Vědecká výprava z brněnské Masarykovy univerzity se o víkendu vrátila z Antarktidy zpátky do České republiky. Biolog Miloš Barták na místě našel několik mrtvých ptáků nakažených ptačí chřipkou. Tím vědecký tým potvrdil výskyt tohoto vysoce nakažlivého viru v oblasti. Ptačí chřipka by mohla významně ohrozit antarktické kolonie tučňáků.
Vědecká výprava z brněnské Masarykovy univerzity se o víkendu vrátila z Antarktidy zpátky do České republiky. Biolog Miloš Barták na místě našel několik mrtvých ptáků nakažených ptačí chřipkou. Tím vědecký tým potvrdil výskyt tohoto vysoce nakažlivého viru v oblasti. Ptačí chřipka by mohla významně ohrozit antarktické kolonie tučňáků.
Vědci přišli s nápadem, jak zabránit tání ledovců, a tak se v budoucnosti vyhnout katastrofickým záplavám. Pomoci mají podmořské opony. Projekt však vyžaduje obrovské investice, a někteří odborníci jsou skeptičtí k jejich funkčnosti.
Při výpravě na jižní pól musela jíst každou hodinu, stavěla vánoční stromeček z lyží a holí, odskočit si směla jen do lahví, na nejvyšší hoře Antarktidy zažila neuvěřitelnou zimu. To jsou některé ze zážitků zubní lékařky Evy Perglerové, která patří aktuálně mezi nejznámější české horolezkyně. Žena z Přeštic na jihu Plzeňska v rozhovoru pro Deník poodhalila zákulisí výprav na pól či nejvyšší hory světa.
Můžete si při horolezecké výpravě odskočit za skalku? A kolikery ponožky potřebujete? Co jíte? Odpovídá Eva Perglerová, která nechala Deník nahlédnout do jejího zákulisí.
Vědci zaznamenali bílého trpaslíka s tmavou kovovou skvrnou, informoval server The Guardian s odkazem na studii zveřejněnou v odborném časopise Astrophysical Journal Letters. Skvrna má být otiskem úlomku planety, která se k tělesu příliš přiblížila.
Vědci z nizozemské Utrechtské univerzity se obávají, že se v následujících letech zvýší hladiny moří a změní globální počasí. V Evropě hrozí postupné snižování teplot, na jižní polokouli se zase budou zvyšovat. Může za to systém oceánských proudů, jenž se podle odborníků blíží ke kolapsu. Bod zlomu, po kterém změny nastanou v rámci desetiletí, může přijít už příští rok.
V Grónsku se objevuje nová vegetace na značně velkých plochách, na kterých předtím roztála ledová pokrývka. Tyto proměny představují riziko v podobě zvýšených emisí skleníkových plynů a stoupání mořské hladiny, uvedl server The Guardian s odkazem na studii publikovanou v časopise Scientific Reports.
Britští výzkumníci rozborem ledovcových jader upřesnili, kdy Západoantarktický ledovcový příkrov na konci poslední doby ledové roztál do současné rozlohy. Prudkost tehdejšího úbytku ledu podle vědců varuje před možnými důsledky současné změny klimatu.
Čajovna Na Stezce v bývalém kině v Nadějkově srdečně zve na únorovou besedu. Co bude jejím tématem, přibližuje Olga Černá.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Organizované horolezectví se zrodilo Ve Vrbně pod Pradědem před půl stoletím a funguje dodnes. Výstavu „50 let horolezců“ ve vrbenském středisku Střecha doplnili svými vzpomínkami zakladatel oddílu Emil Kothánek a stávající předseda oddílu Dimitris Georgiadis.
Celý svět sledoval na přelomu 19. a 20. století vzrušující závod o to, kdo první pokoří jižní pól. Čtrnáctého prosince 1911 to dokázal Nor Roald Amundsen. V jeho stínu však zůstala jiná výprava, kterou o dva roky dříve podnikl Ir Ernest Henry Shackleton. Při této historicky první cestě k jižnímu pólu se 9. ledna roku 1909 dostali čtyři muži až na vzdálenost 180 kilometrů od pólu.
Když se řekne český polárník, spoustě lidí se vybaví fiktivní Karel Němec ze hry Divadla Járy Cimrmana Dobytí severního pólu. Popřípadě František Běhounek a jeho výprava ve vzducholodi Italia, která v roce 1928 skončila katastrofou, když stroj vedený italským dobrodruhem Umbertem Nobilem při pokusu pokořit severní pól ztroskotal. Příběh rodáka z východočeských Skřivan u Nového Bydžova Václava Vojtěcha je však neprávem opomíjen. A přitom to byl právě on, kdo jako první Čechoslovák vkročil na povrch Antarktidy. Stalo se tak 27. ledna 1929.
Na ledovém kontinentu zanechali lidé z Bruntálska nesmazatelné stopy. Pokrývač Dimitris Georgiadis z Vrbna pod Pradědem opravil střechu výzkumné stanice. Pavel Kapler z Bruntálu žertuje, že si našel práci domovníka, akorát to má "daleko do práce". Teď budou v Antarktidě testovat i ponožky z Bruntálu.
Rozhovor s malířem jižní Moravy Antonínem Vojtkem na mě působil jako pohlazení. Zazněly v něm třeba tyto věty: „Prosazuji krásu, laskavost a něhu. Nikoho nehanit, nebýt zapšklý, nevraživý a nezávidět. Získal jsem od maminky pokoru a s věkem životní nadhled. To je podstatné. Ať mě potkaly jakékoli trable, vždy jsem je přijal. Přát, dávat a rozdávat radost. To je přece smysl života.“ Malíř to jen neříká, ale skutečně žije, možná proto působí ve svých devadesáti letech neuvěřitelně vitálně, mladistvě a opravdu šťastně. Krásné jsou i jeho obrazy, takže je skvělé, že s prací rozhodně nekončí a letos chystá nejméně pět výstav.
Zubařka z Přeštic na Plzeňsku Eva Perglerová si poté, co loni jako třetí Češka vystoupala na nejvyšší horu světa, Mt. Everest, připsala na své konto další úspěch. Nejprve před silvestrem dobyla jižní pól a tento týden s další expedicí vystoupala na nejvyšší horu Antarktidy Vinson Massif.
Zřejmě vzdušná proudění zanáší na ledovce u severního pólu chemikálie, která se starají o ochranu před UV zářením v oblíbených kosmetických přípravcích. Jejich přítomnost poprvé potvrdil výzkum italských badatelů na norském souostroví daleko za polárním kruhem.
/ROZHOVOR/ Zakázku na největší úložiště kapalného vodíku v Evropě, která vyroste v Beneluxu nebo palivové systémy a nádrže létající do vesmíru. To jsou zajímavé projekty děčínské firmy Chart Ferox. „Je možné říct, že když budete sledovat start jakéhokoliv dominantního hráče, který dnes létá do kosmu, tak se tam potkáte s palivovým systémem Chartu,“ chlubí se v rozhovoru pro Děčínský deník ředitel společnosti Bronislav Převrátil.
/FOTOGALERIE, ANKETA/ Dvanáct měsíců, dvanáct sportovců ze Zlínského kraje a dvanáct fotografií. Prohlédněte si unikátní kalendář Deníku pro rok 2024. Chybět nemůže ani přehled nejdůležitějších událostí: olympiáda, Euro nebo rallye. Fanoušci, těšte se!
/47. OTÁZKA/ Jelikož se živí mršinami, nepatří supi zrovna mezi zvířata, o kterých by se mluvilo jako o roztomilých. Naopak. Jejich trochu strašidelné pověsti ještě dodává nepříliš hezký vzhled - místo barevného peří mají totiž hlavu holou. Proč? Na to už odpovídá další díl seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí.
Poprvé od roku 1986 se dal do pohybu největší ledovec odtržený od pobřeží Antarktidy s vědeckým označením A23a. Oceánské proudy ho ponesou do jižního Atlantiku cestou, po níž unikl záhubě slavný polárník Ernest Henry Shackleton. Tající ledovec může ohrozit kolonie tučňáků a tuleňů, životu v oceánech ale podle vědců spíše prospívá.
Ptáčka buřníčka žlutonohého, který jinak hnízdí v daleké Antarktidě a žije výhradně nad oceány, našli v Hanušovicích na Šumpersku. Zanesla ho sem zřejmě nedávná bouře nad Atlantikem.
Britští vědci objevili virus ptačí chřipky u ptáků u pobřeží Antarktidy, kde se dosud nevyskytovala. Nález už potvrdily i laboratoře a ve vědecké komunitě panují obavy, že by ptačí chřipka mohla představovat zásadní hrozbu pro tučňáky, kteří žijí jen na Antarktidě, a nemají proto protilátky proti nemocem z jiných částí světa, napsal dnes The Guardian.
Satelitní snímky odhalily nečekanou tragédii. Ukázaly světu, jak krutá může být klimatická krize. Kvůli tání ledů na Antarktidě se utopily nebo umrzly tisíce mláďat tučňáků císařských. Led se pod jejich hnízdy rozpadl dříve, než jim stihlo narůst voděodolné peří.
Festival jazzu, elektronické hudby a performance přistane již po desáté na Moravě. Letiště Karneval se koná od čtvrtku 13. do soboty 15. července v kulturním a komunitním prostoru Karnola v Hranicích.
Pro příznivce slavného rakouského kulturisty, herce i politika je určen nový dokument Netflixu nazvaný jednoduše Arnold. Další dokumentární seriál První pětka, který nabízí platforma HBO Max, diváky zavede do období, kdy měly ve finské vládě rozhodující slovo ženy. Na streamy míří i seriálové pokračování filmového hitu Do naha! nebo rodinná podívaná Kvík.
Na konci příštího týdne se v Teplicích rozehraje 16. ročník mezinárodního šachového turnaje Teplice Open. Startovat na něm má až 250 šachistů z 38 zemí, díky čemuž se řadí k nejlepším tuzemským podnikům. Pořadatelský Šachový klub Teplice ale zamítl žádosti ukrajinských šachistů. „Ukrajinský prezident Zelenskyj vydal nařízení, podle kterého muži v branném věku nemohou vycestovat ze země. Souhlasím s ním,“ vysvětlil hlavní organizátor a zakladatel turnaje Pavel Kirs. Ruské sportovce ale na startovní listině najdete.
Na konci příštího týdne se v Teplicích rozehraje 16. ročník mezinárodního šachového turnaje Teplice Open. Startovat na něm má až 250 šachistů z 38 zemí, díky čemuž se řadí k nejlepším tuzemským podnikům. Pořadatelský Šachový klub Teplice ale zamítl žádosti ukrajinských šachistů. „Ukrajinský prezident Zelenskyj vydal nařízení, podle kterého muži v branném věku nemohou vycestovat ze země. Souhlasím s ním," vysvětlil hlavní organizátor a zakladatel turnaje Pavel Kirs. Ruské sportovce ale na startovní listině najdete.
Člověk usíná a najednou má pocit, že u něj někdo stojí, jakmile se ale probudí, zjistí, že tam ve skutečnosti nikdo není. Lidé v nouzi naopak vidí fiktivní osobu, která jim pomáhá přežít. Tento děsivý jev fascinuje psychology, kteří se dosud snaží zjistit jeho podstatu. Zatím ale existují jen teorie.
Základní škola Sira Nicholase Wintona v Kunžaku se 24. května otevřela všem rodičům a občanům. O zajímavé akci nás informovala ředitelka školy Eva Krafková a připojila i hezké fotky.
Kousek od Opavy mohou milovníci přírody a dendrologie navštívit jednu ze 39 našich botanických zahrad přístupných veřejnosti. Arboretum Nový Dvůr patří Slezskému zemskému muzeu v Opavě. Za aktuální fotografie děkujeme Evě Raidové.
Záhadné dunění a podivné zvuky, které vědci nedokážou přiřadit k žádnému zdroji, zachytily nedávno v zemské atmosféře obří solární balony. Mohlo by se jednat o silnou bouři, či turbulenci, jistě to však odborníci neví.
Kousek od Opavy mohou milovníci přírody a dendrologie navštívit jednu ze 39 našich botanických zahrad přístupných veřejnosti. Arboretum Nový Dvůr patří Slezskému zemskému muzeu v Opavě. Za aktuální fotografie děkujeme Evě Raidové.
Česká republika nepatří, na rozdíl třeba od Antarktidy nebo Spojených států amerických, k území, kde by si tělesa z vesmíru takzvaně podávala dveře. Přesto se u nás najde celkem slušné množství zajímavých věcí, které mají právě s vesmírem nebo kosmonautikou hodně společného. Nachází se v muzejních sbírkách.
Pláž nacházející se na Aljašsce oplývá dlouhé roky tajemstvím. Skalní rytiny pokrývají desítky zvláštních obrazců, takzvaných petroglyfů, které jsou staré osm tisíc let. Jejich autorem je pravděpodobně skupina původních obyvatel Aljašky, Tlingitové, nikdo však neví, co je k vyrytí obrazců do skal vedlo.
Brněnští vědci strávili dva měsíce na Antarktidě. Sledovali klima, ledovce, ale i třeba vliv stresu na lidské zdraví. Opravovali také střechu ubytovací stanice.
Krvavé vodopády na Antarktidě byly pro vědce dlouhou dobu záhadou. Všichni se podivovali nad tím, jak je možné, že pod ledovcem proudí voda, která má temně rudou až nahnědlou barvu. Tajemstvím bylo také to, jak je možné, že při její teplotě minus 17 stupňů Celsia nezamrzne. Tajemství nedávno vědci rozluštili, vše má na svědomí kov ve vodě.
Od začátku roku stojí na dřevěné informační tabulce blízko jižního pólu také údaj, jak daleko je odtud do dolnobavorského Tittmoningu. Vyrobil ji umělecký truhlář Hermann Platschka z Törringu, specializovaný na vypalování písma, píše DK.
Na jaký život může člověk pobývající na Antarktidě vlastně narazit? Existují tu vůbec nějaká nebezpečná zvířata? Odpověď bude asi poněkud jiná, než očekáváte. Antarktida je hodně živá, ale lední medvědy zde nenajdete.
Jaro je za dveřmi. Jeho příchod se v mnohých domácnostech nese ve znamení generálního úklidu od sklepa až po půdu. Touha mít vyleštěná okna, čistá umyvadla nebo vydrhnutý sporák ale něco stojí. Magazín Víkend poradí, jak dosáhnout dokonalého výsledku bez větších výdajů. S jarem souvisí i další téma - konec lyžování na tuzemských horách. Dozvíte se, kam za hranice ČR se vyplatí vyjet. Čtenáři také nahlédnou do Valdštejnské jízdárny na Malé Straně v Praze a hlavně do života malíře Josefa Mánesa.
Koncertní turné ke svým sedmdesátinám připravil český kytarista světového věhlasu Lubomír Brabec. V pátek 10. března uvede narozeninový kytarový recitál i na Domažlicku – od 19 hodin v Poběžovicích.
Kladno, Omán, Antarktida. Čtenáři nového magazínu Víkend v sobotu procestují celý svět, a to klidně z pohodlí domova. Při svých toulkách se dozví novinky o hudební skupině Zrní, která nedávno vydala album Široko daleko, ochutnají to nejlepší z turisticky atraktivní země a také exkluzivně nahlédnou do života členů expedice za polárním kruhem. Tradiční jazykové okénko se tentokrát zaměří na slova, která vnímáme jako nadávky, ale jejich původní význam nás může překvapit.
Čím se vlastně liší život na Antarktidě od běžného života v Česku? Zvu vás na malou návštěvu naší základny, která je momentálně naším domovem. Český ostrůvek uprostřed drsného a jen málo přívětivého kontinentu na opačném konci světa.
Úžasný nebeský úkaz, nazývaný polární záře, je na severu Čech k vidění vzácně. Jednu takovou příležitost poskytla noc na pondělí 27. února, jak informovali pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Našel vnitřní klid. Michal Kern paradoxně dostal životní šanci až ve chvíli, kdy uvažoval o konci herecké kariéry. Titulní role v oceněněném snímku Arvéd jej takzvaně vrátila do hry. Rozhovor s tímto třiačtyřicetiletým hercem je tahákem nového vydání magazínu Víkend, který vychází v sobotu 25. února. V něm čtenáři dostanou šanci také nahlédnout na Antarktidu prostřednictvím exkluzivní reportáže polárníka Hynka Adámka. Ani tentokrát nebude chybět seriál s tipy pro domácnosti, jak šetřit.
Tak už jsme se konečně na Antarktidě zabydleli. Ovšem další problémy vyvstávají za chodu. Začínáme je proto řešit nikoli od podlahy, ale doslova od střechy. Střecha hlavní budovy české vědecké stanice Johanna Gregora Mendela totiž k dnešku už skoro dosáhla „plnoletosti“ – náročné klimatické podmínky tu na ni působí téměř 18 let.
Mezinárodní skupina vědců objevila zkamenělinu dosud největšího tučňáka všech dob. Měl vážit neuvěřitelných 158 kilo, což je váha dnešní dospělé gorily nebo středně velkého černého medvěda. Několikanásobně tak překonal současně největšího tučňáka císařského.
Představte si, co všechno musíte udělat, když se po zimě vracíte na chalupu. A teď si představte, když takovou „chalupu“ máte na opačném konci světa – a dokonce až na Antarktidě. V tomto případě je ovšem sezónním ubytováním česká vědecká základna.
Reportér Hynek Adámek se už ozval z cesty na Antarktidu, odkud bude čtenáře webu denik.cz informovat o tom, co tam dělá a co všechno se mu podařilo vyzkoušet. Adámek se po dlouhých osmnácti letech vrací na místo, kde kdysi dokumentoval vznik vědecké stanice Johanna Gregora Mendela. „Příjemně bublajícího života v Punta Arenas si užíváme jen omezeně. Teď jde hlavně o finální doladění naší dopravy na stanici,“ píše Adámek.
Od roku 2023/24 má na rakouských školách doběhnout tzv. školní písmo, předepsané v roce 1969. Může se ještě používat, ale už se nebude učit.
