Zachování a rozšiřování zdravotní péče, budování nových pavilonů, modernizace. To vše čeká nemocnice na severu Čech pod správou Krajské zdravotní. Alespoň podle plánů, které společnost v těchto dnech představila.
Ruka podaná v nesnázích. To není pouze vize organizace. To je neměnný fakt, který ke zlínské Charitě neodmyslitelně patří. Protože každý pracovník je onou rukou podávanou člověku, který se ocitnul v pro něj nekomfortní životní situaci. Člověku, který na ni čeká, potřebuje ji, aby se o ni mohl opřít. I proto bylo před lety nastaveno, že nejen slova díků si zaslouží ti, kteří ruku podávají, tedy zaměstnanci Charity Zlín. Symbolem poděkování, věrnosti, profesionality a empatie, se stal objímací polštář.
Co bude dál, ptají se stovky rodin v Ledči nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Dětská lékařka Jana Smejkalová končí. Ordinace zůstane prázdná. Rodiče malých pacientů jsou nešťastní. Doufají, že obvod doktorky Smejkalové převezme aspoň částečně její kolegyně Kateřina Šimková.
O dvojí péči ve zdravotnictví podle bohatství pacientů nikdo neuvažuje, řekl Petr Fiala ve dvanácté debatě Deníku.
Lidé s nízkým příjmem se nemusí bát, že by jim stát v budoucnu nabízel horší zdravotní péči než majetným. V pravidelné debatě Deníku to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Když premiér Petr Fiala (ODS) v rámci bilančních návštěv minulý týden zavítal na ministerstvo zdravotnictví, hovořil především o zvládnutí covidu a uprchlické vlny. „Bude zachována vysoká kvalita zdravotní péče pro všechny občany bez ohledu na to, v jaké jsou sociální a ekonomické situaci,“ konstatoval.
Kauza „falešného záchranáře“, mladého muže, který se jako zdravotník staral o pacienty nejen ve středních Čechách, ale i v hlavním městě, neutichá. Chystá se rozsáhlejší prověřování nejenom v rámci šetření policie – a také nastavení pravidel, aby se něco podobného nemohlo opakovat.
Na změně v radě se dohodli ve středu krajští radní. Za oblast zdravotnictví už nebude zodpovídat radní Jiří Kasala za ODS. Nově ji bude mít od čtvrtka na starost náměstek a občanský demokrat Jiří Nantl, pod nějž spadá i oblast školství. „Řešili jsme situaci od posledního zastupitelstva. Uvědomili jsme si, že je potřeba zdravotnictví věnovat mnohem větší pozornost. Aby zůstala gesce ve stejném politickém klubu, domluvili jsme se, že ji bude mít na starost náměstek Nantl," řekl hejtman Jan Grolich.
Velká změna v nemocnicích a chyby v komunikaci. Devět nemocnic napříč jižní Moravou patří nyní pod Jihomoravský kraj jako příspěvkové organizace. Představitelé kraje přišli v polovině října s plánem sjednotit je pod jednu akciovou společnost, ale po kritice ze strany opozice, odborářů i zástupců krajských nemocnic od toho nakonec ustoupili. „Počítám s tím, že ambiciózní plán, aby tady vznikla jedna velká akciovka během stávajícího volebního období už neplatí, to prostě není možné," řekl v úterý hejtman Jan Grolich.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce jednat o možnosti připojištění ve zdravotnictví. Podle něj je potřeba do zdravotnictví dostat víc peněz a udělat to pomocí připojištění by bylo lepší než zvyšováním daní. Řekl to v neděli v Otázkách Václava Moravce České televize. Možnost připojištění by se podle něj musela zavést postupně, nový systém by mohl fungovat od roku 2025 nebo 2026.
Přímo do oka hurikánu, dalo by se říci, vstoupil v dubnu letošního roku brněnský chirurg Ivo Rovný. Stal se tehdy ředitelem Fakultní nemocnice Brno, která si zrovna začala oddechovat po covidové krizi, jen aby přišly krize další: energetická a ekonomická. „Byla to téměř mise krizového manažera. Nicméně kolegové mou vizi pro nemocnici přijali a všichni společně pracujeme na jejím naplnění," říká ředitel Fakultní nemocnice Brno Ivo Rovný.
Lepší zdravotní péče za peníze: Není to v rozporu s dobrými mravy? Není to proti zákonu?
Byla to v podstatě banální historka. Pacient hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnice Motol při propouštění požádal o kopii své zdravotní dokumentace. Sestra na oddělení mu ale tvrdila, že na ni nemá právo. To samozřejmě nebyla pravda. Situaci nakonec vyřešila tamní nemocniční ombudsmanka Vladimíra Dvořáková, k níž nemocný muž podal stížnost. Omluvila se mu a poskytla termín, kdy si pro dokumentaci mohl přijít. „Personál příslušného oddělení jsme proškolili, aby příště k chybě nedošlo,“ popsala Deníku Dvořáková.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce vrátit do hry nadstandardy ve zdravotnictví. Na sobotní stranické programové konferenci v Praze připustil, že zavedení nadstandardů by vedlo k rozdělení kvality péče do dvou skupin. Nadstandardy v ČR skončily v roce 2013. Válek chce také mimo jiné posílit prevenci. Jedním z kroků podle něho bude zavedení úhrady 6000 až 7000 korun od zdravotních pojišťoven na povinný pobyt dětí ze sedmých a osmých tříd základních škol na českých horách.
Dostupnost lékařské péče se ve středních Čechách mírně snížila. Počet doktorů zde poklesl, lidí naopak přibývá. Statisticky je „nejhorší“ z celé republiky. Ve skutečnosti ale situace není tak zlá, jak by napovídala čísla – hodně péče jsou Středočeši zvyklí získávat v Praze. Hlavní město je na tom v rámci celorepublikových přepočtů jednoznačně nejlépe. Upozorňuje na to dokument Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje, který čerstvě připravil Český statistický úřad.
Na třicet nemocničních ombudsmanů z Česka, Slovenska a Polska se vůbec poprvé sešlo v Horní Lomné v Beskydech, aby si vyměnilo své zkušenosti z práce s pacienty. Nechyběl při tom ani zástupce benešovské Nemocnice Rudolfa a Stefanie Petr Ballek.
Členské státy nechtějí předat pravomoci ve zdravotnictví Evropské komisi. Společné nákupy léků, například na vzácné nemoci nebo rakovinu, jsou ale přesto možné.
Když byla Ema Hlávková (jméno na její žádost redakce změnila) před pár lety na dvou gynekologických operacích v jedné z pražských nemocnic, požádala o jednolůžkový pokoj. Chtěla mít klid a dívat se na televizi. „Při první hospitalizaci bylo zrovna mistrovství světa ve fotbale. A příjemnější je zabývat se jím, než přemítat o svém zdravotním stavu,“ řekla Deníku.
Petice vznikla proti záměru Jihomoravského kraje vytvořit z nemocnic ve Znojmě, Břeclavi, Hodoníně, Vyškově, Kyjově, Ivančicích, Letovicích, Tišnově a Hustopečích jednu akciovou společnost. Stojí za ní odborové svazy působící ve zdravotnictví.
Zdena Schillerová z Havlíčkobrodska sice vystudovala odbornou školu, ale ve zdravotnictví působila jen krátce. „Měla jsem o tom jiné představy. Minimum volného času, stres, přetížení, mezilidské vztahy a neodpovídající plat,“ vysvětlila žena stručně, proč se se zdravotnictvím rozloučila a vrátit se do oboru už nechce.
Od začátku října mají nemocnice v Ústí nad Labem a v Chomutově nové hlavní sestry. Náročných pracovních výzev se chopily Soňa Brabcová a Jana Rejhonová.
Krajská osvětová kampaň k dárcovství krve s názvem Hrdina je v každém z nás, která začala v úterý 11. října v Příbrami dorazí ve čtvrtek 13. října na benešovské Masarykovo náměstí. Akce se tam bude konat od 10 do 15 hodin a svůj stánek tam bude mít také Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov.
Vítězkou sedmého ročníku ankety Moravskoslezská sestra se stala Renáta Bednárková z Anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO) krnovské nemocnice. Ocenění v prestižní anketě konané pod záštitou hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka získala 6. října dokonce dvakrát – v kategoriích Sestra u lůžka a Sestra veřejnosti.
Park léčebny v Jevíčku čeká velká proměna. V ústavu se léčí pacienti s tuberkulózou. Terén parku a venkovního areálu je uzpůsoben pro nenáročný pohyb pacientů, potřebná je však revitalizace vzhledem k technickým prvkům, které jsou v havarijním stavu.
/ROZHOVOR/ Čtyřiasedmdesátiletý Jan Pirk porazil v boji o senátorské křeslo na Praze 10 dosavadní senátorku Renatu Chmelovou. Získal o tři tisíce hlasů víc, tedy 60,44 procenta hlasů.
Na senátorské křeslo si občané Prahy 10 zvolili kardiochirurga Jana Pirka, který získal 60,44 procent hlasů. Porazil tak dosavadní senátorku Renatu Chmelovou.
V Hradci Králové vrcholí mezinárodní cvičení zdravotnických jednotek států visegrádské skupiny (V4) nazvané Medical Man 2022. Účastní se ho na 200 vojenských zdravotníků, trénují vzájemnou spolupráci. Jde o letošní největší cvičení vojenských zdravotníků členských zemí NATO na území ČR. ČTK to řekl ředitel Agentury vojenského zdravotnictví Ladislav Šlechta. Cvičení začalo 12. září a skončí v pátek. Jeho cílem je podle armády výrazně zefektivnit spolupráci při reakci na vzniklé situace. Agentura vojenského zdravotnictví cvičení Medical Man organizuje.
Po šesti letech si lidé z Kroměřížska a části Vyškovska opět volí svého senátora. Vybírat budou z celkem šesti kandidátů, kterým Deník v uplynulých dnech položil čtyři anketní otázky.
/FOTO, VIDEO/ Nedostatek praktických lékařů i specialistů, kteří jsou často v předdůchodovém nebo důchodovém věku. Ale také strach o existenci nemocnice zajišťující péči pro celý region. Zdravotnictví je jedním z témat, které společně například s bezpečností nejvíce trápí voliče na severu Čech. V Rumburku se podařilo zachránit krachující nemocnici, kterou převzal kraj. Novému majiteli se podařilo přivést nové lékaře, naposledy primářku interny. A chystá se rekonstrukce největšího zdravotnického zařízení na Šluknovsku.
Dětské centrum Kolín rozšíří své služby o dvě nové ambulance. Konkrétně jde o ordinace praktického lékaře pro děti a dorost a fyzioterapii. Spuštění možné registrace dětských pacientů se předpokládá v říjnu. Nyní je dětské centrum ve fázi vyjednávání smluv se zdravotními pojišťovnami. Předběžný zájem mohou rodiče projevit odesláním formuláře na webu centra.
/ANKETA/ Téma zdravotnictví a Louny je živé několik let. Před nadcházejícími volbami jsme se politiků zeptali, jak by dostupnost zdravotní péče v Lounech řešili.
/FOTO/ Šárka Kotková se nedávno přestěhovala z Mostu do Loun. Radost z nového bydliště jí zkalil fakt, že v Lounech nemohla sehnat praktického lékaře. Musela zůstat u toho svého v Mostě. „Dojíždění k lékaři z Loun do Mostu, když člověku není dobře, není úplně ideální,“ popsala.
Stojíme v kopci na periferii Sušice. Úzká klikatá cesta nás přivedla až k sušické nemocnici, kousek dál nad ní se tyčí Kaple Anděla Strážce, oblíbené místo turistů i místních, odkud je vidět na město i Šumavu. Je ospalé dopoledne, ale u nemocnice je živo. Na parkovišti se střídají auta, do budovy vchází stále noví pacienti, ti ošetření už zase míří pryč. Typický pohled na zavedenou nemocnici na malém městě. Vůbec to nevypadá, že osud téhle nemocnice v podhůří Šumavy visel často na vlásku. Kvůli nedostatku lékařů tu teď nefunguje lůžková chirurgie, ostatní oddělení se zatím drží.
Nového praktického lékaře se dočkají lidé, kteří v Jeseníku v půli prázdnin přišli svou doktorku. Jesenické poliklinice se do výběrového řízení přihlásilo hned několik zájemců. Hrozba nedostatku lékařů však na Jesenicku trvá dál. Do deseti let bude region stát před jejich velkou generační výměnou.
Zeptali jsme se lídrů uskupení, které se účastní o přízeň voličů v letošních komunálních volbách ve Vsetíně, jaká další témata by mohla rozhodovat u voleb. Tady jsou jejich odpovědi.
Krajská zdravotní, a. s. (KZ), úspěšně pokračuje v realizaci významných investičních akcí ve svých nemocnicích. V současnosti je nejdále s budováním pavilonu v areálu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Dostavbu nemocnice za bezmála 1,4 miliardy korun společnost částečně financuje z dotačních zdrojů, a to konkrétně z 98. výzvy IROP částku 500 milionů korun, a také z finanční investiční podpory Ústeckého kraje. Pro zajištění vyrovnaného cash flow KZ využívá investiční úvěr od Komerční banky, a. s. Stejným způsobem je zajištěno financování dostavby nemocnic v Děčíně a Chomutově, kde dotace z evropských zdrojů činí shodně 150 milionů korun.
Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Od roku 2024 bude zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Změny zavede vládní novela, kterou opětovně schválila Sněmovna hlasy koaličních poslanců. Dolní komora přehlasovala po šestihodinové debatě veto prezidenta Miloše Zemana, který se podobně jako opozice obává záporného dopadu snížení plateb na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Vládní představitelé takové důsledky odmítli. Předloha bude účinná den potom, co vyjde ve sbírce.
Spor o to, zda se zdravotní péče udrží na stejné úrovni jako nyní, vrcholí. Poslanci budou v pátek 26. srpna hlasovat o vetu prezidenta Miloše Zemana. Ten jim vrátil vládní novelu zákona, podle níž budou zmrazeny platby státu za zdravotní pojištění dětí, starých lidí či nezaměstnaných. Tedy takzvaných státních pojištěnců, kterých je u nás takřka šest milionů.
Letos na podzim proběhnou opět po čtyřech letech pražské komunální volby. Voliči si budou vybírat z 23 politických uskupení. Mimo klasické politické kandidáty uvádí listiny herce, scénáristy, lékaře a mimo jiné i sportovce.
Když začalo Pavla z malé obce v jižních Čechách v noci bolet břicho, zjistil, že pro lékařskou pomoc by se musel trmácet třicet kilometrů na urgentní příjem do nemocnice v Jindřichově Hradci. Netroufl si v takovém stavu řídit, veřejná doprava už nejezdila a záchranku si nechtěl volat. Vzal si proto prášek proti bolesti a ráno šel za praktikem.
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu, která má letos snížit platby státu do zdravotnictví a od roku 2024 je valorizovat jako důchody. ČTK to dnes oznámil Hrad. Sněmovna může veto zvrátit. Vláda chce novelou ušetřit letos ve státním rozpočtu 14 miliard korun, což podle Zemana bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče.
Jednatřicetilá Alžběta Flaschková je kvůli své nemoci už více než deset let častou návštěvnicí lékařských ordinací. Za tu dobu se, podobně jako většina lidí, setkala s mnohdy nevhodným způsobem komunikace ze strany lékařů. Tyto situace jí přivedly k myšlence, že komunikace v lékařském prostředí je dosud neuchopená oblast.
Opustit radnici nechceme, rozhodnou ale voliči. Shodná odpověď zní před záříjovými komunálními volbami ze všech měst na Jihlavsku. Starostové a starostka říkají, že přistupují k volbám s pokorou, pokud však dostanou důvěru, mají rozpracované projekty, od kterých nechtějí odcházet.
Špitál ve městě stál už ve 13. století, přesto do konce 19. století nebyl v tehdejším Německém Brodě žádný lékař s diplomem. Před sto lety doktoři k pacientům v bílých pláštích nechodili. Takové zajímavé informace sděluje unikátní výstava v havlíčkobrodském Muzeu Vysočiny. Přístupná je až do poloviny září.
Na rychlou, bezbariérovou a bezpečnou formu digitální, či online komunikaci a širokou škálu preventivních a zdravotních programů vsadila v konkurenci zdravotních pojišťoven RBP, zdravotní pojišťovna. „Mezi specifickými cíli rozvoje a modernizace naší pojišťovny dále najdeme rozšiřování sítě smluvních lékařů, projekty dostupnosti zdravotní péče, rozvoj telemedicíny, modernizace poboček i nové služby pro pojištěnce jako je objednávací systém na pobočky nebo do vybraných ambulancí,“ říká výkonný ředitel RBP Antonín Klimša.
Ze Žďáru nad Sázavou jezdí za zubařem až do vedlejšího okresu. Stejně jako jiná města se i Žďár totiž potýká s akutním nedostatkem stomatologů. „Ještěže tam musím jen dvakrát do roka. Sehnat kdekoli jiného než soukromého stomatologa je celkem problém,“ povzdechla si Lenka Novotná ze Žďárska. Za pár let už by to však být problém nemusel. Medici totiž na Vysočinu proudí za motivačními stipendii.
Česko čekají poslední zářijový víkend komunální volby. Lidé si své kandidáty do zastupitelstev měst a obcí zvolí v pátek 23. a v sobotu 24. září. Co podle vás může rozhodnout boje o radnici a jaká témata hýbou vaším bydlištěm? Ptali jsme se občanů na Valašsku. Podívejte se na jejich odpovědi.
Tomáš Studeník rozjel v Česku rozjel tuzemskou verzi konceptu FuckUp Nights, organizuje inovační maratony CEE Hacks, kde studenti celého světa řeší problémy ve zdravotnictví, dopravě, energetice, průmyslu a sociální sféře. Šéfuje konzultační společnosti Insane Business Ideas a jako kreativní ředitel působí v digitálním butiku Confidence Digital. Spolupracuje také s vládními organizacemi Czechinvest. Časopisem Computer World byl uveden mezi IT osobnostmi roku 2020. Jeho posledním projektem je zdravotnický inkubátor Caelestinus, který má jasnou vizi: propojit svět informační technologie a zdravotnictví.
Vypadá to, že je Chrudimská nemocnice na dobré cestě dostat se z personální krize. Avšak situace je natolik vážná, že město Chrudim přiměla k vytvoření petice za zachování plné funkčnosti všech oddělení. Podle starosty Františka Pilného naději na záchranu může přinést nový ředitel špitálu Jan Marounek, který nastoupí do funkce v polovině července.
