Na pozadí události s útěkem lvice ze zoo v Berlíně se na pořad jednání správního soudu ve Vídni dostala žádost Stephana Hering-Hagenbecka, ředitele zoo Schöbrunn, o zbrojní pas a povolení výjimek, mj. k držení opakovací předovky, velkorážné brokovnice, a krátké palné zbraně ráže .44 Magnum.
VIDEO / Na ruku nasadíte náramek a máte klid. Až osm dní na vás komáři nepůjdou. Jak lákavé třeba pro obyvatele Střeně, obce v lužním lese Litovelského Pomoraví, kterým v minulosti komáří kalamity notně ztrpčovaly život. Test Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nyní prokázal, že prodávané náramky proti komárům nebo klíšťatům nefungují. Při pokusu sedali komáři i přímo na náramek. Výrobky stojí i stovky korun.
Obrovská včela nebo komár v maxi velikosti. Jedinečnou výstavu fascinujícího světa hmyzu mají návštěvníci nyní možnost vidět na Státním zámku Valtice. Tým sochařů na zhotovení více než 20 detailních exemplářů usilovně pracoval dlouhých 10 let. Ty dosahují velikosti až 5 metrů a váhy 1 tuny.
Mezi škůdce, kteří mohou vážně ohrozit naši zahradu, patří mšice. Jsou sice přirozenou součástí zahradního ekosystému, ale pokud je jich hodně, představují pro rostliny velké nebezpečí. Jak se zbavit mšic? Nejsnadnějším řešením problému se mšicemi je chemický postřik, vyhnat je však můžeme i bez nebezpečné chemie. Stačí použít některý z domácích ekologických prostředků obsahujících látky, které mšicím vadí.
Sedíte si v podvečer na terase či v zahradním altánku a užíváte si chvilky volna nebo jste si nechali na noc otevřené okno? Najednou se ale ozve známý bzučivý zvuk otravného hmyzu. Značí, že si v následujících chvilkách začnete drbat svědivé štípance a po klidu je veta. Komáři jsou tu a někdy na ně nefunguje ani repelent. Jak tedy účinně bojovat s komáry, jak vyrobit domácí past na komáry, ale i jak zničit jejich líhně v zahradě? Poradíme vám.
Chmelař u Úštěku, pískovna u Dobříně nebo Píšťanské jezero u Žernosek. To jsou jen tři z mnoha příkladů míst, kde při troše pozornosti zahlédnete létající drahokamy z říše hmyzu. Vážky patří mezi dravce a byť se některé druhy potulují i mimo bezprostřední vodní prostředí, k vodě se stahují v období páření, což je právě teď.
V mateřské škole Benešova v Třebíči zapojují děti do zážitkového vzdělávání. Během jara se děti seznamovaly s ochranou životního prostředí skrze akci Čistá Vysočina. V souladu s přírodou se neslo setkání s Evou Nevrlou a jejími hmyzími kamarády.
Trend konzumace hmyzu a jeho legalizace jako potraviny dnes vyvolává kontroverze i řadu spekulací. Jeho pojídání má přitom tradici dlouhou možná jako lidstvo samo. „Je například zdokumentováno, že Australopithecus robustus rozhrabával mraveniště termitů, která pojídal. První zmínka o konzumaci hmyzu v Evropě pochází z Řecka, kde se konkrétně cikády považovaly za pochoutku,“ vysvětluje profesorka České zemědělské univerzity Lenka Kouřimská.
Hmyz či obojživelníky poznávali zájemci, kteří v sobotu dorazili do Staré Knížecí Hutě na akci s příznačným názvem Sklářskou stezkou pohledem zoologa. Trasa vedla právě po sklářské stezce přes Stoupu, Arnoštovu leštírnu i Novou Knížecí Huť.
/FOTO/ Příbytky, které slouží nejrůznějším druhům hmyzu, přibývají v Chomutově. Nové broukoviště instalují Technické služby města Chomutova. Další mají vznikat i v příštích letech.
Ke včelím rojům a vosím nebo sršním hnízdům musejí v souvislosti s jasním oteplením častěji vyjíždět hasiči z Olomouckého kraje. Profesionálové i dobrovolníci. Například v Olomouci v pondělí odpoledne zasahovali v centru města hned dvakrát. Od začátku roku vyjížděli už šestnáctkrát na místa, kde hmyz ohrožoval lidi.
FOTO/ Ze západní Evropy se blíží k českým hranicím invazivní sršeň asijská. Proti domácímu druhu sršně je sice o něco menší, avšak je mnohem útočnější a na případné vyrušení člověkem může reagovat i kilometrovým pronásledováním. Dravá sršeň asijská by však mohla především ohrožovat naše kulturní včelstva, neboť právě včely a další hmyz tvoří podstatnou část jejího jídelníčku.
FOTO/ Ze západní Evropy se blíží k českým hranicím invazivní sršeň asijská. Proti domácímu druhu sršně je sice o něco menší, avšak je mnohem útočnější a na případné vyrušení člověkem může reagovat i kilometrovým pronásledováním. Dravá sršeň asijská by však mohla především ohrožovat naše kulturní včelstva, neboť právě včely a další hmyz tvoří podstatnou část jejího jídelníčku.
FOTO/ Ze západní Evropy se blíží k českým hranicím invazivní sršeň asijská. Proti domácímu druhu sršně je sice o něco menší, avšak je mnohem útočnější a na případné vyrušení člověkem může reagovat i kilometrovým pronásledováním. Dravá sršeň asijská by však mohla především ohrožovat naše kulturní včelstva, neboť právě včely a další hmyz tvoří podstatnou část jejího jídelníčku.
Burgerové šílenství zažívá poprvé i Třebíč. U baseballového stadionu Na Hvězdě si lidé mohou po tři dny kromě burgerů pochutnat i na vaflích, rolované zmrzlině, mexické pochoutce churros nebo hmyzu. Podle prodavačky Aleny Markové jsou Třebíčané odvážní. „Hlavně děti jsou zvědavé a zkouší hmyz a výrobky z něj, protože je to pro ně nové. Chutná jim to, ale dospělí jsou o něco zdrženlivější,“ popisuje první zkušenosti na Burger Street Festivalu v Třebíči.
Lepové pasti na našich zahradách jsou smrtelným rizikem pro ptáky i další malé obratlovce. Láká je totiž hmyz, který se do pasti chytí. Přilepené zvíře se pak nemůže hýbat, často se zraní při snaze o únik nebo dokonce uhyne. S problémem bojují záchranné stanice po celém Česku. Použití lepových pastí přitom od loňského roku reguluje ministerstvo zemědělství.
Angloamerický tým badatelů v nové studii nabídl odpověď na věčnou otázku, proč lampy lákají létající hmyz. Zjistili, že noční světlo pravděpodobně zcela mate jeho výškovou orientaci.
Mládě medvěda pyskatého mohou nově v těchto dnech obdivovat návštěvníci Zoo Zlín. Narodilo se na konci loňského prosince, první měsíce však společně se svou matkou pobývalo v chovatelském zázemí expozice. Zlínská zoo je jedinou v Evropě, kde se za uplynulých 12 měsíců podařilo tento druh medvěda odchovat.
Čtvrtý ročník festivalu Zažij vědu pořádala ve středu 26. dubna Fakulta technologická zlínské Univerzity Tomáše Bati (UTB). Návštěvníkům nabídla 21 tematicky zaměřených workshopů. Lidé si vyzkoušeli práci v laboratoři, objevili kouzla 3D tiskáren i laserů, pracovali s chemikáliemi nebo se dozvěděli, jak chutná hmyz.
/FOTO/ Když měl tehdy šestnáctiletý Adam Dostál z Brna sníst na letním táboře živou kobylku, přišlo mu to odpudivé. Dnes třiadvacetiletý mladík už dva roky prodává pod svojí značkou Grig hmyzí krekry a jako jeden z prvních v Evropě uvádí na trh hmyzí burgery.
Když měl tehdy šestnáctiletý Adam Dostál z Brna sníst na letním táboře živou kobylku, přišlo mu to odpudivé. Dnes třiadvacetiletý mladík už dva roky prodává pod svojí značkou Grig hmyzí krekry a jako jeden z prvních v Evropě uvádí na trh hmyzí burgery.
Podnikům, které se zabývají hmyzími potravinami, komplikují podnikání lidé šířící konspirační teorie spojené s konzumací hmyzích produktů. Terčem urážek se staly i školy.
Milovníci konspiračních teorií varují před dalším nebezpečím pro svobodné lidstvo. Jeho zotročení, které podle nich připravují světové elity, proběhne skrze potraviny. Mimo jiné hmyzí výrobky. Na sociálních sítích proto kritizují obchodní řetězce a dopravce, kteří je zařazují do prodávaného sortimentu, nebo se drsně obouvají do škol, kde probíhá ekologická osvěta.
Nejjedovatější štíři světa, největší ještěrka kontinentální Evropy a spousta zajímavých plazů, obojživelníků a bezobratlých.
/33. OTÁZKA/ Kromě hmyzu si klidně "pochutnají" i na větších živočiších. Masožravé rostliny patří mezi vůbec nejzvláštnější součásti přírody. Věnuje se jim další díl seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí, tentokrát řešící dvojotázku: Co všechno dokážou sníst masožravé rostliny a mohou ublížit člověku?
Když šel v roce 2012 student entomologie Michael Skvarla z amerického města Fayetteville v Arkansasu pro mléko do supermarketu, na fasádě budovy si všiml něčeho zvláštního. Šlo o obrovský hmyz podobný vážce, s rozpětím křídel přes pět centimetrů. Mladík si exemplář vzal domů, uložil si ho do své sbírky a na několik let na něj zcela zapomněl. Netušil, že má doma doslova skrytý poklad.
Intenzivní únava, bolest hlavy, svalů a kloubů, zvýšená teplota nebo závratě. Příznaky poukazující na lymskou boreliózu. Jde o infekční onemocnění, které na člověka přenášejí klíšťata. Obvykle postihuje kůži a klouby, závažně však může poškodit i nervovou soustavu nebo srdce. Podle Státního zdravotního ústavu se boreliózou nakazí ročně tisíce lidí. Jak se před klíšťaty chránit? Co může způsobit neléčená borelióza? A může se tato nemoc přenést z matky na plod během těhotenství či kojení? Nejen na tyto otázky odpovídal vedoucí lékař Medicínského centra Praha Radek Klubal.
V našem kraji není hmyz zrovna potravinou, na kterou bychom si vzpomněli, když dostaneme hlad nebo žízeň. Skutečností však zůstává, že jej čtvrtina populace denně konzumuje, a to především pro jeho vynikající účinky na zdraví. Hmyz je totiž doslova nabitý antioxidanty. Zařadit pár brouků a cvrčků do jídelníčku tak může mít na vaše zdraví velmi pozitivní dopad.
Při plánování zahrady pro domácí mazlíčky je důležité myslet na druhy rostlin, které tam chcete vysadit. Zvažte použití původních rostlin, o kterých je známo, že přitahují motýly, ptáky a další užitečný hmyz. Rozhodně se však vyhýbejte všem jedovatým rostlinám, které by mohly vašim zvířatům uškodit.
Drsná reality show Survivor Česko & Slovensko se rozhodně nebude s dvacítkou soutěžících nové řady mazlit. Čeká je seskok z vrtulníku přímo do oceánu, holýma rukama si budou muset na ostrově v Dominikánské republice postavit přístřeší, oheň rozdělat jen s pomocí křesadla a velký hlad zahnat třeba hmyzem. Kdo nejlépe zvládne bolest, izolaci, výzvy i nečekané zvraty a získá vysněnou výhru 2,5 milionu korun, se dozvíme už zanedlouho. Survivor startuje prvním dílem 25. ledna na Voyo a 1. února na TV Nova. Na ostrovany se pak mohou diváci těšit vždy ve středu a ve čtvrtek od 21:35 hodin.
Když se spojí vášeň, talent, originalita a silná vize, může vzniknout něco skutečně jedinečného. A přesně toto propojení můžete nalézt v obrazech Michala Šmída. Teprve pětadvacetiletý umělec se před čtyřmi lety, aniž by měl s uměním jakékoli předchozí zkušenosti, začal věnovat tvorbě unikátních epoxidových obrazů. Podstatnou součástí jeho „rukopisu“ jsou přitom barvy, které si sám vyrábí z přírodních materiálů.
Vánoční stromeček tradičně zdobíme světelnými řetězy a tradičními nebo moderními ozdobami. Věšíme na něj papírové, dřevěné, čokoládové i skleněné dekorace. O jedné „ozdobě“ ale většina lidí nemá páru. S vánočním stromečkem jste si do svých domovů přinesli hordy nechtěných návštěvníků.
Hmyz je nejrůznorodější skupinou živočichů na světě. Popsán je více než milión druhů, odhaduje se však, že jich existuje na 6 až 10 miliónů. Co o něm víte?
Rozdílnost stravovacích návyků Asiatů a Evropanů potvrdily výsledky kontroly veterinární správy v jednom pražském skladu potravin. Při něm inspektoři objevili několik balení larev bource morušového. Tento hmyz jako součást jídelního lístku zatím v Evropě povolen není.
Proč si k tradičním pokojovkám nepořídit dekorativní Adélu, která si k večeři smlsne na mouše? Zjistíte, že masožravé rostliny jsou podivuhodnými unikáty s důmyslnými pastičkami na mouchy, mšice, pavouky či hmyz. Aby k sobě přilákaly pochoutku, pokrývají se světélky, vydechují omamnou vůni, co přiláká nic netuší oběti, nebo je nechají usednout na lepkavé stonky. Jak se starat o masožravé rostliny?
Když v kuchyni a spíži cítíte potřebu tleskat, ačkoliv se tam prokazatelně nevyskytuje žádný slavný umělec, není radno otálet. Výskyt malých šedých motýlků znamená, že potravinám uskladněným ve vaší spíži hrozí kalamita. Potravinový mol, ve skutečnosti zavíječ moučný, paprikový nebo čokoládový, dokáže zcela znehodnotit zásoby mouky, rýže či strouhanky. Ještě než se dáte do boje, je nutné zjistit, jak se zavíječe zbavit a co potravinové moly odpuzuje. Tleskáním sice pár motýlků zlikvidujete, ale cesta vede jinudy. Překvapivě třeba i přes vosičky.
Jsou malinké, lítají, je jich hodně a jsou otravné. Znáte je? Ano, jsou to octomilky. Nebzučí, nekoušou, ale nikdo je nevidí rád. Když se jedna objeví v kuchyni, je jasné, že vzápětí uvidíte i její další kamarádky a že jich bude přibývat. Přilákali jste je na ovoce, které není nejčerstvější, na zkvašenou ovocnou šťávu, kompot nebo marmeládu, ale i na zbytky piva či vína.
Hmyz na talíři konzervativní Češi donedávna téměř neznali. Takzvaná entomofagie, neboli využití hmyzu jako potravy, je však na celosvětovém vzestupu. Firmy chtějí červy a cvrčky dostat do jídelníčku lidí mnohem víc. Nejen jako zážitek, ale aby se vize alternativní potraviny stala v budoucnu realitou i u nás.
Mezi vybranými pilotními regiony k vytváření životního prostoru pro hmyz je také přírodní park Mühlviertel. V areálu střední školy v Bad Zellu už žáci druhé třídy proškolení "hmyzologem" Georgem Derbuchem budují na ploše 350 metrů čtverečních přírodě odpovídající domov pro malé živočichy, píší OÖN.
I když si často myslíme, že naše domácnost je dokonale uklizená, někdy nás překvapí drobný lezoucí hmyz na stěně, zemi, v koupelně, ale i poletující hmyz v kuchyni. Někteří jedinci jsou prakticky neškodní, ale jejich přítomnost nám není příjemná, jiní dokážou způsobit alergické reakce, ale i věcné škody na majetku. Pojďte se podívat, kteří to jsou a jak se jich zbavíte.
Až 47 milionů let stará může být jepice, která v období třetihor uvízla v kapce pryskyřice a díky tomu se dochovala ve fantastických detailech do dnešních dnů. Objev tohoto krásného hmyzu v jantaru upoutal pozornost vědců z České republiky, Španělska, Polska a Německa, kteří spojili své síly a za použití nejnovějších technik – rentgenové mikrotomografie – popsali a pojmenovali nový druh fosilní jepice.
V českobudějovickém Metropolu se v neděli 23. října konala letos již 5. burza TERA, která se zaměřuje na výměnu a prodej terarijních zvířat, akvarijních ryb, živého a preparovaného hmyzu, krmiva, rostlin, přírodnin a chovatelských potřeb. Nabídka byla opravdu pestrá a chovatelé nešetřili zajímavými radami.
Spolek výrobců a zpracovatelů hmyzu připravil na sobotu 22. října propagační akci, zaměřenou na zvýšení povědomí spotřebitelů a široké veřejnosti o hmyzu jako o nové komoditě živočišné produkce, důležité pro budoucí soběstačnost a udržitelný rozvoj zemědělství v ČR. Propagace se bude odehrávat v rámci akce „Hmyzák – velké činy malých tvorů“, kterou pořádá Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim v prostorách Podblanického ekocentra a paraZOO Vlašim.
Zatímco většina domácího hmyzu už zimuje nebo se právě na zazimování chystá, invazní druhy ještě řádí na povrchu. V případě slunéčka východního (Harmonia axyridis), kterému lidé přezdívají „čínská beruška“, jsou toho svědkem hlavně domácnosti, ke kterým se v těchto dnech ve velkém stahují. Lidé jich z domovů vyhazují až stovky denně. Navzdory řadě mýtů ale nepředstavují pro lidi žádné zdravotní riziko, potrápit však umějí domácí mazlíčky.
Les není záhon, aby se dočista vyplel, i když po kůrovcové kalamitě by to bylo logické. Ale v přírodní rezervaci Oheb v blízkosti Sečské přehrady napadené stromy zůstávají, ovšem jen jako pětimetrová torza. Tento způsob je bezpečný hlavně pro turisty, kteří lokalitou procházejí. Je tu i však druhý, fauně a flóře prospěšný důvod.
Les není záhon, aby se dočista vyplel, i když po kůrovcové kalamitě by to bylo logické. V přírodní rezervaci Oheb v blízkosti Sečské přehrady na Chrudimsku napadené stromy zůstávají, ovšem jen jako pětimetrová torza. Tento způsob je bezpečný hlavně pro turisty, kteří lokalitou procházejí. Je tu i však druhý, fauně a flóře prospěšný důvod.
Obsypané stěny budov, kam svítí podzimní slunce. Vzduchem krouží obrovské roje hmyzu s tečkami na krovkách. Člověk jich vymete sto z balkonu a dalších dvě stě mu vlétne do bytu otevřeným oknem. Příchod babího léta s sebou na jižní Moravě přinesl tradiční invazi slunéček. Těm dominuje invazivní druh slunéčko východní.
/VIDEO, FOTO/ Obsypané stěny budov, kam svítí podzimní slunce. Vzduchem krouží obrovské roje hmyzu s tečkami na krovkách. Člověk jich vymete sto z balkonu a dalších dvě stě mu vlétne do bytu otevřeným oknem. Příchod babího léta s sebou v kraji přinesl tradiční invazi slunéček. Těm dominuje invazivní druh slunéčko východní. „Odpoledne jsme měli beruškami úplně obsypaný společný balkon. Z chodby jsem jich za několik minut vymetla určitě přes dvě stovky,“ řekla Deníku Rovnost například Lucie Smejkalová z pětitisícového Adamova na Blanensku.
V pátek 23. září nastala podzimní rovnodennost, končilo astronomické léto a začínal podzim. Den je stejně dlouhý jako noc. V dalších týdnech se budou noci až do zimního slunovratu prodlužovat, ale dny se budou krátit. A tak děti školní družiny chtěly prozkoumat, zda i takováto změna se hned v počátku projeví ve volné přírodě. A jak se s tím vypořádaly?
Okresní soud v Klatovech musí znovu projednat nehodu Radka Müllera (49) z Klatovska, který nezvládl supersport Ultima GTR Evolution a sešrotoval ho o strom.
