Jablonec nad Nisou se zaměřuje na zlepšení životních podmínek ohrožených skupin obyvatel prostřednictvím nového Akčního plánu sociálního začleňování pro roky 2025–2026. Město klade důraz na dostupné bydlení, zdravotní péči a vzdělávání, přičemž prevence zůstává klíčovou prioritou.
Českolipská nemocnice, kdysi pýcha regionu, prochází výraznými změnami. Od svého slavnostního otevření v roce 1981 se zařízení transformovalo nejen v oblasti infrastruktury, ale i v přístupu k pacientům. Zatímco některá oddělení zanikla, jiná se rozvíjejí, a nemocnice se připravuje na modernizaci, která zahrnuje výstavbu nového pavilonu urgentního příjmu. Jak se mění zdravotní péče v České Lípě a jaké plány má nemocnice do budoucna?
Bez předsedy představenstva je od začátku června krajská společnost Jihomoravská zdravotní, která funguje jako servisní organizace pro krajem zřizované nemocnice. Martina Pavlíka krajští radní na konci května odvolali, nástupce zatím neurčili.
Doktorka Marie Mrázová věnovala podstatnou část své profesní dráhy záchraně lidských životů. Ať už ve výrazném záchranářském oblečení - anebo jako lékařka na ARO. V současnosti se stará o téměř dvě tisícovky pacientů ve své soukromé ordinaci praktického lékaře ve Kdyni. Za tři desetiletí praxe má jasno i v třaskavém společenském tématu - lékařská péče není levná věc, přesto ji mnoho lidí zneužívá. Proto si Marie Mrázová stojí za tím, že zdravotnickému systému by výrazně pomohlo znovuzavedení a zvýšení poplatků u doktora.
Ostrava je dalším místem, kam se praktičtí lékaři vydali, aby představili kampaň „11 milionů důvodů“. Tou upozorňují na zhoršující se dostupnost primární péče. Konkrétně v Moravskoslezském kraji nemá svého praktika více než 38 000 lidí a rodiče stále obtížněji shání i pediatry – bez praktického lékaře je zde téměř 7 000 dětí a dospívajících.
Za kontinuální zlepšování kvality péče, lidský přístup i inspirativní vedení byla zdravotní sestra z Těšína Alice Ručková nominována na prestižní Cenu PhDr. Alice Garrigue Masarykové za rok 2025.
Nemocnice na Františku v Praze otevřela nové odběrové místo, lidé ho najdou v budově Polikliniky Palackého v Praze 1. Pracoviště je vybaveno dvěma odběrovými křesly a slouží dospělým i dětským pacientům, a to včetně kojenců. Pacienti mohou podstoupit odběr krve nebo odevzdat biologické vzorky každý všední den od 06:30 do 14:30 bez nutnosti předchozího objednání. Náklady na zřízení místa činily zhruba 1,4 milionu korun. Novinářům ho dnes představili zástupci města a nemocnice.
Už jen poslední dny zůstává Martin Pavlík předsedou představenstva Jihomoravské zdravotní. Z čela společnosti jej odvolali ve čtvrtek krajští radní. Končí také jako ředitel krajské nemocnice v Ivančicích. „Krajští radní na svém čtvrtečním zasedání odvolali pověření Martina Pavlíka k zastupování dočasně neobsazeného místa ředitele/ředitelky Nemocnice Ivančice k 31. květnu," sdělila Martina Žídková z tiskového oddělení kraje.
Nedostatek kvalitních podkladů pro budoucí směřování krajských nemocnic či pomalý pokrok v přípravě projektu Sanatoria Pálava vytklo vedení kraje dosavadnímu řediteli Jihomoravské zdravotní Martinu Pavlíkovi. Jihomoravští radní proto Pavlíka na svém čtvrtečním zasedání odvolali z funkce. Na postu předsedy představenstva Jihomoravské zdravotní skončí k 31. květnu.
Stav zdravotnictví v Karlovarském kraji a možnosti řešení byl tématem odborného zdravotnického semináře, který se konal v Zastupitelském sále krajského úřadu v Karlových Varech. Přednášejícími byli náměstek hejtmanky s gescí v oblasti zdravotnictví Petr Kubis, ředitel Ústavu zdravotnických informací ČR Ladislav Dušek, koordinátor postgraduálního vzdělávání lékařů a farmaceutů z FN Motol Martin Holcát a regionální ředitelka VZP ČR pro Jihočeský, Karlovarský a Plzeňský kraj Lenka Havlasová.
AGEL Střední zdravotnická škola v Ostravě-Koblově přivítala žáky 6. a 7. ročníků vybraných základních škol z Ostravy a uspořádala pro ně interaktivní Den zdraví. Cílem akce bylo představit dětem rozmanitost zdravotnických oborů, ale především zábavnou formou vzdělávat i mladší generaci v oblasti zdraví a prevence.
Karlovarský kraj čeká výrazné stárnutí populace, větší zátěž nemocnic, a to při stárnutí lékařů a sester. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) je Karlovarský kraj v mnoha ohledech v horší situaci než jiné české regiony. Jak řekl při semináři o zdravotním stavu obyvatel Karlovarského kraje ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, je nejvyšší čas začít měnit strukturu zdravotní péče a připravit se na demografické změny.
Ředitelem Krajské zdravotní, která spravuje sedm nemocnic v Ústeckém kraji, se stal Tomáš Hrubý. Jmenovalo ho představenstvo na doporučení výběrové komise. Hrubý stál doposud v čele nemocnice v Teplicích, Krajskou zdravotní povede od 1. června.
Novým generálním ředitelem Krajské zdravotní a.s. se stal teplický anesteziolog MUDr. Tomáš Hrubý, který řadu let působil v nemocnici v Teplicích. Na základě doporučení výběrové komise ho do vedení společnosti jmenovalo představenstvo. Pomyslné žezlo převezme za pár dnů.
Karlovarský kraj čeká výrazné stárnutí populace, větší zátěž nemocnic, a to při stárnutí lékařů a sester. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) je Karlovarský kraj v mnoha ohledech v horší situaci než jiné české regiony. Jak řekl při semináři o zdravotním stavu obyvatel Karlovarského kraje ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, je nejvyšší čas začít měnit strukturu zdravotní péče a připravit se na demografické změny.
Přilákat více studentů zdravotnických škol a fakult a připravit se tak včas na stále se zhoršující personální situaci ve zdravotnictví má za cíl nový projekt Medicíně blíž. Ten odstartovaly Nemocnice Plzeňského kraje a byl představen v Klatovské nemocnici minulý týden. V první fázi je zatraktivnění studentských programů včetně stipendií, které navýší.
Ostrá debata se rozpoutala po posledním jednání zastupitelstva Královéhradeckého kraje nad nominací do Komise rady pro zdravotnictví. Mezi desítkou jejich členů je europoslanec Ondřej Dostál. Jedná o zastupitele Plzeňského kraje, který se 9. května neslavně „proslavil“ cestou do Moskvy na oslavy výročí konce 2. světové války, kterou na Rudém náměstí pořádal ruský prezident Vladimir Putin.
Ostrá debata se rozpoutala po posledním jednání zastupitelstva Královéhradeckého kraje nad nominací do Komise rady pro zdravotnictví. Mezi desítkou jejich členů je europoslanec Ondřej Dostál. Jedná o zastupitele Plzeňského kraje, který se 9. května neslavně „proslavil“ cestou do Moskvy na oslavy výročí konce 2. světové války, kterou na Rudém náměstí pořádal ruský prezident Vladimir Putin.
Chebští pacienti to mají s předoperačními vyšetřeními v nemocnici poněkud složitější než ti z Karlových Varů a okolí. Čekací doba na počítačovou tomografii (CT) je od jednoho do čtyř týdnů, stejně tak na vyšetření tlustého střeva. Proto nemocnice chystá ve zdravotní péči zásadní změny, které zvýší komfort pacientů.
/FOTOGALERIE/ Oblastní nemocnice Kladno zahájila zkušební provoz nového robotického operačního systému Versius, který slibuje revoluci v poskytování zdravotní péče. První operace, radikální prostatektomie, proběhla úspěšně.
Město Tábor podporuje dostupnost primární zdravotní péče prostřednictvím bezúročných půjček pro lékaře. Nová zubařka plánuje otevřít praxi již v létě, což podtrhuje aktuálnost a důležitost iniciativy. Benefity mají zvýšit atraktivitu města pro zdravotnické profesionály a zlepšit péči o obyvatele.
Nemocnice v Hořovicích, Rehabilitační nemocnice v Berouně nebo Centrum duševní rehabilitace tamtéž. K tomu lékárny, poliklinika v Praze, radiologické centrum v Pardubicích a nově i ambulance v Plzeňském kraji. To je jen výčet zdravotnických zařízení, která spadají do holdingu AKESO. O tom, jak se daří rozvíjet špičkové zdravotnictví v regionech, hovoří v aktuálním díle videopodcastu Byznys kafe komerční ředitelka holdingu Irini Szentiványi.
Cílem podcastů Deníku ze západu je přinášet rozhovory se zajímavými lidmi. V dnešním podcastu hovoříme o městě Planá. Co se opravuje a co město dlouhodobě trápí a za co bojuje? Naším hostem byla starostka Plané Martina Němečková.
Do nezáviděníhodné a v některých případech až kritické situace se dostalo na 1300 pacientů z Divišova. Ordinace praktického lékaře tam dlouhodobě nefunguje a pacientům, včetně těch z domu s pečovatelskou službou, kvůli tomu docházejí léky. Zatím marně shánějí alespoň někoho, kdo by jim je předepsal.
V Budějovicích bude besedou pokračovat v úterý 6. května 2025 nový projekt spolku Díky, že můžem. Debata se bude týkat zdravotnictví. Jiné zkoumání ukázalo, že v rámci EU si ČR vede velmi dobře, pokud se týká sociálního vyloučení a chudoby.
Pardubický kraj si udržuje pověst regionu s kvalitní a dostupnou zdravotní péčí. I přes rostoucí nároky spojené se stárnutím populace a nárůstem chronických onemocnění pokračuje v cíleném rozvoji zdravotnických služeb tak, aby vyhověly potřebám všech obyvatel.
Novému Městu pod Smrkem hrozilo, že přijde o jedinou lékárnu a jeho obyvatelé budou muset jezdit do pro léky do sousedního Frýdlantu či Hejnic. Ke konci loňského roku totiž poskytovatel lékárenské péče podal výpověď z nájmu a postavil tak vedení města před novou výzvu. Jak se s ní popasovalo, se přišli nedočkaví obyvatelé podívat poslední dubnový den. A nešetřily slovy chvály. „Řidičáky jsme museli už odevzdat a nejbližší lékárna je ve Frýdlantu nebo Hejnicích. Je krásné, že se podařilo zajistit novou lékárnu. Využijeme jak prodej volných léků, tak někdy potřebujeme i léky na předpis," svěřila se Deníku místní obyvatelka Jitka Nováková.
Přerovská nemocnice rozšiřuje nově své zdravotnické služby. Zahajuje se zde totiž provoz nového pracoviště, a to Jednodenní péče AGEL. Jedná se o moderní způsob zdravotní péče – pacienti tak mohou podstoupit plánované operační zákroky s minimální hospitalizací, ta nepřesahuje jeden den.
Neratovičtí si stěžují na nedostupnost zdravotní péče, a to jak ve městě, tak v mělnické nemocnici. Její provozovatel, Vamed Mediterra, to odmítá. Společnost ze skupiny Vamed Mediterra do loňska provozovala neratovickou nemocnici. Po sporu s vedením města přesunula péči do mělnické nemocnice a do ambulancí v Neratovicích. Například interní oddělení, ale i několik dalších oborů, teď proto v Neratovicích není.
Vzhledem k rostoucímu počtu starších obyvatel a stále častějšímu výskytu chronických onemocnění kraj plánuje posílení kapacit u dlouhodobé péče. Do roku 2040 se očekává navýšení kapacit v pobytových sociálních službách, dále v oblasti geriatrie a paliativní péče. Vzhledem k rostoucímu počtu pacientů s duševními poruchami bude prý také nutné posílit kapacity psychologů a dalších odborníků.
Pardubický kraj se aktivně zapojuje do zlepšení dostupnosti paliativní péče, která je klíčová pro pacienty se závažnými onemocněními. Nová koncepce na příštích pět let slibuje komplexní podporu nejen pro pacienty, ale i jejich rodiny, a zaměřuje se na fyzické i psychické aspekty péče.
Pardubický kraj čelí novým výzvám ve zdravotnictví, které přinášejí demografické změny a rostoucí potřeby seniorů a chronicky nemocných. Přesto se region snaží udržet vysokou úroveň zdravotní péče a zajistit její dostupnost pro všechny obyvatele. Jaké kroky plánuje kraj podniknout, aby se vypořádal s těmito nároky a udržel svou pověst v oblasti kvalitní zdravotní péče?
Nakouknout pod pokličku zdravotnictví. Takový je cíl Dětské zdravotnické akademie AGEL. Ta zavítala do Prostějova, konkrétně na Cyrilometodějské gymnázium. Svět zdravotnictví byl představen žákům 8. tříd.
Většina z nás už o paliativě slyšela, naposledy třeba v souvislosti se závěrem života Aničky Slováčkové. Jde o komplexní péči, která se zaměřuje na poskytnutí úlevy jak od fyzických tak psychických symptomů a stresu, které provázejí závažná onemocnění. Cílem je zlepšit kvalitu života pacienta i jeho rodiny. Pardubický kraj spolu s vysoutěženým dodavatelem nyní zahájil tvorbu koncepce paliativní péče v kraji na příštích pět let.
Čekací doba na operaci kyčle je v karlovarské nemocnici pro pacienty z Chebska půldruhého roku, v Sokolově přes půl roku. V Chebu se kyčle neoperují. Vedení Karlovarské krajské nemocnice na zkrácení operačních lhůt podle ředitelky Kvačkové intenzivně pracuje. Šancí by mohla být mimo jiné zavedení jednodenní operativy v Chebu, což by ulehčilo lékařům karlovarské nemocnice pracovní vytížení.
Výměna kyčelního kloubu, operace menisku a kolenních vazů, šedého zákalu či odstranění žlučníku. To jsou zákroky, jejichž čekací dobu redaktoři v projektu Vizita Deník.cz zjišťovali přímo v regionálních nemocnicích. V Uherskohradišťské nemocnici si ze všech čtyř zákroků pacienti nejdéle počkají na výměnu kyčelního kloubu.
Pardubický kraj se zaměřuje na zlepšení paliativní péče, která je klíčová pro kvalitu života pacientů s vážnými onemocněními. Ve spolupráci s Centrem Paliativní péče z Prahy vzniká pětiletá koncepce, která má za cíl analyzovat a rozšířit dostupnost a kvalitu této péče v regionu.
Většina z nás už o paliativě slyšela, naposledy třeba v souvislosti se závěrem života Aničky Slováčkové. Jde o komplexní péči, která se zaměřuje na poskytnutí úlevy jak od fyzických tak psychických symptomů a stresu, které provázejí závažná onemocnění. Cílem je zlepšit kvalitu života pacienta i jeho rodiny. Pardubický kraj spolu s vysoutěženým dodavatelem nyní zahájil tvorbu koncepce paliativní péče v kraji na příštích pět let.
Dětské pohotovosti. Místo, kam mohou zavítat rodiče s dětmi, které přepadne akutní problém. Nemocniční pediatričtí specialisté ale upozorňují, že se na těchto službách málo podílejí dětští lékaři z ambulancí. Doktoři z nemocnic pak těžko stíhají, neboť musí zajišťovat i noční služby na svých lůžkových odděleních. Dětští praktici ale oponují, že na víc pohotovostí nemají kapacitu. Je jich málo, chodí k nim hodně dětí, mají dlouhé ordinační hodiny a stárnou.
Jezdila na řecký ostrov Lesbos do uprchlického tábora Moria léčit děti ze zemí válečných konfliktů a nyní tam s bezmála dvěma sty občany České republiky pomáhá téměř sto padesáti dětem bez doprovodu se vzděláním a lékařskou péčí. Pomáhá s léky, objetím i dobrým slovem. „Všichni si přejí žít úplně normální životy, chodit do školy, mít domov, rodinu a bezpečí,“ říká v rozhovoru pro Deník jihočeská kardioložka Hanka Pospíšilová. V mobilní ordinaci, jakési maringotce, měla k dispozici léky i nejnutnější vybavení. Zájem o pacienta jako o lidskou bytost je ale podle ní mnohdy důležitější než samotná lékařská pomoc.
V přerovské nemocnici začalo fungovat nové odběrové místo, které výrazně rozšířilo současnou nabídku a dostupnost laboratorních vyšetření. Zatímco do této doby nemocnice zajišťovala krevní odběry výhradně svým pacientům, a to na interním oddělení, nyní může přijít na vyšetření kdokoliv. Laboratoř mohou využít lidé se žádankou od svého nemocničního nebo praktického lékaře, ale i samoplátci. Odběrová místnost je otevřena od 6 do 14.30 hodin každý pracovní den.
V dnešní světě, kdy naprostá většina lidí komunikuje výhradně on-line, se může zdát, že klasické poštovní dopisy pomalu mizí v zapomnění. O to více nás překvapilo, když do redakce Deníku dorazily stovky dopisů s vyplněnými dotazníky k velké čtenářské anketě o českému zdravotnictví.
Začátkem dubna odstartoval velký zdravotnický speciál Deníku. V datovém seriálu o výsledcích ankety Vizita Deník.cz se datová redakce zaměřila na to, jak jsou čtenáři se zdravotnictvím spokojeni, zda chodí na preventivní prohlídky nebo zda využívají screeningové programy.
/FOTO, VIDEO/ Kliniku Dr. Pírka v Mladé Boleslavi převzal na přelomu roku od dědiců slavné rodiny nový majitel, skupina Penta Hospitals. Do křesla ředitele usedl Pavel Kožený, který dříve působil přes deset let na pozici náměstka pro ekonomiku. Čekají vyhlášené zdravotnické zařízení dramatické změny? Mohou se naplnit některé pověsti o konci lékařské péče na klinice? Nebo čekají klienty i zdravotníky nové lepší časy? I o tom jsme si s novým ředitelem povídali přímo v areálu vyhlášeného sanatoria.
Ve Žluticích na výjezdním jednání krajské rady se jednalo o nedostatku lékařů v městečku. Na stole se tak ocitly možné scénáře, jak svízelnou situaci vyřešit a místním lidem dostupnost zdravotní péče zajistit.
/VIDEO/ Více než 350 registrovaných účastníků dorazilo na první ročník konference AdvanceMed 2025, která se zaměřila na využití moderních technologií ve zdravotnictví. Zorganizovali ji zástupci FN Ostrava, Lékařské fakulty Ostravské univerzity a Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. V Multifunkční aule Gong v Dolní oblasti Vítkovice se svými přednáškami vystoupili nejen čeští špičkoví odborníci, ale i renomovaní hosté z Velké Británie, USA, Nového Zélandu nebo Austrálie.
Fotografie nahých pacientek na sociálních sítích porodníka Antonína Pařízka rozvířily diskuzi o etice ve zdravotnictví. Jeho jednání rozhořčilo i šestici žen, které se rozhodly rozjet kampaň Nebuď pařez. Chtěly tak podpořit ženy, které byly v životě zahanbeny lékařským personálem. Ke kampani se připojily stovky žen, které kromě svého příběhu sdílely i snímky svých zadků.
Příplatek za zdravotní péči, kterou si pacient může sám vybrat. Strádali by kvůli němu lidé, kteří si nemohou dovolit platit nemocnicím peníze navíc? Nejen o tom Deník hovořil s hlavním ekonomem investiční skupiny Natland a DataRun Petrem Bartoněm. Ten v rozhovoru s Kateřinou Machovou také popsal úroveň českého zdravotnictví v rámci Evropské unie. Celé interview si poslechněte ve videu.
Vybírat peníze za to, že vás někdo zaregistruje do péče, je samozřejmě protizákonné. Důležité proto je definovat nárok pacienta. V rozhovoru pro Deník to říká předseda výkonného výboru Národní asociace pacientských organizací Robert Hejzák. Zároveň vyjadřuje pochybnosti nad tím, zda je český systém schopen všechny ordinace kontrolovat. „Je zapotřebí širší diskuse,“ uvedl.
Rada Pardubického kraje rozhodla o jmenování Pavla Špačka ředitelem příspěvkové organizace Albertinum, odborný léčebný ústav Žamberk. Funkce se ujme 1. května 2025, kdy vystřídá Rudolfa Bulíčka, který z pozice odchází na vlastní žádost.
