Kreativ

ŠTÍTEK: Antarktida

Psát je dřina i u nás...

Od sousedů: Rakousko mění pravopis

Od roku 2023/24 má na rakouských školách doběhnout tzv. školní písmo, předepsané v roce 1969. Může se ještě používat, ale už se nebude učit.

Jíchovi z Kladna se zapsali do české knihy rekordů, když loni plavali za polárním kruhem.

Severní pól už Jíchovi dobyli. Teď je na řadě ten jižní a kanál La Manche

Sportovních rekordů je celá řada, mezi nimi třeba i ty rodinné. Právě jeden takový vytvořili loni v květnu Jíchovi z Kladna, kteří jsou mezi dalšími zimními plavci známí jako Ice Family. V ledové vodě pod bodem mrazu tehdy za polárním kruhem uplavali ve štafetě 1 500 metrů a vedle toho zvládli stanovit i další dva české rekordy. Filip Jícha mladší se stal nejmladším plavcem za polárním kruhem a jeho otec uplaval nejdelší vzdálenost za polárním kruhem.

Hynek Adámek na Antarktidě.

Na cestě na Antarktidu. Hynek Adámek z ní bude psát pro Deník

Reportér Hynek Adámek už je na cestě na Antarktidu, odkud bude čtenáře denik.cz informovat o tom, co tam dělá a co všechno se mu podařilo vyzkoušet. Hynek Adámek se po dlouhých osmnácti letech vrací na místo, kde kdysi dokumentoval vznik vědecké stanice Johann Gregor Mendel (Masarykova univerzita).

Expedice z Masarykovy univerzity zamíří v pátek do Antarktidy.

Expedice z Brna míří do Antarktidy. Prozkoumá ledovce i dlouhodobě zmrzlou půdu

Jedna část výpravy stráví zhruba dva měsíce na České vědecké stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse, druhá čítající devět lidí bude přes dva týdny pracovat na ostrově Nelson Island. Celkem bude mít letošní expedice brněnské Masarykovy univerzity do Antarktidy třiadvacet členů. Obě skupiny vyrazí společně v pátek z České republiky do Chile, odkud se přesunou letecky na ostrov Krále Jiřího. Tam se rozdělí a dále budou pokračovat samostatně.

Stavba stanice byla pro všechny účastníky velkým zážitkem.

ANKETA: Co má náš reportér vyzkoušet na Antarktidě? Hlasujte

Čtenáři nám do redakce poslali celou řadu otázek na Hynka Adámka, reportéra našeho vydavatelství, který vám v on-line seriálu přiblíží každodenní život na Antarktidě. Vybrali jsme deset nejzajímavějších čtenářských podnětů a vy nyní můžete prostřednictvím ankety hlasovat pro situace a poznatky, které vás nejvíce zajímají.

Ledovce Tichého oceánu. Ilustrační snímek

Tajemné žbluňknutí. Zvuk ze dna Tichého oceánu udivoval vědce mnoho let

V roce 1997 zaznamenali vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) v hlubinách jižního Tichého oceánu podivný hlasitý zvuk. Nazvali ho „bloop“, tedy něco jako žbluňknutí. Teorií o původu zvuku bylo několik, zahrnovaly například existenci neobjeveného mořského tvora či praskání ledového šelfu. Nyní si jej můžete poslechnout i vy.

Vypuštěné rybníky odhalují trsy rákosu

OBRAZEM: Využijte unikátní možnost, kterou dávají vypuštěné rybníky

Jakmile bahno na dně vypuštěných rybníků ztuhne mrazem, nabízí se unikátní možnost podívat se na pobřežní rostlinstvo ze strany, která je normálně přístupná jen z lodiček. Teprve po výlovech se odhalí trsy rákosu, které v létě vypadají jako jednolitý porost. Na fotkách z vypuštěného úštěckého rybníku Chmelař je vidět, že tomu tak není.

Netopýří jeskyně Bracken v Texasu je letním domovem pro 20 milionů netopýrů

Jeskyně Bracken v Texasu je netopýří porodnicí. Žije tu největší kolonie světa

Jeskyně Bracken leží na jihu amerického státu Texas a je letním domovem největší kolonie netopýrů na světě. Odhaduje se, že v jeskyni je od března do října na 20 milionů netopýrů volnoocasých, což je i největší známá koncentrace savců na jednom místě. Žijí tu především samičky, které sem přilétají z 1600 kilometrů vzdáleného Mexika, aby tu vyvedly mladé.

Vladimír Váchal vypráví o své cestě na Antarktidu.

Antarktida, nejlepší cesta mého života... Více zážitků na vás čeká v Malenicích

Těžko se popisuje pocit, kdy stojíte na palubě expediční lodi, která míří na Antarktidu. Stojíte, v ruce máte hrnek horkého kakaa, upíjíte a sledujete obří ledové kry, kterým se vaše loď elegantně vyhýbá. Pozorujete to nádherné přírodní divadlo a těšíte se, že za necelou hodiny budete navlékat kombinézu a velké těžké boty. Vystoupíte z lodi a uděláte několik prvních kroků po pevnině… O své cestě na Antarktidu bude v pátek 2. prosince 2022 od 20 hodin  vyprávět v Malenicích Vladimír Váchal.

K nejničivějším přírodním živlům patří tornádo.

Ruská zima i vražedná tornáda. Na těchto místech rekordní počasí zabíjí

Kde by žádný člověk rozhodně nikdy nechtěl být? Určitě v místě, kde právě padá jakýkoliv meteorologický rekord. A je jedno, zda jde o nejvyšší či nejnižší naměřenou teplotu, největší rychlost větru, nejsilnější tornádo, nejvyšší množství srážek, nebo třeba jen o největší kroupu. Pobyt v takové oblasti je sice určitě zajímavý, ale rozhodně ne příjemný. A mnohdy navíc i smrtelně nebezpečný.

Abdallah Gning se stal obětí rasismu

Rasismus na tribunách? Nic nového. Ovšem zatímco my mlčíme, svět tvrdě trestá

Negře, běž jíst banány! Nechutná fráze, která od sobotního odpoledne hýbe celým děním okolo českého fotbalu. Nad rasistickým chováním přiopilých hradeckých fanoušků kroutí hlavou snad každá alespoň průměrně přemýšlející bytost, větší spravedlnosti se však Tepličan Abdallah Gning zřejmě nedočká. Přitom fotbaloví labužníci musí pamatovat několik „slavných“ afér, kdy se za taková slova prostě pykalo. A pyká dodnes.

Výstava potrvá pouhé tři dny a nabídne veřejnosti unikátní možnost spatřit známé filatelistické exponáty a exponáty z polárních expedic.

Poštovní známky za miliony i dopis polárníka Amundsena budou k vidění v Liberci

Unikátní, převážně filatelistické exponáty z heroického věku dobývání polárních oblastí budou mít možnost spatřit po dobu pouhých tří dnů lidé v Liberci. Speciální Evropská výstava poštovních známek a Polar salon, kterou hostí město pod Ještědem od 13. do 16. října, nejenom nabídne pohled do dávného období dobrodruhů a náročných expedic, ale zejména možnost spatřit unikáty a exponáty nevyčíslitelných hodnot.

Thwaitesův ledovec

Ledovec soudného dne taje rychleji, než mysleli. Následků se bojí i sami vědci

Antarktický Thwaitesův ledovec, kvůli vysokému riziku zhroucení a ohrožení hladiny světových moří přezdívaný Ledovec soudného dne, může podle vědců v příštích letech velmi rychle ustoupit. Tento fakt je znepokojuje a ještě více zesiluje obavy z extrémního zvýšení hladiny moří, které by jeho případný zánik doprovázelo.

Satelitní snímek na Antarktidu.

Kolaps spícího obra může způsobit katastrofu. Nebezpečně by zvedl hladinu moří

Američtí vědci varují, že kolaps východoantarktického ledového příkrovu, kterému se také říká spící obr, může způsobit katastrofické zvýšení hladiny moří až o pět metrů. Pokračující klimatická krize by tak mohla vyvolat změny planetárního rozsahu. Odborníci také upozornili, že se tomuto scénáři lze vyhnout a osud ledovce je nyní v rukách lidstva. Informace o nové studii přinesl deník The Independent.

Polární výzkumný tábor na Antarktidě.

Antarktida pod sebou skrývala tajemství. Vědci jsou z pokladu nadšení

Vědci objevili pod rozsáhlým antarktickým ledovým šelfem žijící hejna malých krevetovitých živočichů. Jsou součástí nově nalezeného podmořského ekosystému, který donedávna zůstával ledovým tajemstvím. Z nálezu jsou nadšení. Jde totiž o další výraznou zajímavost Antarktidy.

Dopisy našich sedmáků pro antarktické výzkumníky.

Dopisy sedmáků pro antarktické výzkumníky. Třeba z dětí vyrostou významní vědci

Sedmáci ZŠ Tyršova 913 z Frenštátu pod Radhoštěm sestavili v lednu osobní dopisy s dotazy pro české výzkumníky z Masarykovy univerzity Brno, kteří v zimních měsících pobývali na Antarktidě. První informace o pobytu vědců na výzkumné stanici J. G. Mendela na pobřeží ostrova Jamese Rosse žáci získali v hodinách slohu, vedených paní učitelkou Pustějovskou.

Antarktida. Ilustrační snímek

Tisíce let ji skrýval led. Vědci pod Antarktidou našli vrstvu dávné mořské vody

Pod rychle tekoucím ledovým proudem v západní Antarktidě američtí vědci objevili rozlehlou vrstvu překypující dávnou mořskou vodou. Pod povrchem byla zřejmě uzamčena po tisíce let. Historicky první objev tohoto druhu v oblasti může přetvořit lidské chápání toho, jak mrazivý kontinent reaguje na změnu klimatu, i jaké druhy záhadných organismů se pod ledovými šelfy skrývají.

V Bedřichově se konal 11. ročník lyžařského závodu BoBoloppet.¶

FOTO: Devadesát kilometrů na běžkách za čtyři hodiny? Závod pro pravé chlapy

Na Bedřichovském stadionu se dveře netrhnou. Před týdnem si tu poměřovala síly světová elita i tisíce hobíků na Jizerské padesátce, poslední víkend se sjely do Jizerek stovky sportovců, kteří se v pátek a v sobotu večer za svitu čelovek zúčastnili originálního Night light marathonu. A mezi dva večerní závody se vměstnal jedenáctý ročník závodu v běhu na lyžích s nevšedním názvem BoBoloppet.

Polární základna Gregora Johanna Mendela na Antakrtidě oslavila v úterý patnáct let od svého založení.

Mendelova stanice na Antarktidě slaví 15 let: podívejte, jak to tam nyní vypadá

/FOTO/ Patnáct let již čeští polárníci využívají základnu na vzdálené Antarktidě. Na odledněném území ostrova Jamese Rosse ji v letech 2004 až 2006 postavili pracovníci brněnské Masarykovy univerzity. Provoz polárníci slavnostně zahájili právě 22. února 2007, od té doby nese základna název Česká vědecká stanice Gregora Johanna Mendela.

Lesní klubík Liščátka je inspirován lesními školkami. Děti si v klubíku hrají a poznávají nové věci.

Lesní klubík Liščátka bojuje o přežití. Domov v Bažantnici jim vzalo tornádu

Lesní klubík Liščátka je dětský klub, jenž nabízí alternativu ke klasické školce. Je inspirován lesními školkami a děti tráví v klubu čas venku na čerstvém vzduchu, hrají seberozvíjející hry, věnují se tvořivým činnostem, poznávají život v lese. Odpoledne do klubu mohou děti přijít na vzdělávací kroužky jako je včelařství, bláznivá laboratoř nebo deskovky. Do 24.6.2021 klub sídlil na skautském městečku v Hodoníně-Bažantnici, kde měli chatku. Tu však spolu s lesem odneslo tornádo. Pomocí sbírky na Donio by se klubík rád přestěhoval do Lužic s celoročním mobilheimem, alespoň do doby, než se opraví jejich milovaná Bažantnice. Více se dozvíte v dnešním příspěvku, za který děkujeme paní Lucii Nádeníčkové.

Michael Matějka se účastní výzkumu na Antarktidě. Foto: archiv gymnázia Svitavy

Klimatolog ze svitavské alma mater bádá s vědeckou expedicí v Antarktidě

Absolvent gymnázia ve Svitavách se dostal jako vědec do Antarktidy. Poslední den loňského roku dorazila Česká vědecká expedice do Antarktidy na stanici Johanna Gregora Mendela. Tady budou dva měsíce provádět výzkum v rámci Českého antarktického výzkumného programu. Členem expedice a jejím klimatologem je také Michael Matějka, absolvent svitavského gymnázia v roce 2015.

Dobrodruh z Frýdku-Mistku přeplul na plachetnici "Stovka" postavené doma v garáži přes Atlantik, o své cestě chce psát knihu, sestříhat film i pořádat přednášky.

OBRAZEM: Z garáže přes Atlantik. Český jachtař si vyrobil plachetnici

Zatímco v Česku je poledne, Luděk Chovanec z Frýdku-Místku si právě užívá denního rozbřesku. V tropickém ráji na ostrově Martinik je totiž právě šest ráno. Do Karibiku dorazil nadšený jachtař po dvaačtyřiceti dnech na vlastnoručně vyrobené pětimetrové jachtě napříč Atlantikem v druhé polovině ledna.

Dobrodruh z Frýdku-Mistku přeplul na plachetnici "Stovka" postavené doma v garáži přes Atlantik, o své cestě chce psát knihu, sestříhat film i pořádat přednášky.

Z garáže přes Atlantik. Frýdecko-místecký jachtař si vyrobil plachetnici

/FOTOGALERIE/ Zatímco v Česku je poledne, Luděk Chovanec z Frýdku-Místku si právě užívá denního rozbřesku. V tropickém ráji na ostrově Martinik je totiž právě šest ráno. Do Karibiku dorazil nadšený jachtař po dvaačtyřiceti dnech na vlastnoručně vyrobené pětimetrové jachtě napříč Atlantikem v druhé polovině ledna.

Robert Falcon Scott při první výpravě do Antarktidy v roce 1902. Scott je na snímku uprostřed, vlevo od něj stojí Ernest Shackleton.

Z líného dítěte vytrvalým polárníkem. Scott šel k pólu nejdřív kvůli penězům

Amundsen, Scott, Shackleton. Tato trojice mužů se nesmazatelně zapsala do dějin díky jejich přelomovým výpravám do Antarktidy. Cíl měli jediný - dosáhnout jižního pólu. Brit Robert Falcon Scott uspěl jako druhý, a to přesně 17. ledna před 110 lety. O životě polárníka existuje rozšířený mýtus, který má ale od pravdy zřejmě dost daleko.

Vítr a zrnka písku dokáží vytvořit úchvatné vlny a obrazce.

Matematika v dunách: Vědci našli v písečných vlnách ukryté nové pravidlo

Pohled na písečné duny je pro mnohé uklidňující a naplňující scenérie. Vlny písku, které se ve zdánlivé pravidelnosti táhnou, kam až oko dohlédne, lákají pozorovatele k rozjímání a snění. Kromě malých vln a pouštních dun je možné pozorovat ještě jeden útvar. Megavlny. Ty jsou příliš velké na pláž a přitom stále příliš malé na to, aby nesly název duna. Vědci zjistili, že se v nich skrývá dosud neobjevené matematické pravidlo. Díky němu by mohli poznat jak budoucnost, tak i minulost. 

Mája Šnajdrová vyráží z Chomutova na další expedici.

Konec světa? Jsou tam lamy, ledovce a rozeklané hory říká cestovatelka Mája

/SERIÁL/ Cestování je pro ně nezbytnost a plnění si životního snu. Mája Šnajdrová z Chomutova a Alena Mahlejová z Radonic jsou cestovatelky, které jen ve dvou zvládly náročnou cestu napříč světadíly a loni expedici do Patagonie, jejíž závěr prožily v pandemicky uzavřeném Peru. O obou expedicích vznikly knihy Cesta kolem světa a Cesta až na konec světa. Druhá z nich vyšla teprve nedávno.

Antarktida. Ilustrační snímek

Koronavirus se nevyhýbá ani Antarktidě. Trápí tam Belgičany

Belgická polární výzkumná stanice Princezny Alžběty (Princess Elisabeth Antarctica) se potýká s epidemií koronaviru. Už nejméně šestnáct jejích členů onemocnělo. Stanice, která na nejjižnějším kontinentu funguje od roku 2009, má v této sezoně plně mužské šestadvacetičlenné osazenstvo. Nákaza byla poprvé zaznamenána v polovině prosince, od té doby se i přes veškerá hygienická opatření šíří.