Ledový kus o velikosti Třince v nedávné době upadl z největšího ledovce A23a, který už několik let pomalu putuje oceánem. Událost je prvním příznakem, že by se dosud neporušený antarktický gigant mohl zcela rozpadnout. Vědci se také snaží zjistit, jaké další následky může odpadnutá část způsobit. Na událost upozornila agentura AFP.
Francouzská baletka a choreografka Victoria Daubervilleová se stala senzací na sociálních sítích poté, co předvedla jedinečný tanec na přídi výletní lodi Ponant v Antarktidě. Krátké, ale dechberoucí video, které na první pohled vypadá jako dílo umělé inteligence , posbíralo na Instagramu už 432 tisíc lajků. Záběry pořídil její manžel, umělec Mathieu Forget, známý jako Létající muž. Výkon ztěžovalo nepříznivé počasí a neustálý pohyb lodi, výsledkem však byla surrealistická podívaná, která diváky uchvátila. Záběry sdílel portál Sky News.
V naší mateřské škole jsme pro děti připravili týdenní projekt s názvem Grónsko. Tento projekt umožnil dětem objevit krásy a zvláštnosti této severské země, její obyvatele i zvířata, která zde žijí.
Pozorují odledňování Antarktidy i rostoucí sucho, občas spatří tučňáky a někdy slyší i velryby. Vědci z Českého antarktického výzkumného programu v Antarktidě každoročně provádějí expedice zaměřující se na různé studie. Jak vypadá jejich běžný den, co konkrétně zjišťují a jaké jim na mrazivém kontinentu hrozí nebezpečí, vysvětlil v rozhovoru Deníku geofyzik a šéf projektu Daniel Nývlt z Masarykovy univerzity v Brně.
Ropa, uhlí, diamanty, zlato i uran jsou zlomkem z mnoha surovin, které lze najít na Antarktidě a v okolním Jižním oceánu. Státy však po více než dvě století od objevení mrazivého kontinentu nechávají ložiska nerostného bohatství ležet pod ledem. Oblast zejména v posledních desítkách let slouží pouze vědeckým účelům, na kterých se podílí i Česká republika. Nemusí však tomu tak být vždy.
Několik českých výzkumníků zapojených do Českého antarktického výzkumného programu aktuálně pobývá na Antarktidě, kde se věnují několika vědeckým disciplínám. Jednou z nich je i studium dopadů klimatického oteplování na tamní prostředí. Díky tomu zjistili, že výrazně narostla rychlost odtávání ledovců. Geograf a vedoucí programu Daniel Nývlt z Masarykovy univerzity pro Deník přiblížil, v čem výzkum na jižním kontinentu spočívá a proč je důležitý pro Českou republiku.
V Kulturním prostoru AULA v budově Jiráskova gymnázia v Náchodě se chystá koncert kapely Wonder Brass Company, který se uskuteční v pátek 24. ledna v 19.00 hodin.
Největší ledovec světa A23a se po měsících v mořském víru u Antarktidy začal pohybovat. Obří ledový masiv, rozkládající se na ploše téměř 3700 kilometrů čtverečných, nyní směřuje do otevřeného oceánu. Vědci sledují jeho trajektorii, aby předpověděli další pohyb a potenciální dopady na životní prostředí.
Opuštěná jaderná základna ze studené války překvapila vědce z Laboratoře tryskového pohonu Národního úřadu pro letectví a vesmír (JPL NASA). Areál byl dlouhé roky skrytý v Grónsku pod několikametrovou vrstvou ledu a sněhu. Nachází se tam i množství nebezpečného odpadu, které kvůli tání může v budoucnu kontaminovat prostředí.
Češi jako první otužilci na světě zdolali horu Fudži v Japonsku. V mrazivém a větrném počasí vystoupali na vrchol v pátek 8. listopadu jen s minimem oblečení za tři hodiny a 36 minut. ČTK o tom v pondělí informoval mentální kouč a člen expedice Ondřej Petr. Šestičlenná skupina už loni překonala světový rekord výstupem na Kilimandžáro v Africe za 23 hodin a 12 minut, příští rok se chystá na Antarktidu.
Končíme jeden z okruhů nádherným Norskem. Míříme do Osla. Už jsem se sem moc těšil. Třeba na polostrov Bygdoy s mnoha muzei, např. Kon-tiki s balzovým vorem mořeplavce Thora Heyerdahla, s nímž přeplul Tichý oceán z Peru do Polynésie, i na loď Fram, s níž Roald Amundsen v letech 1911-12 podnikl plavbu do Antarktidy a dobyl jako první jižní točnu, ale taky na středisko lyžařských disciplín Holmenkollen, se svými skokanskými můstky.
/FOTO/ Z učeben až na nejjižnější kontinent planety. Takové jsou plány Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně a Českého antarktického nadačního fondu. Právě tyto dvě instituce pracují na novém modulu, který by mohl sloužit k pobytu vědců v Antarktidě.
Na Falklandách kdysi rostl ohromný prales bohatý na život. Ostrov nacházející se v drsnějším pásmu mezi Jižní Amerikou a Antarktidou v současnosti nemá žádné lesy. Vědce proto překvapil nejen samotný objev, ale také zjištění, že dávné vysoké porosty se zde mohly vyskytovat před desítkami milionů let.
Antarktický Thwaitesův ledovec, kterému se kvůli vysokému riziku zhroucení a následnému zvýšení hladiny světových moří přezdívá Ledovec soudného dne, má podle nejnovější studie zůstat součástí Jižního pólu o století déle, než předpovídaly dosavadní výpočty. Paradoxem nejnovější studie však je, že vědci odhalili stále se zrychlující tání.
Jeho jméno se stalo synonymem pro dosahování hranic lidských možností. Jako první zdolal nejvyšší horu světa bez kyslíku, jako první ji tak zdolal i sólovýstupem, jako první slezl bez kyslíku všechny osmitisícovky na světě (byť mu moderní přeměřování vrcholů dosažení některých z nich upírá). Pěšky přešel Antarktidu, Grónsko, Tibet i poušť Gobi. Za úspěch ale Reinhold Messner také celý život platil. A to i životem svého bratra.
Dva zkušení cestovatelé, Jan Hvízdal a Vladimír Váchal, se podělí o své jedinečné pohledy na Antarktidu během přednášky v Domažlicích. Akce, kterou pořádá spolek Žijeme Domažlice, se uskuteční ve čtvrtek 29. srpna na plácku za Vinotékou Dorka.
Japonský výrobce Suzuki vyvíjí hlavně menší typy aut. Pozoruhodná je jeho nabídka modelů s pohonem všech kol. Tentokrát jsem ale otestoval malý model Swift, v němž motor roztáčel pouze kola na přední nápravě. Auto i v právě přicházející malé generaci zůstalo velmi kompaktní, což se samozřejmě hodí třeba při parkování v městských ulicích. V recenzi popisuji zkušenosti se zbrusu novým tříválcem a také jsem se zajímal o to, zda jízdní vlastnosti stále zůstaly na špičce tohoto segmentu vozů.
Z mnoha regionů Česka hlásí hasiči výrazný nárůst výjezdů k likvidaci obtížného hmyzu – zejména vos. Na sociálních sítích se také objevují příspěvky včelařů, ale také alergiků, kteří sdílejí obavy, že se letos vosy přemnožily. Podle entomologů na to ukazují zatím spíše statistiky hasičů než enormní počty vos ve vzduchu. Hasiči pak upozorňují, že lidé by k likvidaci hnízd měli primárně volat odborné firmy a někde začnou redukovat výjezdy. Na pozoru by se měli mít hlavně alergici, ze zástupců obtížného hmyzu představuje vosa ale to menší nebezpečí.
Vědci vytvářejí mouchy, které mají být jedním z řešení likvidace ohromného množství lidského odpadu. Larvy i dospělí jedinci mají konzumací organických zbytků pomoci zabránit ohřívání planety a zároveň budou sloužit jako zdroj pro výrobu látek užitečných v průmyslu. První exempláře by měly být hotové už letos.
Gondwanské deštné pralesy v Austrálii ohrožují změny klimatu. Stromy pocházející z rozpadlého superkontinentu mizí kvůli vyšším teplotám a suchu. Vědci se je proto snaží zachránit pomocí genetických výzkumů a pěstováním na specializovaných plantážích.
Ještě jí nebylo třicet let a už se pravidelně podílí na trénování cvičných astronautů a přednáší o výzkumu člověka ve vesmíru. Sedmadvacetiletá Lucie Ráčková se v roce 2022 vydala kvůli výzkumu na čtyři měsíce na Antarktidu a dnes je pravděpodobně jedinou Češkou, která absolvovala prestižní Space Studies Program na International Space University. A plní si i další sny… Na ten největší ale zatím čeká.
Jako horolezkyně slaví jeden úspěch za druhým. Nyní se zubařka Eva Perglerová z Přestic na Plzeňsku může pochlubit i prestižní Korunou planety. Jako druhá Češka v historii totiž dokázala vystoupat na všech sedm nejvyšších vrcholů jednotlivých kontinentů. A na závěr své „tour“ přidala i kavkazský Elbrus.
Přeštická zubařka Eva Perglerová slaví jako horolezkyně jeden úspěch za druhým. Teď se dokonce může pyšnit Korunou planety. Jako druhá Češka v historii dokázala vystoupat na všech sedm nejvyšších vrcholů jednotlivých kontinentů.
/VIDEO/ Policejní vyšetřovatelé našli tělo horolezce, jenž se na pohoří Cordillera Blanca v peruánských Andách ztratil před 22 lety. Díky tomu, že celou dobu bylo uložené v chladném prostředí, se skvěle zachovalo. Dokonce na něm šlo rozeznat oblečení a přečíst cestovní pas. Mumifikované ostatky se ukázaly díky změně klimatu, která zapříčinila, že roztála povrchová vrstva ledu, pod níž bylo tělo roky skryto.
Vědci zjistili, že na Marsu dokáže přežít druh mechu Syntrichia caninervis, který se přizpůsobí extrémnímu suchu, snáší teploty blížící se ke dvěma stům stupňů pod bodem mrazu a navíc vydrží podobné množství gama záření, jaké tam dopadá. Může tak v budoucnu být nápomocný astronautům při osídlování rudé planety.
/ROZHOVOR/ Chybí jen Antarktida. Trutnovské Bojiště se promění na pět dní v metalové peklo. Ve středu 3. července tam začíná festival plný výstřednostní a nejtvrdší hudby Obscene Extreme.
O víkendu se chystá setkání rodáků obcí Pohodlí a Lubná, podívat se také můžete na VW Transporter sraz a nebo třeba na Benátskou noc. Podívejte se na náš výběr.
Nová galerie, věnovaná výhradně fotografii, otevírá v Matějovci u Slavonic výstavou Václava Šilhy Antarktida. Výstavu zahájí autor 22. června v 19 hodin vyprávěním o svých cestách do jižních moří.
Kdysi tam práskali bičem krotitelé šelem a rodiny s dětmi utrácely pod veřejným osvětlením za cukrovou vatu. Křik a smích je dávno pryč. Ani pochody v plynových maskách během cvičení civilní obrany se mezi stromy už nepořádají. Hrabák je desítky let na okraji zájmu jako mostecká popelka. Teď se ale nazírání na tento neobvyklý park nepark začíná měnit.
Petr Horký je režisér, youtuber a spisovatel. A ačkoli se o něm často píše jako cestovateli, on takové zaměstnání nezná. „Zní mi to až komicky, je to podle mne něco podobného jako party girl,“ říká muž, k jehož práci ale cestování neodmyslitelně patří. Nedávno se třeba vrátil z Antarktidy, kde prováděl sociologický výzkum. Nedávno také vydal knihu rozhovorů o životě a spokojenosti. Co v zemi věčného ledu zjistil? A je v životě spokojený?
Vědce překvapil neobvyklý zemětřesný roj na hranicích České republiky a Německa. Podle výzkumů se jeho ohnisko přesunulo o několik kilometrů dál, než bylo dřív. Experti předpokládají, že důvodem může být pohyb magmatu pod povrchem, které se v oblasti může i hromadit, což v daleké budoucnosti může způsobit vznik sopky. Odborníci ale nemají jasno, odkud se roztavená hornina vzala. Pomoci jim mají další analýzy.
Nejhlubším mořským závrtem na světě je Taam Ja' u pobřeží Mexika. Nová měření odhalila, že hloubka jámy dosahuje více než čtyř set metrů. Stále to však není dno. Vědci také zjistili, že v hlubinách mohou být tunely vedoucí do oceánu i jedinečný rozmanitý mořský život. Proto plánují další výzkum pomocí robotů.
Ohromná díra nad zamrzlým mořem v Antarktidě byla padesát let záhadou. Vědci totiž netušili, jak Weddellova polynie vzniká. V letošní studii ale přišli s tím, že příčinou jsou teplé mořské proudy v kombinaci se solí a tropickým vzduchem nad hladinou, díky kterým vzniká jedinečný úkaz zabraňující dalšímu zamrzání. Podle vědců je zjištění důležité pro odhadnutí změn na jižním kontinentu i globálních dopadů.
Jen pár dní poté, co si svět připomněl 510 let od chvíle, kdy polský kanovník Mikuláš Koperník přišel s ideou heliocentrické soustavy, šokoval blízký spolupracovník slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové Lukáš Machala svým tvrzením, že by Země nemusela být kulatá, ale placatá. Pokud tomu opravdu věří, řadí se po bok těch, kteří jsou přesvědčeni, že Země ve skutečnosti plochá a leží v „míse", jejíž okraj je vymezen Antarktidou a za ní je již klenba podepírající hvězdnou kupoli.
Vulkán Mount Erebus do ovzduší denně vypouští desítky gramů zlata v hodnotě přes 140 tisíc korun a další cenné kovy. Podle vědců by sopečná aktivita na Antarktidě mohla mít i těžební potenciál, který by zajistil takřka neomezený zdroj zelené energie. Podobné plány mají i jinde ve světě, včetně Evropy.
Vědecká výprava z brněnské Masarykovy univerzity se o víkendu vrátila z Antarktidy zpátky do České republiky. Biolog Miloš Barták na místě našel několik mrtvých ptáků nakažených ptačí chřipkou. Tím vědecký tým potvrdil výskyt tohoto vysoce nakažlivého viru v oblasti. Ptačí chřipka by mohla významně ohrozit antarktické kolonie tučňáků.
Vědecká výprava z brněnské Masarykovy univerzity se o víkendu vrátila z Antarktidy zpátky do České republiky. Biolog Miloš Barták na místě našel několik mrtvých ptáků nakažených ptačí chřipkou. Tím vědecký tým potvrdil výskyt tohoto vysoce nakažlivého viru v oblasti. Ptačí chřipka by mohla významně ohrozit antarktické kolonie tučňáků.
Vědci přišli s nápadem, jak zabránit tání ledovců, a tak se v budoucnosti vyhnout katastrofickým záplavám. Pomoci mají podmořské opony. Projekt však vyžaduje obrovské investice, a někteří odborníci jsou skeptičtí k jejich funkčnosti.
Při výpravě na jižní pól musela jíst každou hodinu, stavěla vánoční stromeček z lyží a holí, odskočit si směla jen do lahví, na nejvyšší hoře Antarktidy zažila neuvěřitelnou zimu. To jsou některé ze zážitků zubní lékařky Evy Perglerové, která patří aktuálně mezi nejznámější české horolezkyně. Žena z Přeštic na jihu Plzeňska v rozhovoru pro Deník poodhalila zákulisí výprav na pól či nejvyšší hory světa.
Můžete si při horolezecké výpravě odskočit za skalku? A kolikery ponožky potřebujete? Co jíte? Odpovídá Eva Perglerová, která nechala Deník nahlédnout do jejího zákulisí.
Vědci zaznamenali bílého trpaslíka s tmavou kovovou skvrnou, informoval server The Guardian s odkazem na studii zveřejněnou v odborném časopise Astrophysical Journal Letters. Skvrna má být otiskem úlomku planety, která se k tělesu příliš přiblížila.
Vědci z nizozemské Utrechtské univerzity se obávají, že se v následujících letech zvýší hladiny moří a změní globální počasí. V Evropě hrozí postupné snižování teplot, na jižní polokouli se zase budou zvyšovat. Může za to systém oceánských proudů, jenž se podle odborníků blíží ke kolapsu. Bod zlomu, po kterém změny nastanou v rámci desetiletí, může přijít už příští rok.
V Grónsku se objevuje nová vegetace na značně velkých plochách, na kterých předtím roztála ledová pokrývka. Tyto proměny představují riziko v podobě zvýšených emisí skleníkových plynů a stoupání mořské hladiny, uvedl server The Guardian s odkazem na studii publikovanou v časopise Scientific Reports.
Britští výzkumníci rozborem ledovcových jader upřesnili, kdy Západoantarktický ledovcový příkrov na konci poslední doby ledové roztál do současné rozlohy. Prudkost tehdejšího úbytku ledu podle vědců varuje před možnými důsledky současné změny klimatu.
Čajovna Na Stezce v bývalém kině v Nadějkově srdečně zve na únorovou besedu. Co bude jejím tématem, přibližuje Olga Černá.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Organizované horolezectví se zrodilo Ve Vrbně pod Pradědem před půl stoletím a funguje dodnes. Výstavu „50 let horolezců“ ve vrbenském středisku Střecha doplnili svými vzpomínkami zakladatel oddílu Emil Kothánek a stávající předseda oddílu Dimitris Georgiadis.
Celý svět sledoval na přelomu 19. a 20. století vzrušující závod o to, kdo první pokoří jižní pól. Čtrnáctého prosince 1911 to dokázal Nor Roald Amundsen. V jeho stínu však zůstala jiná výprava, kterou o dva roky dříve podnikl Ir Ernest Henry Shackleton. Při této historicky první cestě k jižnímu pólu se 9. ledna roku 1909 dostali čtyři muži až na vzdálenost 180 kilometrů od pólu.
Když se řekne český polárník, spoustě lidí se vybaví fiktivní Karel Němec ze hry Divadla Járy Cimrmana Dobytí severního pólu. Popřípadě František Běhounek a jeho výprava ve vzducholodi Italia, která v roce 1928 skončila katastrofou, když stroj vedený italským dobrodruhem Umbertem Nobilem při pokusu pokořit severní pól ztroskotal. Příběh rodáka z východočeských Skřivan u Nového Bydžova Václava Vojtěcha je však neprávem opomíjen. A přitom to byl právě on, kdo jako první Čechoslovák vkročil na povrch Antarktidy. Stalo se tak 27. ledna 1929.
Na ledovém kontinentu zanechali lidé z Bruntálska nesmazatelné stopy. Pokrývač Dimitris Georgiadis z Vrbna pod Pradědem opravil střechu výzkumné stanice. Pavel Kapler z Bruntálu žertuje, že si našel práci domovníka, akorát to má "daleko do práce". Teď budou v Antarktidě testovat i ponožky z Bruntálu.
Rozhovor s malířem jižní Moravy Antonínem Vojtkem na mě působil jako pohlazení. Zazněly v něm třeba tyto věty: „Prosazuji krásu, laskavost a něhu. Nikoho nehanit, nebýt zapšklý, nevraživý a nezávidět. Získal jsem od maminky pokoru a s věkem životní nadhled. To je podstatné. Ať mě potkaly jakékoli trable, vždy jsem je přijal. Přát, dávat a rozdávat radost. To je přece smysl života.“ Malíř to jen neříká, ale skutečně žije, možná proto působí ve svých devadesáti letech neuvěřitelně vitálně, mladistvě a opravdu šťastně. Krásné jsou i jeho obrazy, takže je skvělé, že s prací rozhodně nekončí a letos chystá nejméně pět výstav.
