Kreativ

ŠTÍTEK: Antarktida

Student Marek Sokol zanechal na Antarktidě kladenskou stopu.

Mladý vědec z Kladna testoval podmínky na Antarktidě. Data pomůžou i ve vesmíru

Vědecká odvaha, špičkové technologie a extrémní podmínky – to vše spojil výzkum Marka Sokola, doktoranda Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT se sídlem v Kladně. Jako člen české expedice se vydal až na nejchladnější kontinent světa – Antarktidu, kde sbíral cenná data a testoval nositelná zařízení vyvinutých právě na Kladně. Výsledky jeho výzkumu mohou v budoucnu pomoci nejen vědcům a lékařům, ale i astronautům na Mezinárodní vesmírné stanici.

Student Marek Sokol zanechal na Antarktidě kladenskou stopu.

Z Kladna až na jižní pól. Mladý vědec přežil na Antarktidě v extrémním mrazu

/FOTO/ Vědecká odvaha, špičkové technologie a extrémní podmínky – to vše spojil výzkum Marka Sokola, doktoranda Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT se sídlem v Kladně. Jako člen české expedice se vydal až na nejchladnější kontinent světa – Antarktidu, kde sbíral cenná data a testoval nositelná zařízení vyvinutých právě na Kladně. Výsledky jeho výzkumu mohou v budoucnu pomoci nejen vědcům a lékařům, ale i astronautům na Mezinárodní vesmírné stanici.

Jarní procházka. Ilustrační foto

Svět zažil druhý nejteplejší duben v historii měření, uvedl Copernicus

Svět má za sebou druhý nejteplejší duben v historii měření. Oznámila to dnes ve své pravidelné měsíční zprávě unijní meteorologická služba Copernicus. Průměrná teplota v Evropě se letos v dubnu pohybovala kolem devíti stupňů Celsia, což je o jeden stupeň více než mezi lety 1991 a 2020. Podle meteorologů tak jde už o několikátý měsíc v řadě, kdy byla globální průměrná teplota o více než 1,5 stupně nad průměrem z předindustriálního období.

Mládě kalmara Hamiltonova, které vědci poprvé za sto let natočili na videu.

U Antarktidy poprvé natočili obří krakatici opředenou mýty. Prý uloví i vorvaně

Kalmara Hamiltonova žijícího v hlubinách oceánu u Antarktidy vědci letos v březnu poprvé za sto let od jeho objevení natočili na video. Mládě pětimetrového hlavonožce, který údajně dokáže zápasit i s vorvaněm, spatřili mořští biologové ze Schmidtova oceánského institutu prostřednictvím dálkově ovládané ponorky. Jinému týmu expertů se na mořském dně u zamrzlého kontinentu podařilo najít další pozoruhodné živočichy. Třeba mořská prasátka.

Jihoafrická základna Sanae IV v Antarktidě.

Vědec z Antarktidy popsal drsný život v izolaci. Extrémy odhalí člověka, říká

Geolog z jihoafrické vědecké základny Sanae IV v Zemi královny Maud v Antarktidě, kde v březnu došlo k útoku jednoho z členů týmu vůči jinému, popsal pro britský deník The Telegraph složité podmínky, ve kterých odborníci žijí. Extrémní situace v izolaci podle něj ukážou, jaký je člověk doopravdy. Podle dalších expertů se však jednalo o výjimečnou situaci.

Nohatka. Ilustrační snímek

Po mořském dně u Antarktidy chodí osminohé monstrum. Vědci pořídili video

Záběry podmořského členovce nohatky zaujaly v posledních dnech uživatele sociálních sítí. Dravý živočich žijící hluboko v Jižním oceánu poblíž Antarktidy fascinuje lidi zejména ohromnou velikostí, ale i vzhledem, jelikož se podobá pavoukům či dokonce smyšlené filmové nestvůře známé ze snímků série Vetřelec.

Největší ledovec světa se dal do pohybu.

Největší ledovec světa se vyplavil u ostrova v Atlantiku, ohrožuje zvířata

Největší plující ledovec na světě se vyplavil v mělkých vodách u ostrova Jižní Georgie v Jižním Atlantském oceánu, informovala v úterý stanice BBC. Plující ledovec s názvem A23a u ostrova uvízl a nejspíš se rozbije o jeho pobřeží. Mohl by podle ekologů ohrozit krmení milionů tučňáků a ploutvonožců, zpomalit lodní dopravu a zkomplikovat práci rybářům.

Ilustrace údajného předka kachen Vegavis iaai.

Předek kachen žil spolu s dinosaury. Nalezená lebka doplnila kousek skládačky

S objevem pravděpodobně nejstaršího moderního ptáka pomohl nález lebky v Antarktidě. Američtí paleontologové tímto klíčovým objevem doplnili své znalosti o možném předkovi dnešních kachen a hus, který žil spolu s dinosaury před více než 66 miliony let. Dosud měli pouze dílčí znalosti na základě dříve objevených kostí těla. Také zjišťují, zda se mu podařilo přežít masové vymírání způsobené dopadem asteroidu Chicxulub.

Největší ledovec světa A23a.

Z největšího ledovce světa upadl kus obří jako Třinec. Může to být začátek konce

Ledový kus o velikosti Třince v nedávné době upadl z největšího ledovce A23a, který už několik let pomalu putuje oceánem. Událost je prvním příznakem, že by se dosud neporušený antarktický gigant mohl zcela rozpadnout. Vědci se také snaží zjistit, jaké další následky může odpadnutá část způsobit. Na událost upozornila agentura AFP.

Baletka Victoria Daubervilleová.

Baletka tančila mezi krami v Antarktidě. Je z toho senzace na sociálních sítích

Francouzská baletka a choreografka Victoria Daubervilleová se stala senzací na sociálních sítích poté, co předvedla jedinečný tanec na přídi výletní lodi Ponant v Antarktidě. Krátké, ale dechberoucí video, které na první pohled vypadá jako dílo umělé inteligence , posbíralo na Instagramu už 432 tisíc lajků. Záběry pořídil její manžel, umělec Mathieu Forget, známý jako Létající muž. Výkon ztěžovalo nepříznivé počasí a neustálý pohyb lodi, výsledkem však byla surrealistická podívaná, která diváky uchvátila. Záběry sdílel portál Sky News.

Snímky pořízené výzkumníky Českého antarktického výzkumného programu.

Kosatky jsou v Antarktidě rizikem, větší nebezpečí je ale v kuchyni, říká Nývlt

Pozorují odledňování Antarktidy i rostoucí sucho, občas spatří tučňáky a někdy slyší i velryby. Vědci z Českého antarktického výzkumného programu v Antarktidě každoročně provádějí expedice zaměřující se na různé studie. Jak vypadá jejich běžný den, co konkrétně zjišťují a jaké jim na mrazivém kontinentu hrozí nebezpečí, vysvětlil v rozhovoru Deníku geofyzik a šéf projektu Daniel Nývlt z Masarykovy univerzity v Brně.

Antarktida

Výročí objevení Antarktidy: Zájem států o zakázané nerostné bohatství stoupá

Ropa, uhlí, diamanty, zlato i uran jsou zlomkem z mnoha surovin, které lze najít na Antarktidě a v okolním Jižním oceánu. Státy však po více než dvě století od objevení mrazivého kontinentu nechávají ložiska nerostného bohatství ležet pod ledem. Oblast zejména v posledních desítkách let slouží pouze vědeckým účelům, na kterých se podílí i Česká republika. Nemusí však tomu tak být vždy.

V Antarktidě působí i Český antarktický výzkumný program, který zkoumá klima, geologii, mikrobiologii i biologii rostlin, či občas dokonce živočichů.

Češi v Antarktidě zkoumají dopady oteplování. Pozorují umírající krajinu

Několik českých výzkumníků zapojených do Českého antarktického výzkumného programu aktuálně pobývá na Antarktidě, kde se věnují několika vědeckým disciplínám. Jednou z nich je i studium dopadů klimatického oteplování na tamní prostředí. Díky tomu zjistili, že výrazně narostla rychlost odtávání ledovců. Geograf a vedoucí programu Daniel Nývlt z Masarykovy univerzity pro Deník přiblížil, v čem výzkum na jižním kontinentu spočívá a proč je důležitý pro Českou republiku.

Grónsko je největším ostrovem planety. Kvůli nehostinným podmínkám je však poměrně řídce obydleno.

V Grónsku objevili tajnou jadernou základnu. Byla ukrytá hluboko pod ledem

Opuštěná jaderná základna ze studené války překvapila vědce z Laboratoře tryskového pohonu Národního úřadu pro letectví a vesmír (JPL NASA). Areál byl dlouhé roky skrytý v Grónsku pod několikametrovou vrstvou ledu a sněhu. Nachází se tam i množství nebezpečného odpadu, které kvůli tání může v budoucnu kontaminovat prostředí.

Turisté na hoře Fudži. Ilustrační foto

Češi jako první otužilci vystoupali na Fudži, horu zdolali za 3,5 hodiny

Češi jako první otužilci na světě zdolali horu Fudži v Japonsku. V mrazivém a větrném počasí vystoupali na vrchol v pátek 8. listopadu jen s minimem oblečení za tři hodiny a 36 minut. ČTK o tom v pondělí informoval mentální kouč a člen expedice Ondřej Petr. Šestičlenná skupina už loni překonala světový rekord výstupem na Kilimandžáro v Africe za 23 hodin a 12 minut, příští rok se chystá na Antarktidu.

Oslo.

Norské královské Oslo: jízda na kole, plachetnice, lyžování a velký lední medvěd

Končíme jeden z okruhů nádherným Norskem. Míříme do Osla. Už jsem se sem moc těšil. Třeba na polostrov Bygdoy s mnoha muzei, např. Kon-tiki s balzovým vorem mořeplavce Thora Heyerdahla, s nímž přeplul Tichý oceán z Peru do Polynésie, i na loď Fram, s níž Roald Amundsen v letech 1911-12 podnikl plavbu do Antarktidy a dobyl jako první jižní točnu, ale taky na středisko lyžařských disciplín Holmenkollen, se svými skokanskými můstky.

Falklandy jsou porostlé pouze nízkou vegetací. Stromy zmizely před desítkami tisíc let. Ilustrační foto

Vědci našli na Falklandách dávný prales. Šok u nich vyvolalo jeho stáří

Na Falklandách kdysi rostl ohromný prales bohatý na život. Ostrov nacházející se v drsnějším pásmu mezi Jižní Amerikou a Antarktidou v současnosti nemá žádné lesy. Vědce proto překvapil nejen samotný objev, ale také zjištění, že dávné vysoké porosty se zde mohly vyskytovat před desítkami milionů let.

Thwaitesův ledovec

Ledovec soudného dne děsí lidstvo. Vědci teď přišli s povzbudivou zprávou

Antarktický Thwaitesův ledovec, kterému se kvůli vysokému riziku zhroucení a následnému zvýšení hladiny světových moří přezdívá Ledovec soudného dne, má podle nejnovější studie zůstat součástí Jižního pólu o století déle, než předpovídaly dosavadní výpočty. Paradoxem nejnovější studie však je, že vědci odhalili stále se zrychlující tání.

Reinhold Messner v roce 1985 v Pamíru.

Slavný horolezec Messner: Hora mu vzala bratra, sám smrti unikl hned několikrát

Jeho jméno se stalo synonymem pro dosahování hranic lidských možností. Jako první zdolal nejvyšší horu světa bez kyslíku, jako první ji tak zdolal i sólovýstupem, jako první slezl bez kyslíku všechny osmitisícovky na světě (byť mu moderní přeměřování vrcholů dosažení některých z nich upírá). Pěšky přešel Antarktidu, Grónsko, Tibet i poušť Gobi. Za úspěch ale Reinhold Messner také celý život platil. A to i životem svého bratra.

Suzuki Swift je auto určené hlavně do měst.

Test Suzuki Swift: Nádherně hbité auto ze staré dobré řidičské školy

Japonský výrobce Suzuki vyvíjí hlavně menší typy aut. Pozoruhodná je jeho nabídka modelů s pohonem všech kol. Tentokrát jsem ale otestoval malý model Swift, v němž motor roztáčel pouze kola na přední nápravě. Auto i v právě přicházející malé generaci zůstalo velmi kompaktní, což se samozřejmě hodí třeba při parkování v městských ulicích. V recenzi popisuji zkušenosti se zbrusu novým tříválcem a také jsem se zajímal o to, zda jízdní vlastnosti stále zůstaly na špičce tohoto segmentu vozů.

Vosy jsou letos velkým problémem.

Přemnožené vosy v Česku? Odborníci nesouhlasí, hasičům ale dochází trpělivost

Z mnoha regionů Česka hlásí hasiči výrazný nárůst výjezdů k likvidaci obtížného hmyzu – zejména vos. Na sociálních sítích se také objevují příspěvky včelařů, ale také alergiků, kteří sdílejí obavy, že se letos vosy přemnožily. Podle entomologů na to ukazují zatím spíše statistiky hasičů než enormní počty vos ve vzduchu. Hasiči pak upozorňují, že lidé by k likvidaci hnízd měli primárně volat odborné firmy a někde začnou redukovat výjezdy. Na pozoru by se měli mít hlavně alergici, ze zástupců obtížného hmyzu představuje vosa ale to menší nebezpečí.

Geneticky upravené mouchy budou brzy skutečností. Budou mnohem více likvidovat organické zbytky. Ilustrační snímek

Do světa vypustí geneticky upravené mouchy. Mají pomoci s likvidací odpadu

Vědci vytvářejí mouchy, které mají být jedním z řešení likvidace ohromného množství lidského odpadu. Larvy i dospělí jedinci mají konzumací organických zbytků pomoci zabránit ohřívání planety a zároveň budou sloužit jako zdroj pro výrobu látek užitečných v průmyslu. První exempláře by měly být hotové už letos.

Lucie Ráčková

Češka ve 27 letech překvapuje. Trénuje cvičné astronauty a spolupracuje s NASA

Ještě jí nebylo třicet let a už se pravidelně podílí na trénování cvičných astronautů a přednáší o výzkumu člověka ve vesmíru. Sedmadvacetiletá Lucie Ráčková se v roce 2022 vydala kvůli výzkumu na čtyři měsíce na Antarktidu a dnes je pravděpodobně jedinou Češkou, která absolvovala prestižní Space Studies Program na International Space University. A plní si i další sny… Na ten největší ale zatím čeká.

Eva Perglerová při výstupu na Elbrus, kde skončila její cesta za Korunou planety

Zubařka z Plzeňska pokořila Korunu planety. Jako druhá Češka v historii

Jako horolezkyně slaví jeden úspěch za druhým. Nyní se zubařka Eva Perglerová z Přestic na Plzeňsku může pochlubit i prestižní Korunou planety. Jako druhá Češka v historii totiž dokázala vystoupat na všech sedm nejvyšších vrcholů jednotlivých kontinentů. A na závěr své „tour“ přidala i kavkazský Elbrus. 

Pohoří Cordillera Blanca, kde peruánští vyšetřovatelé našli tělo horolezce.

Před 22 lety horolezec zmizel v Andách. Tělo teď našli zachovalé a s oblečením

/VIDEO/ Policejní vyšetřovatelé našli tělo horolezce, jenž se na pohoří Cordillera Blanca v peruánských Andách ztratil před 22 lety. Díky tomu, že celou dobu bylo uložené v chladném prostředí, se skvěle zachovalo. Dokonce na něm šlo rozeznat oblečení a přečíst cestovní pas. Mumifikované ostatky se ukázaly díky změně klimatu, která zapříčinila, že roztála povrchová vrstva ledu, pod níž bylo tělo roky skryto.

Na Marsu panují nehostinné podmínky. Mech Syntrichia caninervis ovšem v takovém prostředí přežít dokáže. Ilustrační foto

Průlom v kolonizování Marsu: Mech ze Země dokáže přežít tamní radiaci i chlad

Vědci zjistili, že na Marsu dokáže přežít druh mechu Syntrichia caninervis, který se přizpůsobí extrémnímu suchu, snáší teploty blížící se ke dvěma stům stupňů pod bodem mrazu a navíc vydrží podobné množství gama záření, jaké tam dopadá. Může tak v budoucnu být nápomocný astronautům při osídlování rudé planety.

Hrabák v Mostě, označovaný za park i lesopark, je na okraji města, mezi areálem dopravního podniku a městskou částí Čepirohy.

Mostecké parky Střed a Šibeník vyšperkovaly miliony. Hrabák nemá vůbec nic

Kdysi tam práskali bičem krotitelé šelem a rodiny s dětmi utrácely pod veřejným osvětlením za cukrovou vatu. Křik a smích je dávno pryč. Ani pochody v plynových maskách během cvičení civilní obrany se mezi stromy už nepořádají. Hrabák je desítky let na okraji zájmu jako mostecká popelka. Teď se ale nazírání na tento neobvyklý park nepark začíná měnit.

Fotografie Petra Horkého z Antarktidy.

Nemám nesplněné sny. To zavání bezbranností až leností, říká Petr Horký

Petr Horký je režisér, youtuber a spisovatel. A ačkoli se o něm často píše jako cestovateli, on takové zaměstnání nezná. „Zní mi to až komicky, je to podle mne něco podobného jako party girl,“ říká muž, k jehož práci ale cestování neodmyslitelně patří. Nedávno se třeba vrátil z Antarktidy, kde prováděl sociologický výzkum. Nedávno také vydal knihu rozhovorů o životě a spokojenosti. Co v zemi věčného ledu zjistil? A je v životě spokojený?  

Nachází se pod povrchem Česka a Německa magma? Podle expertů zřejmě ano. Ilustrační snímek

Pod povrchem ČR panuje skrytá síla. Z hromaděného magmatu může vzniknout sopka

Vědce překvapil neobvyklý zemětřesný roj na hranicích České republiky a Německa. Podle výzkumů se jeho ohnisko přesunulo o několik kilometrů dál, než bylo dřív. Experti předpokládají, že důvodem může být pohyb magmatu pod povrchem, které se v oblasti může i hromadit, což v daleké budoucnosti může způsobit vznik sopky. Odborníci ale nemají jasno, odkud se roztavená hornina vzala. Pomoci jim mají další analýzy.

Velká modrá díra je turisticky velmi atraktivním místem

U Mexika je nejhlubší podmořská jáma. V temných vodách jsou skryté tunely

Nejhlubším mořským závrtem na světě je Taam Ja' u pobřeží Mexika. Nová měření odhalila, že hloubka jámy dosahuje více než čtyř set metrů. Stále to však není dno. Vědci také zjistili, že v hlubinách mohou být tunely vedoucí do oceánu i jedinečný rozmanitý mořský život. Proto plánují další výzkum pomocí robotů.

Satelitní snímek Weddellovy polynie z roku 2017.

Obří díra velikosti Rakouska byla na Antarktidě 50 let záhadou. Teď nastal zlom

Ohromná díra nad zamrzlým mořem v Antarktidě byla padesát let záhadou. Vědci totiž netušili, jak Weddellova polynie vzniká. V letošní studii ale přišli s tím, že příčinou jsou teplé mořské proudy v kombinaci se solí a tropickým vzduchem nad hladinou, díky kterým vzniká jedinečný úkaz zabraňující dalšímu zamrzání. Podle vědců je zjištění důležité pro odhadnutí změn na jižním kontinentu i globálních dopadů.