Nové záběry ztroskotané lodě Terra Nova ukazují dosud neznámé detaily polárního plavidla, které je důležitou připomínkou tragického osudu britské výpravy na Antarktidu. Vědci popsali i bohatý mořský život, který se kolem vraku vytvořil.
Podivný disk podobající se ikonickému létajícímu talíři objevili ufologové v Antarktidě. Použili k tomu Mapy Google, odkud také pochází snímek kolující na sociálních sítích a v zahraničních médiích. Vědci však nadšení z objevu údajně mimozemského artefaktu mírní. Mají reálnější vysvětlení.
Vlašimský výrobce balicích strojů Velteko loni zvýšil tržby na 193 milionů korun z předloňských 155 milionů korun. Čistý zisk stoupl na 29 milionů, předloni byl o deset milionů Kč nižší. Provozní výsledek hospodaření firma se 75 zaměstnanci téměř ztrojnásobila na 31 milionů korun, vyplývá z účetní závěrky ve Sbírce listin.
Vědci ukázali vítězný design kosmické lodi v rámci projektu Hyperion. Cílem bylo navrhnout zařízení umožňující lidstvu po téměř tři století žít ve vesmíru, zatímco by se přesouvalo na novou obyvatelnou planetu. Život v kosmu si však vyžádá patřičně odlišné životní podmínky týkající se stravy i vztahů.
Dovolená u moře nejsou jen radovánky ve vodě, relax na pláži a dobroty cizí kuchyně. Na turisty čekají v řadě destinací, zejména mimo Evropu, tradiční rizika, jako jsou střevní obtíže, sňatkoví podvodníci, kousnutí nepříjemným hmyzem. Na seznamu jejich obav je často také žralok. Žraloci žijí v každé dovolenkové destinaci, a možnost je potkat tedy existuje. Podle odborníků je ale velmi vzácná a útok ještě více. Po celém světě se letos do konce července zaznamenalo 38 útoků.
Jiří Spolek a Miroslav Polach jsou kamarádi už od vysoké školy a coby blázni do cestování navštívili dohromady desítky zemí. Pro spolužáky, kteří nevěřili, jak levně se dá cestovat, založili v roce 2011 stránku Zaletsi.cz. Na webu, který pro ně za čtyři piva postavil kamarád, sdíleli tipy na nejlevnější letenky a doporučení pro cesty. Nyní ví jejich web o nejlevnějších letenkách jako první v Česku.
V kostele sv. Jakuba Většího na Starém náměstí v Sokolově se ve středu 23. července rozezní unikátní koncert, který propojí klezmer, romskou hudbu a jazz. Vystoupí zde renomovaný houslista a etnograf Yale Strom se svou kapelou Hot Pstromi. Spolu s nimi se představí i akordeonista Aliaksandr Yasinski. Tato hudební událost slibuje nezapomenutelný zážitek plný improvizace a kulturního bohatství. Začíná se v od 18.00 hodin, vstupné je 150 korun.
Čtyřmetrová díra naplněná světle modrou horkou vodou se během několika měsíců vytvořila v Yellowstonském národním parku ve Spojených státech amerických. Geologové v oblasti pozorují změny po pravidelných kontrolách. Domnívají se, že příčinou vzniku jámy je hydrotermální aktivita.
Neobvyklým úlovkem se může pochlubit rybář z Německa, který z řeky Rýn vylovil mihuli mořskou. Vzácnému tvorovi se kvůli jeho vzhledu přezdívá upíří ryba.
Obojživelné vozidlo určené primárně pro hasiče a záchranáře při živelních pohromách dnes poprvé představila na brněnských veletrzích Idet, Iset a Pyros firma New Space Technologies ze Starého Města.
Havajská sopka Kilauea potvrdila svou půlroční aktivitu ohromným výtryskem lávy, který dosáhl výšky přes tři sta metrů. Jedná se o další důkaz probíhající erupce, která začala koncem loňského roku. Aktivitu je možné pozorovat v živém videopřenosu.
Vědecká odvaha, špičkové technologie a extrémní podmínky – to vše spojil výzkum Marka Sokola, doktoranda Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT se sídlem v Kladně. Jako člen české expedice se vydal až na nejchladnější kontinent světa – Antarktidu, kde sbíral cenná data a testoval nositelná zařízení vyvinutých právě na Kladně. Výsledky jeho výzkumu mohou v budoucnu pomoci nejen vědcům a lékařům, ale i astronautům na Mezinárodní vesmírné stanici.
/FOTO/ Vědecká odvaha, špičkové technologie a extrémní podmínky – to vše spojil výzkum Marka Sokola, doktoranda Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT se sídlem v Kladně. Jako člen české expedice se vydal až na nejchladnější kontinent světa – Antarktidu, kde sbíral cenná data a testoval nositelná zařízení vyvinutých právě na Kladně. Výsledky jeho výzkumu mohou v budoucnu pomoci nejen vědcům a lékařům, ale i astronautům na Mezinárodní vesmírné stanici.
Svět má za sebou druhý nejteplejší duben v historii měření. Oznámila to dnes ve své pravidelné měsíční zprávě unijní meteorologická služba Copernicus. Průměrná teplota v Evropě se letos v dubnu pohybovala kolem devíti stupňů Celsia, což je o jeden stupeň více než mezi lety 1991 a 2020. Podle meteorologů tak jde už o několikátý měsíc v řadě, kdy byla globální průměrná teplota o více než 1,5 stupně nad průměrem z předindustriálního období.
Kalmara Hamiltonova žijícího v hlubinách oceánu u Antarktidy vědci letos v březnu poprvé za sto let od jeho objevení natočili na video. Mládě pětimetrového hlavonožce, který údajně dokáže zápasit i s vorvaněm, spatřili mořští biologové ze Schmidtova oceánského institutu prostřednictvím dálkově ovládané ponorky. Jinému týmu expertů se na mořském dně u zamrzlého kontinentu podařilo najít další pozoruhodné živočichy. Třeba mořská prasátka.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Oblíbený zpěvák Kamil Střihavka potěšil své fanoušky z Kladna. V pátek 11. dubna zahrál v kladenském Kině Sokol své známé hity v jedinečném akustickém provedení. Doprovodila ho kapela The Leaders Acoustic Band.
Expediční fotograf, dobrodruh, musher a profesionální průvodce arktickým souostrovím Špicberky Jan Hvízdal před osmi lety opustil kancelářský život a odjel na Nový Zéland. O tom, co ho k tomu vedlo a jak se žije v srdci Antarktidy, bude plzeňský rodák vyprávět v pátek 11. dubna v Rokycanech.
Poslední březnové pondělí patří již třetím rokem zakončení bruslařské sezony dětí z mateřských škol Chomutova a Jirkova.
Dobrodružné zážitky mořeplavce Jiřího Denka, který obeplul se svou plachetnici celý svět, si přišli v pátek 28. února užít posluchači do nového spolkového domku ve Zlechově.
Geolog z jihoafrické vědecké základny Sanae IV v Zemi královny Maud v Antarktidě, kde v březnu došlo k útoku jednoho z členů týmu vůči jinému, popsal pro britský deník The Telegraph složité podmínky, ve kterých odborníci žijí. Extrémní situace v izolaci podle něj ukážou, jaký je člověk doopravdy. Podle dalších expertů se však jednalo o výjimečnou situaci.
Záběry podmořského členovce nohatky zaujaly v posledních dnech uživatele sociálních sítí. Dravý živočich žijící hluboko v Jižním oceánu poblíž Antarktidy fascinuje lidi zejména ohromnou velikostí, ale i vzhledem, jelikož se podobá pavoukům či dokonce smyšlené filmové nestvůře známé ze snímků série Vetřelec.
Největší plující ledovec na světě se vyplavil v mělkých vodách u ostrova Jižní Georgie v Jižním Atlantském oceánu, informovala v úterý stanice BBC. Plující ledovec s názvem A23a u ostrova uvízl a nejspíš se rozbije o jeho pobřeží. Mohl by podle ekologů ohrozit krmení milionů tučňáků a ploutvonožců, zpomalit lodní dopravu a zkomplikovat práci rybářům.
V uplynulých dnech oslavil čtvrtstoletí nejoblíbenější chleba Německa jménem Bernd, postava dětského televizního kanálu KiKA.
S objevem pravděpodobně nejstaršího moderního ptáka pomohl nález lebky v Antarktidě. Američtí paleontologové tímto klíčovým objevem doplnili své znalosti o možném předkovi dnešních kachen a hus, který žil spolu s dinosaury před více než 66 miliony let. Dosud měli pouze dílčí znalosti na základě dříve objevených kostí těla. Také zjišťují, zda se mu podařilo přežít masové vymírání způsobené dopadem asteroidu Chicxulub.
Jen pouhý rok od objevení Antarktidy zřejmě trvalo, než na ni první člověk - muž i vstoupil. Avšak ještě více než století musel světadíl počkat na moment, kdy na něj poprvé vkročila žena. Jmenovala se Caroline Mikkelsenová a titul první žena na Antarktidě si připsala 20. února přesně před 90 lety.
Ledový kus o velikosti Třince v nedávné době upadl z největšího ledovce A23a, který už několik let pomalu putuje oceánem. Událost je prvním příznakem, že by se dosud neporušený antarktický gigant mohl zcela rozpadnout. Vědci se také snaží zjistit, jaké další následky může odpadnutá část způsobit. Na událost upozornila agentura AFP.
Francouzská baletka a choreografka Victoria Daubervilleová se stala senzací na sociálních sítích poté, co předvedla jedinečný tanec na přídi výletní lodi Ponant v Antarktidě. Krátké, ale dechberoucí video, které na první pohled vypadá jako dílo umělé inteligence , posbíralo na Instagramu už 432 tisíc lajků. Záběry pořídil její manžel, umělec Mathieu Forget, známý jako Létající muž. Výkon ztěžovalo nepříznivé počasí a neustálý pohyb lodi, výsledkem však byla surrealistická podívaná, která diváky uchvátila. Záběry sdílel portál Sky News.
V naší mateřské škole jsme pro děti připravili týdenní projekt s názvem Grónsko. Tento projekt umožnil dětem objevit krásy a zvláštnosti této severské země, její obyvatele i zvířata, která zde žijí.
Několik českých výzkumníků zapojených do Českého antarktického výzkumného programu aktuálně pobývá na Antarktidě, kde se věnují několika vědeckým disciplínám. Jednou z nich je i studium dopadů klimatického oteplování na tamní prostředí. Díky tomu zjistili, že výrazně narostla rychlost odtávání ledovců. Geograf a vedoucí programu Daniel Nývlt z Masarykovy univerzity pro Deník přiblížil, v čem výzkum na jižním kontinentu spočívá a proč je důležitý pro Českou republiku.
Ropa, uhlí, diamanty, zlato i uran jsou zlomkem z mnoha surovin, které lze najít na Antarktidě a v okolním Jižním oceánu. Státy však po více než dvě století od objevení mrazivého kontinentu nechávají ložiska nerostného bohatství ležet pod ledem. Oblast zejména v posledních desítkách let slouží pouze vědeckým účelům, na kterých se podílí i Česká republika. Nemusí však tomu tak být vždy.
Pozorují odledňování Antarktidy i rostoucí sucho, občas spatří tučňáky a někdy slyší i velryby. Vědci z Českého antarktického výzkumného programu v Antarktidě každoročně provádějí expedice zaměřující se na různé studie. Jak vypadá jejich běžný den, co konkrétně zjišťují a jaké jim na mrazivém kontinentu hrozí nebezpečí, vysvětlil v rozhovoru Deníku geofyzik a šéf projektu Daniel Nývlt z Masarykovy univerzity v Brně.
V Kulturním prostoru AULA v budově Jiráskova gymnázia v Náchodě se chystá koncert kapely Wonder Brass Company, který se uskuteční v pátek 24. ledna v 19.00 hodin.
Největší ledovec světa A23a se po měsících v mořském víru u Antarktidy začal pohybovat. Obří ledový masiv, rozkládající se na ploše téměř 3700 kilometrů čtverečných, nyní směřuje do otevřeného oceánu. Vědci sledují jeho trajektorii, aby předpověděli další pohyb a potenciální dopady na životní prostředí.
Opuštěná jaderná základna ze studené války překvapila vědce z Laboratoře tryskového pohonu Národního úřadu pro letectví a vesmír (JPL NASA). Areál byl dlouhé roky skrytý v Grónsku pod několikametrovou vrstvou ledu a sněhu. Nachází se tam i množství nebezpečného odpadu, které kvůli tání může v budoucnu kontaminovat prostředí.
Češi jako první otužilci na světě zdolali horu Fudži v Japonsku. V mrazivém a větrném počasí vystoupali na vrchol v pátek 8. listopadu jen s minimem oblečení za tři hodiny a 36 minut. ČTK o tom v pondělí informoval mentální kouč a člen expedice Ondřej Petr. Šestičlenná skupina už loni překonala světový rekord výstupem na Kilimandžáro v Africe za 23 hodin a 12 minut, příští rok se chystá na Antarktidu.
Končíme jeden z okruhů nádherným Norskem. Míříme do Osla. Už jsem se sem moc těšil. Třeba na polostrov Bygdoy s mnoha muzei, např. Kon-tiki s balzovým vorem mořeplavce Thora Heyerdahla, s nímž přeplul Tichý oceán z Peru do Polynésie, i na loď Fram, s níž Roald Amundsen v letech 1911-12 podnikl plavbu do Antarktidy a dobyl jako první jižní točnu, ale taky na středisko lyžařských disciplín Holmenkollen, se svými skokanskými můstky.
/FOTO/ Z učeben až na nejjižnější kontinent planety. Takové jsou plány Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně a Českého antarktického nadačního fondu. Právě tyto dvě instituce pracují na novém modulu, který by mohl sloužit k pobytu vědců v Antarktidě.
Na Falklandách kdysi rostl ohromný prales bohatý na život. Ostrov nacházející se v drsnějším pásmu mezi Jižní Amerikou a Antarktidou v současnosti nemá žádné lesy. Vědce proto překvapil nejen samotný objev, ale také zjištění, že dávné vysoké porosty se zde mohly vyskytovat před desítkami milionů let.
Antarktický Thwaitesův ledovec, kterému se kvůli vysokému riziku zhroucení a následnému zvýšení hladiny světových moří přezdívá Ledovec soudného dne, má podle nejnovější studie zůstat součástí Jižního pólu o století déle, než předpovídaly dosavadní výpočty. Paradoxem nejnovější studie však je, že vědci odhalili stále se zrychlující tání.
Jeho jméno se stalo synonymem pro dosahování hranic lidských možností. Jako první zdolal nejvyšší horu světa bez kyslíku, jako první ji tak zdolal i sólovýstupem, jako první slezl bez kyslíku všechny osmitisícovky na světě (byť mu moderní přeměřování vrcholů dosažení některých z nich upírá). Pěšky přešel Antarktidu, Grónsko, Tibet i poušť Gobi. Za úspěch ale Reinhold Messner také celý život platil. A to i životem svého bratra.
Dva zkušení cestovatelé, Jan Hvízdal a Vladimír Váchal, se podělí o své jedinečné pohledy na Antarktidu během přednášky v Domažlicích. Akce, kterou pořádá spolek Žijeme Domažlice, se uskuteční ve čtvrtek 29. srpna na plácku za Vinotékou Dorka.
Japonský výrobce Suzuki vyvíjí hlavně menší typy aut. Pozoruhodná je jeho nabídka modelů s pohonem všech kol. Tentokrát jsem ale otestoval malý model Swift, v němž motor roztáčel pouze kola na přední nápravě. Auto i v právě přicházející malé generaci zůstalo velmi kompaktní, což se samozřejmě hodí třeba při parkování v městských ulicích. V recenzi popisuji zkušenosti se zbrusu novým tříválcem a také jsem se zajímal o to, zda jízdní vlastnosti stále zůstaly na špičce tohoto segmentu vozů.
Z mnoha regionů Česka hlásí hasiči výrazný nárůst výjezdů k likvidaci obtížného hmyzu – zejména vos. Na sociálních sítích se také objevují příspěvky včelařů, ale také alergiků, kteří sdílejí obavy, že se letos vosy přemnožily. Podle entomologů na to ukazují zatím spíše statistiky hasičů než enormní počty vos ve vzduchu. Hasiči pak upozorňují, že lidé by k likvidaci hnízd měli primárně volat odborné firmy a někde začnou redukovat výjezdy. Na pozoru by se měli mít hlavně alergici, ze zástupců obtížného hmyzu představuje vosa ale to menší nebezpečí.
Vědci vytvářejí mouchy, které mají být jedním z řešení likvidace ohromného množství lidského odpadu. Larvy i dospělí jedinci mají konzumací organických zbytků pomoci zabránit ohřívání planety a zároveň budou sloužit jako zdroj pro výrobu látek užitečných v průmyslu. První exempláře by měly být hotové už letos.
Gondwanské deštné pralesy v Austrálii ohrožují změny klimatu. Stromy pocházející z rozpadlého superkontinentu mizí kvůli vyšším teplotám a suchu. Vědci se je proto snaží zachránit pomocí genetických výzkumů a pěstováním na specializovaných plantážích.
Ještě jí nebylo třicet let a už se pravidelně podílí na trénování cvičných astronautů a přednáší o výzkumu člověka ve vesmíru. Sedmadvacetiletá Lucie Ráčková se v roce 2022 vydala kvůli výzkumu na čtyři měsíce na Antarktidu a dnes je pravděpodobně jedinou Češkou, která absolvovala prestižní Space Studies Program na International Space University. A plní si i další sny… Na ten největší ale zatím čeká.
Jako horolezkyně slaví jeden úspěch za druhým. Nyní se zubařka Eva Perglerová z Přestic na Plzeňsku může pochlubit i prestižní Korunou planety. Jako druhá Češka v historii totiž dokázala vystoupat na všech sedm nejvyšších vrcholů jednotlivých kontinentů. A na závěr své „tour“ přidala i kavkazský Elbrus.
Přeštická zubařka Eva Perglerová slaví jako horolezkyně jeden úspěch za druhým. Teď se dokonce může pyšnit Korunou planety. Jako druhá Češka v historii dokázala vystoupat na všech sedm nejvyšších vrcholů jednotlivých kontinentů.
/VIDEO/ Policejní vyšetřovatelé našli tělo horolezce, jenž se na pohoří Cordillera Blanca v peruánských Andách ztratil před 22 lety. Díky tomu, že celou dobu bylo uložené v chladném prostředí, se skvěle zachovalo. Dokonce na něm šlo rozeznat oblečení a přečíst cestovní pas. Mumifikované ostatky se ukázaly díky změně klimatu, která zapříčinila, že roztála povrchová vrstva ledu, pod níž bylo tělo roky skryto.
Vědci zjistili, že na Marsu dokáže přežít druh mechu Syntrichia caninervis, který se přizpůsobí extrémnímu suchu, snáší teploty blížící se ke dvěma stům stupňů pod bodem mrazu a navíc vydrží podobné množství gama záření, jaké tam dopadá. Může tak v budoucnu být nápomocný astronautům při osídlování rudé planety.
