Kreativ

ŠTÍTEK: Jugoslávie

Za potápěním k moři vyrážejí Potápěči z Vimperka každý rok. Letos to bylo k Rudému moři. Příští rok se chystají do Afriky.

Potápěč Bohumil Kantor: Dýcháme z tlakové lahve, bombu mají teroristé

Před třiačtyřiceti lety čtyři kamarádi Bohumil Kantor, Bohouš Kroupa, Radek Jurka a Milan Roučka založili ve Vimperku potápěčský klub. „Scházeli jsme se na chatě Milana Roučky na přehradě a potápěli se tam,“ vypráví Bohumil Kantor. Prý to tehdy nebylo o velkém potápění. Spíš se jen tak ponořit, pod hladinou vody v Husinecké přehradě toho moc vidět nebylo.

Před sto lety se narodil Alfons Lakota. Policistu z blanenské Obůrky zastřelil u Petrovic opilý vojín.

Přežil mučení i koncentrák. Policistu Lakotu z Obůrky zastřelil opilý vojín

/HISTORICKÉ FOTO/ Zastřelený policista. Těžce zraněný muž a žena. A další dva civilisté s prostřílenýma nohama. Výlet dvou vojáků, kteří bez vědomí velitele opustili střežený objekt ve Veselici na Blanensku a vyrazili na tancovačku do nedalekého Žďáru, měl při jejich zpáteční cestě tragickou dohru. O život tehdy přišel příslušník Sboru národní bezpečnosti Alfons Lakota z Obůrky, když se snažil jednoho z ozbrojených zběhů zadržet.

Před sto lety se narodil Alfons Lakota. Policistu z blanenské Obůrky zastřelil u Petrovic opilý vojín.

Přežil mučení gestapa i koncentrák. Policistu z Obůrky zastřelil opilý vojín

/HISTORICKÉ FOTO/ Zastřelený policista. Těžce zraněný muž a žena. A další dva civilisté s prostřílenýma nohama. Výlet dvou vojáků, kteří bez vědomí velitele opustili střežený objekt ve Veselici na Blanensku a vyrazili na tancovačku do nedalekého Žďáru, měl při jejich zpáteční cestě tragickou dohru. O život tehdy přišel příslušník Sboru národní bezpečnosti Alfons Lakota z Obůrky, když se snažil jednoho z ozbrojených zběhů zadržet.

Historik Michal Louč, autor studie.

Louč: Okolo politických vězňů se hodně utajovalo, dětský hřbitov je symbolický

/ROZHOVOR/ Dějiny druhého největšího pražského hřbitova nově mapuje nová publikace Ústavu pro studium totalitních režimů nazvaná „Ďáblický hřbitov. Místo paměti druhého a třetího odboje.“ Uvádí seznamy stovek osob pochovaných do společných hrobů a mapuje příběhy některých politických vězňů a vězeňkyň. „Většina rodin vůbec netušila, kde jejich blízcí jsou,“ říká autor studie Michal Louč.

Němci odvádějí kragujevské civilisty, aby je postříleli ve zločinné odvetě za partyzánskou akci srbských četniků

Masakr v Kragujevaci: Hitlerův rozkaz se změnil v jatka, Němci zabili i studenty

Čím jsou pro Čechy Lidice a pro ukrajinské Židy rokle Babyn Jar, tím je pro Srby Kragujevac. Město ve středním Srbsku, které se stalo před 80 lety dějištěm jednoho z nejhorších masakrů civilních obyvatel, jaké Srbsko během druhé světové války zažilo. Němci se tam s bezprecedentní krutostí pomstili za partyzánskou akci, při níž padlo 10 jejich vojáků. Život každého z nich "vyvážili" životy více než 200 nevinných obětí. 

Dačického dům v Kutné Hoře

V Dačického domě v Kutné Hoře vystoupí bývalý zpravodaj Svobodné Evropy

Klub rodáků a přátel Kutné Hory - Kutná Hora v Praze připravuje disputace s Jolyonem Naegelem, bývalým zpravodajem Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy a bývalým politickým ředitelem mírotvorné mise OSN v Kosovu na téma Československo mě zajímalo od dětství aneb Středoevropan vlastní volbou. Uskuteční se v úterý 12. října od 18 hodin v konferenčním sále Dačického domu v Kutné Hoře.

Budova, ve které bylo internováno cca 200 raněných chorvatských vojáků a civilistů, později zastřelených příslušníky srbských paravojenských jednotek

Peklo v Chorvatsku po 30 letech. Vyšetřovatel zločinů války se vrací v dokumentu

Vypálené vesnice, nenávist mezi sousedy, masakry, zkáza. Tisíce Čechů se i letos v létě opalují na chorvatském pobřeží, před třiceti lety ale území bývalé Jugoslávie zahořelo krutou válkou. A naopak Československo se stalo útočištěm uprchlíků obávajících se o život. Události na Balkáně z roku 1991 šokovaly mnohé.

Filmový nadšenec Jan Machálek z Brna (na snímku uprostřed) přivezl do Westernového městečka Boskovice půdu z míst, kde se natáčel legendární film Vinnetou I.

Unikát pro boskovický western: Nadšenec přivezl půdu, po které chodil Vinnetou

Tu filmovou scénu znají prakticky všichni. Herec Piere Brice jako náčelník Apačů Vinnetou v čele bojovníků přepadá městečko Rosewell. Old Shatterhand v podání Lexe Barkera se ho snaží zastavit. „Jsem váš přítel, Vinnetou,“ volá. Část mýtického místa v bývalé Jugoslávii, kde se v šedesátých letech natáčel legendární snímek Vinnetou I, se nyní přesunula do Boskovic na Blanensku.

Červený Újezd na Teplicku, bývalý areál Sovětů pro skladování jaderné munice v Česku.

Tajnou podzemní pevnost v Červeném Újezdu byste dříve na mapách nenašli

Bývalá podzemní pevnost Sovětské armády ukrytá v lesích mezi Měrunicemi a Hrobčicemi v době studené války fungovala jako sklad jaderných hlavic pro rakety. Dodnes je zde v zemi v betonové ulitě ukrytý radar Tamara. Podívejte se na fotografie z ojedinělého místa v Červeném Újezdu na Teplicku.

Odhalení pamětní desky se uskutečnilo 20. července 2021 u příležitosti připomínky 80. výročí jeho sestřelení nad Hannoverem.

Z Mokrého do britského královského letectva: Václav Valeš padl před 80 lety

/FOTOGALERIE/ Byl to jeho devátý operační let nad Hannoverem a také poslední. 20. července 1941 se osud posádky po sestřelu letounu RAF, v němž letěl i tehdy šestadvacetiletý Václav Valeš z Mokrého, uzavřel. Přesně 80 let po této tragické události byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska.

Házenkáři Dukly se sešli a zavzpomínali na slavné vítězství v Poháru mistrů evropských zemí v roce 1984.

Slavní házenkáři se sešli v Třeboni

Házenkáři Dukly Praha mají na svém kontě největší úspěch někdejší československé klubové házené. Parta okolo Bardy, Kotrče, Lišky a dalších se sešla v Třeboni. Vzpomínalo se na slavné vítěství v Poháru mistrů evropských zemí.

Parní lokomotivy v sobotu brázdily koleje Orlickoústecka a Králicka. Na trať vyjela Ventilovka i Němka, které táhly zrestaurované dobové vagóny.

Bez topiče a uhlí se nejede. Parní lokomotivy brázdí koleje Orlickoústecka

/FOTO, VIDEO/ Otevřít dvířka a přihodit. Otevřít a přihodit. Topič Petr Duštíra neustále doplňuje uhlí a hlídá, aby v kotli lokomotivy z roku 1927 nedošla voda. Z ní vzniká pára, která v dlouhém sloupci stoupá z komína historické černé mašiny. „Topič musí být v mnoha ohledech daleko šikovnější než strojvedoucí. On se stará o zdroj energie, kterou já potom využívám,“ popsal rozdělení prací na lokomotivě její strojvedoucí František Pašek.

Pelhřimovští pomáhají obcím na jižní Moravě, přes které se prohnalo tornádo.

Je to tam jak po válce, říkají pelhřimovští, kteří pomáhají v místech po tornádu

Připadal jsem si, jako kdybych se dostal do amerického filmu nebo do poválečné bývalé Jugoslávie. Ploty u domů nikde, stromy buď vytržené, nebo polámané, některým domům chyběla nejen střecha, ale také část patra, auta na hromadách suti, ve fasádách domů zapíchané kusy plechů… Byl to hrozný pohled. Tak popisuje Jiří Beneš z Pelhřimova své dojmy z jižní Moravy, jejíž část minulý týden zasáhlo tornádo. Byl totiž jedním z pelhřimovských dobrovolníků, kteří uspořádali materiální sbírku a o víkendu potřebné věci odvezli do zničené oblasti.

Pelhřimovští pomáhají obcím na jižní Moravě, přes které se prohnalo tornádo.

Je to tam jak po válce, říkají lidé z Pelhřimova, kteří pomáhají po tornádu

"Připadal jsem si, jako kdybych se dostal do amerického filmu nebo do poválečné bývalé Jugoslávie. Ploty u domů nikde, stromy buď vytržené, nebo polámané, některým domům chyběla nejen střecha, ale také část patra, auta na hromadách suti, ve fasádách domů zapíchané kusy plechů… Byl to hrozný pohled." Tak popisuje Jiří Beneš z Pelhřimova své dojmy z jižní Moravy, jejíž část minulý týden zasáhlo tornádo. Byl totiž jedním z pelhřimovských dobrovolníků, kteří uspořádali materiální sbírku a o víkendu potřebné věci odvezli do zničené oblasti.

Luka Modrič je národním hrdinou. Jeho příběh inspiruje tisíce chorvatských dětí.

Utíkal před válkou, hrál mezi bombami. I proto je Modrič národním hrdinou

Začínal na pastvě, žil bezstarostný život. Jenže v roce 1991 vypukla v Jugoslávii válka a malý Luka Modrič ztratil svého dědečka i střechu nad hlavou. S rodinou utekl do Zadaru, kde začal udivovat svým fotbalovým umem. Z rodného Chorvatska poté odešel do světa, kde odstartoval velkou kariéru. Je vicemistrem světa, vyhrál Ligu mistrů nebo Zlatý míč. A v pátek potrápí i českou defenzivu.

Cestovní pas Františka Haana platný ve 20. letech 20. století.

Seriál o rodu Haanů z Löwenbergu - 6. díl

Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.

Cestovní pas Františka Haana platný ve 20. letech 20. století.

Seriál o rodu Haanů z Löwenbergu - 6. díl

Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.

Cestovní pas Františka Haana platný ve 20. letech 20. století.

Seriál o rodu Haanů z Löwenbergu - 6. díl

Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.

Dušan Ščambura na ostravském mítinku Zlatá tretra vybojoval druhé místo v hodu oštěpem.

Dušan Ščambura si přivezl stříbro ze Zlaté tretry

Další medailový úspěch si na své konto připsal šumperský handicapovaný sportovec Dušan Ščambura, jenž hájí barvy Atletického klubu Olomouc. Ve středu na ostravském mítinku Zlatá tretra vybojoval stříbro v hodu oštěpem.

Inflační bankovka v hodnotě 100 miliónů marek německé Výmarské republiky vydaná 22. 8. 1923.

Muzejní kukátko: Půlka chleba za miliardu?

Ne, zatím není nutné obávat se cen tak vysokých, jako je ta z názvu našeho článku. Samozřejmě to, že ceny všeho průběžně stoupají, je běžný jev a my to pokládáme takřka za každodenní záležitost. 

Michal Pekárek

Olomoucko čeká víc od Američana. „Dokáže zahrát lépe," věří manažer Pekárek

Tři a půl roku stanul kouč Predrag Benáček na lavičce basketbalového celku Olomoucka. Po posledním duelu základní části v Hradci Králové oznámil svoji rezignaci, ke které využil klauzuli ve své smlouvě. „Využil ji z rodinných důvodů. Skončil po vzájemné dohodě. Nikoho jsme neodvolávali, ani to nebylo ve hře,“ prozradil sportovní manažer Olomoucka Michal Pekárek.