Nouzový stav v České republice s sebou přinesl v tisících domácnostech mimo jiného i každodenní vymýšlení obědů a večeří. A vymyslet jiné jídlo na každý den, může být oříškem. Obzvlášť s ohledem na to, že mnozí nechtějí do obchodů vyrážet několikrát týdně. Pojďte se podělit o své recepty! Do vaření a pečení se denně pouštějí i redaktoři Deníku, kteří se s vámi o nejlepší recepty také podělí a rádi se nechají zase inspirovat od vás.
Nouzový stav v České republice s sebou přinesl v tisících domácnostech mimo jiného i každodenní vymýšlení obědů a večeří. A vymyslet jiné jídlo na každý den, může být oříškem. Obzvlášť s ohledem na to, že mnozí nechtějí do obchodů vyrážet několikrát týdně. Pojďte se podělit o své recepty! Do vaření a pečení se denně pouštějí i redaktoři Deníku, kteří se s vámi o nejlepší recepty také podělí a rádi se nechají zase inspirovat od vás.
O Bílé sobotě se zvony vrátily z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Tento den se neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření.
Města a obce napříč krajem nabízejí seniorům dovoz základních potravin. Návody, jak si pomoc zamluvit, zveřejňují úřady na svých webech a sociálních sítích.
Špatná nálada, podrážděnost, úzkost, nepřekonatelná únava, to jsou některé z příznaků syndromu vyhoření, s kterým se potýká čím dál více lidí. Zkušenost má i 36letá Alexandra.
Mlékárna, kterou zná každý (Jiho)Čech, dokončuje největší sýrárnu ve střední Evropě s nejmodernější technologií na světě.
Zapečený lilek či fazolové karbanátky. Zkuste nápadité a rychlé recepty, které potěší v chladných dnech.
Pokud hledáte inspiraci, jak vykročit do nového roku, zkuste naše odlehčené recepty. Po týdnech hodování přijdou vhod.
Poznejte proces výroby másla dle našich předků.
Poznejte proces výroby másla dle našich předků.
Během vánočních svátků vás velmi pravděpodobně přijdou navštívit přátelé nebo příbuzní a vy se budete chtít pochlubit nejen napečeným cukrovím. Pomazánky, které jsou rychle hotové, lehce uchovatelné a přitom pochoutkové, si vytvoříte během několika minut. Téměř nic nebudete vařit, a pokud si dokážete obstarat čerstvé pečivo, budete terčem obdivu. Anebo si místo pečiva pomůžete okurkou a budete úplní mistři!
Během vánočních svátků vás velmi pravděpodobně přijdou navštívit přátelé nebo příbuzní a vy se budete chtít pochlubit nejen napečeným cukrovím. Pomazánky, které jsou rychle hotové, lehce uchovatelné a přitom pochoutkové, si vytvoříte během několika minut. Téměř nic nebudete vařit, a pokud si dokážete obstarat čerstvé pečivo, budete terčem obdivu. Anebo si místo pečiva pomůžete okurkou a budete úplní mistři!
Tradiční štědrovečerní večeře je jedním ze symbolů českých Vánoc. Je proto škoda, že se na slavnostně vyzdobeném stole objevují rybí polévka a smažený kapr stále méně. Pojďme si proto připomenout, co na Štědrý den chystaly naše babičky.
/FOTOGALERIE/ Je to taková vánoční trojice: stromeček, kapr a betlém. Pro hodně lidí by to jinak nebyly ty pravé Vánoce. Zatímco takové ty 'domácí' betlémy jsou povětšinou v menších měřítkách, lidé mohou vyrazit na různá místa, aby se pokochali betlémy velkými, živými, nebo z různých materiálů: dřeva, papíru a nebo třeba také z másla.
/FOTOGALERIE/ Je to taková vánoční trojice: stromeček, kapr a betlém. Pro hodně lidí by to jinak nebyly ty pravé Vánoce. Zatímco takové ty 'domácí' betlémy jsou povětšinou v menších měřítkách, lidé mohou vyrazit na různá místa, aby se pokochali betlémy velkými, živými, nebo z různých materiálů: dřeva, papíru a nebo třeba také z másla.
/FOTOGALERIE/ Je to taková vánoční trojice: stromeček, kapr a betlém. Pro hodně lidí by to jinak nebyly ty pravé Vánoce. Zatímco takové ty 'domácí' betlémy jsou povětšinou v menších měřítkách, lidé mohou vyrazit na různá místa, aby se pokochali betlémy velkými, živými, nebo z různých materiálů: dřeva, papíru a nebo třeba také z másla.
/FOTOGALERIE/ Je to taková vánoční trojice: stromeček, kapr a betlém. Pro hodně lidí by to jinak nebyly ty pravé Vánoce. Zatímco takové ty 'domácí' betlémy jsou povětšinou v menších měřítkách, lidé mohou vyrazit na různá místa, aby se pokochali betlémy velkými, živými, nebo z různých materiálů: dřeva, papíru a nebo třeba také z másla.
/FOTOGALERIE/ Je to taková vánoční trojice: stromeček, kapr a betlém. Pro hodně lidí by to jinak nebyly ty pravé Vánoce. Zatímco takové ty 'domácí' betlémy jsou povětšinou v menších měřítkách, lidé mohou vyrazit na různá místa, aby se pokochali betlémy velkými, živými, nebo z různých materiálů: dřeva, papíru a nebo třeba také z másla.
/FOTOGALERIE/ Je to taková vánoční trojice: stromeček, kapr a betlém. Pro hodně lidí by to jinak nebyly ty pravé Vánoce. Zatímco takové ty 'domácí' betlémy jsou povětšinou v menších měřítkách, lidé mohou vyrazit na různá místa, aby se pokochali betlémy velkými, živými, nebo z různých materiálů: dřeva, papíru a nebo třeba také z másla.
/FOTOGALERIE/ Je to taková vánoční trojice: stromeček, kapr a betlém. Pro hodně lidí by to jinak nebyly ty pravé Vánoce. Zatímco takové ty 'domácí' betlémy jsou povětšinou v menších měřítkách, lidé mohou vyrazit na různá místa, aby se pokochali betlémy velkými, živými, nebo z různých materiálů: dřeva, papíru a nebo třeba také z másla.
/FOTOGALERIE/ Je to taková vánoční trojice: stromeček, kapr a betlém. Pro hodně lidí by to jinak nebyly ty pravé Vánoce. Zatímco takové ty 'domácí' betlémy jsou povětšinou v menších měřítkách, lidé mohou vyrazit na různá místa, aby se pokochali betlémy velkými, živými, nebo z různých materiálů: dřeva, papíru a nebo třeba také z másla.
/FOTOGALERIE/ Je to taková vánoční trojice: stromeček, kapr a betlém. Pro hodně lidí by to jinak nebyly ty pravé Vánoce. Zatímco takové ty 'domácí' betlémy jsou povětšinou v menších měřítkách, lidé mohou vyrazit na různá místa, aby se pokochali betlémy velkými, živými, nebo z různých materiálů: dřeva, papíru a nebo třeba také z másla.
/FOTOGALERIE/ Je to taková vánoční trojice: stromeček, kapr a betlém. Pro hodně lidí by to jinak nebyly ty pravé Vánoce. Zatímco takové ty 'domácí' betlémy jsou povětšinou v menších měřítkách, lidé mohou vyrazit na různá místa, aby se pokochali betlémy velkými, živými, nebo z různých materiálů: dřeva, papíru a nebo třeba také z másla.
Štědrý den se blíží, už jste si rozmysleli, jaké cukroví budete letos péct? Pokud se kromě svých oblíbených druhů chystáte i na nějaké nové, zkuste naše recepty.
Pamatujete si na Luncheon meat, foneticky a počeštěle lančmít? Zakonzervované mleté vepřové maso, které bylo původně určeno pro potřeby britské armády, se stalo se za socialismu oblíbeným zpestřením kuchyně.
Řada hospodyněk už si zvykla nechat si vánoční cukroví upéct. Některé výrobny ještě objednávky přijímají, jiné už s nimi končí. Deník oslovil několik cukrářství na Vysočině. Z tohoto malého průzkumu vyplynulo, že se dá kilogram vánočních sladkostí pořídit za 300, ale také až za 640 korun – to pokud je ve zdravé odlehčené verzi. Ne všichni výrobci zdražili. Pokud někdo cenu navýšil, je to o desetikoruny za kilogram.
Umíte sebrat smetanu, vyrobit tvaroh, podmáslí, syrovátku, sýr nebo dokonce máslo? Pokud ne, naučí vás to na farmě v Nětěchovicích. Stejně jako výpravu z Radomyšle, která se na farmu vydala o podzimních prázdninách.
Vysočina – Řada hospodyněk už si zvykla nechat si vánoční cukroví upéct. Některé výrobny ještě objednávky přijímají, jiné už s nimi končí. Deník oslovil několik cukrářství na Vysočině. Z tohoto malého průzkumu vyplynulo, že se dá kilogram vánočních sladkostí pořídit za 300, ale také až za 640 korun – to pokud je ve zdravé odlehčené verzi. Ne všichni výrobci zdražili. Pokud někdo cenu navýšil, je to o desetikoruny za kilogram.
Sladkovodní ryby bychom měli jíst po celý rok – nejen o Vánocích. Skvěle chutnají a navíc svědčí cévám i srdci.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
Dozrávající vlašské ořechy jsou jedním ze symbolů nástupu podzimu. A zároveň se mohou stát i symbolem oživení ve vaší kuchyni. Použití je totiž všestranné – vlašské ořechy jsou vhodné jak vcelku, tak třeba i nasekané nebo pomleté.
Jako nůž máslem proniká dutá hlavice vrtné soupravy mazlavou půdou. Občas narazí na kámen, ale svou drtivou silou ho hravě překoná. Když dosáhne potřebné hloubky, znovu se vynoří a pomocí stlačeného vzduchu vyplivne na zem válec zeminy staré sedmnáct milionů let. Její vzorek vzápětí končí přehledně uložený v dřevěné kazetě.
Na první pohled triviální věc. Možná dokonce symbol obyčejnosti. Žádné lanýže či kaviár, ale kus masa osmažený v rohlíku a strčený mezi dva krajíce šumavy. Jak říká měsíčník Gurmet - na tom jsme přece všichni vyrostli, protože řízek patří k naší DNA stejně jako plzeňské.
Zelenina, o kterou jste na zahrádkách od jara pečovali, je konečně připravena ke sklizni. Trvalo to u některých odrůd klidně i 160 dní, než jste se dočkali. Hlávky kapusty, zelí, růžičková kapusta, pnoucí fazole – jsou ale výpěstky, na které se vyplatilo čekat.
K období adventu se váže mnoho zvyků, které stojí za to si každoročně připomínat. Pusťte se s námi do jedné takové tradice – prvního svátečního pečení. Ať cukroví stihne změknout, než přiletí Ježíšek. A pozor, mlsat mohou i diabetici. Máme pro vás také dva recepty na vánoční dobroty bez cukru.
Co naplat, na konci září už musí i pozdní brambory ven. Kdo je nechá v záhonu nebo na poli, riskuje, že je spořádají hlodavci, případně že začnou hnít. My vám ale chceme hlavně poradit, jak s nimi dobře naložit v kuchyni. I proto, že jsou prý tím nejlepším, co lidstvu přineslo objevení Ameriky.
/VIDEO/ K neuvěřitelné souhře okolností došlo na konce letošního srpna kolem půl šesté večer v provozovně Penny v letňanské Havířovské ulici. V tu chvíli tam zároveň kradli dohromady tři muži.
Když máte svá místa a víte, kdy se na ně vypravit, můžete si houbami krásně zpestřit jídelníček. A rozhodně nejde jen o praváky nebo suchohříbky, v našich lesích je toho k nalezení neuvěřitelně mnoho. To si ale nastudujete v houbařském průvodci, naše rubrika je tady spíše od toho, aby vám poradila, jak s těmi všemi dary naložit.
Lesy se opět zaplnily houbaři, kteří se předhánějí, kdo nasbírá víc hříbků, klouzků, křemenáčů či bedel. Pokud z nich nechcete dělat stále dokola smaženici, houbovou omáčku či houbového kubu, zkuste naše recepty.
FOTOGALERIE/ Na zahradě valašskomeziříčského ekocentra se v neděli rozhostil podzim a s ním vyvstala hromada práce. Bylo třeba namoštovat čerstvou úrodu jablek, nakrouhat a našlapat zelí, shrabat seno, cepem vymlátit obilí a na žernovu z něj umlet mouku, ale též vyprat na valše prádlo, nařezat dříví na zimu a stlouci máslo.
