/SEZNAM RECEPTŮ/ Jabkovec, drštička, pekáče a další pokrmy našich babiček a prababiček se nyní v době koronavirových omezení znovu dostávají na naše stoly. Lidé k vaření využívají to, co je pro ně nejdostupnější. „Moc nakupovat nechodím, bojím se nákazy. Takže jsem se pustila do vaření jednoduchých jídel. Našla jsem staré kuchařské recepty své babičky, a z nich vybírám podle toho, co mám doma. Nejvíc používám brambory, těch mám dost ve sklepě. A mám tam také cibuli, kysané zelí a různé zavařeniny – kompoty, okurky nebo houby nakyselo,“ vysvětlila Jitka Novotná ze Žďáru nad Sázavou.
Všichni zahrádkáři, ať už organizovaní či neorganizovaní, se již intenzivně chystají na jaro, vybírají z obrovské škály odrůd ovoce i zeleniny, co nového vyzkoušet, zaset, vysadit.
Za obilnici republiky bývaly v minulosti považovány střední Čechy. Nic se na tom nemění ani nyní; sucho nesucho (a také navzdory řadě letních požárů na polích). Pětina republikové produkce obilovin pochází Středočeského kraje – přičemž v případě pšenice jarní mají střední Čechy dokonce více než čtvrtinový podíl. Ukazují to čerstvě zveřejněné přehledy Českého statistického úřadu o sklizni zemědělských plodin.
Za obilnici republiky bývaly v minulosti považovány střední Čechy. Nic se na tom nemění ani nyní; sucho nesucho (a také navzdory řadě letních požárů na polích). Pětina republikové produkce obilovin pochází Středočeského kraje – přičemž v případě pšenice jarní mají střední Čechy dokonce více než čtvrtinový podíl. Ukazují to čerstvě zveřejněné přehledy Českého statistického úřadu o sklizni zemědělských plodin.
Za obilnici republiky bývaly v minulosti považovány střední Čechy. Nic se na tom nemění ani nyní; sucho nesucho (a také navzdory řadě letních požárů na polích). Pětina republikové produkce obilovin pochází Středočeského kraje – přičemž v případě pšenice jarní mají střední Čechy dokonce více než čtvrtinový podíl. Ukazují to čerstvě zveřejněné přehledy Českého statistického úřadu o sklizni zemědělských plodin.
Za obilnici republiky bývaly v minulosti považovány střední Čechy. Nic se na tom nemění ani nyní; sucho nesucho (a také navzdory řadě letních požárů na polích). Pětina republikové produkce obilovin pochází Středočeského kraje – přičemž v případě pšenice jarní mají střední Čechy dokonce více než čtvrtinový podíl. Ukazují to čerstvě zveřejněné přehledy Českého statistického úřadu o sklizni zemědělských plodin.
Za obilnici republiky bývaly v minulosti považovány střední Čechy. Nic se na tom nemění ani nyní; sucho nesucho (a také navzdory řadě letních požárů na polích). Pětina republikové produkce obilovin pochází Středočeského kraje – přičemž v případě pšenice jarní mají střední Čechy dokonce více než čtvrtinový podíl. Ukazují to čerstvě zveřejněné přehledy Českého statistického úřadu o sklizni zemědělských plodin.
Za obilnici republiky bývaly v minulosti považovány střední Čechy. Nic se na tom nemění ani nyní; sucho nesucho (a také navzdory řadě letních požárů na polích). Pětina republikové produkce obilovin pochází Středočeského kraje – přičemž v případě pšenice jarní mají střední Čechy dokonce více než čtvrtinový podíl. Ukazují to čerstvě zveřejněné přehledy Českého statistického úřadu o sklizni zemědělských plodin.
Za obilnici republiky bývaly v minulosti považovány střední Čechy. Nic se na tom nemění ani nyní; sucho nesucho (a také navzdory řadě letních požárů na polích). Pětina republikové produkce obilovin pochází Středočeského kraje – přičemž v případě pšenice jarní mají střední Čechy dokonce více než čtvrtinový podíl. Ukazují to čerstvě zveřejněné přehledy Českého statistického úřadu o sklizni zemědělských plodin.
Za obilnici republiky bývaly v minulosti považovány střední Čechy. Nic se na tom nemění ani nyní; sucho nesucho (a také navzdory řadě letních požárů na polích). Pětina republikové produkce obilovin pochází Středočeského kraje – přičemž v případě pšenice jarní mají střední Čechy dokonce více než čtvrtinový podíl. Ukazují to čerstvě zveřejněné přehledy Českého statistického úřadu o sklizni zemědělských plodin.
Co se to stalo s českou vesnicí ? Ještě před 30lety žila svým kulturním a společenským životem. Rostla výstavba rodinných domků i prodejen. Česká vesnice měla po tisíciletí svou tradici i pýchu. I ten kostel nebyl jen mrtvým bodem v krajině. Staré selské rody předávaly svá hospodářství další generaci.
/RECEPT/ I z mála se dá udělat hodně. Pravdivost hesla, kterým se řídili ještě v nedávné minulosti obyvatelé Krušných hor, poznají návštěvníci jirkovské galerie na vlastní oči na nové výstavě Ze staré kuchyně. Ta přináší výsledky průzkumu, který se zaměřil především na zemědělský život našich předků v regionu.
Saka a politické problémy zanechali v kancelářích úřadů a ve svátečním čase si i nejvyšší představitelé východočeských samospráv na sebe navlékají zástěru a v kuchyni pomáhají s výrobou bramborového salátu. Najdou se mezi nimi však i výjimky, které tradiční vánoční pochoutku "oklestí" pouze na samotné brambory.
Saka a politické problémy zanechali v kancelářích úřadů a ve svátečním čase si i nejvyšší představitelé východočeských samospráv na sebe navlékají zástěru a v kuchyni pomáhají s výrobou bramborového salátu. Najdou se mezi nimi však i výjimky, které tradiční vánoční pochoutku "oklestí" pouze na samotné brambory.
Saka a politické problémy zanechali v kancelářích úřadů a ve svátečním čase si i nejvyšší představitelé východočeských samospráv na sebe navlékají zástěru a v kuchyni pomáhají s výrobou bramborového salátu. Najdou se mezi nimi však i výjimky, které tradiční vánoční pochoutku "oklestí" pouze na samotné brambory.
Navzdory obavám ze sucha jsou zemědělci na Českokrumlovsku s letošní úrodou brambor spokojeni. Brambory o něco podražily a pořád ještě se dají ve družstvech sehnat.
Státní veterinární správa (SVS) nařídila stáhnout z trhu dětskou výživu „Hamánek Tuňák se zeleninou a bramborem“. Testy totiž prokázaly zvýšený obsah rtuti. Většina byla exportována do zahraničí, ale menší část produktu šla i na domácí trh.
Zvláštní problém řeší každoročně Zkušební stanice v Trutnově. Její práci poškozují časté případy krádeží. Lidé neváhají krást v oplocených polích brambory či jahody a nevadí jim označení zákazu vstupu, ani upozornění na chemické ošetření. V poslední době počet případů narůstá. Podle pracovníků stanice jsou lidé horší než zvěř.
Zvláštní problém řeší každoročně Zkušební stanice v Trutnově. Její práci poškozují časté případy krádeží. Lidé neváhají krást v oplocených polích brambory či jahody a nevadí jim označení zákazu vstupu, ani upozornění na chemické ošetření. V poslední době počet případů narůstá. Podle pracovníků stanice jsou lidé horší než zvěř.
Kamenice nad Lipou – Zbavit se kůry od pomeranče, slupek od brambor či ještě nějakého odpadu ze zahrady vhodným způsobem budou moci obyvatelé Kamenice nad Lipou nově i v zimních měsících. Zástupci kamenické radnice totiž zavádí zkušební svoz bioodpadu v zimním období, a to ode dneška až do 31. března roku 2020.
Slavkovice - „Pojď Karle a leť!“, „Miluju draky!“ - takové a další výkřiky se ozývaly na kopci nad Slavkovicemi. Děti z místní školy se tam totiž svými učitelkami pustily do tradiční podzimní zábavy – pouštění draků. Těch podomácku vyrobených i těch zakoupených v obchodech.
/VIDEO/ Podzimní menu ve středu nabídli lidem studenti litoměřické Střední školy pedagogické, hotelnictví a služeb. Na talířích nechyběly variace paštiky, hovězí oháňka s červeným vínem ve skleničce ani jehněčí kolínko se špenátem a pečenými bramborami.
Vlastivědné muzeum Jesenice a Muzejní spolek města Jesenice pořádají ve výstavním sále jesenického muzea v pátek 25. října od 17 hodin inspirativní a zábavnou cestopisnou přednášku o cestě kolem světa v sedle motorky jménem Brambora.
Tým staré gardy Beavers Chomutov vyhrál softballový turnaj Interpoháru, který se odehrál na fotbalovém hřišti v Dolní Poustevně. Chomutovští v boji o první místo porazili 7:4 pražský výběr pod názvem Povaleč. Bronz získal SK Seitl Ostrava, který porazil pořádající Dolní Poustevnu 12:4.
Podzimní sychravé dny jsou ideální příležitostí pro dobré jídlo. Můžete si zajít do restaurace nebo si sami doma uvařit. Třeba podle receptů studentů Integrované střední školy v Moravské Třebové.
Přibyslav – Tradiční podzimní slavnosti ovoce, zeleniny, medu a brambor se uskutečnily o víkendu v Přibyslavi. Pořadatelem je městský úřad Přibyslav a místní spolky. Podle Václava Henzla, předsedy organizace Českého svazu zahrádkářů Přibyslav se na letošní výstavě notně podepsalo vrtkavé počasí.
Na Obchodní akademii a Hotelové škole v Havlíčkově Brodě opět zavoněly dobroty z brambor. V pátek 18. října se tady konal už 12. ročník soutěže O bramborovou pochoutku Vysočiny.
V rámci předmětu výchova k volbě povolání navštěvují montessori sedmáci ze Základní školy v Národní ulici v Prachaticích různá místa. Třikrát už byli na statku, kde sbírali brambory, podíleli se na zabijačce a trhali jablka, navštívili zlatý důl u Křišťanovic, seznámili se s Česko-anglickým gymnáziem v Českých Budějovicích.
Kulturní komise ve Velharticích pořádala soutěž Bramborové štrůdlování. Jmenuje se tak, protože nepreferujeme pouze jablka, ale i brambory, zelí a jiné produkty podzimu.
Většina letošní sklizně brambor už je ve skladech, zbývá sklidit posledních 15 procent osázených ploch. Pěstitelé odhadují, že sklizeň dosáhne 770 tisíc tun brambor. Tedy zhruba o 57 tisíc tun více než loni. Přesto nedokážou pokrýt spotřebu a část brambor bude třeba dovézt ze zahraničí.
Většina letošní sklizně brambor už je ve skladech, zbývá sklidit posledních 15 procent osázených ploch. Pěstitelé odhadují, že sklizeň dosáhne 770 tisíc tun brambor. Tedy zhruba o 57 tisíc tun více než loni. Přesto nedokážou pokrýt spotřebu a část brambor bude třeba dovézt ze zahraničí.
Většina letošní sklizně brambor už je ve skladech, zbývá sklidit posledních 15 procent osázených ploch. Pěstitelé odhadují, že sklizeň dosáhne 770 tisíc tun brambor. Tedy zhruba o 57 tisíc tun více než loni. Přesto nedokážou pokrýt spotřebu a část brambor bude třeba dovézt ze zahraničí.
Většina letošní sklizně brambor už je ve skladech, zbývá sklidit posledních 15 procent osázených ploch. Pěstitelé odhadují, že sklizeň dosáhne 770 tisíc tun brambor. Tedy zhruba o 57 tisíc tun více než loni. Přesto nedokážou pokrýt spotřebu a část brambor bude třeba dovézt ze zahraničí.
Většina letošní sklizně brambor už je ve skladech, zbývá sklidit posledních 15 procent osázených ploch. Pěstitelé odhadují, že sklizeň dosáhne 770 tisíc tun brambor. Tedy zhruba o 57 tisíc tun více než loni. Přesto nedokážou pokrýt spotřebu a část brambor bude třeba dovézt ze zahraničí.
Havlíčkův Brod – V pátek 18. října na havlíčkobrodské hotelové škole opět zavoní dobroty z brambor. Bude se tady totiž konat už 12. ročník soutěže O bramborovou pochoutku Vysočiny.
Většina letošní sklizně brambor už je ve skladech, zbývá sklidit posledních 15 procent osázených ploch. Pěstitelé odhadují, že sklizeň dosáhne 770 tisíc tun brambor. Tedy zhruba o 57 tisíc tun více než loni. Přesto nedokážou pokrýt spotřebu a část brambor bude třeba dovézt ze zahraničí.
Většina letošní sklizně brambor už je ve skladech, zbývá sklidit posledních 15 procent osázených ploch. Pěstitelé odhadují, že sklizeň dosáhne 770 tisíc tun brambor. Tedy zhruba o 57 tisíc tun více než loni. Přesto nedokážou pokrýt spotřebu a část brambor bude třeba dovézt ze zahraničí.
Většina letošní sklizně brambor už je ve skladech, zbývá sklidit posledních 15 procent osázených ploch. Pěstitelé odhadují, že sklizeň dosáhne 770 tisíc tun brambor. Tedy zhruba o 57 tisíc tun více než loni. Přesto nedokážou pokrýt spotřebu a část brambor bude třeba dovézt ze zahraničí.
Většina letošní sklizně brambor už je ve skladech, zbývá sklidit posledních 15 procent osázených ploch. Pěstitelé odhadují, že sklizeň dosáhne 770 tisíc tun brambor. Tedy zhruba o 57 tisíc tun více než loni. Přesto nedokážou pokrýt spotřebu a část brambor bude třeba dovézt ze zahraničí.
Většina letošní sklizně brambor už je ve skladech, zbývá sklidit posledních 15 procent osázených ploch. Pěstitelé odhadují, že sklizeň dosáhne 770 tisíc tun brambor. Tedy zhruba o 57 tisíc tun více než loni. Přesto nedokážou pokrýt spotřebu a část brambor bude třeba dovézt ze zahraničí.
Většina letošní sklizně brambor už je ve skladech, zbývá sklidit posledních 15 procent osázených ploch. Pěstitelé odhadují, že sklizeň dosáhne 770 tisíc tun brambor. Tedy zhruba o 57 tisíc tun více než loni. Přesto nedokážou pokrýt spotřebu a část brambor bude třeba dovézt ze zahraničí.
Třebíč – Blíží se 32. oblastní výstava Českého zahrádkářského svazu Třebíč. Uskuteční se od pátku 11. října do pondělí 14. října v Zahrádkářském domě ve Švabinského ulici. V pátek je otevřeno od 13.00 do 17.00, o víkendu od 9.00 do 17.00 a poslední den od 8.00 do 13.00.
