
Recept na trhací chlebíček. Skvělý je třeba s medvědím česnekem
Trhací chlebíček není obyčejnou přílohou. Ať ho potřete a posypete čímkoliv, vždy bude chutnat skvěle. Pak už stačí jen trhat.
Trhací chlebíček není obyčejnou přílohou. Ať ho potřete a posypete čímkoliv, vždy bude chutnat skvěle. Pak už stačí jen trhat.
Ovocné knedlíky. Známe je ve spoustě variací. Sezonní ovoce v jemném těstě miluje snad každý. Máme pro vás recepty z tvarohového, bramborového i kynutého těsta. Vyzkoušet je můžete nejen s jahodami. Dobrou chuť!
Zelený korpus, čerstvé ovoce a krém na způsob čokoládového Pribináčku - tak vypadá ideální jarní zákusek. Recept na vláčný mechový dortík à la Krtkův dort je navíc jednoduchý a zvládne jej každý.
Koblihy patří k oblíbeným pochoutkám dětí i dospělých. Pro zpestření chuti lze do marmelády přidat rum.
Nejlepší marakuju v životě mi nabídli přátelé, u kterých jsem pobývala na Seychelách. Tyhle ostrovy i mučenka byly láska na první pohled. Do té doby jsem znala marakuju obvykle kombinovanou s broskvemi jen v jogurtu nebo zákusku.
Do menší misky drtí Lucie Růžková hnědou, vcelku slizkou kostku, která se drcením z jednolitého bloku rozpadá na větší zrna. „Tempeh jsou fermentované sojové boby. Já mám zauzenou variantu, proto je bloček hnědý. Jinak má tempeh barvu bílou,“ líčí kuchařka. Nadrolenou hmotu sype do rozpáleného rendlíku, kde už zlátne cibulka. „Krátce to zasmažím, sůl, pepř a to stačí. Až to vychladne, rozemelu to tyčovým mixérem a je hotovo,“ popisuje Růžková vznik hmoty, která poslouží jako náplň do bramborových knedlíků.
I takhle můžou vypadat dvoubarevné minimazance. A nebojte se, je to zase úplně jednoduché.
Příchod Velikonoc si děti z velké Tyršovky zpříjemnily zajímavou soutěží. Jakou? To se dozvíte v článku od Evy Bačové, děkujeme.
Přestože do gastronomického byznysu vstoupil Vojtěch Václavík v náročné době, jeho podniky dnes slaví úspěch. K prvnímu bistru Kro Kitchen na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad brzy přibyly další tři podniky. V čem tkví tajemství jeho úspěchu? To je vlastně ideální otázka na začátek rozhovoru pro časopis Gourmet.
„Tartaletka, nebo košíček? Jaký je mezi nimi vlastně rozdíl? Někdo rozlišuje podle velikosti, jiný podle okrajů (rovných či vlnitých). V obou případech se připravují z křehkého či lineckého těsta a plní různými krémy a náplněmi. Mně se na nich nejvíc líbí právě ta rozmanitost – kombinace několika chutí, struktur a nekonečné možnosti zdobení. A nemusí být jen kulaté!“ říká Míša Landová pro časopis Gurmet.
Snadný a lahodný zákusek potěší nejen po jídle. Jakmile ochutnáte, ujídat budete celý den. Tak dobrou chuť.
Velikonoce už pomalu klepou na dveře, těmito ovečkovými sušenkami tedy můžete klidně začít.
Mazanec k Velikonocům neodmyslitelně patří. Máme pro vás tři netradiční recepty, jak lze tuto pochoutku připravit.
Ingredience na velikonoční pečení v akčních letácích podle analýzy společnosti Česká distribuční meziročně zdražily průměrně o 22 procent. Z vybraného zboží nejvíce vzrostla cena pšeničné polohrubé mouky, a to o 57 procent. Zatímco loni na Velikonoce jí kilogram lidé ve slevě sehnali za 11,4 koruny, letos za ni v akci zaplatí v průměru 17,9 koruny.
Poslední červnový čtvrtek roku 2021 se v Muzeu Blanenska uskutečnily dvě vernisáže výstav. Jedna z nich byla Kreslené pověsti z Moravského krasu. Na čtrnácti panelech jsou v ní prezentovány klasické pověsti z pera Karly Bufkové Wankelové, které vyšly v knize pověstí Z Ječmínkovy říše. Doplěné byly kratšími povídkami, perokresbami a vtipnými historkami Arnošta Bechra z Ráječka na Blanensku. V následujících čtrnácti týdnech přináší Deník čtenářům plnou verzi pověstí od pana Bechra. První pověst s názvem Hřebnáč pojednává o legendě vážící se ke skalnímu útvaru nacházejícímu se naproti vchodu do Sloupsko-šošůvských jeskyní.
Popularita prastaré odrůdy obilí začala upadat už od počátku 20. století. O poslední hřebíček do rakve se postaral Adolf Hitler, který špaldu na území nacistické třetí říše zakázal. A čím že se chudinka provinila? Měla malý výnos.
Pečení je pro spoustu lidí něco jako terapie, tak to zkuste taky. Alespoň na chvilku přijdete na jiné myšlenky a ještě uděláte radost lidem kolem sebe, což se teď určitě hodí. Šlehačkové donuty jsou jemné a vláčné, dopřejte jim i tu čokoládovou polevu, popřípadě maliny.
Máte chuť na něco sladkého? Stačí připravit ingredience a pustit se do práce, tyto koblížky máte za šest minut na stole.
Co byste řekli na kynuté knedlíky s borůvkami, které milují snad všichni?
Pokud máte rádi těstoviny, tak tohle je vynikající kombinace, kterou musíte vyzkoušet.
/INFOGRAFIKA/ V pěstování obilí a dalších plodin je Česká republika podle dostupných dat soběstačná. Například u namleté mouky, pečiva či vepřového už to ale neplatí.
Tu sametovou konzistenci musíte vyzkoušet. Bílá část je nepečená, dospodu můžete dát rozdrcené sušenky s máslem, aby byl nepečený celý koláč. Ale takhle je to samozřejmě mnohem lepší.
Více peněz za pečivo zřejmě zaplatí lidé na jihu Moravy. Podle informací Deníku Rovnost může cena vyskočit až o čtvrtinu. Nahoru půjdou i částky za mléčné výroby. Důvodem jsou dopady ruské agrese.
Klasika, která nesmí chybět v žádné poctivé české kuchyni, to je holandský řízek. Umíte ho správně připravit? A víte, proč se mu vlastně říká holandský?
Jestli jste přemýšleli, co upéct o víkendu, tak teď už to víte. Pudingoš je bez kynutí a zamilujete si ho na první kousek.
Kvůli vzrůstajícím cenám potravinářské pšenice zdražuje mouka. Podle tuzemských mlynářů až o čtvrtinu své dosavadní ceny. Změny pocítí především malé a střední pekárny, třeba za pečivo si tak letos připlatí i zákazníci v Olomouckém kraji.
Pekař Oleg Tkačenko ve městečku Marijinka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny žije ve válečných podmínkách už osmý rok. Všechny střechy a okna v okolí zničily dělostřelecké útoky. Spousta lidí zde přišla o dům, o práci i příjmy. Penzijní systém kolabuje. S pomocí českých partnerů se Olegovi podařilo vybudovat pekárnu. S týmem dobrovolníků rozváží chleba, vodu, oblečení i jídlo. Evakuují invalidy a seniory z neobyvatelných domů.
Kdo si nechce kupovat chléb v obchodě, může si ho upéct přímo doma. Přináším jednoduchý recept, který zvládne snad každý.
Aby byl hovězí guláš skvělý, musí být cibulový základ vážně tmavý.
Kdo si nechce kupovat chléb v obchodě, může si ho upéct přímo doma. Přináším jednoduchý recept, který zvládne snad každý.
Česká gastronomie se neobejde bez guláše. Existuje mnoho druhů tohoto pokrmu. Využijte při vaření fazole, kombinaci s párkem a brambory neodoláte.
Ať už je pro vás svátek lásky Valentýn nebo 1. máj, bude se vám tenhle recept hodit kdykoli, když budete chtít potěšit toho, kdo je vašemu srdci nejmilejší.
Milujete švédské masové kuličky? Zkuste si oblíbený pokrm udělat sami. Hotovo máte za chvíli a výsledek je parádní.
Originální krém, müsli a ovoce pozvednou sladkou pochoutku o několik levelů výš. Náplň a posyp navíc můžete libovolně pozměňovat, takže taková snídaně či svačinka jen tak neomrzí.
Klasika nad klasiky – guláš je v našich končinách už po dvě staletí neodmyslitelnou součástí stravovacích návyků. Původ má v uherské pustě a v toku času se dočkal mnoha variací. V čem se od základního receptu liší ten podle Petra Voka a jakou přílohu si příště můžete dát místo okoukaného knedlíku?
Co tak skloubit dva gastronomické trendy v jednom pokrmu? Zkuste Karaage Rice Bowl, japonskou kuřecí pochoutku vytvářející mnohovrstevnatou chuť daleké Asie ve vašich spokojených ústech.
Zapojte do pečení i své ratolesti, tohle je bude rozhodně bavit.
Cibulové kroužky zůstanou křupavé i dlouho po usmažení. Můžete si je tedy udělat předem do zásoby.
Jsou nadýchané a měkoučké, zalité cukrovou glazurou a ozvláštněné špetkou pepře. Tradiční perníčky pfeffernüsse v různých obměnách o Vánocích voní mnoha německými, ale také dánskými nebo holandskými domácnostmi. Populární jsou díky německému původu části Američanů také v USA, kde každoročně 23. prosince slaví jejich národní den.
Ne každý rád na Vánoce kapra. Tak co zkusit tentokrát tresku a odlehčený bramborový salát?
Recept od babičky, lepší jsem od té doby ještě nepotkala. Můžete si je klasicky obalit v moučkovém cukru. Tuhle várku jsem si trochu ozvláštnila.
Kdybyste nevěděli co doma s dětmi ve volném čase, perníková chaloupka je jasná volba. Získáte vánoční výzdobu, pěkný dárek i sladkou pochoutku.
Vyzkoušejte si adventní kalendář udělat z perníčků. S těstem se dobře pracuje a jsou hned měkké a dobré.
Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje se rozrostl o další tradici, a tou je zvyk pískem vysypávaných ornamentů, která se dědí z pokolení na pokolení v Šardicích a Hovoranech.Zápis tradice do Seznamu nemateriálních statků Jihomoravského kraje schválila rada Jihomoravského kraje. Na seznamu už je mimo jiné Slovácký verbuňk, technologie výroby modrotisku ze Strážnice a na konci roku bude taktéž schválená Zlatá sobota - praxe v průběhu mariánské pouti v Žarošicích. Děkujeme paní Věře Colledani z Vlastivědného muzea Kyjov za dnešní příspěvek.
Nejlepší lískové oříšky na světě? Pěstují je v Itálii, mají svou vlastní apelaci a jejich milovníci se po nich můžou utlouct. Název vyhlášené odrůdy vyslovíte už po první lekci italštiny – Nocciola Tonda Gentile Trilobata.
Dražší mouka i stoupající ceny energií. To jsou dva hlavní důvody, proč zdražuje také pečivo. Navýšení cen se dotkne i vánočního cukroví, které je v leckterých pekárnách už k dispozici na pultech. I přes vyšší ceny o něj ale lidé zájem mají.
Až do roku 1362 sahá historie mlýnu v opavské městské části Vávrovice - Palhanec. Jeho tehdejší majitel, opavský vévoda Mikuláš II. z rodu Přemyslovců, jej věnoval své dceři Anně, jeptišce kláštera sv. Kláry v Opavě.
Dražší mouka a stoupající ceny za energie – to jsou dvě z hlavních příčin, kvůli nimž byli pekaři a cukráři donuceni k nepopulárnímu kroku jménem zdražování. Na rohlík pod dvě koruny zapomeňte a ceny vánočního cukroví také výrazně vzrostou. A někde dokonce přeruší tradici a cukroví na Vánoce péct nebudou.
Až do roku 1362 sahá historie mlýnu v opavské městské části Vávrovice - Palhanec. Jeho tehdejší majitel, opavský vévoda Mikuláš II. z rodu Přemyslovců, jej věnoval své dceři Anně, jeptišce kláštera sv. Kláry v Opavě.
Brambory jsou veledůležitou surovinou pro přípravu mnoha různých pokrmů. Jíme je vařené ve vodě, v páře, smažené jako hranolky nebo lupínky či pečené ve slupce. Strouhané je používáme do bramboráků nebo bramborových placek, bramborových knedlíků a škubánků, a rozmixované zase jako bramborovou kaši. A umíte si vůbec představit Vánoce bez oblíbeného bramborového salátu? Ne nadarmo jsou brambory čtvrtou nejkonzumovanější plodinou na světě – hned po rýži, pšenici a kukuřici.