Ani po půl roce ještě nemůže naplno ordinovat nová nefrologická ambulance v Chotěboři. Pečuje o pacienty s nemocnými ledvinami. Uzavřely s ní smlouvu jen dvě zdravotní pojišťovny. Největší, Všeobecná zdravotní pojišťovna, to neučinila. Nejbližší nefrologickou ambulanci mají tak pacienti Všeobecná zdravotní pojišťovna až v Havlíčkově Brodě.
/FOTO, VIDEO/ Břímě příspěvků stomatologům za víkendy je v regionu na obcích i poskytovatelích. A to oproti zákonu i praxi v sousedních krajích. Podle radního pro zdravotnictví ale doteď na ústecké hejtmanství nepřišla tvrdá data o tom, že jde o ztrátovou službu.
Ve středu pětadvacátého října se u našeho stánku Nemocnice Vyškov už tradičně (účastníme se od roku 2019) zastavila spousta mladých lidí z řad lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Kromě obdržených propagačních materiálů si zájemci mohli vyzkoušet, jak funguje podtlaková pumpa, injektomat, zajímavé rehabilitační pomůcky a zaujal je i náš retrokoutek - pravěk ve zdravotnictví.
V prostorách Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni se ve středu 1. listopadu uskuteční od 9 do 14 hodin pátý ročník veletrhu Kariéra ve zdravotnictví.
Po dlouhodobém nedostatku lékařů, sester či ambulantních zdravotníků přišel další problém. Nedávná novela zákoníku práce totiž zdvojnásobila případný počet přesčasových hodin ve zdravotnictví. Sekce mladých lékařů proti tomu protestuje, viditelnými se chtějí stát i zdravotníci z Pardubické nemocnice. Kromě snížení množství přesčasů požadují také růst platů. Pokud se lékaři s ministerstvy práce a zdravotnictví na novele zákoníku práce nedohodnou mohou v prosinci v nemocnicích chybět.
Pardubický kraj čelí závažné krizi ve svých nemocnicích. Má to za následek omezený příjem pacientů a neodléčené stavy. Velkým problémem je nedostatek personálu v nemocnicích, u záchranářů i v sociálních službách, časté přesčasy, frustrace a především nízké platy. Následkem je zhoršení dostupnosti zdravotní péče. Situace je natolik vážná, že některé nemocnice v kraji se dokonce staly neschopné přijímat pacienty.
Ve středu 11. října převzala zdravotní sestra Růžena Macháčková z Nového Strašecí z rukou ministra zdravotnictví Vlastimila Válka v kinosálu Lucerna Čestné ocenění za celoživotní přínos pro ošetřovatelství.
Jiří Kopal, zastupitel města Český Krumlov (Žijeme Krumlovem s podporou Svobodných) a bývalý předseda Komise sociální a zdravotní právě dokončuje studium medicíny. Coby budoucí lékař se dopodrobna zajímá také o problematiku dostupnosti lékařské péče ve městě Český Krumlov, resp. na celém Krumlovsku.
Slovenské nemocnice jsou ve špatném stavu. Podfinancované, zanedbané, s obrovským nedostatkem doktorů i kvalitních přístrojů a nových nemocnic. V této situaci působí nová bratislavská Nemocnice Bory jako z jiného světa.
Česká společnost pro akreditaci ve zdravotnictví udělila hradecké léčebně dlouhodobě nemocných významné ocenění Kvalitní a bezpečná nemocnice 2023. To získávají nemocnice za vysoce kvalitní přístup k řízení kvality a bezpečí, k pacientům při poskytování zdravotní a ošetřovatelské péče i k zaměstnancům.
Konzultaci s právníky a případnou stížnost na Evropskou komisi chystají jihočeské zdravotnické odbory. Oznámili to jejich zástupci ve čtvrtek po jednání v Českých Budějovicích. Ve svém obsáhlém stanovisku zkritizovali odboráři nejen nové ustanovení zákona, které navyšuje možné přesčasy, ale dlouhodobě špatnou personální situaci ve zdravotnictví.
Takzvaný telemedpoint umožňuje vyšetřit pacienty na dálku tam, kde není praktický lékař. Bukovec a Bílá, obce na opačných stranách Beskyd, jsou prvními v Moravskoslezském kraji, které tuto novinku mají. Služba tu funguje od září. Jak v praxi vypadá?
Profesionální záchranáři ze ZZS ÚK jsou pro vás všechny v centru města, nejen pro běžce na trati, ale také diváky připraveni poskytnout profesionální zdravotní péči, stejně jako v předchozích ročnících.
Sněmovna v úterý znovu schválila dočasné zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví. Ustanovení budí spory a část lékařů pracujících v nemocnicích hrozí, že přestane přesčasy sloužit. Novela zákoníku práce ale zejména zpřesňuje vymezení práce na dohody, čímž má být předvídatelnější. Zpružnění pravidel pro dohody o provedení práce, jak je navrhovali s ohledem na sezónní pracovníky senátoři, dolní komora odmítla. Předlohu, která přinese i další změny, nyní dostane v původním sněmovním znění k podpisu prezident Petr Pavel.
/FOTO, VIDEO/ Sídlo kralupské polikliniky v Nerudově ulici je na prodej. Čtveřice majitelů, kteří shodně působí ve zdravotnictví, ji nejdříve nabídla městu. A to koupi nemovitosti za čtyřicet milionů zvažuje. Verdikt by mohl padnout už na nejbližším zasedání zastupitelů. V poliklinice se nachází řada ordinací praktických i odborných lékařů a rentgen. Ve hře je tak budoucnost zdravotnických služeb ve městě.
Bohuslav Svoboda je doyen Poslanecké sněmovny, ale to mu nijak neubírá na energii a smělých plánech. Především pro Prahu, kterou vede podruhé. Její obyvatele i návštěvníky ujišťuje, že zpoplatnění vjezdu do centra města ani třicítka tu hned tak platit nebudou.
Lékařská pohotovostní služba pro děti v okrese Bruntál prošla zásadní změnou. Od 1. září funguje už jen na jediném místě okresu: v krnovské nemocnici. Na Bruntálsku chybí pediatři, stomatologové a dnes už i praktičtí lékaři.
Karlovarský kraj rozšiřuje balíček motivačních programů pro lékaře a zdravotnický personál. V rámci nového dotačního titulu dosáhnou na příspěvek 50 000 korun za rok lékaři primární péče ve věku nad 65 let.
/FOTO, VIDEO/ Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje (ZZS SK) zvažuje, že v Čáslavi zruší posádku rychlé lékařské pomoci (RLP). Tedy výjezdové skupiny, jejíž součástí je kromě zdravotní sestry a řidiče záchranáře ještě lékař.
/ROZHOVOR/ Iveta Lamošová je porodní asistentkou na gynekologicko - porodnickém oddělení v litoměřické nemocnici. Je také vítězkou premiérového ročníku soutěže Královna Labe, uspěla i v internetovém hlasování a získala titul Královna sympatie. Soutěž uspořádala Krajská zdravotní ve spolupráci s ústeckým magistrátem, ve finále se utkalo 12 zaměstnankyň obou organizací. „Práce ve zdravotnictví není pohádka, je to zaměstnání náročné a zodpovědné. Ovšem krásné," usmívá se sympatická mladá žena.
Pokud člověk nemá kde bydlet nebo bydlí v nejistotě, výrazně se to odráží na jeho psychickém i fyzickém zdraví. Odborníci pracující s těmito lidmi proto navrhují změny. Více by propojili sociální a zdravotní péči.
Ve Vojenské nemocnici Olomouc ošetřili zdravotníci téměř 90 ukrajinských vojáků. Jedná se o bojovníky, které čeští vojáci trénují na Libavé. Poskytnutí léčby zraněným příslušníkům ukrajinské armády je podle resortu obrany další způsob, jak Česko může pomoci válkou devastované zemi.
Kanceláře Domácí zdravotní péče a Pronájmu kompenzačních pomůcek v budově Polikliniky Žďár nad Sázavou jsou přestěhované. Obě služby Oblastní charity Žďár nad Sázavou se přesunuly ze suterénu do třetího patra hlavní budovy. Nově je lidé najdou ve společné kanceláři v části chodby, kde sídlí vedení Polikliniky, číslo dveří je 317.
Původně odpočinková dovolená na Jadranu se může během okamžiku proměnit v noční můru. Požár, onemocnění, úraz či šlápnutí na mořského ježka - to vše může pobyt v lepším případě znepříjemnit. Deník přináší rady a tipy, čemu se vyvarovat a jak se zachovat v případech krize.
Srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. To jsou některé ze zdravotních problémů, u kterých se hraje o čas. Za jak dlouho dorazí k postiženému pomoc, záleží do velké míry na tom, kde bydlí. Do Zlatých Hor vyjíždí zdravotničtí záchranáři až z Jeseníku. Zlatohorští proto usilují o zřízení výjezdové základny v jejich městě. Šance na určité zlepšení se po letech rýsuje. Pomoc přitom může přijít z nečekané strany.
Jen něco přes třetinu Čechů by dalo víc peněz na obranu, pokud by to mělo být na úkor sociálních služeb a zdravotnictví. Takové je jedno ze zjištění rozsáhlého výzkumu nálad týkajících se obrany a bezpečnosti, který v polovině května v devíti středoevropských zemích uskutečnily polský ústav Ibris spolu s odborným portálem Defence24.pl. Pro Česko z něj vyplynulo i několik dalších zajímavých informací.
Hlavní město Praha letos obhájilo prvenství ve srovnávacím výzkumu Místo pro život. Metropole vyčnívá nad regiony zejména v oblasti dostupnosti zdravotní péče, výše příjmů, ale také třeba úspěšnosti studentů u zkoušek.
Zastupitelé městské části Praha 2 na svém dnešním zasedání zvolili novým starostou Jana Korsesku. Z funkce uvolnili Alexandru Udženija, která na svůj post rezignovala.
Na stupních vítězů srovnávacího výzkumu Místo pro život se letos umístily Hlavní město Praha, Královéhradecký kraj a Kraj Vysočina. Stříbrný Královéhradecký kraj vděčí za svůj úspěch především výborným podmínkám v oblasti zdravotnictví a sociální péče a také v oblasti volnočasových aktivit a turismu.
Pardubičtí bezdomovci chodí stále častěji k lékaři. Péči na úrovni praktického lékaře jim poskytuje speciální ordinace. Hlavním cílem ordinace je, podle radnice, včasné lékařské ošetření a předcházení dlouhodobé náročnější léčbě a případným hospitalizacím, projekt tak šetří i počty výjezdů zdravotnické záchranné služby a napomáhá ke snižování rizik spojených s přenosem infekčních chorob.
Zhruba osm set. Tolik žije v Jihočeském kraji, podle posledního sčítání Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, lidí bez domova. Nejvíc jich je v krajské metropoli, kde na ulici přespává zhruba stovka lidí, dalších několik set tráví noci po noclehárnách.
Den se vsetínskou nemocnicí se uskuteční v pátek 9. června od 9 hodin do 14 hodin. Kromě mnoha stanovišť se zdravotnickým zaměřením se účastníci projdou také obří maketou tlustého střeva a dozví se více o nemocech zažívacího traktu i jejich prevenci.
Největším současným problémem Tachova je jednoznačně velký příliv cizinců a jejich integrace. Řešit je třeba i dopravu pracovníků, zdravotní péči, vzdělávání.
Rodiče dětí se vzbouřili proti možnému konci posledních českých ozdravoven, které se nacházejí na lukrativních parcelách v Peci pod Sněžkou, Špindlerově Mlýně a v Nemojově u Přehrady Les Království nedaleko Dvora Králové nad Labem.
Umělá inteligence může do zdravotnictví přinést mnoho pokroku. Zároveň je třeba hlídat zabezpečení dat. Aby nenapáchala víc škody než užitku.
Podle zakladatele a ředitele českého telemedicínského projektu Meddi Jiřího Peciny může rozvoji zdravotnictví umělá inteligence výrazně pomoci. Má za to, že díky ní budou brzy známy léky na většinu existujících chorob. „Je la třeba si dát pozor na využívání dat a vyvarovat se čínské praxe, kde vláda nejnovějších technologií zneužívá k řízení celé populace,“ upozorňuje.
/FOTOGALERIE/ Již více než dva měsíce se musí obejít bez rodičů v cizí zemi sedmnáctiletá Uliana Dovhal, která spolu se svojí mámou Lenou a jednadvacetiletou sestrou Sofií vloni v březnu uprchla před válkou v její rodné Ukrajině. Zakotvila v Rakovníku u své vzdálené příbuzné, která jí poskytla azyl. Avšak její máma se na konci února vrátila zpět do své válkou zmítané vlasti do Pavlogradu, za svým přítelem, maminkou a dalšími blízkými. Jak sama uvedla, to nejdůležitější, tedy zachránit své dcery, už udělala.
/ROZHOVOR/ Domácí zdravotní péče, hrazená ze zdravotního pojištění, umožňuje pacientům, kteří potřebují odborné služby, aby mohli místo cestování k lékařům nebo pobytu v nemocnici zůstávat doma. Jde například o lidi po operacích nebo chronicky a nevyléčitelně nemocné. Mezi organizace, které poskytují ošetřovatelské služby v domácím prostředí, patří i Nemocnice Mělník. Podle ředitelky ošetřovatelské péče Lindy Zítové jde o službu pro pacienty, kteří jsou indikováni lékařem.
Český prezident Petr Pavel druhý den návštěvy Ukrajiny jednal ve městě Dnipro na východě země mimo jiné s oblastním šéfem Serhijem Lysakem. Podle Pavla je nyní hlavní posunout se od pomoci ke spolupráci, jež by se mohla rozvinout ve zdravotnictví, vzdělávání, výzkumu či energetice. V Dněpropetrovské oblasti, významně zaměřené na průmysl, chce Česko také kvůli lepší spolupráci otevřít generální konzulát. Podle prezidentovy mluvčí Markéty Řehákové je Pavel první zahraniční prezident, který se po ruské invazi vydal na východ Ukrajiny.
/ROZHOVOR/ Jemně působící lékařka Andrea Pekárková se v pražské ordinaci Armády spásy setkává s komplikovanými případy denně. Při své práci už několikrát odchytila kardiovaskulární onemocnění nebo cukrovku. Pacientům a pacientkám pomáhá už 14 let. V metropoli k ní do ordinace míří převážně osoby bez přístřeší včetně nepojištěných cizinců, ale i pojištění pacienti. Denně jich do ordinace přijdou desítky. Ačkoliv se snaží pomoci, setkává se často se slovní agresí pacientů. Snaží si ji ale nebrat osobně.
Bez zkušených lékařů a sester se v medicíně neobejdeme ani v nejodvážnějších vizích budoucnosti, kdy se zřejmě stane koexistence s umělou inteligencí běžnou realitou. Technologie budou ve zdravotnictví pomáhat čím dál více. A v nejednom případě třeba i zachrání lidský život, i když by to bylo dříve nemyslitelné.
/VIDEO/ Novou ambulanci pro pacienty s nemocnými ledvinami má Chotěbořsko. Je vytížená na minimum. Uzavřely s ní smlouvu dvě zdravotní pojišťovny. Největší, Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), zatím nemá zájem. Nejbližší nefrologickou ambulanci mají tak pacienti VZP až v Havlíčkově Brodě.
/FOTOGALERIE/ Doléčení, s nímž zůstává spojena nutnost denní lékařské péče, stabilizace zdravotního stavu po akutním onemocnění nebo po operaci či rehabilitace, patří k nejčastějším důvodům k umístění pacientů, kteří byli dříve hospitalizováni na jiných odděleních nemocnic, v léčebnách dlouhodobě nemocných.
/ROZHOVOR/ Málo lůžek, málo personálu. Kapacity oddělení následné péče zaostávají za vyspělou Evropou nejen v Ústeckém kraji, ale v celé republice. „Už nyní je obrovský celorepublikový deficit těchto lůžek, který se s ohledem na demografický vývoj bude jen prohlubovat, pokud se nenavýší kapacity,“ varuje primář Tomáš Zelenka z Oddělení následné péče Krajské zdravotní – Nemocnice Most, se sídlem v Zahražanech. Oddělení poskytuje následnou lůžkovou zdravotní péči, což v praxi znamená léčení a rehabilitaci pacientů s převážně chronickými chorobami.
/ROZHOVOR/ Málo lůžek, málo personálu. Kapacity oddělení následné péče zaostávají za vyspělou Evropou nejen v Ústeckém kraji, ale v celé republice. „Už nyní je obrovský celorepublikový deficit těchto lůžek, který se s ohledem na demografický vývoj bude jen prohlubovat, pokud se nenavýší kapacity,“ varuje primář Tomáš Zelenka z Oddělení následné péče Krajské zdravotní – Nemocnice Most, se sídlem v Zahražanech. Oddělení poskytuje následnou lůžkovou zdravotní péči, což v praxi znamená léčení a rehabilitaci pacientů s převážně chronickými chorobami.
Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník vysvětluje, že za lůžko dlouhodobé péče se nadále platit nebude. Pouze by se po devadesáti dnech hospitalizace zhodnotilo, zda je v ní potřeba pokračovat, nebo bude vhodná jiná péče.
Bazén a léčebné procedury jako Kneippův chodník nebo končetinové vany budou k dispozici pacientům v Sanatoriu Pálava u Pasohlávek na Brněnsku, které plánuje postavit Jihomoravský kraj za miliardu korun. Krajští radní ve středu odsouhlasili vypsání soutěže na stavební práce, jejichž součástí je i projektová dokumentace včetně 3D modelu.
Děti z Větřní a okolních obcí, které se znenadání ocitly bez své lékařky, která minulý týden zahynula při dopravní nehodě, o lékařskou péči v nejbližší době nepřijdou. Zatímco rodina Jaroslavy Vaníčkové, město a také krajský úřad shání nástupce, který by se obvodu ujal, město domluvilo s krumlovskou nemocnicí, že se o pacienty dočasně postará. Peníze na nového lékaře by mohl poskytnout i kraj.
Pouze tři měsíce vydržel ve funkci ředitele pro zdravotní služby v Pardubické a Chrudimské nemocnici Jan Maňaska. Podle managementu nemocnice za rezignací stojí jeho nesouhlas s vedením projektu stavby nového pavilonu urgentního příjmu v Pardubické nemocnici.
/ROZHOVOR/ Lidé v Trutnově mají problém sehnat praktického lékaře. Co mají dělat, pokud k tomu dojde, a jaké kroky se podnikají ke zlepšení situace, to vysvětluje v rozhovoru pro Deník předsedkyně Sdružení praktických lékařů Trutnovska Tamara Hynková. Podle ní je současný stav vážný, ale nikoliv neřešitelný.
