/FOTOGALERIE/ Místo chemických přípravků agresivní ultrafialové paprsky. Novou technologii zkouší první vinařství v České republice. V zahraničí se „šoková terapie“ osvědčila proti chorobám, mrazu i suchu. V tuzemsku může být další alternativou pro ekologičtější hospodaření. Příslibem jsou i vyšší výnosy při sklizni.
Muži, kteří před dovršením 30 let přiberou zhruba 13 kilogramů oproti své váze v pubertě, mají o 27 procent vyšší riziko, že ve stáří zemřou na rakovinu prostaty. Vyplývá to z desetileté studie zahrnující více než 250 tisíc Švédů, o jejíchž výsledcích napsal list The Guardian.
Dětské lékařce nejprve musela maminka dvou nemocných synů vysvětlit, čím její děti trpí. Vzácné onemocnění hereditární angioedém (HAE), které Dominikovi a Leošovi způsobuje na různých částech těla bolestivé a někdy i život ohrožující otoky, totiž doktorka dosud znala jen ze studií. Není divu. Podle dostupných statistik se choroba vyskytuje zhruba u jednoho člověka z 10 tisíc až 50 tisíc lidí. Za rok se tedy v Česku narodí jen několik dětí s touto neléčitelnou chorobou. Jak se s ní dá žít? Mezinárodní den HAE připadá na 16. květen a má zvýšit povědomí široké veřejnosti o této vzácné celoživotní nemoci.
Je až 30 centimetrů dlouhý a žije v tenkém střevě. Řeč je o škrkavce dětské. Nebezpečného červa v Olomouckém kraji nedávno zjistili malému dítěti. Jde o poměrně vzácný případ, jejichž počet se dá ročně v Česku spočítat na prstech jedné ruky.
Krutá nemoc, která způsobuje absenci životně důležitého enzymu v buňkách a většinou vede k předčasnému úmrtí. Patnáctý květen je mezinárodním dnem vzácného onemocnění zvaného mukopolysacharidosa (MPS). Diagnózu si před časem vyslechli také rodiče malé Elišky.
Kolega prodělal mrtvici. Nakonec naštěstí nemá následky a vrací se do práce, rád by však tempo života zvolnil. Je možné se pojistit i pro tento případ, ptá se Petr Špaček z Loun? Radí Michal Korejs, manažer NN Životní pojišťovny
V těchto dnech nastává vrchol sezony klíšťat. Před jejich mimořádnou aktivitou varuje Český hydrometeorologický ústav. Zvyšuje se kvůli tomu riziko napadení i nákazy nebezpečnými chorobami, které infikovaná klíšťata přenášejí. Na většině území Česka byla v pátek 12. května aktivita klíšťat na pátém, tedy nejvyšším stupni.
Politici museli rozhodnout, zda jsou menším zlem společenské škody, nebo hrozící kolaps zdravotnictví.
ROZHOVOR/ Po letech se opět propírá téma zavedení karenční doby v případě nemoci. Přišla s ním Národní ekonomická rada vlády (NERV), která jej představila jako jedno z několika desítek opatření, jak ozdravit veřejné finance.
Spolužáci ze třídy 9. B Základní školy ve Ždírci nad Doubravou se stali Dobrými anděly před dvěma lety. Společně si založili u nadace Dobrý anděl takzvaný Andělský účet, kam pravidelně přispívali ze svého kapesného na pomoc rodinám s dětmi, v nichž se někdo potýká s vážným onemocněním. Za pár týdnů svou základní školu opouští, řada z nich plánuje v pomoci pokračovat a třeba i inspirovat své nové spolužáky na školách středních.
Další obrovský pokrok v medicíně. Tým lékařů v Bostonu má za sebou novou operaci mozku k léčbě vzácného onemocnění známého jako Galenova malformace. Chirurgové operovali plod přímo v děloze matky za pomocí ultrazvuku.
/AKTUÁLNÍ MAPA AKTIVITY KLÍŠŤAT/ Mimořádné riziko napadení. Tak z ní v těchto dnech varování hygieniků i meteorologů týkající se klíšťat. Z pobytu v přírodě si parazita zakousnutého v těle může nyní snadno přinést kdokoliv, domácí mazlíčky nevyjímaje. S mimořádně vysokou aktivitou klíšťat roste i riziko vážného onemocnění, jako je klíšťová encefalitida a lymská borelióza. Obě mohou být smrtelné.
/FOTO/ Transport pacienta s vysoce nakažlivou nemocí nacvičovali ve spolupráci s vojáky a zdravotnickými záchranáři profesionální hasiči ve specializované vojenské nemocnici Těchonín u Žamberka. Podívejte se ve fotkách.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) na podzim loňského roku přišla s návrhem vrátit se ke karenční době. Argumentuje hlavně předpokládanými příznivými ekonomickými dopady. Co na to naši čtenáři?
/ANKETA/ Vrátí se přísnější pravidla pro vyplácení nemocenské zaměstnancům? V poslední době se opět objevují úvahy o znovuzavedení karenční doby a ve čtvrtek o tom bude jednat vláda. Třídenní období na počátku pracovní neschopnosti, během něhož zaměstnanci nedostávali náhradu mzdy, zrušili poslanci po předchozí desetileté platnosti v roce 2019. Předsedkyně Regionální rady Českomoravské konfederace odborových svazů v Pardubickém kraji Alena Šírová je proti zavedení karenční doby. Více říká v rozhovoru s Deníkem. A přečtěte si také, co si myslí respondenti v anketě Deníku.
Zůstanu doma marodit, nebo nemoc zvládnu přechodit? Takovou otázku si klade při prvních příznacích onemocnění spousta zaměstnanců. Nyní již od prvního dne pracovní neschopnosti dostávají šedesát procent základu výdělku. To by se teď mohlo změnit.
Do veřejných diskuzí se znovu dostala karenční doba, tedy neproplácení prvních dnů nemoci. Navrhuje to Národní ekonomická rada vlády. Názory na případné zdravotní dopady se liší - podle některých lékařů lidé systém zneužívají, jiní naopak tvrdí, že je nutné být doma a zabránit šíření nákazy.
Pravé neštovice způsobené virem variola zabíjely v minulosti miliony lidí. Naštěstí se s nimi v současnosti již nesetkáváme a to díky vakcíně, vyvinuté před více než 200 lety. O celosvětové vymýcení tohoto onemocnění se zasloužili ve velké míře dva epidemiologové z tuzemska - Karel Raška a Zdeněk Ježek.
Platit? Neplatit? Téma karenční doby, tzn. neplacení prvních tří dnů nemoci, se opět objevilo na stole. A co člověk, to různý názor. "Když byla karenční doba zavedená v roce 2008, tak se výrazně snížil počet nemocných, ale prodloužila se doba pracovní neschopnosti," říká ředitel strakonické nemocnice, dlouholetý lékař a nyní také senátor Tomáš Fiala. Zároveň ale dodává, že pro mnoho rodin může třídenní výpadek v rozpočtu znamenat problém.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Jen v České republice ročně vyslechne diagnózu rakovina vaječníků téměř tisíc žen. Nejméně čtvrtina pacientek však stále zůstává bez genetického vyšetření. Právě dědičnost přitom výrazně zvyšuje riziko onemocnění. Lékaři jsou díky detailní sonografické diagnostice schopni zahájit léčbu do dvou dnů od zjištění nálezu.
Nespavostí trpí více než polovina populace. Někoho budí chrápání, jiného špatný sen. Spánková restrikce může mít podle epidemiologických studií neblahý vliv na náladu, duševní výkon a na systémy, které nejsou bezprostředně s mozkem spojeny, vysvětluje v rozhovoru Deníku neurolog Karel Šonka.
Spánková hygiena a kvalitní spánek jsou základem pro zdravé tělo. Spíte málo, neklidně nebo chodíte spát v různou noční hodinu? To se může podepsat nejen na vašem fungování a dostatku energie během dne, ale také vést k vážným zdravotním problémům.
Oteplení, které má přijít v následujících májových týdnech, s sebou přináší kromě příjemně stráveného času v přírodě i riziko zakousnutí klíštěte. Podle odborníků velká část z nich přenáší pro člověka nakažlivé nemoci. Kromě encefalitidy nebo boreliózy roste riziko nákazy takzvanou babeziózou. U dříve vzácného onemocnění dochází i vlivem změny klimatu k častějšímu šíření. Očkování je zatím omezené, dostatečnou ochranu zařídí kombinace několika opatření.
Celosvětová pandemie covidu-19 už není zdravotním stavem nouze s mezinárodním dosahem. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO). Svůj nejvyšší stupeň pohotovosti WHO vyhlásila 30. ledna 2020. Konkrétní dopady páteční oznámení nemá, protože každá země si o ochranných opatřeních rozhoduje sama, poznamenala agentura DPA. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus řekl, že nemoc covid-19 podle odhadu zabila ve světe nejméně 20 milionů lidí. Oficiální statistika organizace uvádí zhruba třikrát nižší počet.
Již druhý případ záškrtu za poslední rok zaznamenali v těchto dnech hygienici na Vysočině. V tomto případě se jedná o kožní formu nemoci. Ta se projevuje obvykle bolestivými otoky až vředy, špatně se hojícími lézemi.
Lidstvo se podle odborníků blíží okamžiku, kdy bude možné léčit Alzheimerovu chorobu. Během jednoho roku farmaceutické firmy představily dva léky na toto neurodegenerativní onemocnění. Americká firma Eli Lilly informovala, že přípravek donanemab zpomaluje postup nemoci o třetinu, píše na svých internetových stránkách britská BBC. Vedlejším účinkem tohoto léku ale bývá otok mozku, a jsou dokonce hlášeny případy úmrtí.
Luďka trápily ledviny už jako náctiletého. Nakonec mu svou ledvinu darovala jeho sestra. Onemocnění ledvin je třeba zachytit včas. Lékaři mohou nabídnout i moderní léčbu.
Terka byla ještě před rokem zdravá holka, která ráda tancovala. Najednou však začala být čím dál tím více unavená, což rodiče nejprve připisovali náročným přípravám na taneční soutěže. Brzy na to se všem otočil život naruby, když krevní testy odhalily, že Terezka trpí vážnou nemocí v podobě akutní lymfoblastické leukémie s mutací genu PH+. Dnes jim všem nezbývá než věřit, že se jednou k tanci vrátí a vše bude jako dřív.
Univerzita Pardubice plánuje přenést do praxe jeden z největších objevů - metodu, která umí včas odhalit rakovinu slinivky břišní. Profesor a vědec Michal Holčapek se svou skupinou popsal možnost, jak přijít na nemoc u pacienta již v počáteční fázi a to pouze z krevních testů. Jeho metoda se nyní ověří v praxi.
/TÉMA DENÍKU/ Je naprosto nezodpovědné a nepochopitelné po zkušenosti s covidem takto přímo podporovat rozšiřování infekcí na pracovištích, říká k vládou znova navrhované karenční době Karel Dvořák z Chotěboře. Dvořák je předseda okresního výboru KSČM Havlíčkův Brod, levicový politik, ale nyní také chotěbořský podnikatel. Takže situaci, kdy by zaměstnanci nebyla první tři dny nemoci vyplácena nemocenská, vidí z několika úhlů.
Michaela, sedmatřicetiletá maminka tří dětí z Hlinska na Chrudimsku, je vystudovaná zdravotní sestra a laktační poradkyně. Už řadu let pomáhá ženám a jejich dětem na dětské jednotce intenzivní péče v nemocnici v nedalekém Havlíčkově Brodě. Před pár týdny se jí život obrátil naruby, když se dozvěděla krutou diagnózu: má rakovinu prsu s mnohačetnými metastázemi do uzlin a jater. Teď potřebuje pomoc ona a její nejbližší.
Michaela, sedmatřicetiletá maminka tří dětí z Hlinska na Chrudimsku, je vystudovaná zdravotní sestra a laktační poradkyně. Už řadu let pomáhá ženám a jejich dětem na dětské jednotce intenzivní péče v nemocnici v nedalekém Havlíčkově Brodě. Před pár týdny se jí život obrátil naruby, když se dozvěděla krutou diagnózu: má rakovinu prsu s mnohačetnými metastázemi do uzlin a jater. Teď potřebuje pomoc ona a její nejbližší. Bojuje s nemocí jako lvice s hlavní myšlenkou na svou dceru Markétu, syna Míšu a teprve pětiletého Marečka.
Když vážně onemocní malé dítě, nelze se ubránit pocitu nespravedlnosti. Onkologické, ale i jiné onemocnění je však náročné i pro samotné dítě, které nechápe, proč musí mít zavedenou hadičku v krku, proč nemá vlasy a kdy zmizí jizva. S lepším pochopením a přijetím stavu pomáhají takovým dětem panenky na míru, které zdarma rozváží po nemocnicích paní Jana Koreňová.
Vláda hledá úspory, kde se dá. Ve hře je obnovení takzvané karenční doby, což je třídenní lhůta, během níž zaměstnavatelé neplatí lidem žádnou náhradu mzdy v nemoci. O částku, kterou firmy uspoří, by se jim mohlo zvýšit pojistné. Hodit se marod? Před Vánoci, když je potřeba uklidit. Ve hře je bič na simulanty
Klíštata jsou celosvětově rozšíření paraziti, kteří se živí krví obratlovců. Jejich revírem je tráva, jejich tempo je vražedné. A jsou opravdu krvelační. Pro každé vývojové stadium a rozmnožování potřebují prostě klíšťata jistou dávku krve. Její ztráta obvykle není problémem pro hostitele. Horší je to, že klíště je přenášečem patogenů na lidi i zvířata.
Vláda hledá úspory, kde se dá. Ve hře je obnovení takzvané karenční doby, což je třídenní lhůta, během níž zaměstnavatelé neplatí lidem žádnou náhradu mzdy v nemoci. O částku, kterou firmy uspoří, by se jim mohlo zvýšit pojistné. Do státní kasy by podle propočtů přitekly čtyři miliardy korun navíc.
Dnes patnáctiletá Terezka upadla ve 2,5 letech do kómatu. Když se probrala, nebyla už nikdy zdravá, ale i tak byla soběstačná. Před rokem však přišel další šok v podobě zástavy srdce a lékaři mamince řekli, ať se s dcerou rozloučí, jelikož neexistuje naděje. Nemoc, kterou trpělo zhruba osm dětí v republice, však jako jediná zatím přežila. Terezka říká, že ji tatínek poslal z nebe zpět.
Říká se, že co se týče vlasů, holky nevědí, co chtějí. Kudrnatá chce rovné, krátkovlasá dlouhé a tmavovláska světlé. Jedenáctiletá Vaneska ví přesně jaké. Svoje. Alopecií, kvůli které byla od dětství vystavována posměchu a urážkám, trpí od dvou let. Dnes bere situaci s nadhledem a dokáže si ze sebe udělat i srandu. Své vlasy by si ale přála moc. A když ne skutečné, tak alespoň paruku.
/FOTOGALERIE/ Čtrnáctiletý. A přesto na úrovni rok a půl starého dítěte. Takový osud potkal Daniela Křivánka. Kluka, kterému lékaři diagnostikovali Angelmanův syndrom.
/FOTOGALERIE/ Čtrnáctiletý. A přesto na úrovni rok a půl starého dítěte. Takový osud potkal Daniela Křivánka. Kluka, kterému lékaři diagnostikovali Angelmanův syndrom.
Endometrióza trápí každou desátou ženu. Ty s nejvážnějšími problémy mohou navštívit některé z pěti certifikovaných endocenter. Odborníci i pacientky prosazují jejich zanesení do ministerských vyhlášek, rozšíření péče či to, aby pojišťovny hradily drahé léky.
Bývalí žoldnéři z Wagnerovy skupiny se přiznali k zabíjení desítek ukrajinských válečných zajatců, ale i civilistů včetně žen a dětí. V podrobném svědectví popsali zvěrstva páchaná Rusy ve válce na Ukrajině.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Ministerstvo zdravotnictví (MZd) vypsalo výběrové řízení na ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), který je největším českým specializovaným zdravotnickým zařízením zaměřeným na transplantace orgánů, nemoci srdce a další onemocnění.
Vzpomínáte, kdy jste poprvé dostala měsíčky? Pokud jste svou periodu zaznamenala poprvé jako jedna z posledních, je to dle předešlých výzkumů rozhodně důvod k radosti. Věk při menarche totiž vypovídá hodně o tom, jakého věku se dožijete. Podle první menstruace lze však rovněž určit, zda vaše tělo ohrožuje rakovina prsu, cukrovka či srdeční choroby.
Supermarkety nabízejí maso z nemocných kuřat. Tvrdí to spolek Obraz – Obránci zvířat. V těchto dnech zveřejnil průzkum, který provedl i v marketech v Olomouckém kraji.
Po třinácti letech je opět na stole téma zavedení karenční doby v případě nemoci. Přišla s ním Národní ekonomická rada vlády (NERV), která jej představila jako jedno z několika desítek opatření, jak ozdravit veřejné finance. Karenční doba v České republice byla zavedena už v roce 2010, ale vláda ji o devět let později zrušila.
Nejraději se zakousne na citlivých místech s tenkou kůží v noci v zahřáté posteli. Lidé si ho ale předávají i těsným kontaktem, sex nevyjímaje, nebo výměnou oblečení. Hygienici na jižní Moravě zaznamenali v letošním prvním čtvrtletí celkem 222 případů onemocnění svrabem. Asi o stovku víc, než ve srovnatelném období před pandemií v roce 2019. Podle hygieniků se situace v nejbližší době nezlepší.
Pomoc pacientovi s vysoce nakažlivou nemocí trénovali v Třebíči hasiči z Vysočiny. Pomáhal jim tým zdravotníků Biohazard a hygienici. Úkol zněl jasně: izolovat a přepravit do nemocnice muže, kterého po návratu z exotické dovolené přepadly vysoké horečky.
/ROZHOVOR/ Málo lůžek, málo personálu. Kapacity oddělení následné péče zaostávají za vyspělou Evropou nejen v Ústeckém kraji, ale v celé republice. „Už nyní je obrovský celorepublikový deficit těchto lůžek, který se s ohledem na demografický vývoj bude jen prohlubovat, pokud se nenavýší kapacity,“ varuje primář Tomáš Zelenka z Oddělení následné péče Krajské zdravotní – Nemocnice Most, se sídlem v Zahražanech. Oddělení poskytuje následnou lůžkovou zdravotní péči, což v praxi znamená léčení a rehabilitaci pacientů s převážně chronickými chorobami.
/ROZHOVOR/ Málo lůžek, málo personálu. Kapacity oddělení následné péče zaostávají za vyspělou Evropou nejen v Ústeckém kraji, ale v celé republice. „Už nyní je obrovský celorepublikový deficit těchto lůžek, který se s ohledem na demografický vývoj bude jen prohlubovat, pokud se nenavýší kapacity,“ varuje primář Tomáš Zelenka z Oddělení následné péče Krajské zdravotní – Nemocnice Most, se sídlem v Zahražanech. Oddělení poskytuje následnou lůžkovou zdravotní péči, což v praxi znamená léčení a rehabilitaci pacientů s převážně chronickými chorobami.
