Vloni v tuto dobu měli sklady prázdné. Předloni už v březnu. Letos? V tuzemských skladech leží tisíce tun brambor. Na pěstitele dopadla nejen opatření proti koronaviru, kdy restaurace a jídelny nefungují v normálním provozu, ale i nadúroda brambor v Evropské unii.
Vloni v tuto dobu měli sklady prázdné. Předloni už v březnu. Letos? V tuzemských skladech leží tisíce tun brambor. Na pěstitele dopadla nejen opatření proti koronaviru, kdy restaurace a jídelny nefungují v normálním provozu, ale i nadúroda brambor v Evropské unii.
Na pohled moc pěkné nebývají, ale pro pěstování brambor, mrkve či rajčat na lodžii i balkoně jsou jako stvořené. Použít můžete pytle z juty, stejně tak silnější plastové pytle na odpadky, osvědčí se také pevné obaly největších balení granulí pro domácí mazlíčky nebo objemné igelitové tašky. K dostání jsou také speciální vaky, určené přímo pro pěstování kořenové zeleniny. Rajčata, jahody nebo papriky lze pěstovat dokonce přímo v obalu od substrátu, který se prodává ve čtyřicetilitrových pytlích „Otoč a sázej“.
Středočeským zemědělcům se v roce plném koronavirových omezení dařilo. Loni většinou zaznamenali vyšší sklizeň i vyšší hektarové výnosy než předloni. V řeči čísel příznivého výsledku se podařilo dosáhnout navzdory nedostatku sezonních pracovníků z ciziny i brigádníků, na což si majitelé farem stěžovali před rokem kvůli omezujícím opatřením majícím bránit šíření koronaviru.
Jestli v Horažďovicích na Klatovsku umí něco opravdu dobře, pak je to výroba bramborového škrobu. Zdejší česko – švédská společnost LYCKEBY AMYLEX, a. s., je tak právem největším výrobcem tohoto produktu v České republice. Kromě toho je rovněž jedinou společností v Čechách, kde ze škrobárenských brambor dokážou získat i krmivo.
Připravte si doma jarní pokrmy, o které se s vámi za téměř deset let podělili čtenáři Deníku. Vyzkoušejte recepty, které jsou považovány za "rodinné stříbro"
Profesor klasické filologie židovského původu Pavel Oliva přežil tři nacistické koncentrační tábory. Po válce se stal předním odborníkem na starověké Řecko. Dožil se 98 let, zemřel 5. března.
Že se k masu skvěle hodí i sladké suroviny se můžete sami přesvědčit, když vyzkoušíte následující recept na lahodou vepřovou panenku. Skvěle se k ní budou hodit pečené brambory nebo brambory vařené ve slupce.
Vysočina zůstává bramborářským krajem, a to nejen co se jejich pěstování týká. Lidé je mají rádi i na talíři. „Mí rodiče na vesnici mají svoje políčko. Je to sice dřina, ale máme brambory zdravé a chutné,“ usmál se Milan Koutecký z Nového Města na Moravě. Na Vysočině zkrátka není o tuto zemědělskou plodinu nouze, loni se kraj podílel na celkové produkci brambor v Česku celou třetinou.
Pestrobarevné petrklíče, macešky, ale i rozmarýn, tymián nebo třeba sazeničky rajčat či paprik. To vše teď raší ve sklenících farmy Selekta na Hrádku u Pacova. „Sezona pomalu začíná. Do týdne se rozjede naplno,“ říká Vítězslav Krejča, který to tu má na starosti.
Murphyho zákon praví: „Může-li se pokazit více věcí, bude to ta, která napáchá co nejvíce škody.“ Ale i zákonem zákonů je, že vždy nemusí platit. Své o tom ví i David Smetana ze Svobodných Dvorů u Hradec Králové, který v covidové době utrpěl ztráty na prakticky všech forntách, které si současný podnikatel může představit.
Kuchařky z horské Bublavy a okolí dokáží čarovat s obyčejnou bramborou. Jedná se o plodinu, která měla na horách v jídelníčku své místo a místní obyvatelé dokázali vždy z ničeho a brambor uvařit cosi. proto není divu, že v obci je velmi oblíbená kulinářská soutěž Bublavská škrabka.
Ester Ledecká si musí na první lyžařskou medaili z mistrovství světa počkat. Na šampionátu v Cortině d’Ampezzo skončila v superobřím slalomu čtvrtá, když ji od bronzu dělilo pouhých šest setin vteřiny.
Domácí bramboráři vyrážejí „na zteč“. O přízeň zákazníka, který je v obchodech zahlcen dovozovými plodinami z Francie, Německa či Belgie, hodlají bojovat novou značkou kvality. Jmenuje se „CZ Q“ a poprvé by se na obalech měla objevit už koncem jara na raných bramborách z letošní sklizně.
Možná toho o pivu víte hodně. Možná víte i mnohé o vaření. Teď ale můžete zjistit, jaká piva se ideálně snoubí s nejrůznějšími jídly. V Knize o pivu, kterou napsali porotce významných degustačních soutěží Pavel Borowiec a diplomovaná pivní sommelierka Marcela Titzlová, je vše hezky vysvětleno. Nechybí ani dobré recepty. Víte například, jak si připravit uzené vepřové koleno na černém pivu?
Senioři jsou přes neustálé varování Policií ČR i médii stále snadným terčem podvodníků a zlodějů. Jedním z takovýchto případů se zabývají i policisté z obvodního oddělení Nové Strašecí. K událostem došlo opakovaně, a to 6., 12. a 18. ledna letošního roku. Dva neznámí občané tmavší pleti okradli starší paní v jejím domě v jedné obci na Rakovnicku. Okradená žena se o tom všem svěřila rodině až 18. ledna, a to z důvodu ostychu. Její blízcí pak ihned kontaktovali policisty prostřednictvím linky 158.
Za potraviny a nealkoholické nápoje jako celek platí Češi zhruba stejně jako před rokem. Třeba brambory ale pořídí levněji. I proto, že restaurace kvůli protiepidemickým opatřením nemají komu prodávat hranolky.
Doba a životní styl se kromě stresu vyznačují nadbytkem nevhodných potravins přemírou cukru a tuku. České domácnosti jsou na Vánoce a Silvestra nabité cukrovím, saláty, řízky, chlebíčky, klobásami…
I na Islandu se samozřejmě slaví křesťanské vánoční svátky. Počátky křesťanství zde ale určit nejde úplně lehce. Pobývali tu irští mniši, pak přišli misionáři ze severního Německa a Norska, kteří pokřtili velkou část obyvatelstva. Koncem X. století byl počet křesťanů už tak velký, že se tamní vládnoucí vrstvy začaly obávat o mír a jednotu v zemi, kde státním náboženstvím bylo stále skandinávské pohanství. V roce 1000 tak ustanovil po jednání islandského sněmu tehdejší „předseda parlamentu” Thorgeir Þorkelsson Ljósvetningagoði křesťanství za státní náboženství.
I na Islandu se samozřejmě slaví křesťanské vánoční svátky. Počátky křesťanství zde ale určit nejde úplně lehce. Pobývali tu irští mniši, pak přišli misionáři ze severního Německa a Norska, kteří pokřtili velkou část obyvatelstva. Koncem X. století byl počet křesťanů už tak velký, že se tamní vládnoucí vrstvy začaly obávat o mír a jednotu v zemi, kde státním náboženstvím bylo stále skandinávské pohanství. V roce 1000 tak ustanovil po jednání islandského sněmu tehdejší „předseda parlamentu” Thorgeir Þorkelsson Ljósvetningagoði křesťanství za státní náboženství.
I na Islandu se samozřejmě slaví křesťanské vánoční svátky. Počátky křesťanství zde ale určit nejde úplně lehce. Pobývali tu irští mniši, pak přišli misionáři ze severního Německa a Norska, kteří pokřtili velkou část obyvatelstva. Koncem X. století byl počet křesťanů už tak velký, že se tamní vládnoucí vrstvy začaly obávat o mír a jednotu v zemi, kde státním náboženstvím bylo stále skandinávské pohanství. V roce 1000 tak ustanovil po jednání islandského sněmu tehdejší „předseda parlamentu” Thorgeir Þorkelsson Ljósvetningagoði křesťanství za státní náboženství.
Uhlí a brambory přivezli dnes před Sněmovnu primátor Zdeněk Hřib (Piráti), středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN), pardubický hejtman Martin Netolický (3PK) převlečení za čerty jako mikulášskou nadílku poslancům.
V listopadu můžeme ještě pokračovat s výsadbou ovocných dřevin, dokud nezamrzne půda. Dbáme na to, aby stromky byly vysazeny ve stejné úrovni jako ve školce.
V listopadu můžeme ještě pokračovat s výsadbou ovocných dřevin, dokud nezamrzne půda. Dbáme na to, aby stromky byly vysazeny ve stejné úrovni jako ve školce.
V listopadu můžeme ještě pokračovat s výsadbou ovocných dřevin, dokud nezamrzne půda. Dbáme na to, aby stromky byly vysazeny ve stejné úrovni jako ve školce.
Je jich stále víc. Vzdělaní mladí lidé se dobrovolně vzdávají běžného způsobu stravování a volí život bez masa a živočišných produktů. Říkají si vegani. Proč se takhle dobrovolně „trápí“?
Lámete si hlavu, jak v těchto dnech zabavit své děti? Sáhněte do spíže pro pár brambor a vytvořte z nich během chvilky úžasná tiskátka. Nápadům na motivy se meze nekladou a děti zabavíte u kreativní činnosti.
Lámete si hlavu, jak v těchto dnech zabavit své děti? Sáhněte do spíže pro pár brambor a vytvořte z nich během chvilky úžasná tiskátka. Nápadům na motivy se meze nekladou a děti zabavíte u kreativní činnosti.
Lámete si hlavu, jak v těchto dnech zabavit své děti? Sáhněte do spíže pro pár brambor a vytvořte z nich během chvilky úžasná tiskátka. Nápadům na motivy se meze nekladou a děti zabavíte u kreativní činnosti.
Lámete si hlavu, jak v těchto dnech zabavit své děti? Sáhněte do spíže pro pár brambor a vytvořte z nich během chvilky úžasná tiskátka. Nápadům na motivy se meze nekladou a děti zabavíte u kreativní činnosti.
Lámete si hlavu, jak v těchto dnech zabavit své děti? Sáhněte do spíže pro pár brambor a vytvořte z nich během chvilky úžasná tiskátka. Nápadům na motivy se meze nekladou a děti zabavíte u kreativní činnosti.
První podzimní den jsme ve školní družině oslavili soutěžemi a tvořením z brambor. Děti zkoušely po hmatu rozpoznat brambory od míčků, házely je do starého proutěného koše nebo nosily na lžičce. Moc nás pobavila soutěž o bramboru cestovatelku. Potom se skupinky dětí vystřídaly při třech výtvarných činnostech. Vyrobily krásné ježečky bodlináče a usměvavá sluníčka, bramborovými razítky tiskly listy na podzimní stromy.
„Hurá na brambory!“ Pro některé generace stále milý „retrozážitek“, vzpomínka na studentská léta, kdy byly povinné brigády při sklizni brambor pravidelnou součástí školního roku. Jak se z brázd vybírají brambory a následně třídí, ale už dnešní studenti středních škol netuší.
Babí léto je ideální období ke sklízení letní úrody, k sázení jarních cibulovin, květin i zeleniny či k zazimování choulostivějších bylinek. Postupně zrají podzimní a raně zimní hrušky, švestky i jablka, dozrávají také pozdní broskve či ostružiny, vlašské a lískové ořechy.
Před devětasedmdesáti lety 8. září 1941 zahájila německá nacistická vojska obléhání Leningradu (dnes Petrohrad). Blokáda trvala neuvěřitelných 29 měsíců do konce ledna 1944. V obleženém městě zemřelo skoro milion lidí hlady. Jedná se o nejdelší a nejkrutější obléhání města v historii válek. Tehdy jedenáctiletá Irina Juřinová přežila se svou babičkou v Leningradu nejtvrdší zimu blokády. Její vzpomínky zaznamenali studenti z pražského gymnázia Evolution Jižní Město, kteří se zapojili do projektu Příběhy našich sousedů.