kdy je počato vůbec nejvíc dětí. Tedy přinejmenším v Británii, jak vyplývá z demografické statistiky, kterou zveřejnil deník The Daily Telegraph. Podle ní se vůbec nejvíce dětí rodí v druhé polovině září, což odpovídá právě datu početí kolem Vánoc. Naopak ve dnech vánočního volna přichází na svět nejméně dětí za celý rok, což odborníci přičítají zejména rozhodnutím zdravotníků, kteří například během Vánoc neplánují neakutní císařské řezy.

NASA zrušila březnový start sondy InSight na Mars

Los Angeles – Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oznámil, že ruší březnový start robotické sondy InSight na Mars. Důvodem je závada na seismografu. Servery zabývající se výzkumem vesmíru spekulují, zda bude projekt za 425 milionů dolarů (10,5 miliardy korun) zcela zrušen, nebo bude start odložen na rok 2018, kdy nastane další vhodné startovací okno pro let k rudé planetě.

Čech se rozpovídal o Arsenalu. Co může "Kanonýrům" pomoci k titulu?

Londýn - Nestává se tak často, aby na prvním kanále britské televize BBC hovořil Čech. Politici, celebrity nebo snad vědci? Zapomeňte. Teď se této pocty dostalo fotbalistovi Petru Čechovi. V tradičním pořadu Football Focus hovořil o Arsenalu, jeho šancích na titul i rozsáhlé marodce.

Letošní listopad byl podle vědců z USA nejteplejším od roku 1880

Praha - Letošní listopad byl podle amerického Národního úřadu pro ovzduší a oceány (NOAA) nejteplejším jedenáctým měsícem roku od počátku měření v roce 1880. Průměrná teplota povrchu pevniny a oceánů byla o 0,97 stupně Celsia vyšší než průměr 20. století, který byl 12,9 stupně. Listopad byl v pořadí už sedmý měsíc v řadě, který překonal globální rekord pro daný měsíc.

Pražská zoo má asi nejdelšího žijícího velemloka na světě

Praha - Pražská zoo má asi nejdelšího žijícího velemloka na světě. Je velký 158 centimetrů. Změřila ho poté, co v Číně nedávno objevili rekordního velemloka dlouhého 140 centimetrů. Zvíře měla zoo dosud zapůjčené z německého Karlsruhe, nyní s tamním muzeem vyjednala, že natrvalo zůstane v Praze. Podle kurátora plazů Petra Velenského si odborníci byli dosud téměř jisti, že je pražský Karlo největším velemlokem v Evropě. Nová měření a zjištění z Číny ale ukázala, že jde o největšího známého živého obojživelníka vůbec, řekl Velenský.

Ve Španělsku byl objeven nový druh dinosaura

Madrid - Ve Španělsku byl nalezen nový druh dinosaura, který žil před 125 miliony let, byl asi šest metrů dlouhý a vážil asi dvě tuny. Stejně jako jeho příbuzný, populární iguanodon, byl býložravec a pohyboval se po dvou či po čtyřech končetinách. O objevu týmu španělských vědců informoval tento týden americký časopis Plos One.

Tlustí budoucí otcové ohrožují obezitou své děti

Podle studie Kodaňské univerzity budoucí tatínkové, kteří mají nadváhu či trpí obezitou, mohou předat chuť k jídlu svým dětem. Semenné buňky obézních mužů mohou obsahovat tisíce genetických modifikací spojených s touhou jíst. Tyto mutace mohou jejich děti zdědit, píše italský deník La Repubblica.

Antarktická expedice bude skromnější, vědci čekají na příspěvek

Brno - Desátá expedice vědců z Masarykovy univerzity v Brně do Antarktidy, kde budou pobývat na Mendelově polární stanici, bude o něco skromnější než ty předešlé. Místo skupiny 15 vědců pojede na jih tým šesti odborníků. Vědci totiž čekají na to, jakou finanční podporu získají od státu na své působení v Antarktidě na nadcházejících sedm let. Dnes to řekl vedoucí letošní expedice Pavel Kapler.

Ochránci rozmístili v Jeseníkách 60 fotopastí, mapují výskyt rysa

Jeseník – Ochránci přírody rozmístili v těchto dnech na různých místech Jeseníků a Rychlebských hor na 60 fotopastí. Pomocí nich chtějí získat důkazy o přítomnosti velkých šelem a divoké kočky v těchto oblastech. Umístění fotopastí je součástí rozsáhlého projektu monitorování šelem, který potrvá do dubna příštího roku. Zapojily se do něj i desítky dobrovolníků, kteří hledají stopy zvířat přímo v terénu.

V Číně objevili vědci rekordně velkého velemloka čínského

Pekig - Extrémně vzácný a rekordně velký exemplář velemloka čínského se podařilo objevit čínským vědcům. Podle jejich odhadů je obojživelník, kterého našli v izolované krasové jeskyni na jihozápadě Číny, starší než 200 let. Informoval o tom zpravodajský server Daily Mail.

Vědci objasnili působení buněk melanomu, je to krok k novému léku

Růst zhoubného kožního nádoru melanomu významně ovlivňují i nenádorové buňky v jeho okolí, zjistili vědci z 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice. Princip by se mohl využít při vývoji nového léku, sdělil člen řešitelského týmu Ondřej Kodet. Vedoucí týmu a přednosta anatomického ústavu profesor Karel Smetana upozornil, že cesta od vynálezu léčiva po jeho zavedení do běžné praxe je velmi dlouhá. Vývoj nové léčby a její následné schválení trvá minimálně deset až 15 let.

Podle vědců postoj k stárnutí může ovlivnit to, jak sami stárneme

New York - Jaký máte pocit ze starých lidí? Odpověď na tuto otázku se zdá být spojená s tím, jak dobře se náš mozek bude bránit proti Alzheimerově chorobě. Vyplývá to ze dvou studií, které byly zveřejněny v časopise Psychology and Aging. Vědci z Yaleovy školy veřejného zdraví tvrdí, že je to vůbec poprvé, co se podařilo najít spojení mezi tímto rizikovým faktorem a změnami na mozku souvisejícími s Alzheimerovou chorobou.

Vědci: Výsledek klimatické konference je pro Česko velký závazek

Praha - Výsledek pařížské konference OSN o ochraně klimatu je velkým závazkem pro Českou republiku. Podle vědců a ekologů, které oslovila ČTK, by vláda měla co nejdříve schválit antifosilní zákon a prosadit jej v Parlamentu. Ještě více by se měly podporovat domácí obnovitelné zdroje a začít odstavovat uhelné elektrárny. Pařížská dohoda je podle expertů příležitostí pro rozvoj nových technologií, inovací a podnikání. Je ale potřeba postupovat rychle, politici i národ mají brát výsledek konference a její závazky vážně, shodli se experti.

Ostatky tuleňů napomáhají v polárních oblastech růstu vegetace

Brno - Ostatky uhynulých tuleňů jsou v polárních oblastech důležité v místech, z nichž ustoupil ledovec, pro vznik života v podobě bakterií, řas, mechů a lišejníků. Tato takzvaná kolonizace tuleních mumií přitom nemá jednoznačná pravidla. Dobré podmínky pro ni jsou, pokud jsou ostatky umístěny ve vlhkém prostředí. Zjistili to vědci z brněnské Masarykovy univerzity, která již jedenáct let provozuje na Rossově ostrově nedaleko Antarktidy Mendelovu polární stanici. Výzkum zveřejnili v mezinárodním vědeckém časopise Antarctic Science.

Šťastní lidé nežijí déle a mrzutost život nezkracuje, tvrdí vědci

Londýn - Šťastní lidé nežijí déle. Takový je alespoň výsledek výzkumu, který provedli britští vědci mezi víc než 700.000 ženami ve věku 50 až 69 let. O jeho výsledcích dnes informoval odborný časopis Lancet. Výzkum prý vyvrací dosavadní přesvědčení o tom, že pocity osobního štěstí jsou zárukou delšího života. Podle vědců k takovému tvrzení není žádný důvod.

Mozky žen a mužů nejsou až tak odlišné, tvrdí vědci

New York – V polovině 19. století vědci tvrdili, že mohou poznat pohlaví jedince pouhým pohledem na mozek vyjmutý z jeho hlavy. Nová studie nicméně zjistila, že mozky nemusí jednoznačně zapadat do „mužské" nebo „ženské" kategorie. Tato zjištění by mohla pomoci změnit způsob, jakým vědci zkoumají mozek, a dokonce i to, jak společnost definuje pohlaví, napsal časopis Science.

V Brně zkoumají krysí jazyk i řasy ve vodě. Díky mikroskopu

Brno – Tání ledu nebo třeba malé živočichy ve vodě mohou nově sledovat brněnští pracovníci Akademie věd. Díky novému elektronovému mikroskopu studují jako jediní v České republice neupravené živé buňky. Dosud je před pozorováním museli vědci sušit nebo čistit, což výzkum zkreslovalo. „Pozorovali jsme díky přístroji například jazyk krysy, který jsme postupně dehydrovali. Následně jsme sledovali změny v jejím těle," vysvětlil vedoucí vědecké skupiny Vilém Neděla.

V Brně zkoumají krysí jazyk i řasy ve vodě. Díky mikroskopu

Brno – Tání ledu nebo třeba malé živočichy ve vodě mohou nově sledovat brněnští pracovníci Akademie věd. Díky novému elektronovému mikroskopu studují jako jediní v České republice neupravené živé buňky. Dosud je před pozorováním museli vědci sušit nebo čistit, což výzkum zkreslovalo. „Pozorovali jsme díky přístroji například jazyk krysy, který jsme postupně dehydrovali. Následně jsme sledovali změny v jejím těle," vysvětlil vedoucí vědecké skupiny Vilém Neděla.

Vědci: Globální emise letos neporostou, dokonce lehce klesnou

Paříž - Globální emise oxidu uhličitého (CO2) letos v porovnání s loňskem nevzrostou či dokonce lehce klesnou. Je to poprvé, co tato situace nastane, i když světová ekonomika roste. Tvrdí to vědci ve studii zveřejněné v časopise Nature Climate Change, která byla představena na nynější klimatické konferenci OSN v Paříži. Jev je prý dán menším využíváním uhlí v Číně a rostoucí oblibou obnovitelných zdrojů energie, píše BBC.

Vymírání rostlin a živočichů není zdaleka tak rozsáhlé, zjistili vědci

Praha - Vymírání rostlin a živočichů není zdaleka tak rozsáhlé, jak se původně předpokládalo. Rychlost ubývání druhů je však velká, a kdyby stejným tempem pokračovalo, může se podle vědců za několik set let ztratit tolik druhů jako při masovém vymírání v geologické minulosti - před 65 miliony lety, kdy zmizeli dinosauři. Čeští a američtí vědci nově zjistili, že záleží na tom, kde přesně čili v jaké lokalitě druhů ubývá, řekl dnes ekolog David Storch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

V Česku vznikne Evropské centrum pro ochranu orchidejí

Praha - V Česku vznikne Evropské centrum pro ochranu orchidejí. Založili ho vědci ze 12 univerzit a akademických ústavů z devíti evropských zemí. Centrum, které bude sídlit v Českých Budějovicích, se bude snažit o to, aby druhy těchto vzácných rostlin neubývaly. Na zmenšující se počty orchidejí mají negativní vliv globální změny, zvětšující se zástavba a intenzivní zemědělství. ČTK to řekl profesor ekologie Pavel Kindlmann.

Adventní výzva varuje před fašizací části české společnosti

Praha - Před nenávistí, agresivitou a fašizací části české společnosti varuje Adventní výzva, kterou dnes zveřejnilo Kolegium Paměti národa. Upozorňuje na zneužití obav z uprchlické krize, situace v Rusku a z rozdělení české společnosti. Výzvu dnes na facebooku sdílelo sdružení Post Bellum a iniciativa Vědci proti strachu, která v létě zveřejnila podobnou výzvu proti nárůstu xenofobních nálad. Adventní výzvu doposud podpořilo více než 3200 lidí včetně řady osobností.

Nahoru Facebook