/FOTOGALERIE/ Tůňku, která může vedle vodního hmyzu současně sloužit také jako zdroj vody pro volně žijící zvířata, dostavěli pracovníci najatí Ochranou fauny ČR ve votické lokalitě zvané Starý sad u motýlária. To leží na místě někdejších skleníků. Jejich další využití po odchodu zahradníků našel Pavel Křížek, votický ekolog a zakladatel Ochrany fauny ČR.
Tisíciletý harmonický vztah jiřiček s člověkem začíná poslední dobou trpět. I když se počty opeřenců podobných vlaštovkám výrazně nemění, ornitologové bijí na poplach.
Začalo to tak nevinně. „Syn si pořídil pavouka. Tarantuli. Pak se oženil a odstěhoval se. Ovšem bez pavouka. Léta plynula a manželé se postupně tomuto „koníčku“ věnovali víc a víc.
Začalo to tak nevinně. „Syn si pořídil pavouka. Tarantuli. Pak se oženil a odstěhoval se. Ovšem bez pavouka. Léta plynula a manželé se postupně tomuto „koníčku“ věnovali víc a víc.
/ROZHOVOR/ Pavel Krásenský z Chomutova je vedoucím přírodovědného oddělení a kurátorem sbírky brouků v Oblastním muzeu a galerii v Mostě. O své práci a svém koníčku vyprávěl v Týdeníku Mostecko, který vyšel v úterý 28. ledna.
Někdo chová králíky, jiný včely. Milan Bažant z Jablonce nad Nisou se už roky zabývá chovem červů. Přesněji larev potemníka brazilského (Zophobas Morio). „Začali jsme s otcem v roce 2003. Tehdy ho oslovil člověk, který se tím zabýval, zda to po něm nechce převzít. Táta byl terarista, znal princip správného chovu, takže do toho šel,“ popisuje začátky Bažant.
Někdo chová králíky, jiný včely. Milan Bažant z Jablonce nad Nisou se už roky zabývá chovem červů. Přesněji larev potemníka brazilského (Zophobas Morio). „Začali jsme s otcem v roce 2003. Tehdy ho oslovil člověk, který se tím zabýval, zda to po něm nechce převzít. Táta byl terarista, znal princip správného chovu, takže do toho šel,“ popisuje začátky Bažant.
Někdo chová králíky, jiný včely. Milan Bažant z Jablonce nad Nisou se už roky zabývá chovem červů. Přesněji larev potemníka brazilského (Zophobas Morio). „Začali jsme s otcem v roce 2003. Tehdy ho oslovil člověk, který se tím zabýval, zda to po něm nechce převzít. Táta byl terarista, znal princip správného chovu, takže do toho šel,“ popisuje začátky Bažant.
Hmyz jako hospodářské zvíře? V Česku lze chovat cvrčky, potemníky a další druhy k výrobě potravin. Podmínky pro takový chov stanovuje novela veterinárního zákona. Legislativní novinka oslovila olomouckou farmu Insect Farm, která se v posledních měsících dynamicky rozvíjí a do půl roku chce odchovávat až 1200 litrů cvrčků měsíčně. O chovu hmyzu určeného k lidské spotřebě reálně uvažuje.
Po vlně útoků na hmyzí hotely v Praze 8 před několika lety se zdálo, že vandalové si našli jiné terče svých výtržností a bude klid. Poslední den roku ale padlo za oběť lidské hlouposti další útočiště hmyzí drobotiny.
/ROZHOVOR/ Vášní Pavla Krásenského jsou brouci. Rád je sbírá, fotí i kreslí. Loví je i na Lounsku a Žatecku. O svém koníčku vyprávěl v Týdeníku Žatecko, který vyšel v úterý 7. ledna.
Až 12 tun hmyzu měsíčně teď produkuje speciální farma v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku. Je zřejmě největší svého druhu ve střední a východní Evropě. Provoz se před nedávnem přestěhoval z menších pronajatých prostor v Popovicích do nové rozsáhlé vlastní haly přímo v Jaroměřicích.
Až 12 tun hmyzu měsíčně teď produkuje speciální farma v Jaroměřicích nad Rokytnou. Je zřejmě největší svého druhu ve střední a východní Evropě. Provoz se před nedávnem přestěhoval z menších pronajatých prostor v Popovicích do nové rozsáhlé vlastní haly přímo v Jaroměřicích.
/ROZHOVOR/ Pavel Krásenský z Chomutova je vedoucím přírodovědného oddělení a kurátorem sbírky brouků v Oblastním muzeu a galerii v Mostě. O své práci vyprávěl v Týdeníku Chomutovsko, který vyšel v úterý 3. prosnce.
Havlíčkův Brod - Pohled do světa hmyzu je název naučného a poznávacího programu, kterého se v úterý 19. listopadu zúčastnili žáci 1. a 2. stupně ZŠ Havlíčkův Brod, Konečná 1884.
/FOTO, VIDEO/ Kdo by neznal tajemné bludičky, které měly svádět pocestné z cesty. Předobrazem jim byly světlušky. A právě tento světélkující hmyz uhranul libereckého rodáka Radima Schreibera.
/FOTO, VIDEO/ Kdo by neznal tajemné bludičky, které měly svádět pocestné z cesty. Předobrazem jim byly světlušky. A právě tento světélkující hmyz uhranul libereckého rodáka Radima Schreibera.
Po skončeném zoologickém průzkumu zemí Balkánu se letos členové spolku ZOOGEOS Bohemia vypravili do Maroka. Zkoumat faunu, pomoci vědě i obohatit muzea v České Lípě a Liberci. Jedním z hlavních organizátorů je jednatel spolku a ředitel i zoolog českolipského muzea Zdeněk Vitáček.
Zdeněk Vitáček je zoolog a ředitel Vlastivědného muzea v České Lípě. O cestě se svými kolegy po Maroku vyprávěl v Týdeníku Českolipsko, který vyšel ve středu 23. října.
Řehoř Samsa pracoval jako obchodní cestující, živil rodiče a sestru a jednoho dne už ho to přestalo bavit. Franz Kafka ho proměnil v brouka, odporný a nepotřebný hmyz. Přestože se svou proměnu snaží před rodiči ukrýt, nakonec je odhalen.
Entomologická výstava má v regionu tradici, téměř po čtvrt století se na ní scházejí entomologové, milovníci přírody a široká veřejnost. Z vystavovatelů nechybí ani sběratelé z Polska, Maďarska, Slovenska a Ruska. Vystavené exempláře hmyzu z celého světa oslovují hlavně děti a mládež. Motýli, brouci, strašilky, mravenci, strašilky, pavoukovci a mnoho dalšího. Místem konání byla 19. října 2019 od 9 do 13 hodin Otrokovická Beseda.
Kladno se rozhodlo lépe zadržovat vodu v krajině a vylepšit tím životní prostředí. K tomu má pomoci nově nastolený režim sekání trávy a sázení původních odrůd ovocných stromů. V některých lokalitách v Kladně se proto sníží četnost sečí a zavedeno bude takzvané mozaikové sečení. Při něm je v částech trávníku zachováno prostředí pro hmyz. Řekl to kladenský primátor Dan Jiránek (ODS).
Pavel Krásenský zachycuje hmyz především fotoaparátem. A je v tom nejlepší. Do světa hmyzu a bezobratlých zasvětí posluchače ve středu 16. října od 18 hodin v kině Sokol.
V květnu v květu. To je název sousedského projektu ze Spáleného Poříčí, který získal cenu za Zelenou oázu roku. V té se oceňují projekty, jež přeměňují mrtvé trávníky na pestré záhony, které lákají hmyz i lidské oko.
Divadlo Řád červených nosů potěší v neděli 13. října především dětské publikum pohádkou Obrázky ze života hmyzu, kterou představí v místecké Nové scéně Vlast. Zajímavý děj, který bude vyprávět o nápravě zlobivců z řad hmyzí říše, začne ve tři hodiny odpoledne. Vstupenky vyjdou na sedmdesát korun.
Podle čerstvě zveřejněné statistiky vyjížděli hasiči Pardubického kraje během září celkem k 700 událostem, v okrese Ústí nad Orlicí jich bylo 202. Nejčastěji zasahují u událostí technického charakteru, jako je vyproštění osob z výtahu, měření koncentrací nebo odstraňování nebezpečného hmyzu. Na Orlickoústecku bylo takových případů 118.
Divadlo Řád červených nosů potěší v neděli 13. října především dětské publikum pohádkou Obrázky ze života hmyzu, kterou představí v místecké Nové scéně Vlast. Zajímavý děj, který bude vyprávět o nápravě zlobivců z řad hmyzí říše, začne ve tři hodiny odpoledne. Vstupenky vyjdou na sedmdesát korun.
Vyškov – Účastníci sobotního pochodu ve vyškovských lesích skončnili v rukou záchranářů. Téměř desítku lidí pobodal agresivní hmyz. Některé ošetřili záchranáři na místě. Ve čtyřech případech ale museli pacienty s alergickou reakcí převézt k dalšímu ošetření do vyškovské nemocnice.
Šetrně k planetě. To bylo téma letošní Noci vědců, kterou si v pátek užívali lidé ve Zlíně, a to v prostorách Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati.
/FOTOGALERIE / „Jedna kroupa, druhá kroupa a tady máme píchanec od vosy,“ ukazuje Jaroslav Mačkal následky krupobití z 1. července na plodu české zimní odrůdy jabloní Šampion. Vedlejší jablko vypadá podobně, další už pohltila hniloba. „A to vidíme přeživší jablka, které kroupy nesrazily na zem,“ bere do ruky další nevzhledný plod vedoucí vilémovských sadů Zemědělského družstva Senice na Hané. Tak mizernou úrodu nepamatuje, a to je v sadech přes 30 let.
Rýhonoscům, samotářským vosičkám a včelám i dalšímu vzácnému jihomoravskému hmyzu se výborně daří na půdě, kterou dusají pásy těžké vojenské techniky. „Vozidla nám pomáhají udržet vhodné prostředí pro ochranu hmyzu,“ shrnul vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Kmet.
Mikulov – Rýhonoscům, samotářským vosičkám a včelám i dalšímu vzácnému jihomoravskému hmyzu se výborně daří na půdě, kterou dusají pásy těžké vojenské techniky. „Vozidla nám pomáhají udržet vhodné prostředí pro ochranu hmyzu,“ shrnul vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Kmet.
Jižní Morava - Kvůli suchu i naší neschopnosti zadržet vodu v krajině se podle odborníka mění rozmanitost živočišných druhů na jihu Moravy. V regionu se objevují například nové druhy hmyzu, které migrují ze zahraničí. „Třeba ploštice vroubenka americká, která je na jižní Moravě už běžná. Pak slunéčko východní, což je taková asijská beruška,“ říká zoolog Pavel Dedek.
Kvůli suchu i naší neschopnosti zadržet vodu v krajině se podle odborníka mění rozmanitost živočišných druhů na jihu Moravy. V regionu se objevují například nové druhy hmyzu, které migrují ze zahraničí. „Třeba ploštice vroubenka americká, která je na jižní Moravě už běžná. Pak slunéčko východní, což je taková asijská beruška,“ říká zoolog Pavel Dedek.
Silná alergická reakce na sršní bodnutí se včera v podvečer málem stala osudnou turistce ve středním věku ve špatně přístupném terénu lokality Třinec-Guty. Horskou službu vyzval k zásahu kolem půl šesté dispečink linky 155 Moravskoslezského kraje.