Když šel v roce 2012 student entomologie Michael Skvarla z amerického města Fayetteville v Arkansasu pro mléko do supermarketu, na fasádě budovy si všiml něčeho zvláštního. Šlo o obrovský hmyz podobný vážce, s rozpětím křídel přes pět centimetrů. Mladík si exemplář vzal domů, uložil si ho do své sbírky a na několik let na něj zcela zapomněl. Netušil, že má doma doslova skrytý poklad.
Intenzivní únava, bolest hlavy, svalů a kloubů, zvýšená teplota nebo závratě. Příznaky poukazující na lymskou boreliózu. Jde o infekční onemocnění, které na člověka přenášejí klíšťata. Obvykle postihuje kůži a klouby, závažně však může poškodit i nervovou soustavu nebo srdce. Podle Státního zdravotního ústavu se boreliózou nakazí ročně tisíce lidí. Jak se před klíšťaty chránit? Co může způsobit neléčená borelióza? A může se tato nemoc přenést z matky na plod během těhotenství či kojení? Nejen na tyto otázky odpovídal vedoucí lékař Medicínského centra Praha Radek Klubal.
V našem kraji není hmyz zrovna potravinou, na kterou bychom si vzpomněli, když dostaneme hlad nebo žízeň. Skutečností však zůstává, že jej čtvrtina populace denně konzumuje, a to především pro jeho vynikající účinky na zdraví. Hmyz je totiž doslova nabitý antioxidanty. Zařadit pár brouků a cvrčků do jídelníčku tak může mít na vaše zdraví velmi pozitivní dopad.
Při plánování zahrady pro domácí mazlíčky je důležité myslet na druhy rostlin, které tam chcete vysadit. Zvažte použití původních rostlin, o kterých je známo, že přitahují motýly, ptáky a další užitečný hmyz. Rozhodně se však vyhýbejte všem jedovatým rostlinám, které by mohly vašim zvířatům uškodit.
Drsná reality show Survivor Česko & Slovensko se rozhodně nebude s dvacítkou soutěžících nové řady mazlit. Čeká je seskok z vrtulníku přímo do oceánu, holýma rukama si budou muset na ostrově v Dominikánské republice postavit přístřeší, oheň rozdělat jen s pomocí křesadla a velký hlad zahnat třeba hmyzem. Kdo nejlépe zvládne bolest, izolaci, výzvy i nečekané zvraty a získá vysněnou výhru 2,5 milionu korun, se dozvíme už zanedlouho. Survivor startuje prvním dílem 25. ledna na Voyo a 1. února na TV Nova. Na ostrovany se pak mohou diváci těšit vždy ve středu a ve čtvrtek od 21:35 hodin.
Když se spojí vášeň, talent, originalita a silná vize, může vzniknout něco skutečně jedinečného. A přesně toto propojení můžete nalézt v obrazech Michala Šmída. Teprve pětadvacetiletý umělec se před čtyřmi lety, aniž by měl s uměním jakékoli předchozí zkušenosti, začal věnovat tvorbě unikátních epoxidových obrazů. Podstatnou součástí jeho „rukopisu“ jsou přitom barvy, které si sám vyrábí z přírodních materiálů.
Vánoční stromeček tradičně zdobíme světelnými řetězy a tradičními nebo moderními ozdobami. Věšíme na něj papírové, dřevěné, čokoládové i skleněné dekorace. O jedné „ozdobě“ ale většina lidí nemá páru. S vánočním stromečkem jste si do svých domovů přinesli hordy nechtěných návštěvníků.
Hmyz je nejrůznorodější skupinou živočichů na světě. Popsán je více než milión druhů, odhaduje se však, že jich existuje na 6 až 10 miliónů. Co o něm víte?
Rozdílnost stravovacích návyků Asiatů a Evropanů potvrdily výsledky kontroly veterinární správy v jednom pražském skladu potravin. Při něm inspektoři objevili několik balení larev bource morušového. Tento hmyz jako součást jídelního lístku zatím v Evropě povolen není.
Proč si k tradičním pokojovkám nepořídit dekorativní Adélu, která si k večeři smlsne na mouše? Zjistíte, že masožravé rostliny jsou podivuhodnými unikáty s důmyslnými pastičkami na mouchy, mšice, pavouky či hmyz. Aby k sobě přilákaly pochoutku, pokrývají se světélky, vydechují omamnou vůni, co přiláká nic netuší oběti, nebo je nechají usednout na lepkavé stonky. Jak se starat o masožravé rostliny?
Když v kuchyni a spíži cítíte potřebu tleskat, ačkoliv se tam prokazatelně nevyskytuje žádný slavný umělec, není radno otálet. Výskyt malých šedých motýlků znamená, že potravinám uskladněným ve vaší spíži hrozí kalamita. Potravinový mol, ve skutečnosti zavíječ moučný, paprikový nebo čokoládový, dokáže zcela znehodnotit zásoby mouky, rýže či strouhanky. Ještě než se dáte do boje, je nutné zjistit, jak se zavíječe zbavit a co potravinové moly odpuzuje. Tleskáním sice pár motýlků zlikvidujete, ale cesta vede jinudy. Překvapivě třeba i přes vosičky.
Jsou malinké, lítají, je jich hodně a jsou otravné. Znáte je? Ano, jsou to octomilky. Nebzučí, nekoušou, ale nikdo je nevidí rád. Když se jedna objeví v kuchyni, je jasné, že vzápětí uvidíte i její další kamarádky a že jich bude přibývat. Přilákali jste je na ovoce, které není nejčerstvější, na zkvašenou ovocnou šťávu, kompot nebo marmeládu, ale i na zbytky piva či vína.
Hmyz na talíři konzervativní Češi donedávna téměř neznali. Takzvaná entomofagie, neboli využití hmyzu jako potravy, je však na celosvětovém vzestupu. Firmy chtějí červy a cvrčky dostat do jídelníčku lidí mnohem víc. Nejen jako zážitek, ale aby se vize alternativní potraviny stala v budoucnu realitou i u nás.
Mezi vybranými pilotními regiony k vytváření životního prostoru pro hmyz je také přírodní park Mühlviertel. V areálu střední školy v Bad Zellu už žáci druhé třídy proškolení "hmyzologem" Georgem Derbuchem budují na ploše 350 metrů čtverečních přírodě odpovídající domov pro malé živočichy, píší OÖN.
I když si často myslíme, že naše domácnost je dokonale uklizená, někdy nás překvapí drobný lezoucí hmyz na stěně, zemi, v koupelně, ale i poletující hmyz v kuchyni. Někteří jedinci jsou prakticky neškodní, ale jejich přítomnost nám není příjemná, jiní dokážou způsobit alergické reakce, ale i věcné škody na majetku. Pojďte se podívat, kteří to jsou a jak se jich zbavíte.
Až 47 milionů let stará může být jepice, která v období třetihor uvízla v kapce pryskyřice a díky tomu se dochovala ve fantastických detailech do dnešních dnů. Objev tohoto krásného hmyzu v jantaru upoutal pozornost vědců z České republiky, Španělska, Polska a Německa, kteří spojili své síly a za použití nejnovějších technik – rentgenové mikrotomografie – popsali a pojmenovali nový druh fosilní jepice.
V českobudějovickém Metropolu se v neděli 23. října konala letos již 5. burza TERA, která se zaměřuje na výměnu a prodej terarijních zvířat, akvarijních ryb, živého a preparovaného hmyzu, krmiva, rostlin, přírodnin a chovatelských potřeb. Nabídka byla opravdu pestrá a chovatelé nešetřili zajímavými radami.
Spolek výrobců a zpracovatelů hmyzu připravil na sobotu 22. října propagační akci, zaměřenou na zvýšení povědomí spotřebitelů a široké veřejnosti o hmyzu jako o nové komoditě živočišné produkce, důležité pro budoucí soběstačnost a udržitelný rozvoj zemědělství v ČR. Propagace se bude odehrávat v rámci akce „Hmyzák – velké činy malých tvorů“, kterou pořádá Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim v prostorách Podblanického ekocentra a paraZOO Vlašim.
Zatímco většina domácího hmyzu už zimuje nebo se právě na zazimování chystá, invazní druhy ještě řádí na povrchu. V případě slunéčka východního (Harmonia axyridis), kterému lidé přezdívají „čínská beruška“, jsou toho svědkem hlavně domácnosti, ke kterým se v těchto dnech ve velkém stahují. Lidé jich z domovů vyhazují až stovky denně. Navzdory řadě mýtů ale nepředstavují pro lidi žádné zdravotní riziko, potrápit však umějí domácí mazlíčky.
Les není záhon, aby se dočista vyplel, i když po kůrovcové kalamitě by to bylo logické. Ale v přírodní rezervaci Oheb v blízkosti Sečské přehrady napadené stromy zůstávají, ovšem jen jako pětimetrová torza. Tento způsob je bezpečný hlavně pro turisty, kteří lokalitou procházejí. Je tu i však druhý, fauně a flóře prospěšný důvod.
Les není záhon, aby se dočista vyplel, i když po kůrovcové kalamitě by to bylo logické. V přírodní rezervaci Oheb v blízkosti Sečské přehrady na Chrudimsku napadené stromy zůstávají, ovšem jen jako pětimetrová torza. Tento způsob je bezpečný hlavně pro turisty, kteří lokalitou procházejí. Je tu i však druhý, fauně a flóře prospěšný důvod.
Obsypané stěny budov, kam svítí podzimní slunce. Vzduchem krouží obrovské roje hmyzu s tečkami na krovkách. Člověk jich vymete sto z balkonu a dalších dvě stě mu vlétne do bytu otevřeným oknem. Příchod babího léta s sebou na jižní Moravě přinesl tradiční invazi slunéček. Těm dominuje invazivní druh slunéčko východní.
/VIDEO, FOTO/ Obsypané stěny budov, kam svítí podzimní slunce. Vzduchem krouží obrovské roje hmyzu s tečkami na krovkách. Člověk jich vymete sto z balkonu a dalších dvě stě mu vlétne do bytu otevřeným oknem. Příchod babího léta s sebou v kraji přinesl tradiční invazi slunéček. Těm dominuje invazivní druh slunéčko východní. „Odpoledne jsme měli beruškami úplně obsypaný společný balkon. Z chodby jsem jich za několik minut vymetla určitě přes dvě stovky,“ řekla Deníku Rovnost například Lucie Smejkalová z pětitisícového Adamova na Blanensku.
V pátek 23. září nastala podzimní rovnodennost, končilo astronomické léto a začínal podzim. Den je stejně dlouhý jako noc. V dalších týdnech se budou noci až do zimního slunovratu prodlužovat, ale dny se budou krátit. A tak děti školní družiny chtěly prozkoumat, zda i takováto změna se hned v počátku projeví ve volné přírodě. A jak se s tím vypořádaly?
Okresní soud v Klatovech musí znovu projednat nehodu Radka Müllera (49) z Klatovska, který nezvládl supersport Ultima GTR Evolution a sešrotoval ho o strom.
Od 2. srpna dojde k rozšíření seznamu invazních, nepůvodních druhů zvířat, jejichž dovoz do Evropské unie bude nově zakázán. Upozornila na to Státní veterinární správa (SVS). „Jde o nepůvodní druhy, jejichž zavlečení či šíření ohrožuje biologickou rozmanitost a související ekosystémy nebo na ně má nepříznivý dopad,“ informoval mluvčí SVS Petr Vorlíček.
Ačkoli je prodej i používání lepových pastí na obratlovce v Česku zakázané, ročně bolestivou smrtí umírají stovky ptáků i malých savců. Uvíznou v lepových pastích určených pro hmyz, které se na zahradách běžně využívají. Ministerstvo zemědělství proto vydalo stanovisko, které upravuje jejich výrobu.
Více než dvojnásobný počet výjezdů kvůli alergickým reakcím po bodnutí hmyzem hlásí za toto prázdninové léto záchranáři na jižní Moravě. Lidé by si tak měli dát větší pozor na včelí, vosí nebo sršní žihadlo.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Na másle smažené cvrčky, pikantní larvy potemníka na kari nebo sarančata v banánovém těstíčku – to vše můžete ochutnat tento víkend v Zoo Praha. Oblíbený hmyzí festival nabídne i speciální komentovaná krmení hmyzožravých zvířat či setkání s pakobylkami a strašilkami.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Na másle smažené cvrčky, pikantní larvy potemníka na kari nebo sarančata v banánovém těstíčku – to vše můžete ochutnat tento víkend v Zoo Praha. Oblíbený hmyzí festival nabídne i speciální komentovaná krmení hmyzožravých zvířat či setkání s pakobylkami a strašilkami.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Na másle smažené cvrčky, pikantní larvy potemníka na kari nebo sarančata v banánovém těstíčku – to vše můžete ochutnat tento víkend v Zoo Praha. Oblíbený hmyzí festival nabídne i speciální komentovaná krmení hmyzožravých zvířat či setkání s pakobylkami a strašilkami.
V některých zvířatech viděli lidé od pradávna zdroj neštěstí, nemoci či smrti. Často proto čekala němá stvoření pronásledování a bolestivá smrt. Pověry se mezi lidmi tradují dál i přesto, že byly vyvráceny už staletí nazpátek.
Záchranářský vrtulník musel v sobotu letět pro osmadvacetiletého muže z Domažlicka, u kterého se po bodnutí vosou do břicha během pár minut vyvinul anafylaktický šok, což je nejzávažnější stupeň alergické reakce.
Kombinace důkazů zveřejněných v nové vědecké studii dle odborníků potvrzuje, že malá skupina bezobratlých zažívá podobné pocity jako obratlovci. Vědci tedy podle portálu Ifl Science zjistili, že hmyz může cítit bolest.
/VIDEO/ Na jihu Čech působí řada firem v oboru deratizace, jednou z nich je DeraPlus, která má pobočky napříč republikou.
Slunéčka sedmitečná odjakživa všichni zahrádkáři ve svých zahradách vítají. Někdy si je dokonce z procházek nosí v papírových sáčcích, aby je umístili na své rostliny. Důvod je jasný: naše berušky jsou totiž ideálními ochránci zeleně v zahradách před každoroční invazí parazitujících mšic, které oslabují naše rostliny tím, že sají jejich šťávy. Slunéčka si s nimi vždy dokázala poradit přirozeně a v souladu s přírodou. Ovšem poslední dobou jsou ohrožena jak naše slunéčka, tak rostliny.
Také se vám zdá, že příchod jara již nedoprovází klasický silný bzučivý zvuk, který navíc stále více slábne? Místní akční skupina Mezi Hrady organizuje projekt, jehož účelem je upozornit právě na nežádoucí úbytek hmyzu, jenž v přírodě zastává nenahraditelnou roli.
Sobota 18. června bude v ostravské zoologické zahradě věnována včelám a včelaření. Uskuteční se zde tradiční medobraní a pro děti i dospělé budou připraveny rozmanité včelí aktivity, při nichž se dozvědí, k čemu se používá medomet, co je to voština, jak vypadá žihadlo pod mikroskopem a další zajímavosti.
Zvířata používají různé úskoky, aby se ochránila před predátory. Nová studie ukazuje, že netopýři ušatí pokročili v tomto směru mimořádně daleko. Aby odradili hladové sovy, které je loví, dokážou napodobit bzukot hmyzu.
Loni bylo v Rakousku 41 111 svateb, o 3,7 % víc než předloni, ale pořád o 10,7 % méně než roku 2019. Mezi novými manželstvími je také 632 párů stejného pohlaví, z toho 368 ženských. V Horních Rakousích měli svateb 7378, o 3,5 % víc než předloni. Registrované partnerství uzavřelo 1401 dvojic, o 11,5 % víc než rok předtím.
Putovní informační panel pro turisty na Děvíně po čase změnil své místo. „Nachází se na místě, kde je hluboká vrstva půdy a poměrně hustá vegetace. V těchto travách je vhodné pro některé druhy organismu, zejména pro hmyz, který se rád vyhřívá na obnažené půdě, vytvářet mikroplochy, které jsou sešlapané. To nám právě dělá tento infopanel," přiblížil vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Kmet.
Některé rostliny předstírají celý život, a to velmi mazaně. Třeba proto, aby přilákaly opylovače, kterým však nejsou ochotny dát nic na oplátku. Výroba nektaru totiž něco stojí. Ovšem prokázat rostlině služby a nic za ně nedostat ještě není to nejhorší, co se může hmyzu stát. Na podvodníky z říše rostlin se zaměřil časopis Receptář.
Než zavoláte hasiče, raději pár desítek minut vyčkejte až roj odletí, vzkazují hasiči po častých urgencích posledních teplých dní. K místu několik hodin nechoďte, včely odletí a opylují stromy a květy. Včelí roj je v podstatě „miminko“ od včelstva. V době rojení mají na práci hlavně samy přežít, a ne někoho bodat. Podívejte se na video z jednoho ze zásahů proti včelímu roji.
Teploty posledních dní aktuálnímu ročnímu období příliš neodpovídají. Polovina května spíše připomíná léto v plném proudu. Na mnoha místech Česka už několik dní nespadla z nebe ani kapka a sucho sužuje také zvířata, která vyhledávají úkryty a vodu. Pomoci jim můžeme umístěním pítek a skrýší na našich zahradách nebo balkonech.
Naplno začíná sezona balkonových rostlin. Zeleň, kterou můžete pěstovat na svém parapetu nebo lodžii, má nespočet podob – ať už jde o klasické truhlíkové květiny, jakými jsou pořád oblíbené muškáty, petunie, surfinie, lobelky či verbeny, ale také voňavé a užitečné bylinky, nebo třeba keříčková rajčata. Kromě kvalitního substrátu, zálivky a hnojení je také musíte ochránit před škůdci a chorobami.
Oslavy Dne země se celý čtvrtek konaly na pražské Kampě. Vedení města sem pozvalo děti i dospělé na akci, která přiblížila život hmyzu v městském prostředí.
Na cestu plnou chutí se mohou milovníci dobrého jídla vydat v sobotu 14. května. Gastrofestival Cesta kolem světa se uskuteční v Areálu jízdy králů v Kunovicích od 11 do 20 hodin a zavede návštěvníky prostřednictvím skvělého jídla a pití do všech koutů planety.
Libora Sloupenského od malička fascinoval hmyz, a když dlouho čekal na to, kdo jej začne vyrábět a prodávat jako potravinu, začal nakonec sám. Před třemi lety založil firmu WormUP a v Blansku zřídil provoz, který loni zpracoval deset tun živých larev potemníka moučného, které prodává jako okořeněné křupavé červíky. Podle něj je jen otázka času, kdy se změní evropská legislativa, která umožní do byznysu vstup velkým korporacím, řekl v rozhovoru s ČTK.
Jako na jarní rozkvetlé louce plné motýlů a brouků to vypadalo v sobotu 2. dubna na kroměřížském Výstavišti. Konal se tam totiž tradiční Entomologický výměnný den a výstava. Kromě předávání zkušeností si tak mohli zájemci pořídit nové exempláře do svých sbírek a v neposlední řadě i ochutnat restované červíky.
Už to taky cítíte? Jarní vzduch, který má svou nezaměnitelnou vůni. Někomu může dokonce připomínat čerstvě vyprané prádlo. Pokud přemýšlíte, co toto jarní aroma způsobuje, věřte, že jarní květiny to nejsou. A dost možná budete i překvapeni, kdo za touto omamnou vůní stojí.
