Bobkový list v kuchyni nemusíte používat jen do polévky, dušených pokrmů nebo čaje. Voňavé koření pomůže zbavit se otravných potravinových molů, kteří mohou rychle znehodnotit obsah celé spíže. Ekologické řešení je levné a účinné.
Už jen do 28. září bude otevřená v Golf Resortu Kunětická hora v Dřítči na Pardubicku unikátní výstava Megabrouci, která představuje v obřích až pětimetrových detailně vypracovaných modelech ty nejznámější, ale i méně známé zástupce hmyzí říše. I při své malé velikosti jsou to fascinující stvoření. Co teprve, když je mnohonásobně zvětšíte. Každý, kdo si nenechal tuto expozici umístěnou napůl cesty z Pardubic do Hradce Králové ujít, je modely uchvácen.
K havárii nákladní Tatry došlo v Šumné na Znojemsku, řidič měl zkolabovat po bodnutí hmyzem. „Pískem plně naložený vůz před nehodou kličkoval z jedné strany vozovky na druhou, porazil několik značek a vjížděl na trávu mimo komunikaci,“ upozornil ve čtvrtek na událost z desátého srpna policejní mluvčí David Chaloupka.
Jed sršně obecné (Vespa crabro) je 50krát méně toxický než včelí jed. Přesto bodnutí sršně bolí nesrovnatelně více. Sršeň však není agresivní a sama od sebe neútočí. Pokud ovšem narušujete její teritorium, hrozí drsná obrana. Když navíc sršeň zabijete v blízkosti hnízda, označí vás jako cíl, který ostatní přiletí zlikvidovat. To se pak bezpečně neschováte ani pod vodou.
Představa hada, který se nenápadně připlazí do domu a tam na něj narazí majitelé, pasuje spíše na Austrálii nebo třeba jihovýchodní Asii, nicméně podobný případ se objevil i v jižních Čechách, resp. v Křemži na Českokrumlovsku. Nešlo sice o plaza jedovatého, ale i dospělá užovka obojková dokáže leckoho pěkně vyděsit.
Letní podvečery a večery bývají příjemné. Procházku nebo posezení na zahrádce však často zmaří malá útočná havěť, která se vrhá na jakoukoliv část odhalené pokožky - komáři. Platí na ně kupované repelenty, ale ne každému člověku je „chemie“ příjemná. Odpudit tento obtížný hmyz umí naštěstí i slavný australský všelék – tea tree olej. I u nás mu často říkáme tea tree oil, jen pozor - tento účinný repelent je nevhodný pro děti do šesti let a těhotné či kojící ženy.
Malý hmyz, který má jméno podle tvaru svého těla a miniaturních stříbřitých šupin, není člověku nebezpečný. Rybenka domácí, kterou jste možná někdy zahlédli při čištění zubů v koupelně, vás nepokouše ani nepoštípe. Nenechte ale rybenky přemnožit, samička může za život naklást až sto vajíček. Pokud se jim u vás líbí, poukazuje to na jiný problém. Rybenky totiž milují vysokou vlhkost a ta je ideální pro šíření nebezpečných plísní.
Moc toho o nich nevíme, ale rádi si na ně zanadáváme, nebo zapochybujeme o jejich významu v přírodě. Obzvlášť pokud dostaneme žihadlo. Řeč je o vosách a sršních. Letos se o bodavém hmyzu opět víc mluví, protože přibylo případů pobodání. Víc práce tak má záchranka i hasiči. Vosy a sršni jsou ale fascinující živočichové třeba už tím, že žijí ve společenství. Víte, čím se živí, jak velké může být jejich hnízdo, nebo jak přežívají zimu? Odpovědi dává entomolog Muzea východních Čech Jan Simon Pražák.
Vosy jsou letos přemnožené. A přestože je teprve polovina prázdnin, vosy už stihly napáchat mnoho škod. Ničí úrodu, jsou hrozbou pro alergiky. Hasiči i deratizační firmy zasahují na mnoha místech, kde vosí hnízda ohrožují zdraví lidí.
Vosy si většinou dobře vybírají, koho bodnou. A zpravidla tak nečiní bezdůvodně. Člověk je často vyprovokuje nevědomky; například barvou oblečení, použitým parfémem, ale i pohyby svého těla. Někdy jsou však vosy agresivní také bez zjevného důvodu, a to většinou v blízkosti hnízda nebo když mají hlad. Nejen v létě se vyplatí vědět, jak vosímu bodnutí předejít i co dělat, když už vás vosa bodne.
Po jarních mrazech, strachu z nákazy varroázou, melecitózním medu a obavách před vpádem asijské sršně mají včelaři další starost. Letošní vysoké počty vos útočí i na úly a někde decimují populace včel. Včelaři se proto snaží proti vosám bojovat, jak to jen jde. Vyrábí si pasti, upravují úly a někdy na řadu přichází i hrubé násilí.
Na stovky letos počítají posádky sanitek v Jihočeském kraji zásahy, kdy musí řešit alergickou reakci po štípnutí bodavým hmyzem. Počet takových výjezdů je oproti loňsku víc než dvojnásobný. A v řadě případů rozhodně nejde o banalitu.
Vosí hnízda u škol, školek či nemocnic. Hasiči v Královéhradeckém kraji mají letos třikrát víc práce s likvidací vos, sršňů nebo včel. Bodavého hmyzu je letos prostě víc a častěji kvůli němu musí vyjíždět i zdravotnická záchranka.
Vosy, včely a sršně teď v Olomouckém kraji útočí stále častěji. Kvůli alergickým reakcím po bodnutí hmyzem měli záchranáři jen během července dvojnásobek výjezdů než ve stejném období loňského roku. Desítky volání denně kvůli agresivnímu bodavému hmyzu v těchto dnech evidují také krajští hasiči.
Vosy, včely a sršně teď v Olomouckém kraji útočí stále častěji. Kvůli alergickým reakcím po bodnutí hmyzem měli záchranáři jen během července dvojnásobek výjezdů než ve stejném období loňského roku. Desítky volání denně kvůli agresivnímu bodavému hmyzu v těchto dnech evidují také krajští hasiči.
Vosy, včely a sršně teď v Olomouckém kraji útočí stále častěji. Výjimkou není ani Prostějovsko. Kvůli alergickým reakcím po bodnutí hmyzem měli záchranáři jen během července dvojnásobek výjezdů než ve stejném období loňského roku. Desítky volání denně kvůli agresivnímu bodavému hmyzu v těchto dnech evidují také krajští hasiči.
Vosy, včely a sršně teď v Olomouckém kraji útočí stále častěji. Kvůli alergickým reakcím po bodnutí hmyzem měli záchranáři jen během července dvojnásobek výjezdů než ve stejném období loňského roku. Desítky volání denně kvůli agresivnímu bodavému hmyzu v těchto dnech evidují také krajští hasiči.
Podstatně častěji než ve stejném období loňského roku vyjíždí záchranáři k pacientům s alergickou reakcí po bodnutí hmyzem. Ze statistik vyplývá, že zatímco loni od začátku července do 5. srpna zdravotníci vyjeli zhruba k 85 takovým událostem, za stejné období letos je to 120 případů.
Z mnoha regionů Česka hlásí hasiči výrazný nárůst výjezdů k likvidaci obtížného hmyzu – zejména vos. Na sociálních sítích se také objevují příspěvky včelařů, ale také alergiků, kteří sdílejí obavy, že se letos vosy přemnožily. Podle entomologů na to ukazují zatím spíše statistiky hasičů než enormní počty vos ve vzduchu. Hasiči pak upozorňují, že lidé by k likvidaci hnízd měli primárně volat odborné firmy a někde začnou redukovat výjezdy. Na pozoru by se měli mít hlavně alergici, ze zástupců obtížného hmyzu představuje vosa ale to menší nebezpečí.
Invazivní sršeň asijská se vyskytla na Opavsku. Jde o první ověřený výskyt tohoto druhu ve Slezsku a na Moravě. ČTK to řekla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny Karolína Šůlová. Dodala, že nalezené hnízdo nechali pracovníci agentury zlikvidovat. Tato sršeň je nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech.
Letošní léto přineslo neobvykle velké množství vos a sršňů, kterým se prakticky není možné vyhnout ani ve velkých městech. Může za to mírná zima. S rostoucím počtem užitečného, ale pro mnoho lidí i nebezpečného hmyzu raketově vzrostl také počet výjezdů záchranářů k lidem pobodaným vosami nebo sršni a hasičů na likvidaci jejich hnízd. Jen záchranáři vyjížděli letos k lidem pobodaným hmyzem doposud téměř čtyřikrát častěji než loni.
Bodavý hmyz v čele s vosami letos extrémně zaměstnává záchranáře i hasiče v Plzeňském kraji. Na lidi ale útočí i včely, čmeláci či sršně. Více než 20 alergiků již bylo letos přímo ohroženo na životě.
Začátek srpna se v bruntálské nemocnici nesl i ve znamení ošetřování pacientů s problémy po bodnutí hmyzem. Vosy, včely, sršni a další jsou v těchto dnech velmi agresivní a napadají jak lidi, tak zvířata.
Za enormní považují letos hasiči v Karlovarském kraji nárůst počtu výjezdů na likvidaci obtížného hmyzu. Upozorňují však, že k mnoha případům vyrážejí, aniž by byli lidé v bezprostředním ohroženi života. Proto už nebudou vyjíždět ke všem oznámeným případům.
V průběhu posledních týdnů jsme zaznamenali výrazný nárůst alergických reakcí v důsledku bodnutí vosou, včelou, anebo jiným bodavým hmyzem. Tato nepříjemná situace, která může u člověka s alergií vést až k život ohrožujícímu stavu je téměř na denním pořádku snad ve všech oblastech, kde Horská služba zasahuje. Příkladem jsou dva zásahy v Krkonoších a další v Beskydech za posledních 24 hodin.
/FOTO, VIDEO/ Hasiči v Libereckém kraji letos zaznamenali výrazný nárůst zásahů kvůli obtížnému hmyzu, jako jsou vosy, sršně a včely. Od jarních měsíců evidují mnohonásobně více výjezdů než v předchozím roce. Příčinou je mírná zima a oteplování, které přispívají k vyšší aktivitě hmyzu.
Vracíme se ještě jednou k informacím ohledně zvýšeného výskytu vos na Teplicku. Nárůst výjezdů k nouzové likvidaci obtížného hmyzu zaznamenali v letošním červenci hasiči na Teplicku, podobně to mají záchranáři. Sanitky jezdí častěji k pobodaným lidem, které mají alergické reakce.
/FOTO/ Naplno se rozletěla vosí sezona na Hodonínsku i v dalších regionech jižní Moravy. Hasiči jen v červenci řešili celkově už více než dvě stě případů, při nichž museli hmyz zlikvidovat. Na pomoc lidem opakovaně vyrážejí záchranáři. Shodují se, že letošní sezona je náročnější než loňská.
/VIDEO/ Odpočívající rekreanty na pláži Misquamicut v americkém státě Rhode Island v sobotu odpoledne překvapilo obrovské hejno vážek. Turisté popsali okamžiky u moře připomínající scény z apokalyptického filmu. Prolétající hejna hmyzu, která se zdála být nekonečná, natočili.
/VIDEO/ Jihočeským hasičům letos výrazně vzrostl počet zásahů souvisejících s nebezpečným hmyzem. Kdo by stál o vosí či sršní žihadla.
Sotva si při odpočinku v přírodě nalijete nápoj nebo rozbalíte svačinu, už se slétají. Varování odborníků před enormním množstvím neoblíbených vos se letos naplnilo. Za jejich přemnožení může neobvykle teplá zima a horké léto. Přestože jsou vosy otravné, ochránci přírody radí, aby je lidé nelikvidovali, pokud to není opravdu nutné. Vosy jsou totiž významnými opylovači a na jejich jídelníčku se objevují hmyzí škůdci.
Nikde jinde na světě tato nenápadná trvalka se světle fialovými kvítky neroste. Kriticky ohrožená masožravá tučnice česká má domov jen na tzv. Shnilých loukách, které jsou součástí národní přírodní památky Jestřebské slatiny na Českolipsku. A v posledních letech se jí tam daří.
Vypadají jako létající klíšťata a jejich sezóna se blíží. Na procházce či na výletě lesem mohou být velmi otravní, sedají na oblečení i kůži a jen tak se nedají setřást. Řeč je o nepříjemném hmyzu, který se jmenuje kloš jelení. Kousnutí klošem je nebezpečné zejména pro jedince se sníženou imunitou. Vážné nemoci jako klíšťata však kloš jelení naštěstí nepřenáší.
Není nic protivnějšího, než když nám do poklidného letního posezení vtrhne vosa. Ačkoliv jde o hmyz užitečný, jeho štípnutí je bolestivé a pro alergiky dokonce nebezpečné. Na to, jak se zbavit vos, existuje několik metod, ale pokud se vám příčí sledovat jak se topí v pivu nebo cukrovém sirupu, zkuste je odpudit prostřednictvím vůní, které nesnášejí. Většina z těch, které vosám páchnou, lidem naopak voní, takže jde vlastně o metodu velmi příjemnou.
Letní měsíce přinášejí nejen radost z prázdnin a slunečných dní, ale i zvýšené riziko bodnutí hmyzem, jako jsou vosy, včely a sršně. Jak správně postupovat při bodnutí a jak rozpoznat alergickou reakci?
Letní měsíce přinášejí nejen radost z prázdnin a slunečných dní, ale i zvýšené riziko bodnutí hmyzem, jako jsou vosy, včely a sršně. Jak správně postupovat při bodnutí a jak rozpoznat alergickou reakci?
Každá delší jízda vyšší rychlostí, například po dálnici, v současné době přináší výrazné zašpinění přední části karosérie hmyzem. Často se také na laku objevují nevábné skvrny ptačího trusu. Experti společnosti Kärcher a Škody Auto radí, jak si s tím poradit.
Červenec se teprve přehoupl do své druhé poloviny a už v něm záchranáři v Moravskoslezském kraji řešili přes padesát zásahů spojených s alergickou reakcí po bodnutí hmyzem. Zdravotníci radí, aby lidé nepodceňovali nebezpečí.
Nezvykle velké, sytě černé a hodně hlučné. Zajímavým zpestřením lákajícím k pozorování jsou v horkých letních dnech atraktivní drvodělky.
Zlověstný kříž na zadní části těla tohoto tvora vyvolává často obavu, že může být lidem nebezpečný, že je jedovatý. Navíc na české poměry nejde o žádného drobečka, a tak právem budí respekt. Zvláště v tomto období je v přírodě hojně k vidění, kdy na sebe upoutává pozornost i rozměrnou sítí. Ta je jeho velmi účinným prostředkem na získání potravy. Řeč je o známém pavoukovi jménem křižák obecný.
S příchodem teplého počasí se zvyšuje počet zásahů hasičů kvůli nebezpečnému hmyzu. Hasiči v Libereckém kraji zaznamenávají nárůst výjezdů k likvidaci vos a včel na veřejných místech, školách a dětských hřištích. Tento trend je patrný zejména od jarních měsíců, kdy se množí telefonáty na tísňovou linku.
Stejně jako v loňském roce, i letos Česká společnost entomologická vyhlásila hmyz roku. V letošním roce se jím stávají samotářské včely. Jsou námi přehlíženi, ale při tom jsou zcela nenahraditelní opylovači v naší krajině. Na veřejnosti jsou zastíněny včelou medonosnou. A tak v naší školní družině proběhlo hmyzí odpoledne se zaměřením na včelu samotářku.
Třeboňsko čelí letos velkému náporu komárů. Krvežíznivý hmyz se vzhledem k příznivému počasí přemnožil a ztrpčuje život turistům i místním. Problém se řešil i na zastupitelstvu.
Také si kladete otázku, proč se vám doma objevili potravinoví moli, když všechny potraviny máte pečlivě uzavřené? Možná jste nakoupili suroviny, které už larvy těchto nežádoucích návštěvníků obsahovaly.
/ANKETA/ Frekvence sekání trávy či ideální výška trávníků podél chodníků je předmětem vášnivých debat na sociálních sítích. Jeden tábor argumentuje množením klíšťat, nemožností ve vysoké trávě najít cokoliv, co do ní nedopatřením spadne, případně ztrácením se menších psích plemen. Druhá skupina se zastává pestřejšího života hmyzu i případných květin, větší vláhy a nežloutnutí trávníků.
Halže hostila letošní Den Českého lesa, který se konal o uplynulém víkendu, v sobotu 15. června v tamním Vesnickém muzeu. Akce byla věnována hmyzím opylovačům, návštěvníci tak mohli vidět například včelíny, čmelíny, motýly, brouky, ale i hnízdo nového invazního druhu sršně asijské, které bylo objeveno a zlikvidováno loni na podzim v Plzni.
Domácí postřiky proti mšicím sice slibují úspěch, ale dříve nebo později se parazitující hmyz stejně znovu objeví. Abyste se mšic účinně a nadobro zbavili, musíte nejprve vyhnat jejich mravenčí ochránce, kteří napomáhají vzniku nových kolonií. Sadař Karel Maroušek přišel s jednoduchým trikem, který zvládne každý.
Mnoho lidí ji ze strachu hubí. Černá podlouhlá larva, která je asi půl centimetru dlouhá, na první pohled vypadá jako malý aligátor. Po bocích má oranžové skvrny či proužky a na tělíčku malé chloupky nebo ostny. Najdete ji prakticky na každé rostlině, kterou ale místo toho, aby ji ničila, chrání. Požírá totiž parazitující mšice. Jednoho dne se z ní vylíhne dospělec, kterého každý pozná podle červených krovek se sedmi tečkami.
Cestovní kanceláře na svých stránkách mnohdy ubezpečují klienty, že jim v Chorvatsku nehrozí žádné velké zdravotní nebezpečí, a pokud ano, tak jsou to především spálení od slunce či průjem po snězení nezvyklého jídla. Jenže specialisté na cestovní medicínu mají jiný názor. Na co si dát v Chorvatsku pozor a co v Chorvatsku nedělat, nebo spíše dělat pro své zdraví? Podceňovaným problémem může být bodavý hmyz. Nemusíte si hned pořizovat moskytiéru, stačí koupit jednoduchou pomůcku.
/FOTO, VIDEO/ Na humpoleckém festivalu pouličního jídla lákal Jakub Filip z Brna návštěvníky ke svému stánku s exotickými pochoutkami z hmyzu. Přestože sušení mouční červíci a cvrčci chutnají jako oříšky, jen málokdo se odváží je ochutnat. Filip vysvětluje, jak se hmyz chová a zpracovává, a zdůrazňuje jeho výživové hodnoty.
