Je poledne a kolem lidí poletují hejna bzučících komárů. Tak nyní vypadá běžný den na některých místech jižní Moravy poté, co za odcházející povodní daly zaplavené plochy vyrůst tisícům komářích larev.
Jaro a léto jsou pro hmyz krásným obdobím plným potravy a volnosti. Když se však dny začnou krátit a světla i tepla ubývá, hledá hmyz, kam by se schoval. A teplé lidské příbytky se mohou zdát jako dobré řešení. Mezi ty, kteří domy a byty nyní berou doslava útokem, patří ploštice. Ploštice známe pod označením „smradlavý brouk,“ a to i přesto, že mezi brouky vůbec nepatří. A stejně tak nepatří mezi hosty, kteří jsou u nás doma vítaní.
Švábi zamořili pracoviště Městského úřadu Nýřany, které sídlí v Purkyňově ulici v Plzni, a to v objektu patřícím Českým dráhám. Pro zaměstnance je situace velice náročná. Musí si svoje věci dávat do pytlů, v práci se necítí dobře, někteří mají dokonce zdravotní problémy. Podle vedení města ale dezinsekci nelze urychlit.
Švábi zamořili pracoviště Městského úřadu Nýřany, které sídlí v Purkyňově ulici v Plzni, a to v objektu patřícím Českým dráhám. Pro zaměstnance je situace velice náročná. Musí si svoje věci dávat do pytlů, aby si obtížný a nebezpečný hmyz nezavlekli domů, v práci se necítí dobře, někteří mají dokonce zdravotní problémy. Podle vedení města ale desinsekci nelze urychlit. Lidé tak musí stále chodit na pracoviště, kde se vyskytuje hmyz přenášející salmonelózu a další nemoci a působící problémy alergikům, a to i závažné.
Co se stane, když spojíte lásku k přírodě, šití a kreslení? Vznikne z toho projekt Filcové království, který vymyslela Eva Nevrlá z Mohelnice. Kreativní umělkyně vyrábí z ručně malovaného filcu edukativní pomůcky, pomocí kterých učí děti ve školách lásce k přírodě. Pod jejíma rukama vznikají především hmyzí pomůcky, dokáže však vyrobit i lidské tělo i vesmírnou soustavu.
Rádi byste si pořídili domácí zvíře, které nevyžaduje zvláštní péči, nedělá nepořádek a prakticky se o něj nemusíte starat? Pak je pro vás nelétavý motýl martináč hedvábný jako dělaný. Jeho odchov je tak snadný, že ho zvládne pod dohledem i dítě. Pořízení vajíček či housenek stojí pár korun a potravu mu natrháte venku. Po vylíhnutí žije jen dva týdny, ale jakmile naklade vajíčka, můžete s chovem směle pokračovat.
S podzimním ochlazováním se v bytech a domech začínají stále častěji objevovat užiteční, ale zpravidla nevítaní hosté. Pavouci sice pomáhají likvidovat nepříjemný hmyz, jenže jejich hostování v rozích a na stěnách pokojů většině lidí vadí. Podle některých pověr zabití pavouka přináší neštěstí. Nejen proto je lepší zamezit jim v přístupu do domu; nebo jim tam aspoň pobyt maximálně znepříjemnit. Metod, jak se pavouků zbavit bez násilí, je hned několik.
Interaktivní pokusy, vědecké ukázky, prohlídky moderních přístrojů a technologií i nejrozmanitější hry, kvízy a dílničky. To slibuje Noc vědců v Českých Budějovicích na pátek 27. září všem návštěvníkům, kteří chtějí zábavně proniknout do světa vědy.
Otevřené ventilačky u dočasně opuštěných bytů, rozsvícená schodiště společných prostor s okny dokořán a noční větrání bez sítí proti hmyzu. To je návod, jak si téměř zaručeně do bytu pozvat netopýra. Respektive hejno netopýrů či dokonce celou jejich kolonii. A pozor, jde tu dokonce o zdraví! V Ostravě totiž letos v létě netopýr nakažený vzteklinou dokonce kousl člověka.
V neděli 29. září 2024 ve výstavních sálech muzea bude zahájena výstava, která unikátně propojí přírodu s uměním, úžasnou říši drobných, ale obdivuhodných tvorů, s neobyčejným světem Ondřeje Sekory!
/FOTOGALERIE/ V létě mě baví fotit v přírodě, většinou krajinu a zajímavé stromy, sem tam se ale zaměřím i na hmyz. A to je pak na každé druhé kytce nebo kameni modelka.
/FOTO/ Ani přes léto si dobrovolníci a ochránci přírody neodpočinou. Letošní rok nebyl výjimkou, na Boleslavsku se podařilo dokončit několik projektů, které příroda ocení, ať už se jedná o hmyz, hady nebo vodu.
Bodnutí komárem nebo jiným hmyzem může u některých lidí vyvolat nepříjemné svědění, zatímco u jiných se štípnutí obejde bez reakce. Američtí vědci z Harvardu v novém výzkumu provedeném na myších zjistili, že důvodem jsou lišící se látky v imunitním systému. Výsledky by chtěli ověřit testováním na člověku.
Bobkový list v kuchyni nemusíte používat jen do polévky, dušených pokrmů nebo čaje. Voňavé koření pomůže zbavit se otravných potravinových molů, kteří mohou rychle znehodnotit obsah celé spíže. Ekologické řešení je levné a účinné.
Už jen do 28. září bude otevřená v Golf Resortu Kunětická hora v Dřítči na Pardubicku unikátní výstava Megabrouci, která představuje v obřích až pětimetrových detailně vypracovaných modelech ty nejznámější, ale i méně známé zástupce hmyzí říše. I při své malé velikosti jsou to fascinující stvoření. Co teprve, když je mnohonásobně zvětšíte. Každý, kdo si nenechal tuto expozici umístěnou napůl cesty z Pardubic do Hradce Králové ujít, je modely uchvácen.
K havárii nákladní Tatry došlo v Šumné na Znojemsku, řidič měl zkolabovat po bodnutí hmyzem. „Pískem plně naložený vůz před nehodou kličkoval z jedné strany vozovky na druhou, porazil několik značek a vjížděl na trávu mimo komunikaci,“ upozornil ve čtvrtek na událost z desátého srpna policejní mluvčí David Chaloupka.
Jed sršně obecné (Vespa crabro) je 50krát méně toxický než včelí jed. Přesto bodnutí sršně bolí nesrovnatelně více. Sršeň však není agresivní a sama od sebe neútočí. Pokud ovšem narušujete její teritorium, hrozí drsná obrana. Když navíc sršeň zabijete v blízkosti hnízda, označí vás jako cíl, který ostatní přiletí zlikvidovat. To se pak bezpečně neschováte ani pod vodou.
Představa hada, který se nenápadně připlazí do domu a tam na něj narazí majitelé, pasuje spíše na Austrálii nebo třeba jihovýchodní Asii, nicméně podobný případ se objevil i v jižních Čechách, resp. v Křemži na Českokrumlovsku. Nešlo sice o plaza jedovatého, ale i dospělá užovka obojková dokáže leckoho pěkně vyděsit.
Letní podvečery a večery bývají příjemné. Procházku nebo posezení na zahrádce však často zmaří malá útočná havěť, která se vrhá na jakoukoliv část odhalené pokožky - komáři. Platí na ně kupované repelenty, ale ne každému člověku je „chemie“ příjemná. Odpudit tento obtížný hmyz umí naštěstí i slavný australský všelék – tea tree olej. I u nás mu často říkáme tea tree oil, jen pozor - tento účinný repelent je nevhodný pro děti do šesti let a těhotné či kojící ženy.
Malý hmyz, který má jméno podle tvaru svého těla a miniaturních stříbřitých šupin, není člověku nebezpečný. Rybenka domácí, kterou jste možná někdy zahlédli při čištění zubů v koupelně, vás nepokouše ani nepoštípe. Nenechte ale rybenky přemnožit, samička může za život naklást až sto vajíček. Pokud se jim u vás líbí, poukazuje to na jiný problém. Rybenky totiž milují vysokou vlhkost a ta je ideální pro šíření nebezpečných plísní.
Moc toho o nich nevíme, ale rádi si na ně zanadáváme, nebo zapochybujeme o jejich významu v přírodě. Obzvlášť pokud dostaneme žihadlo. Řeč je o vosách a sršních. Letos se o bodavém hmyzu opět víc mluví, protože přibylo případů pobodání. Víc práce tak má záchranka i hasiči. Vosy a sršni jsou ale fascinující živočichové třeba už tím, že žijí ve společenství. Víte, čím se živí, jak velké může být jejich hnízdo, nebo jak přežívají zimu? Odpovědi dává entomolog Muzea východních Čech Jan Simon Pražák.
Vosy jsou letos přemnožené. A přestože je teprve polovina prázdnin, vosy už stihly napáchat mnoho škod. Ničí úrodu, jsou hrozbou pro alergiky. Hasiči i deratizační firmy zasahují na mnoha místech, kde vosí hnízda ohrožují zdraví lidí.
Vosy si většinou dobře vybírají, koho bodnou. A zpravidla tak nečiní bezdůvodně. Člověk je často vyprovokuje nevědomky; například barvou oblečení, použitým parfémem, ale i pohyby svého těla. Někdy jsou však vosy agresivní také bez zjevného důvodu, a to většinou v blízkosti hnízda nebo když mají hlad. Nejen v létě se vyplatí vědět, jak vosímu bodnutí předejít i co dělat, když už vás vosa bodne.
Po jarních mrazech, strachu z nákazy varroázou, melecitózním medu a obavách před vpádem asijské sršně mají včelaři další starost. Letošní vysoké počty vos útočí i na úly a někde decimují populace včel. Včelaři se proto snaží proti vosám bojovat, jak to jen jde. Vyrábí si pasti, upravují úly a někdy na řadu přichází i hrubé násilí.
Na stovky letos počítají posádky sanitek v Jihočeském kraji zásahy, kdy musí řešit alergickou reakci po štípnutí bodavým hmyzem. Počet takových výjezdů je oproti loňsku víc než dvojnásobný. A v řadě případů rozhodně nejde o banalitu.
Vosí hnízda u škol, školek či nemocnic. Hasiči v Královéhradeckém kraji mají letos třikrát víc práce s likvidací vos, sršňů nebo včel. Bodavého hmyzu je letos prostě víc a častěji kvůli němu musí vyjíždět i zdravotnická záchranka.
Vosy, včely a sršně teď v Olomouckém kraji útočí stále častěji. Kvůli alergickým reakcím po bodnutí hmyzem měli záchranáři jen během července dvojnásobek výjezdů než ve stejném období loňského roku. Desítky volání denně kvůli agresivnímu bodavému hmyzu v těchto dnech evidují také krajští hasiči.
Vosy, včely a sršně teď v Olomouckém kraji útočí stále častěji. Výjimkou není ani Prostějovsko. Kvůli alergickým reakcím po bodnutí hmyzem měli záchranáři jen během července dvojnásobek výjezdů než ve stejném období loňského roku. Desítky volání denně kvůli agresivnímu bodavému hmyzu v těchto dnech evidují také krajští hasiči.
Vosy, včely a sršně teď v Olomouckém kraji útočí stále častěji. Kvůli alergickým reakcím po bodnutí hmyzem měli záchranáři jen během července dvojnásobek výjezdů než ve stejném období loňského roku. Desítky volání denně kvůli agresivnímu bodavému hmyzu v těchto dnech evidují také krajští hasiči.
Vosy, včely a sršně teď v Olomouckém kraji útočí stále častěji. Kvůli alergickým reakcím po bodnutí hmyzem měli záchranáři jen během července dvojnásobek výjezdů než ve stejném období loňského roku. Desítky volání denně kvůli agresivnímu bodavému hmyzu v těchto dnech evidují také krajští hasiči.
Podstatně častěji než ve stejném období loňského roku vyjíždí záchranáři k pacientům s alergickou reakcí po bodnutí hmyzem. Ze statistik vyplývá, že zatímco loni od začátku července do 5. srpna zdravotníci vyjeli zhruba k 85 takovým událostem, za stejné období letos je to 120 případů.
Z mnoha regionů Česka hlásí hasiči výrazný nárůst výjezdů k likvidaci obtížného hmyzu – zejména vos. Na sociálních sítích se také objevují příspěvky včelařů, ale také alergiků, kteří sdílejí obavy, že se letos vosy přemnožily. Podle entomologů na to ukazují zatím spíše statistiky hasičů než enormní počty vos ve vzduchu. Hasiči pak upozorňují, že lidé by k likvidaci hnízd měli primárně volat odborné firmy a někde začnou redukovat výjezdy. Na pozoru by se měli mít hlavně alergici, ze zástupců obtížného hmyzu představuje vosa ale to menší nebezpečí.
Invazivní sršeň asijská se vyskytla na Opavsku. Jde o první ověřený výskyt tohoto druhu ve Slezsku a na Moravě. ČTK to řekla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny Karolína Šůlová. Dodala, že nalezené hnízdo nechali pracovníci agentury zlikvidovat. Tato sršeň je nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech.
Letošní léto přineslo neobvykle velké množství vos a sršňů, kterým se prakticky není možné vyhnout ani ve velkých městech. Může za to mírná zima. S rostoucím počtem užitečného, ale pro mnoho lidí i nebezpečného hmyzu raketově vzrostl také počet výjezdů záchranářů k lidem pobodaným vosami nebo sršni a hasičů na likvidaci jejich hnízd. Jen záchranáři vyjížděli letos k lidem pobodaným hmyzem doposud téměř čtyřikrát častěji než loni.
Bodavý hmyz v čele s vosami letos extrémně zaměstnává záchranáře i hasiče v Plzeňském kraji. Na lidi ale útočí i včely, čmeláci či sršně. Více než 20 alergiků již bylo letos přímo ohroženo na životě.
Začátek srpna se v bruntálské nemocnici nesl i ve znamení ošetřování pacientů s problémy po bodnutí hmyzem. Vosy, včely, sršni a další jsou v těchto dnech velmi agresivní a napadají jak lidi, tak zvířata.
Za enormní považují letos hasiči v Karlovarském kraji nárůst počtu výjezdů na likvidaci obtížného hmyzu. Upozorňují však, že k mnoha případům vyrážejí, aniž by byli lidé v bezprostředním ohroženi života. Proto už nebudou vyjíždět ke všem oznámeným případům.
V průběhu posledních týdnů jsme zaznamenali výrazný nárůst alergických reakcí v důsledku bodnutí vosou, včelou, anebo jiným bodavým hmyzem. Tato nepříjemná situace, která může u člověka s alergií vést až k život ohrožujícímu stavu je téměř na denním pořádku snad ve všech oblastech, kde Horská služba zasahuje. Příkladem jsou dva zásahy v Krkonoších a další v Beskydech za posledních 24 hodin.
/FOTO, VIDEO/ Hasiči v Libereckém kraji letos zaznamenali výrazný nárůst zásahů kvůli obtížnému hmyzu, jako jsou vosy, sršně a včely. Od jarních měsíců evidují mnohonásobně více výjezdů než v předchozím roce. Příčinou je mírná zima a oteplování, které přispívají k vyšší aktivitě hmyzu.
Vracíme se ještě jednou k informacím ohledně zvýšeného výskytu vos na Teplicku. Nárůst výjezdů k nouzové likvidaci obtížného hmyzu zaznamenali v letošním červenci hasiči na Teplicku, podobně to mají záchranáři. Sanitky jezdí častěji k pobodaným lidem, které mají alergické reakce.
/FOTO/ Naplno se rozletěla vosí sezona na Hodonínsku i v dalších regionech jižní Moravy. Hasiči jen v červenci řešili celkově už více než dvě stě případů, při nichž museli hmyz zlikvidovat. Na pomoc lidem opakovaně vyrážejí záchranáři. Shodují se, že letošní sezona je náročnější než loňská.
/VIDEO/ Odpočívající rekreanty na pláži Misquamicut v americkém státě Rhode Island v sobotu odpoledne překvapilo obrovské hejno vážek. Turisté popsali okamžiky u moře připomínající scény z apokalyptického filmu. Prolétající hejna hmyzu, která se zdála být nekonečná, natočili.
/VIDEO/ Jihočeským hasičům letos výrazně vzrostl počet zásahů souvisejících s nebezpečným hmyzem. Kdo by stál o vosí či sršní žihadla.
Sotva si při odpočinku v přírodě nalijete nápoj nebo rozbalíte svačinu, už se slétají. Varování odborníků před enormním množstvím neoblíbených vos se letos naplnilo. Za jejich přemnožení může neobvykle teplá zima a horké léto. Přestože jsou vosy otravné, ochránci přírody radí, aby je lidé nelikvidovali, pokud to není opravdu nutné. Vosy jsou totiž významnými opylovači a na jejich jídelníčku se objevují hmyzí škůdci.
Nikde jinde na světě tato nenápadná trvalka se světle fialovými kvítky neroste. Kriticky ohrožená masožravá tučnice česká má domov jen na tzv. Shnilých loukách, které jsou součástí národní přírodní památky Jestřebské slatiny na Českolipsku. A v posledních letech se jí tam daří.
Vypadají jako létající klíšťata a jejich sezóna se blíží. Na procházce či na výletě lesem mohou být velmi otravní, sedají na oblečení i kůži a jen tak se nedají setřást. Řeč je o nepříjemném hmyzu, který se jmenuje kloš jelení. Kousnutí klošem je nebezpečné zejména pro jedince se sníženou imunitou. Vážné nemoci jako klíšťata však kloš jelení naštěstí nepřenáší.
Není nic protivnějšího, než když nám do poklidného letního posezení vtrhne vosa. Ačkoliv jde o hmyz užitečný, jeho štípnutí je bolestivé a pro alergiky dokonce nebezpečné. Na to, jak se zbavit vos, existuje několik metod, ale pokud se vám příčí sledovat jak se topí v pivu nebo cukrovém sirupu, zkuste je odpudit prostřednictvím vůní, které nesnášejí. Většina z těch, které vosám páchnou, lidem naopak voní, takže jde vlastně o metodu velmi příjemnou.
Letní měsíce přinášejí nejen radost z prázdnin a slunečných dní, ale i zvýšené riziko bodnutí hmyzem, jako jsou vosy, včely a sršně. Jak správně postupovat při bodnutí a jak rozpoznat alergickou reakci?
Letní měsíce přinášejí nejen radost z prázdnin a slunečných dní, ale i zvýšené riziko bodnutí hmyzem, jako jsou vosy, včely a sršně. Jak správně postupovat při bodnutí a jak rozpoznat alergickou reakci?
Každá delší jízda vyšší rychlostí, například po dálnici, v současné době přináší výrazné zašpinění přední části karosérie hmyzem. Často se také na laku objevují nevábné skvrny ptačího trusu. Experti společnosti Kärcher a Škody Auto radí, jak si s tím poradit.
