Kreativ

ŠTÍTEK: Antarktida

Antarktida. Ilustrační snímek

Tisíce let ji skrýval led. Vědci pod Antarktidou našli vrstvu dávné mořské vody

Pod rychle tekoucím ledovým proudem v západní Antarktidě američtí vědci objevili rozlehlou vrstvu překypující dávnou mořskou vodou. Pod povrchem byla zřejmě uzamčena po tisíce let. Historicky první objev tohoto druhu v oblasti může přetvořit lidské chápání toho, jak mrazivý kontinent reaguje na změnu klimatu, i jaké druhy záhadných organismů se pod ledovými šelfy skrývají.

V Bedřichově se konal 11. ročník lyžařského závodu BoBoloppet.¶

FOTO: Devadesát kilometrů na běžkách za čtyři hodiny? Závod pro pravé chlapy

Na Bedřichovském stadionu se dveře netrhnou. Před týdnem si tu poměřovala síly světová elita i tisíce hobíků na Jizerské padesátce, poslední víkend se sjely do Jizerek stovky sportovců, kteří se v pátek a v sobotu večer za svitu čelovek zúčastnili originálního Night light marathonu. A mezi dva večerní závody se vměstnal jedenáctý ročník závodu v běhu na lyžích s nevšedním názvem BoBoloppet.

Polární základna Gregora Johanna Mendela na Antakrtidě oslavila v úterý patnáct let od svého založení.

Mendelova stanice na Antarktidě slaví 15 let: podívejte, jak to tam nyní vypadá

/FOTO/ Patnáct let již čeští polárníci využívají základnu na vzdálené Antarktidě. Na odledněném území ostrova Jamese Rosse ji v letech 2004 až 2006 postavili pracovníci brněnské Masarykovy univerzity. Provoz polárníci slavnostně zahájili právě 22. února 2007, od té doby nese základna název Česká vědecká stanice Gregora Johanna Mendela.

Lesní klubík Liščátka je inspirován lesními školkami. Děti si v klubíku hrají a poznávají nové věci.

Lesní klubík Liščátka bojuje o přežití. Domov v Bažantnici jim vzalo tornádu

Lesní klubík Liščátka je dětský klub, jenž nabízí alternativu ke klasické školce. Je inspirován lesními školkami a děti tráví v klubu čas venku na čerstvém vzduchu, hrají seberozvíjející hry, věnují se tvořivým činnostem, poznávají život v lese. Odpoledne do klubu mohou děti přijít na vzdělávací kroužky jako je včelařství, bláznivá laboratoř nebo deskovky. Do 24.6.2021 klub sídlil na skautském městečku v Hodoníně-Bažantnici, kde měli chatku. Tu však spolu s lesem odneslo tornádo. Pomocí sbírky na Donio by se klubík rád přestěhoval do Lužic s celoročním mobilheimem, alespoň do doby, než se opraví jejich milovaná Bažantnice. Více se dozvíte v dnešním příspěvku, za který děkujeme paní Lucii Nádeníčkové.

Michael Matějka se účastní výzkumu na Antarktidě. Foto: archiv gymnázia Svitavy

Klimatolog ze svitavské alma mater bádá s vědeckou expedicí v Antarktidě

Absolvent gymnázia ve Svitavách se dostal jako vědec do Antarktidy. Poslední den loňského roku dorazila Česká vědecká expedice do Antarktidy na stanici Johanna Gregora Mendela. Tady budou dva měsíce provádět výzkum v rámci Českého antarktického výzkumného programu. Členem expedice a jejím klimatologem je také Michael Matějka, absolvent svitavského gymnázia v roce 2015.

Dobrodruh z Frýdku-Mistku přeplul na plachetnici "Stovka" postavené doma v garáži přes Atlantik, o své cestě chce psát knihu, sestříhat film i pořádat přednášky.

OBRAZEM: Z garáže přes Atlantik. Český jachtař si vyrobil plachetnici

Zatímco v Česku je poledne, Luděk Chovanec z Frýdku-Místku si právě užívá denního rozbřesku. V tropickém ráji na ostrově Martinik je totiž právě šest ráno. Do Karibiku dorazil nadšený jachtař po dvaačtyřiceti dnech na vlastnoručně vyrobené pětimetrové jachtě napříč Atlantikem v druhé polovině ledna.

Dobrodruh z Frýdku-Mistku přeplul na plachetnici "Stovka" postavené doma v garáži přes Atlantik, o své cestě chce psát knihu, sestříhat film i pořádat přednášky.

Z garáže přes Atlantik. Frýdecko-místecký jachtař si vyrobil plachetnici

/FOTOGALERIE/ Zatímco v Česku je poledne, Luděk Chovanec z Frýdku-Místku si právě užívá denního rozbřesku. V tropickém ráji na ostrově Martinik je totiž právě šest ráno. Do Karibiku dorazil nadšený jachtař po dvaačtyřiceti dnech na vlastnoručně vyrobené pětimetrové jachtě napříč Atlantikem v druhé polovině ledna.

Robert Falcon Scott při první výpravě do Antarktidy v roce 1902. Scott je na snímku uprostřed, vlevo od něj stojí Ernest Shackleton.

Z líného dítěte vytrvalým polárníkem. Scott šel k pólu nejdřív kvůli penězům

Amundsen, Scott, Shackleton. Tato trojice mužů se nesmazatelně zapsala do dějin díky jejich přelomovým výpravám do Antarktidy. Cíl měli jediný - dosáhnout jižního pólu. Brit Robert Falcon Scott uspěl jako druhý, a to přesně 17. ledna před 110 lety. O životě polárníka existuje rozšířený mýtus, který má ale od pravdy zřejmě dost daleko.

Vítr a zrnka písku dokáží vytvořit úchvatné vlny a obrazce.

Matematika v dunách: Vědci našli v písečných vlnách ukryté nové pravidlo

Pohled na písečné duny je pro mnohé uklidňující a naplňující scenérie. Vlny písku, které se ve zdánlivé pravidelnosti táhnou, kam až oko dohlédne, lákají pozorovatele k rozjímání a snění. Kromě malých vln a pouštních dun je možné pozorovat ještě jeden útvar. Megavlny. Ty jsou příliš velké na pláž a přitom stále příliš malé na to, aby nesly název duna. Vědci zjistili, že se v nich skrývá dosud neobjevené matematické pravidlo. Díky němu by mohli poznat jak budoucnost, tak i minulost. 

Mája Šnajdrová vyráží z Chomutova na další expedici.

Konec světa? Jsou tam lamy, ledovce a rozeklané hory říká cestovatelka Mája

/SERIÁL/ Cestování je pro ně nezbytnost a plnění si životního snu. Mája Šnajdrová z Chomutova a Alena Mahlejová z Radonic jsou cestovatelky, které jen ve dvou zvládly náročnou cestu napříč světadíly a loni expedici do Patagonie, jejíž závěr prožily v pandemicky uzavřeném Peru. O obou expedicích vznikly knihy Cesta kolem světa a Cesta až na konec světa. Druhá z nich vyšla teprve nedávno.

Antarktida. Ilustrační snímek

Koronavirus se nevyhýbá ani Antarktidě. Trápí tam Belgičany

Belgická polární výzkumná stanice Princezny Alžběty (Princess Elisabeth Antarctica) se potýká s epidemií koronaviru. Už nejméně šestnáct jejích členů onemocnělo. Stanice, která na nejjižnějším kontinentu funguje od roku 2009, má v této sezoně plně mužské šestadvacetičlenné osazenstvo. Nákaza byla poprvé zaznamenána v polovině prosince, od té doby se i přes veškerá hygienická opatření šíří.

Šestnáctičlennou výzkumnou expedici na Antarktidu vede věděc Filip Hrbáček z brněnské Masarykovy univerzity.

Nekonečné dny a voda z ledovce. Vědec z Brna vymění Vánoce za Antarktidu

/FOTO/ Jede na Antarktidu a bere s sebou opalovací krémy, vlněné oblečení a kvalitní boty. Filip Hrbáček z brněnské Masarykovy univerzity má před sebou náročnou cestu i úkol. „Teplota se pohybuje mezi minus pěti a plus pěti stupni. Jelikož tam ale často a silně fouká, pocitová teplota klesá až k minus třiceti stupňům,“ popisuje v rozhovoru s Deníkem Rovnost.

Sibiř

Důvod ke znepokojení. Meteorologové potvrdili, že v Arktidě naměřili 38 stupňů

Světová meteorologická organizace (WMO) oficiálně uznala teplotní rekord naměřený loni v oblasti Arktidy. Na Sibiři bylo 20. června 2020 naměřeno 38 stupňů Celsia, což je nejvyšší teplota, jaká kdy byla zaznamenána severně od polárního kruhu. Je to známka klimatické změny a důvod ke znepokojení, upozornil generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Prasklina v šelfovém ledovci Larsen C na západě Antarktidy

Jeden z největších ledovců světa by se mohl rozpadnout. Narušují jej trhliny

Plovoucí část jednoho z největších ledovců v Antarktidě nazvaného Thwaites by se mohla v příštích pěti až deseti letech "rozpadnout jako čelní sklo od auta," varují američtí a britští vědci, kteří ledovec o velikosti Floridy dlouhodobě studují. V takové případě by mohly dosud bezpečně zadržované pevninské části ledovce ztratit svou oporu a začít sklouzávat do oceánu, čímž by se zrychlilo zvyšování celosvětové hladiny moří, píší britská a americká média.

Noc literatury v Pečkách.

Na několika místech Peček předčítali z aktuálně vycházející evropské literatury

/FOTOGALERIE/ V rámci dalšího ročníku Noci literatury v evropských městech se tato akce konala i v Pečkách, a to potřetí. Byl pořádaný ve spolupráci s městskou knihovnou Svatopluka Čecha. Výběr míst je zaměřený tak, aby zpřístupnil méně tradiční místa spojená s literaturou, nebo architektonicky zajímavá. Posluchači mají možnost se seznámit v předčítaných ukázkách s překlady aktuálně vycházející evropské literatury.

Ondřej Havelka

Mlíkař, Kolibřík i Antarktida lásky na vlnách řeky. Začíná Noc literatury

Mezi jachtami, otužilci či vodními skauty - tam všude se bude ve středu číst. 15. ročník festivalu Noc literatury má podtitul „Voda a život ve městské přírodě“ a tomu také odpovídají zvolená místa. V Praze si četbu z vybrané dvacítky knih užijí zájemci už podruhé v městské „čtyřce“, po Michli a Nuslích to bude Podolí a Braník, doplní je tradičně regionální knihovny, kterých je letos 75.

Literární festival Literatura žije v roce 2019.

Knihy můžete vybírat i stále přinášet

Devátý ročník festivalu živé literatury Literatura žije! začíná ve středu 8. září. Ředitel festivalu Miroslav Boček slibuje: „Opět nabízíme pestrou směsici hudebních koncertů, spisovatelů a divadla. Každý den bude nějaká zajímavá osobnost.“

Zatím jde jen o vizualizaci, už za pár let se ale podobný výjev má stát skutečností. Švédský startup plánuje pravidelné lety vzducholodí nad Severní pól. Šestnáctka cestujících si užije luxus v oblacích, vybavení stroje bude připomínat luxusní jachtu.

Vzducholodí až na Severní pól? Za unikátní zážitek zaplatíte pět milionů

Cesta, která se zapíše do historie. Takový má být plánovaný let luxusní vzducholodě na Severní pól, který chystá švédský startup OceanSky Cruises a jenž má položit základy budoucí pravidelné linky. Odehrát se má již za pár let a lidé si už nyní mohou rezervovat místo. Za jedinečný zážitek si však pořádně připlatí.

Záchrana. Snímek Franka Hurleye zachytil radostný moment, kdy se Ernest Shackleton vrátil pro členy expedice uvězněné na Sloním ostrově.

Expedice se změnila v boj o holý život. Polárník Shackleton to ale nevzdal

Když se mluví o zlatém věku objevování polárních oblastí počátkem 20. století, mezi nejvýznamnějšími nesmí chybět jméno Ernest Shackleton. Jeho osudem se stala Antarktida. Expedice, kterou absolvoval v letech 1914 až 1917, se ale proměnila v obří drama. Její členové totiž zůstali uvěznění dlouhé týdny na ledovci a Shackleton sám vyvinul téměř nadlidské úsilí, aby odtud své muže dostal. Povedlo se mu to před 95 lety.

Arboretum Nový Dvůr u Opavy.

Arboretum Nový Dvůr u Opavy, to je i nejbohatší sbírka rododendronů a azalek

FOTOGALERIE/ V dalším pokračování příběhu zajímavých zahrad a parků zavítáme tentokrát do Slezska. Kousek od Opavy, ve Stěbořicích mohou milovníci přírody a dendrologie navštívit jednu ze 39 našich botanických zahrad přístupných veřejnosti. Snímky nám poslal Karel Machyl z Hranic. Velice děkujeme.

Arboretum Nový Dvůr u Opavy.

Arboretum Nový Dvůr u Opavy, to je i nejbohatší sbírka rododendronů a azalek

FOTOGALERIE/ V dalším pokračování příběhu zajímavých zahrad a parků zavítáme tentokrát do Slezska. Kousek od Opavy, ve Stěbořicích mohou milovníci přírody a dendrologie navštívit jednu ze 39 našich botanických zahrad přístupných veřejnosti. Snímky nám poslal Karel Machyl z Hranic. Velice děkujeme.

Arboretum Nový Dvůr u Opavy.

Arboretum Nový Dvůr u Opavy, to je i nejbohatší sbírka rododendronů a azalek

FOTOGALERIE/ V dalším pokračování příběhu zajímavých zahrad a parků zavítáme tentokrát do Slezska. Kousek od Opavy, ve Stěbořicích mohou milovníci přírody a dendrologie navštívit jednu ze 39 našich botanických zahrad přístupných veřejnosti. Snímky nám poslal Karel Machyl z Hranic. Velice děkujeme.

Arboretum Nový Dvůr u Opavy.

Arboretum Nový Dvůr u Opavy, to je i nejbohatší sbírka rododendronů a azalek

FOTOGALERIE/ V dalším pokračování příběhu zajímavých zahrad a parků zavítáme tentokrát do Slezska. Kousek od Opavy, ve Stěbořicích mohou milovníci přírody a dendrologie navštívit jednu ze 39 našich botanických zahrad přístupných veřejnosti. Snímky nám poslal Karel Machyl z Hranic. Velice děkujeme.

Geocaching. Ilustrační foto.

Výlety za schovanými překvapeními. To je geocaching

Pokud při letních výletech Plzeňským krajem nechcete sledovat jen turistické značky, můžete začít hledat malé schované krabičky. Budou v kořenech, pod kameny, magnetické na dopravních značkách nebo třeba vyřezávané na stromech. A radost z jejich nalezení mají nejen děti.

Václav Klaus.

Václav Klaus slaví 80. Přečtěte si jeho slavné i kontroverzní výroky

Není příliš mnoho politiků, kteří by si mohli říct, že byli aktivními účastníky sametového přechodu od socialismu ke kapitalismu, dokázali založit či obnovit velkou politickou stranu, suverénně s ní vyhrát volby, stát se premiérem a poté i prezidentem. V České republice jsou dva, Miloš Zeman a Václav Klaus.

Evropané se setkali s Maory - původními polynéskými obyvateli Nového Zélandu - poprvé v 17. století. Takto je ve svém deníku z roku 1642 vykreslil nizozemský cestovatel Abel Tasman

Objevování Antarktidy: Maorové zemi ledu navštívili tisíc let před Evropany

Historie průzkumu antarktické pevniny se jeví z pohledu lidských dějin velmi mladá. Její první potvrzené pozorování se donedávna přičítalo ruské expedici, která v lednu roku 1820 spatřila pobřeží princezny Marty. K prvnímu přistání na antarktické pevnině došlo ještě později. Nyní se však ukazuje, že původní obyvatelé Nového Zélandu - Maorové - mají s nejjižnějším kontinentem planety zkušenosti mnohonásobně starší. 

Pobřeží Antarktidy bude podle atlasů omývat nový Jižní oceán

Atlasy světa čeká zásadní změna. Kolem Antarktidy bude Jižní oceán

Americká kartografická společnost National Geographic změní atlasy světa, na kterých nově přibude pátý oceán. Moře kolem Antarktidy nyní ponese pojmenování Jižní oceán, uvedla společnost na twitteru. Vědci o pojmenování vod v nejzazší části jižní polokoule vedli spory, oficiální použití nového termínu v mapách je ale důležitým mezníkem.

Částečné zatmění Slunce v ranních hodinách 13. září 2015, Botswana, na okraji pouště Kalahari.

Měsíc nakousne Slunce. Za úplným zatměním je ale třeba cestovat

Sluneční kotouč částečně mizí za siluetou neviditelného Měsíce. Nebeský úkaz zpestří čtvrteční polední program lidem na celém území České republiky. „Po šesti letech, popřeje-li počasí, se dočkáme částečného zatmění Slunce,“ říká astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

Částečné zatmění Slunce v ranních hodinách 13. září 2015, Botswana, na okraji pouště Kalahari.

Měsíc nakousne Slunce. Za úplným zatměním je ale třeba cestovat

Sluneční kotouč částečně mizí za siluetou neviditelného Měsíce. Nebeský úkaz zpestří čtvrteční polední program lidem na celém území České republiky. „Po šesti letech, popřeje-li počasí, se dočkáme částečného zatmění Slunce,“ říká astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.