Jmenuji se Michal Šafránek a jako řidič přívozu jsem celý den u vody. Pokud zrovna nevozím cestující mezi Výtoní a Smíchovem, užívám si ten klid, který řeka přináší. Často přespávám v domku na břehu a hlídám loď. Neexistuje tady ten ruch a shon Prahy. Lodě jezdí pomalu a od toho se odvíjí i pomalý život tady. Řídím loď a pozoruji, co se děje na řece.
Dřív to byl prak, zavírací nůž a míč. Nyní mají devítiletí kluci v rukách většinou mobil. Čtvrťák Matyáš Dyčka ze Sebranic však s sebou nosí nejčastěji dalekohled a notes se zápisky.
To, že jsme o ní dlouho neslyšeli, neznamená, že by přestala existovat, nebo dokonce, že by se začala zmenšovat. Ozónová díra je tady stále s námi a utěšeně roste.
Globální oteplování odhaluje po celé planetě nová a nová tajemství, od podzemních kapes metanu přes zachovalé ostatky pravěkých tvorů obývajících Sibiř v době ledové. Nyní vědci učinili podobný objev i na Antarktidě - ustupující sněhová vrstva odhalila zbytky tučňáků, obývajících ledový kontinent před 800 lety.
Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Mars Express objevila pod vrstvou ledu v jižní polární oblasti rudé planety několik jezer tekuté vody, která je zřejmě slaná. ESA o tom informuje na svých webových stránkách.
Tým vědců z Japonska a Spojených států amerických úspěšně oživil nepatrné mikroby, které strávili více než 100 milionů let ve zdánlivě bezživotné zóně mořského dna. Vědce vedla v jejich úsilí právě snaha ověřit, zda mikroskopický život dokáže přežít ve více než nehostinných podmínkách pod dnem Tichého oceánu.
/ROZHOVOR/ David Vencl, sportovní potápěč z Teplic, který se věnuje disciplíně freediving (potápění na jeden nádech), miluje dobrodružství. Které destinace k potápění by si vybral pro své výpravy? V merku jich má hned několik.
Vědce z americké výzkumné stanice na Antarktidě pronásleduje tajemná mimozemská "věc", která se nečekaně objevila uprostřed ohromné bílé pustiny. Legendární horor z roku 1982 je dnes považován za jeden z nejlepších svého žánru, nikdo by si ho však nespojoval s realitou. V Antarktidě se ale opravdu našla podivná fosilie, o níž nikdo nevěděl, odkud pochází, ani co to je. Teď se vědci přiblížili rozluštění této záhady.
Rusalka v Prachovských skalách v podání Karolíny Cingrošové Žmolíkové za doprovodu kytaristy Lubomíra Brabce odstartují letošní ročník festivalu Hudba z ráje.
Rusalka v Prachovských skalách v podání Karolíny Cingrošové Žmolíkové za doprovodu kytaristy Lubomíra Brabce odstartují letošní ročník festivalu Hudba z ráje.
Rusalka v Prachovských skalách v podání Karolíny Cingrošové Žmolíkové za doprovodu kytaristy Lubomíra Brabce odstartují letošní ročník festivalu Hudba z ráje.
Odborníkem komentovaná videoshow zachycující přírodu a život českých výzkumníků na nejdrsnějších místech na Zemi – v Antarktidě a Arktidě. Česká republika provozuje polární stanici J. G. Mendela, která je jednou z nejvíce ekologicky šetrných stanic v Antarktidě.
Mladého vysokoškolského profesora UJEP dobře znají na ZŠ Pod Vodojemem, kde vypomáhá několik let s tělocvikem. Celý život sportoval, zvládal triatlony, dnes profesionálním způsobem moderuje různé běžecké akce. Když je potřeba přidá sportovní masáž, kterou chválí v Africe, Praze i v Číně.
Ač to může znít poněkud paradoxně, pandemie koronaviru s sebou přinesla i leccos pozitivního. Již březnové satelitní záběry prokázaly úbytek znečištění ovzduší nad Evropou, restriktivní opatření zřejmě radikálně zlepšila i jindy kritickou situaci v Indii. Kde na světě se ale dýchá vůbec nejlépe?
Představujete si Antarktidu jako nekonečné bílé pláně ledu a sněhu? Chyba. I na nejchladnějším kontinentu se totiž nacházejí místa, která se čas od času zazelenají. Za neobvyklou barvu ovšem tyto oblasti poněkud překvapivě nevděčí trávě, nýbrž něčemu jinému.
/FOTOGALERIE/ S více než měsíčním zpožděním se ve čtvrtek z Antarktidy vrátila výzkumná expedice Masarykovy univerzity. Devítičlenná skupina se při návratu potýkala hned se dvěma zásadními komplikacemi, díky kterým se výprava protáhla. Loď chilského námořnictva postihla závada, kvůli které se výzkumníci nalodili na zpáteční cestu výrazně později. Zpět do Evropy se kvůli pandemii koronaviru dostali až díky repatriačnímu letu Francie. Po návratu zamířili všichni členové výpravy do dvoutýdenní karantény.
Nad osudem mnoha sportovních soutěží po celém světě kvůli pandemii koronaviru stále visí otazník. Nejinak tomu je i v případě kanadsko-americké NHL. Jestli se ročník dohraje, se stále neví, někteří by to však chtěli takřka doslova za každou cenu.
Kam lidská paměť sahá, připomínaly oba zemské póly věčně zmrzlou pustinu. Nějaký život tam sice existuje, ale přesto má většina živých tvorů včetně člověka dost dobrých důvodů držet se v oblastech blíže rovníku. Vždycky tomu tak ale nebylo.
Tým vědců z univerzity v San Diegu ohlásil unikátní objev. Vůbec poprvé byly v mimozemských objektech, které dopadly na Zemi, nalezeny supravodivé materiály. Vědci je odhalili v zrnech uvnitř dvou různých meteoritů.
Koronavirový džin vypuštěný z láhve kdesi na východě Číny se jako metastázující přízrak šíří světem a krom Antarktidy už děsí lidi na všech ostatních kontinentech. Mohutné soukolí konspiračních teorií se dalo do pohybu a denně chrlí do éteru čím dál tím démoničtější varianty příčin vzniku této infekce.
Deník přináší přehledný výběr knih pro děti od 6 do 9 let a děti starší deseti let. Základem jsou silné a inspirativní příběhy, krásné ilustrace, ale také poučení.
Expedice Masarykovy univerzity letos zatím v Antarktidě zažila extrémně vysoké teploty až 17 stupňů Celsia, ale také silnou sněhovou vánici. Počasí je proměnlivé. Odklízení sněhu a čištění fotovoltaických panelů tak patřilo mezi každodenní povinnosti členů expedice, napsal z Antarktidy vedoucí výpravy Kamil Láska. Zprávu od něj novinářům předala mluvčí univerzity Tereza Fojtová.
Jižní polokoule se pomalu vzpamatovává z dalšího horkého léta. To kromě zničujících požárů v Austrálii přineslo i historicky nejteplejší den na Antarktidě. Vlna veder, která začátkem února zasáhla nejchladnější kontinent, však nezůstala bez následků. Svědčí o tom nové snímky NASA, které zachycují masivní úbytek ledovců.
Zima a předjaří patří v Botanické zahradě Liberec exotickým orchidejím. Podle ředitele zahrady Miloslava Studničky ty nejvzácnější kvetou právě v tomto období krátkých dnů. Krásou zástupců čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) se však mohou návštěvníci kochat celý rok.
Zima a předjaří patří v Botanické zahradě Liberec exotickým orchidejím. Podle ředitele zahrady Miloslava Studničky ty nejvzácnější kvetou právě v tomto období krátkých dnů. Krásou zástupců čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) se však mohou návštěvníci kochat celý rok.
Zima a předjaří patří v Botanické zahradě Liberec exotickým orchidejím. Podle ředitele zahrady Miloslava Studničky ty nejvzácnější kvetou právě v tomto období krátkých dnů. Krásou zástupců čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) se však mohou návštěvníci kochat celý rok.
Zvířecí láska má mnoho podob. Jsou živočichové promiskuitní i věrní, odvážní i líní. Někteří se milují až k smrti, další se sexem dokonce obchodují. Přinášíme vám několik zajímavostí ze světa zvířat.
V Antarktidě byla poprvé naměřena teplota přesahující 20 stupňů Celsia. Podle agentury AFP o tom ve čtvrtek informovali vědci. Rekord 20,75 stupně Celsia byl zaznamenán 9. února na Seymourově ostrově. Na jižní polokouli panuje nyní léto. Seymourův ostrov, který je domovem argentinské vědecké základny Marambio, se nachází poblíž Antarktického poloostrova - úzkého pruhu pevniny táhnoucího se směrem k Argentině.
Městská knihovna Kutná Hora připravila na úterý 18. února od 17 hodin zajímavou popularizačně vzdělávací diashow na téma ohrožené Antarktidy. „Prezentace fotografií a krátkých filmových spotů doprovázená mluveným slovem a besedou s odborníkem zachycuje přírodu a život českých výzkumníků na nejdrsnějších místech na Zemi – v Antarktidě a Arktidě,“ prozradila Šárka Jungwirthová z knihovny.
Argentinská část Antarktidy zaznamenala nejteplejší den v historii měření - teplota na nejsevernějším výběžku kontinentu dosáhla rekordního 18,3 stupně Celsia. S odvoláním na argentinskou Národní meteorologickou službu o tom informovala agentura AFP.
/FOTOGALERIE/ Sociálně-politické a environmentální hnutí Extinction Rebellion (XR) Mladá Boleslav uspořádalo v úterý 28. ledna přednášku Změna klimatu, míříme k vyhynutí … a co s tím můžeme dělat? v městské knihovně. XR Mladá Boleslav je součástí celosvětového hnutí Extinction Rebellion.
Akademický sochař Petr Váňa s napětím vzhlíží ke čtvrtečnímu zasedání pražských zastupitelů, kteří by mohli odblokovat umístění jeho věrné kopie Mariánského sloupu na místo, kde stál do roku 1918. Umělec každého zastupitele pozval, aby se na jeho dílo přišel podívat zblízka. „Někteří přišli a zkusili si sekat do kamene. Zjistili, že je to celé o něčem jiném, než o čem se běžně diskutuje. Normální argumenty a setkání s kamenem často přehlušuje hlasitá hádka dvou táborů,“ říká Váňa s tím, že kameny přivezl loni na pronajaté lodi do Prahy a pozval k nim veřejnost právě proto, aby napomohl věcné diskusi. „I řada z politiků, kteří dorazili, podle mě pochopila celý příběh. Před čtvrtečním hlasováním proto věřím, že to dobře dopadne,“ prohlásil také sochař v rozhovoru s Pražským deníkem.
Fyzici zachytili signály vysokoenergetických neutrin, které přicházejí z málo pravděpodobných směrů ve vesmíru. Kladou si otázku, co tyto netypicky se chovající "duchy" k naší planetě vyslalo. Informuje o tom agregátor novinek z vědy Science Alert.
Ve čtvrtek dopoledne jsou Pustevny zcela pusté. Až na dva běžkaře a pár stánkařů, kteří se připravují na víkendový nápor návštěvníků, nepotkáš živáčka. Kdo by se taky šplhal v tak nevlídném, sychravém počasí na beskydské kopečky.
Ve čtvrtek dopoledne jsou Pustevny zcela pusté. Až na dva běžkaře a pár stánkařů, kteří se připravují na víkendový nápor návštěvníků, nepotkáš živáčka. Kdo by se taky šplhal v tak nevlídném, sychravém počasí na beskydské kopečky.
Ve čtvrtek dopoledne jsou Pustevny zcela pusté. Až na dva běžkaře a pár stánkařů, kteří se připravují na víkendový nápor návštěvníků, nepotkáš živáčka. Kdo by se taky šplhal v tak nevlídném, sychravém počasí na beskydské kopečky.
Hned dvakrát ovládl světový pohár v dlouhém triatlonu, podmanil si maraton v Antarktidě i na Severním pólu. Na profesionálních závodech série Ironman nebo Challenge skončil už stokrát v nejlepší desítce. Vícekrát na světě to nikdo jiný nezvládl.
Trávit Vánoce v horách je pro řadu lidí naprosto přirozené. Jenže v případě Radka Jaroše, muže, který se může pyšnit dvojicí neobvyklých trofejí Koruny Himálaje a Koruny světa, se jedná přece jen o něco jiného. S klienty se na přelomu starého a nového roku pohybuje v Africe s cílem zdolat (mimo jiné) nejvyšší horu černého kontinentu.
V pražské zoologické zahradě se 28. března otevře nová expozice Darwinův kráter s podtitulem Tasmánie a Austrálie. Dosud se pro ni používal pracovní název expozice australské fauny. Oficiální jméno spolu s datem otevření uvedl na tiskové konferenci ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Expozice vzniká nedaleko hlavního vchodu. Její hlavní atrakcí budou ďábli medvědovití neboli tasmánští čerti.
Milovníkům cestování nebo lidem, kteří hledají inspiraci na netradiční cestovatelské zážitky, by neměla uniknout pondělní přednáška v brněnské Expediční knihovně v Jezuitské ulici. Přednášet bude muž, který na cestách po světě strávil šest let.