Kreativ

ŠTÍTEK: hmyz

Teplice. Botanická zahrada, návštěvníci

Kruhové objezdy se změní na květnaté louky s letničkami a trvalkami

Květnaté louky jsou jednou z možností, jak dostat do města přírodu a propojit ho s okolní krajinou. Mají specifickou druhovou skladbu a svými pestrobarevnými květy těší nejen hmyz, ale i kolemjdoucí. Právě proto v současnosti zažívají velký boom. Kromě estetické a ekologické funkce totiž plní i tu výchovnou. Jak vypadá kytice lučního kvítí už můžeme dětem ukazovat na starých fotografiích, zatímco žlutě kvetoucí řepku znají velmi dobře.

Jedovatý brouk zvaný majka.

Hmyzení. Letošní oslavy Dne Země přinesou vědomostní hry i hmyzí aktivity

Jak moc je vážné, že z přírody mizí hmyz, a proč by nás to mělo zajímat? I přes nepříznivou epidemiologickou situaci se můžete těšit na oslavu Dne Země, i když trochu jinou, než na jakou jste byli zvyklí – Lipka a další organizace právě teď připravují vědomostmi nabitou online hru v přírodě a také zábavné hmyzí aktivity pro rodiče s dětmi!

Pokud máte na zahradě dostatek lískových oříšků, dříve nebo později se objeví veverka.

Krtek a kamarádi. Vytvořte prostor pro šťastný život hmyzu i drobných živočichů

Zahrada není jen místo jen pro náš užitek a radost. Ukažte svým dětem, že poskytuje rovněž úkryt a potravu mnohým živočichům. Jen zahrada přátelská ke hmyzu, ptákům, plazům či drobným savcům může být zahrada živá. Suchá zídka, několik velkých kamenů, kupka listí nebo kus tlejícího dřeva. Přesně tak může vypadat útočiště pro mnohé živočichy. Najděte trochu místa a uvidíte, kolik hmyzu, ptáků a drobných živočichů přilákáte.

Pestrokřídlec podražcový.

Motýlů ubývá. Na vině je hlavně automobilová doprava a průmysl, tvrdí vědci

Úbytek druhů i počtů jedinců hmyzu je závažný problém, který v posledních desetiletích akceleruje a současně signalizuje negativní změny v prostředí. Nejvíce postižené jsou rozsáhlejší městské a průmyslové aglomerace, pak následuje intenzivně využívaná zemědělská krajina. Podle Zdeňka Laštůvky z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně také záleží na tom, jak velké území hodnotíme, protože s rostoucí plochou je úbytek menší.

Dejte domečku čas, aby opršel a omšel, až se hmyz nastěhuje, bude z něho báječná pozorovatelna pro děti všech věkových kategorií.

Ubytování pro hmyzí kamarády. Postavte jim hotel a sledujte jeho návštěvníky

Přirozeným útočištěm užitečného hmyzu jako jsou pavouci, nejrůznější druhy brouků, včely samotářky, draví škvoři či slunéčka sedmitečná bývaly dříve všudypřítomné kamenné zídky, uschlé stromy a hromady listí nebo roští. V zahradách už ale zarostlé a zanedbané kouty často nenajdete. Naštěstí se šíří popularita náhradních ubytoven – malebných hmyzích domečků. Ty nemusíte umísťovat jen do zahrádky, stejně dobře poslouží třeba na balkoně, terase, ve vnitrobloku nebo na školní zahradě.

Jedlý hmyz obsahuje spoustu proteinů, není náročný na chov a chutná většinou po oříšcích.

Hmyz je potravinou budoucnosti. Nejen pro lidi, ale nejspíš i zvířata

O jeho užitečnosti a nezastupitelnosti v ekosystému planety nepochybujeme. Ale pohlížet na hmyz jako na zdroj chutného a zdravého jídla? Na tu představu si zvykáme zatím pomalu. Podle vědců je ale právě hmyz zdrojem potravy, která může nasytit nejen stále se rozrůstající lidstvo, ale také hospodářská zvířata, čímž by došlo ke snížení devastace přírody a dopadů klimatických změn. Brněnská Mendelova univerzita provádí na vývoj krmiva z hmyzu aktuálně výzkum.  

Líza Honomichlová: Dnešní zahrady jsou jiné, hmyz ztrácí přirozené bydlení

Líza Honomichlová z Černošína na Tachovsku je, dá se říct, ženou stovky profesí. Peče cukroví, vaří marmelády, navrhuje zahrady, věnovala se developerským projektům, dokáže restaurovat nábytek… Je to jen stručný výčet toho, co dělá a co ji baví. V současné době se věnuje především navrhování a výrobě tzv. hmyzích hotelů. Za rok jich vyrobí a rozešle do celé republiky několik desítek. 

Líza Honomichlová: Dnešní zahrady jsou jiné, hmyz ztrácí přirozené bydlení

/FOTO/ Líza Honomichlová z Černošína je, dá se říct, ženou stovky profesí. Peče cukroví, vaří marmelády, navrhuje zahrady, věnovala se developerským projektům, dokáže restaurovat nábytek… Je to jen stručný výčet toho, co dělá a co ji baví. V současné době se věnuje především navrhování a výrobě tzv. hmyzích hotelů. Za rok jich vyrobí a rozešle do celé republiky několik desítek. 

Petr Švingr: Jsem si jistý, že hmyz je naše budoucnost

Na počátku příběhu Petra Švingra z Vlašimi stála vizionářská myšlenka, která považuje hmyz za potravu budoucnosti, především z hlediska ekonomických a environmetálních aspektů společnosti. Nápad se zrodil již v roce 2014 na akademické půdě České zemědělské univerzity v Praze, kde si při studiu aplikované ekologie zvolil potenciál hmyzu v potravinářství jako předmět zájmu své diplomové práce.

Žena se udusila po použití spreje proti hmyzu, potvrdila pitva

Policisté prověřovali úmrtí padesátileté ženy z Hradištka. Ta zemřela za neobvyklých okolností ve čtvrtek 23. července poté, co použila sprej proti hmyzu běžně dostupný v drogerii. Výsledky pitvy potvrdily, že příčinou smrti bylo skutečně udušení, které nastalo pravděpodobně v důsledku použití zmíněného insekticidu.

Plné housenek, larev, pavouků. V lesích jižní Moravy jich žije víc než v pralese

/ANKETA/ Víc než dvojnásobek housenek motýlů v přepočtu na hektar lesa žije v lužních lesích na jihu Moravy oproti tropickým pralesům. Vyplývá to z výsledků unikátního výzkumu vědců v lesích na třech kontinentech. „Více je na jihu Moravy také dalších larev listožravého hmyzu, zhruba stejné jsou počty pavouků,“ porovnal jeden z autorů studie Petr Klimeš.

Vlhám pestrým se na Žatecku daří. Jako potrava jim slouží hmyz

V posledním květnovém týdnu na Žatecko opět zavítalo několik jedinců vzácné vlhy pestré. Jde o výrazně zbarvené štíhlé ptáky velikosti kosa černého s dlouhým, dolů zahnutým zobákem. V našem mikroregionu byl výskyt vlh poprvé zaznamenán v roce 2011. Od té doby se k nám tito ptáci vracejí. Jako potrava jim slouží hmyz. 

Vědci z Ostravy objevili nové fosilní druhy hmyzu z jantaru

Vědci z Ostravské univerzity objevili v jantaru nové fosilní druhy hmyzu z období dinosaurů. S popisy zhruba 100 milionů let starých fosilií se dostali také na stránky prestižních vědeckých časopisů. Novinářům to dnes sdělila mluvčí univerzity Lucie Fremrová.  

Pražští záchranáři i přes léto řešili koronavirus. Přibylo bodnutí hmyzem

Celkem 21 832 událostí (o 1500 víc než v loňském roce) řešila Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy (ZZS HMP) během letních měsíců. Ačkoliv ze statistického pohledu se „prázdninoví pacienti“ oproti minulým létům neliší, existují dvě výjimky – záchranáři poskytovali péči téměř třem stům lidem s potvrzenou diagnózou covid-19 a o více než polovinu se zvýšil počet pacientů ošetřených po bodnutí hmyzem.

S hmyzem hasiči ne vždy pomohou

Stotřináct případů za bezmála dvě měsíce řešili hasiči v kraji v souvislosti s likvidací nebezpečného hmyzu. Ne vždy ale hasiči pomohou.

V parném létě nás trápí dehydratace i bodavý hmyz

Horko, které nyní prožíváme, je zátěží nejen pro zdravé lidi, ale především pro chronicky nemocné a seniory. Kromě častých případů pacientů s dehydratací stoupá s vysokými teplotami také aktivita bodavého hmyzu a tedy i případů útoků na lidi.

OBRAZEM: Světová kuchyně, ale také žabí stehýnka, šneci či hmyz

Na speciality z celého světa lákalo v sobotu 22. srpna písecké Výstaviště, kde se konal Street Food Market. Pestrá přehlídka jídel a nápojů nabídla burgery, hotdogy, zmrzlinu a nanuky z čerstvého ovoce, francouzské víno a sýry, jamajské kuře, mexické či indonéské speciality, minikoblížky, ale také šnečí kaviár, žabí stehýnka nebo hmyz.

V parném létě nás trápí bodavý hmyz a dehydratace

Horko, které nyní prožíváme, je zátěží nejen pro zdravé lidi, ale především pro chronicky nemocné a seniory. Kromě častých případů pacientů s dehydratací stoupá s vysokými teplotami také aktivita bodavého hmyzu a tedy i případů útoků na lidi.

V parném létě nás trápí dehydratace a bodavý hmyz

Horko, které nyní prožíváme, je zátěží nejen pro zdravé lidi, ale především pro chronicky nemocné a seniory. Kromě častých případů pacientů s dehydratací stoupá s vysokými teplotami také aktivita bodavého hmyzu a tedy i případů útoků na lidi.

Včela v ústech ho málem udusila. Letní hrozby už letos na jižní Moravě zabíjely

/ANKETA/ Přímo do úst vlétla včela cyklistovi minulý víkend na Blanensku. Štípla jej a muž se začal dusit. Přivolaní záchranáři mu na místě poskytli první pomoc a převezli jej do blanenské nemocnice. Silnou alergickou reakci vyvolává hmyzí bodnutí u desítek Jihomoravanů za měsíc. „V období od jara do začátku podzimu měsíčně vyjíždíme zhruba k padesátce případů,“ uvedla mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová.

Bodnutí hmyzem: někdy malý pupínek a někdy boj o holý život

Letní měsíce jsou ve znamení slunce, vody a odpočinku, ale i zvýšené aktivity všech příslušníků hmyzí říše. Pokud u vody naruší integritu naší kůže hladový komár, budeme si s nadáváním svědivý pupínek asi jen zuřivě škrabat. Pokud ale dostaneme „výchovnou lekci“ od vosy, sršně nebo včely může jít skutečně o život.