/ROZHOVOR, ANKETA/ Nová krajská nemocnice, která měla stát ve Zlíně-Malenovicích, je stále tématem diskuzí politiků, veřejnosti i zdravotnických odborníků. V minulém týdnu zastupitelé Zlínského kraje odhlasovali zrušení investičního záměru na její výstavbu. Velkým zastáncem projektu byl a je jeho autor Martin Šamaj, odborník na výstavbu nemocnic nové generace, zdravotní politiku a organizaci zdravotní péče. Ve svém portfoliu má například nemocnici v Bratislavě-Borech, koncepci rozvoje Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze nebo Masarykova onkologického ústavu v Brně.
Nechceme, aby se z polikliniky stala například ubytovna. Tak vysvětluje starosta Světlé nad Sázavou František Aubrecht, proč město budovu zdravotního střediska kupuje od soukromých majitelů. Radnice za ni zaplatí dvacet milionů korun. Objekt převezme se všemi závazky, včetně starosti o zajištění lékařské péče.
Kateřina Konečná je jako europoslankyně posledním parlamentním mohykánem českých komunistů, kterým i předsedá. V Evropském parlamentu se v minulých deseti letech ale stala mimo jiné uznávanou odbornicí na zdravotnictví. V rozhovoru pro Deník přibližuje mimo jiné situaci kolem uvažované Evropské zdravotní unie.
Hnutí ANO Andreje Babiše nabírá další body. Poslední průzkum volebních preferencí z agentury Kantar CZ mu přisoudil 34,5 procenta, což znamená 91 mandátů. Pokud by tento vzestupný trend pokračoval, mohlo by dosáhnout i na sněmovní většinu. Co na to Babiš? Jak to vidí s cenami potravin a elektřiny v roce 2024? Jak by řešil situaci v českém zdravotnictví? Nestihli jste přímý přenos, podívejte se na záznam.
Na první oficiální návštěvu Královéhradeckého kraje v úterý přijel prezident Petr Pavel s manželkou. Nejdřív navštívili malé pacienty v hradecké fakultní nemocnici, poté vedení kraje a odpoledne pak zamířili do dvou firem v Novém Městě nad Metují. Prezident v Hradci Králové mluvil o regionálních problémech se školstvím a zdravotnictvím, ale zmínil se také o potřebě regulovat počty vlků v krajině.
Řada podniků začne omezovat zaměstnanecké benefity. Vláda se totiž kvůli úsporám ve státním rozpočtu rozhodla od příštího roku omezit jejich daňové zvýhodnění, od čehož si slibuje sto miliard korun navíc. Odborníci předpokládají, že firmy začnou snižovat příspěvky na kulturu, sport, dovolenou, léky nebo nadstandardní lékařskou péči.
/FOTO/ Hned devětašedesát lékařů Nemocnice Kyjov se výrazně zapojuje do celorepublikových protestů. A to tak, že se rozhodli striktně dodržovat zákoník práce, tedy od 1. prosince podali výpovědi z přesčasové práce. Největší nemocnice v hodonínském okrese tak od posledního měsíce tohoto roku omezí neakutní péči a zavře i některé ambulance.
Doktoři od prosince vypovídají přesčasové hodiny. Chtějí vyšší platy. Odkládají se nebo ruší plánované operace. Možná to bude ještě horší. Mohou si brát lékaři pacienty jako rukojmí, aby dosáhli výhod? Napište nám na nazory@denik.cz, jak to vidíte vy.
Nesnesitelné pracovní podmínky, neodpovídající odměny, taková je situace v českém zdravotnictví podle těch, kteří přišli v pondělí 27. listopadu odpoledne podpořit celorepublikový protest před táborskou nemocnici. Hodinové shromáždění svolali členové Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Přišlo více než 50 lidí.
K protestům se přidali také členové odborové organizace v zařízení sociálních služeb v SOCKV Vysočina. Důvodem jsou závažné problémy resortu sociálních služeb, které už léta odnášíme my, zaměstnanci. To se píše v dopise, jehož celé znění vám přinášíme.
Přes šest tisíc lékařů v Česku podalo výpovědi z přesčasů a budou chybět ve směnách v nemocnicích, kde od 1. prosince zajistí akutní péči, ale odloží se stovky operací. Někde může nastat vážný problém. Na přesčasové práci české zdravotnictví stojí. V největší středomoravské nemocnici, Fakultní nemocnici Olomouci, vypovědělo další přesčasovou práci 110 lékařů. Ve Vojenské nemocnici Olomouc dva. Podle šéfů těchto nemocnic se pacienti nemusejí obávat.
Přes šest tisíc lékařů v Česku podalo výpovědi z přesčasů a budou chybět ve směnách v nemocnicích, kde od 1. prosince zajistí akutní péči, ale odloží se stovky operací. Někde může nastat vážný problém. Na přesčasové práci české zdravotnictví stojí. V největší středomoravské nemocnici, Fakultní nemocnici Olomouc, vypovědělo další přesčasovou práci 110 lékařů. Ve Vojenské nemocnici Olomouc dva. Podle šéfů těchto nemocnic se pacienti nemusejí obávat.
Akutní zdravotní péče v nemocnicích není kvůli plánované stávce lékařů podle premiéra Petra Fialy (ODS) v ohrožení. S lékaři se chce vláda dohodnout, aby se ani plánované operace příliš a dlouho neodsouvaly.
Odbory podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) odmítly navýšení odměn pracovníků ve zdravotnictví příští rok o 8,5 miliardy korun a pětiprocentní růst platových tarifů, což byla podle něj nejvyšší možná nabídka. Řekl to novinářům po jednání s protestujícími lékaři. Česká lékařská komora (ČLK) a odbory podle prezidenta Milana Kubka trvá na sjednocení odměňování v nemocnicích a napojení základní mzdy lékaře na průměrnou mzdu. Od prosince část lékařů odmítla sloužit přesčasy, čímž chtějí podpořit své požadavky na změny v odměňování a přesčasové práci. V nemocnicích proto může být omezená plánovaná péče, na akutní ošetření se podle ČLK může déle čekat.
Nesouhlas lékařů s nárůstem přesčasové práce zkomplikuje prosincový provoz dětského oddělení karlovarské nemocnice. Vyplývá to z vyjádření Markéry Singerové, mluvčí Karlovarské krajské nemocnice (KKN). K výpovědím z dobrovolné přesčasové práce se připojilo přibližně 30 lékařů z celé KKN, tedy v Karlových Varech a Chebu. Plánovaná péče by být omezena neměla.
Podle Institutu vzdělávací politiky každý pátý slovenský vysokoškolák studuje v zahraničí. Mladí lidé odcházejí za obory, které jejich země nenabízí. Často jsou navíc nespokojeni s životní úrovní a politickou situací doma.
Ani po půl roce ještě nemůže naplno ordinovat nová nefrologická ambulance v Chotěboři. Pečuje o pacienty s nemocnými ledvinami. Uzavřely s ní smlouvu jen dvě zdravotní pojišťovny. Největší, Všeobecná zdravotní pojišťovna, to neučinila. Nejbližší nefrologickou ambulanci mají tak pacienti Všeobecná zdravotní pojišťovna až v Havlíčkově Brodě.
/FOTO, VIDEO/ Břímě příspěvků stomatologům za víkendy je v regionu na obcích i poskytovatelích. A to oproti zákonu i praxi v sousedních krajích. Podle radního pro zdravotnictví ale doteď na ústecké hejtmanství nepřišla tvrdá data o tom, že jde o ztrátovou službu.
Ve středu pětadvacátého října se u našeho stánku Nemocnice Vyškov už tradičně (účastníme se od roku 2019) zastavila spousta mladých lidí z řad lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Kromě obdržených propagačních materiálů si zájemci mohli vyzkoušet, jak funguje podtlaková pumpa, injektomat, zajímavé rehabilitační pomůcky a zaujal je i náš retrokoutek - pravěk ve zdravotnictví.
V prostorách Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni se ve středu 1. listopadu uskuteční od 9 do 14 hodin pátý ročník veletrhu Kariéra ve zdravotnictví.
Po dlouhodobém nedostatku lékařů, sester či ambulantních zdravotníků přišel další problém. Nedávná novela zákoníku práce totiž zdvojnásobila případný počet přesčasových hodin ve zdravotnictví. Sekce mladých lékařů proti tomu protestuje, viditelnými se chtějí stát i zdravotníci z Pardubické nemocnice. Kromě snížení množství přesčasů požadují také růst platů. Pokud se lékaři s ministerstvy práce a zdravotnictví na novele zákoníku práce nedohodnou mohou v prosinci v nemocnicích chybět.
Pardubický kraj čelí závažné krizi ve svých nemocnicích. Má to za následek omezený příjem pacientů a neodléčené stavy. Velkým problémem je nedostatek personálu v nemocnicích, u záchranářů i v sociálních službách, časté přesčasy, frustrace a především nízké platy. Následkem je zhoršení dostupnosti zdravotní péče. Situace je natolik vážná, že některé nemocnice v kraji se dokonce staly neschopné přijímat pacienty.
Ve středu 11. října převzala zdravotní sestra Růžena Macháčková z Nového Strašecí z rukou ministra zdravotnictví Vlastimila Válka v kinosálu Lucerna Čestné ocenění za celoživotní přínos pro ošetřovatelství.
Jiří Kopal, zastupitel města Český Krumlov (Žijeme Krumlovem s podporou Svobodných) a bývalý předseda Komise sociální a zdravotní právě dokončuje studium medicíny. Coby budoucí lékař se dopodrobna zajímá také o problematiku dostupnosti lékařské péče ve městě Český Krumlov, resp. na celém Krumlovsku.
Slovenské nemocnice jsou ve špatném stavu. Podfinancované, zanedbané, s obrovským nedostatkem doktorů i kvalitních přístrojů a nových nemocnic. V této situaci působí nová bratislavská Nemocnice Bory jako z jiného světa.
Česká společnost pro akreditaci ve zdravotnictví udělila hradecké léčebně dlouhodobě nemocných významné ocenění Kvalitní a bezpečná nemocnice 2023. To získávají nemocnice za vysoce kvalitní přístup k řízení kvality a bezpečí, k pacientům při poskytování zdravotní a ošetřovatelské péče i k zaměstnancům.
Konzultaci s právníky a případnou stížnost na Evropskou komisi chystají jihočeské zdravotnické odbory. Oznámili to jejich zástupci ve čtvrtek po jednání v Českých Budějovicích. Ve svém obsáhlém stanovisku zkritizovali odboráři nejen nové ustanovení zákona, které navyšuje možné přesčasy, ale dlouhodobě špatnou personální situaci ve zdravotnictví.
Takzvaný telemedpoint umožňuje vyšetřit pacienty na dálku tam, kde není praktický lékař. Bukovec a Bílá, obce na opačných stranách Beskyd, jsou prvními v Moravskoslezském kraji, které tuto novinku mají. Služba tu funguje od září. Jak v praxi vypadá?
Profesionální záchranáři ze ZZS ÚK jsou pro vás všechny v centru města, nejen pro běžce na trati, ale také diváky připraveni poskytnout profesionální zdravotní péči, stejně jako v předchozích ročnících.
Sněmovna v úterý znovu schválila dočasné zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví. Ustanovení budí spory a část lékařů pracujících v nemocnicích hrozí, že přestane přesčasy sloužit. Novela zákoníku práce ale zejména zpřesňuje vymezení práce na dohody, čímž má být předvídatelnější. Zpružnění pravidel pro dohody o provedení práce, jak je navrhovali s ohledem na sezónní pracovníky senátoři, dolní komora odmítla. Předlohu, která přinese i další změny, nyní dostane v původním sněmovním znění k podpisu prezident Petr Pavel.
/FOTO, VIDEO/ Sídlo kralupské polikliniky v Nerudově ulici je na prodej. Čtveřice majitelů, kteří shodně působí ve zdravotnictví, ji nejdříve nabídla městu. A to koupi nemovitosti za čtyřicet milionů zvažuje. Verdikt by mohl padnout už na nejbližším zasedání zastupitelů. V poliklinice se nachází řada ordinací praktických i odborných lékařů a rentgen. Ve hře je tak budoucnost zdravotnických služeb ve městě.
Bohuslav Svoboda je doyen Poslanecké sněmovny, ale to mu nijak neubírá na energii a smělých plánech. Především pro Prahu, kterou vede podruhé. Její obyvatele i návštěvníky ujišťuje, že zpoplatnění vjezdu do centra města ani třicítka tu hned tak platit nebudou.
Lékařská pohotovostní služba pro děti v okrese Bruntál prošla zásadní změnou. Od 1. září funguje už jen na jediném místě okresu: v krnovské nemocnici. Na Bruntálsku chybí pediatři, stomatologové a dnes už i praktičtí lékaři.
Karlovarský kraj rozšiřuje balíček motivačních programů pro lékaře a zdravotnický personál. V rámci nového dotačního titulu dosáhnou na příspěvek 50 000 korun za rok lékaři primární péče ve věku nad 65 let.
/FOTO, VIDEO/ Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje (ZZS SK) zvažuje, že v Čáslavi zruší posádku rychlé lékařské pomoci (RLP). Tedy výjezdové skupiny, jejíž součástí je kromě zdravotní sestry a řidiče záchranáře ještě lékař.
/ROZHOVOR/ Iveta Lamošová je porodní asistentkou na gynekologicko - porodnickém oddělení v litoměřické nemocnici. Je také vítězkou premiérového ročníku soutěže Královna Labe, uspěla i v internetovém hlasování a získala titul Královna sympatie. Soutěž uspořádala Krajská zdravotní ve spolupráci s ústeckým magistrátem, ve finále se utkalo 12 zaměstnankyň obou organizací. „Práce ve zdravotnictví není pohádka, je to zaměstnání náročné a zodpovědné. Ovšem krásné," usmívá se sympatická mladá žena.
Pokud člověk nemá kde bydlet nebo bydlí v nejistotě, výrazně se to odráží na jeho psychickém i fyzickém zdraví. Odborníci pracující s těmito lidmi proto navrhují změny. Více by propojili sociální a zdravotní péči.
Ve Vojenské nemocnici Olomouc ošetřili zdravotníci téměř 90 ukrajinských vojáků. Jedná se o bojovníky, které čeští vojáci trénují na Libavé. Poskytnutí léčby zraněným příslušníkům ukrajinské armády je podle resortu obrany další způsob, jak Česko může pomoci válkou devastované zemi.
Kanceláře Domácí zdravotní péče a Pronájmu kompenzačních pomůcek v budově Polikliniky Žďár nad Sázavou jsou přestěhované. Obě služby Oblastní charity Žďár nad Sázavou se přesunuly ze suterénu do třetího patra hlavní budovy. Nově je lidé najdou ve společné kanceláři v části chodby, kde sídlí vedení Polikliniky, číslo dveří je 317.
Srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. To jsou některé ze zdravotních problémů, u kterých se hraje o čas. Za jak dlouho dorazí k postiženému pomoc, záleží do velké míry na tom, kde bydlí. Do Zlatých Hor vyjíždí zdravotničtí záchranáři až z Jeseníku. Zlatohorští proto usilují o zřízení výjezdové základny v jejich městě. Šance na určité zlepšení se po letech rýsuje. Pomoc přitom může přijít z nečekané strany.
Jen něco přes třetinu Čechů by dalo víc peněz na obranu, pokud by to mělo být na úkor sociálních služeb a zdravotnictví. Takové je jedno ze zjištění rozsáhlého výzkumu nálad týkajících se obrany a bezpečnosti, který v polovině května v devíti středoevropských zemích uskutečnily polský ústav Ibris spolu s odborným portálem Defence24.pl. Pro Česko z něj vyplynulo i několik dalších zajímavých informací.
Hlavní město Praha letos obhájilo prvenství ve srovnávacím výzkumu Místo pro život. Metropole vyčnívá nad regiony zejména v oblasti dostupnosti zdravotní péče, výše příjmů, ale také třeba úspěšnosti studentů u zkoušek.
Zastupitelé městské části Praha 2 na svém dnešním zasedání zvolili novým starostou Jana Korsesku. Z funkce uvolnili Alexandru Udženija, která na svůj post rezignovala.
Na stupních vítězů srovnávacího výzkumu Místo pro život se letos umístily Hlavní město Praha, Královéhradecký kraj a Kraj Vysočina. Stříbrný Královéhradecký kraj vděčí za svůj úspěch především výborným podmínkám v oblasti zdravotnictví a sociální péče a také v oblasti volnočasových aktivit a turismu.
Pardubičtí bezdomovci chodí stále častěji k lékaři. Péči na úrovni praktického lékaře jim poskytuje speciální ordinace. Hlavním cílem ordinace je, podle radnice, včasné lékařské ošetření a předcházení dlouhodobé náročnější léčbě a případným hospitalizacím, projekt tak šetří i počty výjezdů zdravotnické záchranné služby a napomáhá ke snižování rizik spojených s přenosem infekčních chorob.
Zhruba osm set. Tolik žije v Jihočeském kraji, podle posledního sčítání Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, lidí bez domova. Nejvíc jich je v krajské metropoli, kde na ulici přespává zhruba stovka lidí, dalších několik set tráví noci po noclehárnách.
Den se vsetínskou nemocnicí se uskuteční v pátek 9. června od 9 hodin do 14 hodin. Kromě mnoha stanovišť se zdravotnickým zaměřením se účastníci projdou také obří maketou tlustého střeva a dozví se více o nemocech zažívacího traktu i jejich prevenci.
Největším současným problémem Tachova je jednoznačně velký příliv cizinců a jejich integrace. Řešit je třeba i dopravu pracovníků, zdravotní péči, vzdělávání.
