Rodiče dětí se vzbouřili proti možnému konci posledních českých ozdravoven, které se nacházejí na lukrativních parcelách v Peci pod Sněžkou, Špindlerově Mlýně a v Nemojově u Přehrady Les Království nedaleko Dvora Králové nad Labem.
Podle zakladatele a ředitele českého telemedicínského projektu Meddi Jiřího Peciny může rozvoji zdravotnictví umělá inteligence výrazně pomoci. Má za to, že díky ní budou brzy známy léky na většinu existujících chorob. „Je la třeba si dát pozor na využívání dat a vyvarovat se čínské praxe, kde vláda nejnovějších technologií zneužívá k řízení celé populace,“ upozorňuje.
Umělá inteligence může do zdravotnictví přinést mnoho pokroku. Zároveň je třeba hlídat zabezpečení dat. Aby nenapáchala víc škody než užitku.
/FOTOGALERIE/ Již více než dva měsíce se musí obejít bez rodičů v cizí zemi sedmnáctiletá Uliana Dovhal, která spolu se svojí mámou Lenou a jednadvacetiletou sestrou Sofií vloni v březnu uprchla před válkou v její rodné Ukrajině. Zakotvila v Rakovníku u své vzdálené příbuzné, která jí poskytla azyl. Avšak její máma se na konci února vrátila zpět do své válkou zmítané vlasti do Pavlogradu, za svým přítelem, maminkou a dalšími blízkými. Jak sama uvedla, to nejdůležitější, tedy zachránit své dcery, už udělala.
/ROZHOVOR/ Domácí zdravotní péče, hrazená ze zdravotního pojištění, umožňuje pacientům, kteří potřebují odborné služby, aby mohli místo cestování k lékařům nebo pobytu v nemocnici zůstávat doma. Jde například o lidi po operacích nebo chronicky a nevyléčitelně nemocné. Mezi organizace, které poskytují ošetřovatelské služby v domácím prostředí, patří i Nemocnice Mělník. Podle ředitelky ošetřovatelské péče Lindy Zítové jde o službu pro pacienty, kteří jsou indikováni lékařem.
Český prezident Petr Pavel druhý den návštěvy Ukrajiny jednal ve městě Dnipro na východě země mimo jiné s oblastním šéfem Serhijem Lysakem. Podle Pavla je nyní hlavní posunout se od pomoci ke spolupráci, jež by se mohla rozvinout ve zdravotnictví, vzdělávání, výzkumu či energetice. V Dněpropetrovské oblasti, významně zaměřené na průmysl, chce Česko také kvůli lepší spolupráci otevřít generální konzulát. Podle prezidentovy mluvčí Markéty Řehákové je Pavel první zahraniční prezident, který se po ruské invazi vydal na východ Ukrajiny.
/ROZHOVOR/ Jemně působící lékařka Andrea Pekárková se v pražské ordinaci Armády spásy setkává s komplikovanými případy denně. Při své práci už několikrát odchytila kardiovaskulární onemocnění nebo cukrovku. Pacientům a pacientkám pomáhá už 14 let. V metropoli k ní do ordinace míří převážně osoby bez přístřeší včetně nepojištěných cizinců, ale i pojištění pacienti. Denně jich do ordinace přijdou desítky. Ačkoliv se snaží pomoci, setkává se často se slovní agresí pacientů. Snaží si ji ale nebrat osobně.
Bez zkušených lékařů a sester se v medicíně neobejdeme ani v nejodvážnějších vizích budoucnosti, kdy se zřejmě stane koexistence s umělou inteligencí běžnou realitou. Technologie budou ve zdravotnictví pomáhat čím dál více. A v nejednom případě třeba i zachrání lidský život, i když by to bylo dříve nemyslitelné.
/VIDEO/ Novou ambulanci pro pacienty s nemocnými ledvinami má Chotěbořsko. Je vytížená na minimum. Uzavřely s ní smlouvu dvě zdravotní pojišťovny. Největší, Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), zatím nemá zájem. Nejbližší nefrologickou ambulanci mají tak pacienti VZP až v Havlíčkově Brodě.
/FOTOGALERIE/ Doléčení, s nímž zůstává spojena nutnost denní lékařské péče, stabilizace zdravotního stavu po akutním onemocnění nebo po operaci či rehabilitace, patří k nejčastějším důvodům k umístění pacientů, kteří byli dříve hospitalizováni na jiných odděleních nemocnic, v léčebnách dlouhodobě nemocných.
/ROZHOVOR/ Málo lůžek, málo personálu. Kapacity oddělení následné péče zaostávají za vyspělou Evropou nejen v Ústeckém kraji, ale v celé republice. „Už nyní je obrovský celorepublikový deficit těchto lůžek, který se s ohledem na demografický vývoj bude jen prohlubovat, pokud se nenavýší kapacity,“ varuje primář Tomáš Zelenka z Oddělení následné péče Krajské zdravotní – Nemocnice Most, se sídlem v Zahražanech. Oddělení poskytuje následnou lůžkovou zdravotní péči, což v praxi znamená léčení a rehabilitaci pacientů s převážně chronickými chorobami.
/ROZHOVOR/ Málo lůžek, málo personálu. Kapacity oddělení následné péče zaostávají za vyspělou Evropou nejen v Ústeckém kraji, ale v celé republice. „Už nyní je obrovský celorepublikový deficit těchto lůžek, který se s ohledem na demografický vývoj bude jen prohlubovat, pokud se nenavýší kapacity,“ varuje primář Tomáš Zelenka z Oddělení následné péče Krajské zdravotní – Nemocnice Most, se sídlem v Zahražanech. Oddělení poskytuje následnou lůžkovou zdravotní péči, což v praxi znamená léčení a rehabilitaci pacientů s převážně chronickými chorobami.
Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník vysvětluje, že za lůžko dlouhodobé péče se nadále platit nebude. Pouze by se po devadesáti dnech hospitalizace zhodnotilo, zda je v ní potřeba pokračovat, nebo bude vhodná jiná péče.
Bazén a léčebné procedury jako Kneippův chodník nebo končetinové vany budou k dispozici pacientům v Sanatoriu Pálava u Pasohlávek na Brněnsku, které plánuje postavit Jihomoravský kraj za miliardu korun. Krajští radní ve středu odsouhlasili vypsání soutěže na stavební práce, jejichž součástí je i projektová dokumentace včetně 3D modelu.
Děti z Větřní a okolních obcí, které se znenadání ocitly bez své lékařky, která minulý týden zahynula při dopravní nehodě, o lékařskou péči v nejbližší době nepřijdou. Zatímco rodina Jaroslavy Vaníčkové, město a také krajský úřad shání nástupce, který by se obvodu ujal, město domluvilo s krumlovskou nemocnicí, že se o pacienty dočasně postará. Peníze na nového lékaře by mohl poskytnout i kraj.
Pouze tři měsíce vydržel ve funkci ředitele pro zdravotní služby v Pardubické a Chrudimské nemocnici Jan Maňaska. Podle managementu nemocnice za rezignací stojí jeho nesouhlas s vedením projektu stavby nového pavilonu urgentního příjmu v Pardubické nemocnici.
/ROZHOVOR/ Lidé v Trutnově mají problém sehnat praktického lékaře. Co mají dělat, pokud k tomu dojde, a jaké kroky se podnikají ke zlepšení situace, to vysvětluje v rozhovoru pro Deník předsedkyně Sdružení praktických lékařů Trutnovska Tamara Hynková. Podle ní je současný stav vážný, ale nikoliv neřešitelný.
Jedním ze zásadních témat, která rezonují napříč republikou, je nedostatek zubních lékařů. S problémem se potýkají i ve Dvoře Králové nad Labem, ale vedení města se ho chystá aktivně řešit. Zastupitelé budou proto na svém zasedání ve čtvrtek 23. března projednávat poskytnutí finančního daru ve výši 2,5 mil. korun na nákup vybavení do nové stomatologické ordinace.
/FOTO, VIDEO/ Ve velkém sále mostecké radnice se sešli poprvé krajští radní se zástupci obcí okresu Most. Kraj chce s místními samosprávami víc komunikovat, aby nepřibývalo potíží.
Zvýšená náklady na bydlení citelně zasáhly mnohé seniory a zdravotně postižené. Právě pomoc těmto lidem v těžkých situacích přitom patří mezi cíle nově ustanovené komise sociálních věcí a zdravotnictví v Berouně. Řešením se může stát i stěhování do penzionu pro seniory v ulici Na Parkáně.
Nemocnice Žatec v loňském roce hospodařila podle předběžných výsledků se ziskem 25 milionů korun. Rok 2022 se tak v tomto ohledu zařadí mezi nejlepší v historii její existence.
Deník přináší druhou část rozhovoru s náměstkem primátora Zbyňkem Pražákem (KDU-ČSL), tentokrát ohledně jemu svěřené gesce zdravotnictví. Řeč bude o peripetiích s nedostatkem zubařů, nové podobě pohotovostní služby v Ostravě, ale i o problémech v ostravské nemocnici, která eviduje odchod lékařů za lépe placenými a méně náročnými pozicemi v jiných nemocnicích.
Rada města Sušice na svém zasedání v pondělí ve funkci Valné hromady Sušické nemocnice jmenovala nového jednatele, kterým byl jednomyslně zvolen místostarosta Karel Požárek (Sušická veřejnost). K posunu došlo ze strany Plzeňského kraje, který vytvořil pracovní skupinu, jež se bude nemocnicí zabývat.
Oblastní nemocnice Příbram je klíčovým poskytovatelem zdravotní péče v regionu a je součástí páteřní sítě nemocnic Středočeského kraje. Poskytuje bezpečnou, kvalitní a moderní ambulantní i lůžkovou zdravotní péči. Svůj podíl na tom má rovněž projekt modernizace infrastruktury, který se tu uskutečnil mezi lety 2016 až 2018 a podpořily jej fondy Evropské unie.
Ceny energií vyletěly nahoru. Provoz rentgenu je ztrátový. Ordinace bývalého chirurga vypadá jako holobyt. Taková je situace v kraslické poliklinice, jejíž provoz budou muset podpořit nejen Kraslice, ale i ostatní obce.
Tento týden probíhá ve Velké Británii největší stávka zdravotníků v historii země. Souběžně také probíhají stávky v Belgii a Francii. Podporu svým kolegům vyjádřil otevřeným dopisem i Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR. Podle něj Česká republika řeší stejné problémy jako zahraniční kolegové a jednání s vládou zatím v oblasti odměňování nikam nevedla. Odboráře znepokojuje zejména nedostatek kolegů v oboru a rozdílné odměňování zdravotníků na pracovištích.
/MAPA/ Praktičtí lékaři na Vysočině stárnou. Jejich průměrný věk přesahuje šedesát let. Ty, kteří se chystají do důchodu, nemá v ordinacích kdo nahradit. Některým okresům v kraji tak hrozí dřív či později ztráta základní zdravotní péče. Kraj i pojišťovny se s tím snaží popasovat a lékařům nabízejí benefity. Mladí doktoři se však do menších měst a obcí neženou.
Pět až deset let vězení hrozí 23leté ženě z Plzně, které vypadlo z náručí její miminko a ona mu nezajistila lékařskou péči. Záchranáře přivolala až druhý den, kdy chlapeček zkolaboval, ale to už bylo pozdě.
Osmadvacetiletý internista Jakub Kovář působící v jedné z nemocnic německého Saska nerad vzpomíná na studium medicíny v Praze. „Celých šest let jsme absolvovali v přeplněných lékařských fakultách. Každý rok se navíc znovu a znovu přijímalo více studentů,“ uvedl pro Deník.
Vysoký věkový průměr lékařů a nedostatek zdravotnického personálu jsou největší hrozby zdravotnictví ve Zlínském kraji. Zejména v primární péči, která zahrnuje praktické doktory, pediatry, zubaře a gynekology, se jejich průměrný věk blíží hranici 60 let. Pacienti jsou zoufalí a dostupnost lékařské péče se stává pro mnohé noční můrou.
Na náhradní záložní zdroj elektrické energie a dočasné omezení provozu musela dnes ( 6.ledna ) dočasně přejít karlovarská krajská nemocnice (KKN).
Péči o děti od narození až do dovršení devatenácti let věku zajistí nově vybudovaná Ordinace pro děti a dorost FN Ostrava. Registrace nových pacientů, včetně dětí ukrajinských uprchlíků, začala první lednový pracovní den. Otevření a provoz nového oddělení podpořil s cílem zajistit zdravotní péči i pro uprchlické děti a mládež Dětský fond OSN UNICEF, a to pomocí technické asistence a rozšíření personálních kapacit formou příspěvku tři a půl milionu korun do konce tohoto roku.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ „Mně osobně je líto, že se republika rozdělila. Společně nám mohlo být lépe. Ale něco změnit, na to jsme moc malí páni,“ říká Andrea Cyprichová krátce po silvestrovské mši v kostele ve Svrčinovci. Malá obec leží na česko-slovenské hranici mezi Čadcou a Mosty u Jablunkova. A paní Andrea rozhodně není sama, komu se po společném státě Čechů a Slováků stýská a vrátil by ho zpět.
Obměna vybavení za bezmála sto padesát miliónů korun čeká znojemskou nemocnici. Lékaři se dočkají nových diagnostických přístrojů, pacienti zase moderních postelí. Modernizaci vybavení nemocnice potvrdilo ministerstvo pro místní rozvoj, které ji bude financovat z projektu REACT-EU. Také s ohledem na budování nového urgentního příjmu o němž Deník Rovnost nedávno podrobně informoval.
Těžké poškození bederní páteře bude novou nemocí z povolání. Tato a další změny začnou platit od ledna příštího roku. Deník přináší přehled těch nejdůležitějších.
Premiantem Vysočiny je Havlíčkův Brod, Třebíč naopak pokulhává. Vyplývá to z indexu kvality života, který sestavují analytici z projektu Obec v datech.
V práci už ji několikrát překvapil jeden z nejjedovatějších hadů světa - mamba černá. Než si obuje boty, musí zkontrolovat, zda v nich už něco nebydlí. A každovečerní shrnutí moskytiéry nad postelí je pro ni nutnost. Brněnská farmaceutka Eva Adamová popisuje své zážitky z mise Lékařů bez hranic v Jižním Súdánu.
Zachování dostupnosti a kvality zdravotní péče v kraji a k tomu nutné zajištění zdravotnického personálu jsou hlavními cíli nové koncepce zdravotnictví ve Zlínském kraji.
Zachování a rozšiřování zdravotní péče, budování nových pavilonů, modernizace. To vše čeká nemocnice na severu Čech pod správou Krajské zdravotní. Alespoň podle plánů, které společnost v těchto dnech představila.
Ruka podaná v nesnázích. To není pouze vize organizace. To je neměnný fakt, který ke zlínské Charitě neodmyslitelně patří. Protože každý pracovník je onou rukou podávanou člověku, který se ocitnul v pro něj nekomfortní životní situaci. Člověku, který na ni čeká, potřebuje ji, aby se o ni mohl opřít. I proto bylo před lety nastaveno, že nejen slova díků si zaslouží ti, kteří ruku podávají, tedy zaměstnanci Charity Zlín. Symbolem poděkování, věrnosti, profesionality a empatie, se stal objímací polštář.
Co bude dál, ptají se stovky rodin v Ledči nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Dětská lékařka Jana Smejkalová končí. Ordinace zůstane prázdná. Rodiče malých pacientů jsou nešťastní. Doufají, že obvod doktorky Smejkalové převezme aspoň částečně její kolegyně Kateřina Šimková.
O dvojí péči ve zdravotnictví podle bohatství pacientů nikdo neuvažuje, řekl Petr Fiala ve dvanácté debatě Deníku.
Lidé s nízkým příjmem se nemusí bát, že by jim stát v budoucnu nabízel horší zdravotní péči než majetným. V pravidelné debatě Deníku to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Když premiér Petr Fiala (ODS) v rámci bilančních návštěv minulý týden zavítal na ministerstvo zdravotnictví, hovořil především o zvládnutí covidu a uprchlické vlny. „Bude zachována vysoká kvalita zdravotní péče pro všechny občany bez ohledu na to, v jaké jsou sociální a ekonomické situaci,“ konstatoval.
Kauza „falešného záchranáře“, mladého muže, který se jako zdravotník staral o pacienty nejen ve středních Čechách, ale i v hlavním městě, neutichá. Chystá se rozsáhlejší prověřování nejenom v rámci šetření policie – a také nastavení pravidel, aby se něco podobného nemohlo opakovat.
Na změně v radě se dohodli ve středu krajští radní. Za oblast zdravotnictví už nebude zodpovídat radní Jiří Kasala za ODS. Nově ji bude mít od čtvrtka na starost náměstek a občanský demokrat Jiří Nantl, pod nějž spadá i oblast školství. „Řešili jsme situaci od posledního zastupitelstva. Uvědomili jsme si, že je potřeba zdravotnictví věnovat mnohem větší pozornost. Aby zůstala gesce ve stejném politickém klubu, domluvili jsme se, že ji bude mít na starost náměstek Nantl," řekl hejtman Jan Grolich.
Velká změna v nemocnicích a chyby v komunikaci. Devět nemocnic napříč jižní Moravou patří nyní pod Jihomoravský kraj jako příspěvkové organizace. Představitelé kraje přišli v polovině října s plánem sjednotit je pod jednu akciovou společnost, ale po kritice ze strany opozice, odborářů i zástupců krajských nemocnic od toho nakonec ustoupili. „Počítám s tím, že ambiciózní plán, aby tady vznikla jedna velká akciovka během stávajícího volebního období už neplatí, to prostě není možné," řekl v úterý hejtman Jan Grolich.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce jednat o možnosti připojištění ve zdravotnictví. Podle něj je potřeba do zdravotnictví dostat víc peněz a udělat to pomocí připojištění by bylo lepší než zvyšováním daní. Řekl to v neděli v Otázkách Václava Moravce České televize. Možnost připojištění by se podle něj musela zavést postupně, nový systém by mohl fungovat od roku 2025 nebo 2026.
Přímo do oka hurikánu, dalo by se říci, vstoupil v dubnu letošního roku brněnský chirurg Ivo Rovný. Stal se tehdy ředitelem Fakultní nemocnice Brno, která si zrovna začala oddechovat po covidové krizi, jen aby přišly krize další: energetická a ekonomická. „Byla to téměř mise krizového manažera. Nicméně kolegové mou vizi pro nemocnici přijali a všichni společně pracujeme na jejím naplnění," říká ředitel Fakultní nemocnice Brno Ivo Rovný.
Lepší zdravotní péče za peníze: Není to v rozporu s dobrými mravy? Není to proti zákonu?
