/FOTO/ Radosti i starosti mají v Petrovicích u Třebíče. Nedávno obdrželi vysokou dotaci na výstavbu rybníka, ale jen kousek od míst, kde vodní nádrž do půl roku vznikne, se minulý týden objevila černá skládka plná sádrokartonu.
S přicházejícím podzimem se v Sezemicích na Pardubicku objevily takový nešvar: někteří místní obyvatelé při podzimní úpravě svých zahrad odklízejí bioodpad na sousední nebo městské pozemky, i do lesa. Skládky následně zapáchají a tomu, kdo je založil, hrozí pokuta až 50 000 korun.
Křeslo, matrace nebo sprchový kout v kontejneru. Taková je smutná realita v řadě obcích na Rakovnicku. Třeba v Čisté by mohli vyprávět, jak týden co týden bojují s neukázněnými lidmi, kteří většinou ani nepochází z této vsi. Podobný problém řeší třeba i v Olešné. Vedení obce proto zareagovalo a nechá zřídit kamerový systém.
S narůstajícím počtem černých skládek stavebního odpadu se potýkají představitelé města ve Slavkově u Brna. Ke zvýšené pozornosti tam proto vyzvali i obyvatele. „Po velmi dlouhé době se nám objevily skládky v extravilánu města. Za poslední měsíc byly čtyři. Obsahem je střešní krytina, betonová suť, cihly. V našem městě přitom máme recyklační linku a sběrný dvůr, přesto si dá někdo tu práci a obsah vlečky vyveze například na golfové hřiště,“ divil se slavkovský starosta Michal Boudný.
/ROZHOVOR/ Kdysi vyhledávaná lokalita s krásným bydlením, kinem, školou, lékárnou i koupalištěm. Během několika desetiletí však došlo k její devastaci a dílo zkázy málem dokončila ničivá povodeň z roku 1997. Nyní přichází její postupné oživení.
Stěžují si na to obyvatelé města, řeší to i odpovědní pracovníci magistrátu. V Havířově se množí nepořádek kolem popelnic a vznikají tu černé skládky. Město zároveň vyzývá své obyvatele, ať nejsou benevolentní a tyto nešváry ohlašují pokud možno neustále.
Stěžují si na to obyvatelé města, řeší to i odpovědní pracovníci magistrátu. V Havířově se množí nepořádek kolem popelnic a vznikají tu černé skládky. Město zároveň vyzývá své obyvatele, ať nejsou benevolentní a tyto nešváry ohlašují pokud možno neustále.
Obyvatele ulice U Světovaru na Slovanech trápil v uplynulých dnech velký nepořádek. Před jedním z domů byl po několik dní rozházený starý nábytek, oblečení a odpadky. Věci po sobě na ulici při stěhování zanechal bývalý nájemník, který byl podle místních problémový.
Obyvatele ulice U Světovaru na plzeňských Slovanech trápil v uplynulých dnech velký nepořádek. Před jedním z domů byl po několik dní rozházený starý nábytek, oblečení a odpadky. Věci po sobě na ulici při stěhování zanechal bývalý nájemník, který byl podle místních problémový.
Černé skládky v Sokolově jsou takřka věčné téma. Vedení města tvrdí, že na jejich likvidaci vynakládá téměř milion korun ročně. Asi největší spor se nyní rozhořel kolem další vzniklé hromady odpadu v lokalitě u vlakového nádraží.
Říká se, že líný se nejvíc nadře. Založení černé skládky na spojnici mezi Vlčnovem a obcí Orel se hrubě nevyplatilo muži z nedalekého Zájezdce, kterému bylo zřejmě zatěžko zavézt odpad do sběrného dvora, a tak do přírody nasypal směs hlíny a igelitů, skelnou vatu a sádrokartóny.
Demolice téměř 150 garáží v Jižním lomu v Sokolově je v plném proudu. Přesto město vyzývá stavaře k rychlejšímu tempu a to zejména proto, aby nepřišla vniveč jejich dobře odvedená práce.
Po boomu koronaviru v Česku lidé snáze jen tak někde složí suť či pneumatiky. K odpadové klasice přibyly roušky a plechovky.
Černých skládek v Praze zřejmě od začátku pandemie přibývalo podstatně víc než před ní. Mezi oblasti s největším výskytem tohoto nešvaru patří například Krč.
Černé skládky, to je zřejmě evergreen všech obcí a měst. Nejen že je nezodpovědní obyvatelé tvoří v přírodě, nejčastěji v lesních porostech, ale nezdráhají se vyhodit odpad nedovoleným způsobem ani v centrech měst.
Snad v každém regionu se najdou místa, která lze označit za ostudná. Zpravidla se jedná o ruiny rozpadajících se staveb, kdysi možná výstavných a významných, někdy se může jednat o neudržovanou zeleň, jindy třeba o černou skládku. I na Tachovsku je možné takových míst najít celou řadu. Přinášíme vám několik z nich.
Z propadliny pod Koldomem je stále větší černá skládka. Upozornila na to městská policie, kterou kontaktoval majitel zahrádky v kolonii.
/VIDEO/ Stopy pneumatik v blátě, spolupráce s lidmi v okolí, kamery, pečlivá pátrací akce. Ostravští strážníci vyřešili případ černé skládky v Kunčičkách, majiteli firmy, jehož vůz tuny odpadu vyhodil, nyní hrozí sankce až do deseti milionů korun. Muž nicméně slíbil, že vše uklidí a odveze.
Vedení města Rožmitálu pod Třemšínem přistoupilo k monitorování krizových míst s kontejnery na tříděný odpad, kde lidé vytváří černé skládky. Po mnoha urgencích a výzvách našim občanům se stav bohužel nezlepšil a tak město Rožmitál muselo přistoupit k takovému opatření.
Strážníci se v rámci akce Čisté město zaměřili na obvod Střekov, kde se v poslední době objevilo několik černých skládek. Z podnětů místních občanů a znalostí strážníků byla na jednom vytipovaném místě umístěna fotopast, která měla zachytit neukázněné občany při odkládání odpadu na místa, která k tomu nejsou určená.
Rozbité dětské kočárky, torza elektrospotřebičů, koberce, matrace, nákupní vozíky, pneumatiky, nádobí, metráky starých hadrů a pytle s odpadky se válejí v Kročehlavech přímo za rodinnými domy. Někdejší průmyslová zóna v ulici Nad Vápenkami, která je zrakům veřejnosti tak trochu skryta, láká bezohledné obyvatele, aby sem vyhodili kde co. Přestože jsou v Kladně lidem k dispozici sběrné dvory, někteří nepořádek vyhodí do volné přírody.
Kdo chce ve volném čase udělat něco pro přírodu ve svém okolí, má ideální příležitost v sobotu 27. března. V celé republice probíhá tradiční dobrovolnická akce Ukliďme Česko.
Likvidace černých skládek v Sokolově stojí téměř jeden milion korun. Město avizuje, že kvůli černým skládkám může dojít ke zvýšení cen za svoz odpadu. Ročně je ze Sokolova svezeno zhruba 250 až 300 tun odpadu z černých skládek, tedy odpadu, který nebyl řádně zlikvidován a nikdo za jeho likvidaci nezaplatil.
Je to nehoráznost, označuje lesní odborný hospodář společnosti Lesy města Stříbra Josef Balvín nové černé skládky, které se objevily v lesích v okolí města.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Na hromadící se černé skládky na katastrálním území Nových Dvorů upozornili redakci Kutnohorského deníku před nedávnem dobrovolníci. Zaráželo je hlavně to, že na skládky evidentně nevyhazují nepořádek jen běžní lidé, ale také stavební firmy, které tam vyvážejí různé sutě.
Díky všímavým občanům se podařilo na území města odhalit další dvě černé skládky, které se nacházely na pozemku za garážemi Na Máchovně a v lese nad Jarovem. Obě už pracovníci společnosti AVE odstranili. „Někdo tam vyhodil větší množství dřevěných desek a prken,“ uvedl berounský místostarosta Michal Mišina.
Místo černé skládky rybník, Lesoničtí už začali s jeho výstavbou nad obcí ve směru na Miroslavské Knínice. Chtějí zadržet v krajině vodu z tamního potoka.
Nechtěnou předvánoční nadílku dostali začátkem prosince obyvatelé Pelhřimova. Na tamním Masarykově náměstí a dalších místech města se objevil odpad a starý nábytek. „Původci těchto černých skládek tak názorně předvedli svou aroganci a pohrdání svými spoluobčany, kteří se snaží o pěkný vzhled města,“ řekla mluvčí pelhřimovské radnice Andrea Unterfrancová.
Nechtěnou předvánoční nadílku dostali začátkem prosince obyvatelé Pelhřimova. Na tamním Masarykově náměstí a dalších místech města se objevil odpad a starý nábytek. „Původci těchto černých skládek tak názorně předvedli svou aroganci a pohrdání svými spoluobčany, kteří se snaží o pěkný vzhled města,“ řekla mluvčí pelhřimovské radnice Andrea Unterfrancová.
Když se řekne myslivec, lidé si představí zeleného pána s flintou. Lovení zvěře je ale tou poslední činností, které předchází dlouhodobá péče o životní prostředí, výsadba zeleně, ochrana vodních zdrojů, obnova remízů a liniových porostů, ale také likvidace černých skládek, sběr odpadů a mnoho dalších aktivit přispívajících ke zkvalitnění životního prostředí. Mnohé myslivce ale do řad nimrodů přivedl i zájem o mysliveckou kynologii, sokolnictví nebo lovecké a sportovní střelectví.
/FOTO/ Černé skládky a nevhodné parkování kamionů v Hrbovicích. To komplikuje život chlumecké radnici i lidem, kteří na katastru zaniklé obce podnikají, jezdí sem relaxovat, nebo tu žijí. Radnice odsud dvakrát ročně odváží tuny odpadu, který tu nechávají jak řidiči kamionů, tak bezohlední lidé z širokého okolí. Úředníci přitom sice spolupracují s policií, ale podle mínění vedení Chlumce to bude marný boj do té doby, než se změní české zákony. Tamní rodinná firma kvůli tomuto problému dokonce vymyslela projekt Za čisté Hrbovice.
Několik pytlů odpadu odvedli zaměstnanci Správy chráněné krajinné oblasti Pálava tento týden z Procháskova lesoparku. Z města tak zmizela další černá skládka.
Likvidací černé skládky pokračuje společný projekt města, olomouckých Technických služeb a Charity. Lidé bez domova díky němu dostali další pracovní příležitost. Podílejí se na úklidu desítek tun odpadu v lokalitě Černá cesta.
Vysloužilé pračky, staré koberce nebo nábytek. I takové věci odkládají ke kontejnerům na komunální a tříděný odpad někteří lidé v Roudnici nad Labem, především na sídlištích.
Stále častěji se pracovníci firmy svážející odpad v regionu setkávají s nepořádkem okolo sběrných nádob.
Hradečané třídit umí, problémem zůstávají černé skládky.
Tohle se vám úplně nepovedlo, vzkázal „autorovi“ černé skládky chrastecký starosta Vojtěch Krňanský.
Letošní účet už je v jihočeské metropoli dvojnásobný. Proto radnice vítá pomoc veřejnosti.
Nerudovské Kam s ním je v dnešní době aktuální. A bude do té doby, než města a obce začnou řešit separaci odpadů, kterou musí do roku 2030 zařídit. V současnosti někteří lidé odhazují nepotřebné věci, kam se jim zlíbí. Například město Chrast v uplynulých dnech zlikvidovalo dvě černé skládky a jak uvedl starosta Vojtěch Krňanský, ostražitost je na místě.
O mimořádných 700 tisíc korun navýšili radní v Hradci Králové příspěvek pro Hradecké služby, které v poslední době čím dál častěji musí likvidovat černé skládky ve městě. Nejčastěji se jedná o případy, kdy lidé odpady patřící do sběrného dvora umísťují v blízkosti popelnicových a kontejnerových stání.
Dobrovolníci se ve Vyškově zapojí do celorepublikové úklidové akce „Ukliďme svět. Ukliďme Česko“. „Jejím cílem je úklid nelegálně vzniklé černé skládky a nepořádku společnými silami v jediný den. Tím bude letos sobota devatenáctého září,“ informovala Lucie Taušová za spolek Zelený Vyškov.
Hluboký vztah k přírodě u něj vznikl při skautských výpravách. A i když Brňan Radek Janoušek vystudoval strojařinu, po škole se vrhl právě do oblasti ochrany přírody. Nyní organizuje největší dobrovolnickou akci v České republice, Ukliďme Česko. Ekologii se věnuje již dvacet let, projekt Ukliďme Česko spoluzaložil před šesti roky.
Gauče, starý nábytek, wc mísy či vany. Velkoobjemový odpad končí namísto sběrných dvorů u popelnic.
Černé skládky znamenaly pro města i obce vždycky problém, který jen tak nevymizí. Pomocí aplikací jako ZmapujTo.cz či Moje obec, kde lidé mohou upozornit na nelegální skládky odpadu, se ovšem nepatřičný stavební odpad, pneumatiky či nábytek daří odstranit mnohem rychleji, než tomu bývalo dříve. To nakonec potvrdila i referentka odpadové hospodářství a ochrany ovzduší Pavla Trčová.
Už za několik dní by měla úplně zmizet černá skládka u nákladní železniční stanice Litoměřice - dolní nádraží. Stejně tak i malá budova tamtéž.
Celkem 20 tun odpadu naložili minulý týden zaměstnanci Smolo Třinec jen v jedné lokalitě v Orlové-Lazech, v lesním porostu státního podniku Lesy České republiky.
Náklady na odklizení hromad odpadu už letos stouply k milionu. Loni to za celý rok činilo více než 1,7 milionu korun.
Města a obce na Mělnicku se musejí potýkat se vznikem černých skládek. Podle mělnické policejní mluvčí Markéty Johnové se za rok 2019 v regionu vyskytlo celkem čtrnáct takových případů, převážně pak v menších obcích. Letos policie eviduje zatím dva problémy s černými skládkami.
Kampaní Stop brajglu chtějí v Kopřivnici bojovat proti lidem, kteří zakládají černé skládky tím, že u kontejnerů odkládají nepotřebné věci z domácností. Na likvidaci takovýchto černých skládek město ročně vynaloží až 150 tisíc korun.
Komunální odpad i starý nábytek stále často končí jen tak pohozený v ústeckých ulicích.
