Jedni ze zvědavosti, druzí ze zvyku, třetí kvůli levnějším jídlům a další byli prostě jen kolemjdoucí či turisté. Tak vypadalo v pondělí osazenstvo terasy kraslické restaurace Severka, kam usedli znovu zákazníci. Počasí moc nepřálo, přesto si lidé neváhali dát pivo nebo něco k jídlu.
Pokud jste se v pondělí 17. května kolem 10. hodiny nacházeli u strakonické restaurace Plzeňka Hangár, mohli jste být svědky dávno zapomenuté podívané. A ve své podstatě i podceňované samozřejmosti. Rozmísťování stolků a židlí na předzahrádce. A to bez ohledu na počasí, které slibovalo střídavě déšť i sluníčko, což se během dne několikrát potvrdilo.
Historické sklepy plzeňského pivovaru zná čtyřiašedesátiletý Václav Šlauf nazpaměť. V Prazdroji byl zaměstnán dlouhých 46 let a stal se tak jedním z nejdéle pracujících lidí v pivovaru. Aby mohl své zkušenosti předávat dál, chce do pivovaru docházet v důchodu na výpomoc. A také proto, aby se mu po práci tolik nestýskalo.
Jsem rád, že se hospody konečně otevřou. Nesleduju, jestli podražily nebo ne. Pokud nebudou chtít padesát korun za pivo a na jídle si pochutnám, tak za takovou službu rád zaplatím. Neřeším to, řekl Jan Blecha ze Včelničky.
/FOTOGALERIE/ Nakládané tvarůžky jsou specialita, na kterou do oblíbené výletní restaurace na pomezí Klimkovic a Vřesiny vyráží davy turistů a výletníků. S cibulkou a máslem si je tam na chlebu pravidelně dává devět z deseti hostů! Od pondělí konečně znovu i na terase.
Ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman Chocni představuje 3. díl seriálu Z minulosti choceňských hostinců. Třetí zastávkou je hostinec Na Záměstí.
/FOTOGALERIE/ Majitelé hospod, restaurací a kaváren mají náročný víkend. Protože v pondělí mohou konečně otevřít alespoň předzahrádky, veškeré osazenstvo těchto podniků je v pohotovosti.
/ANKETA/ Už v pondělí zamíří Jihomoravané po dlouhých měsících na restaurační zahrádky. Brněnský Deník Rovnost při té příležitosti přináší tipy, kam na jídlo, kávu či pivo v Brně. Otevření je součástí další vlny rozvolňování.
/FOTOGALERIE/ Vážná dopravní nehoda se stala v pátek 14. května odpoledne na silnici III/1756 mezi obcemi Drahenice a Draheničky. Nákladní auto převážející lahvové i sudové pivo tam zřejmě kvůli defektu pneumatiky narazilo do stromu, přičemž spolujezdec zůstal ve vozidle zaklíněn.
Umýt stoly, nádobí a vyhnat moly ze slunečníků. Takovou činností se aktuálně zabývá většina hospodských a restauratérů v republice a samozřejmě i na Prostějovsku. Po předlouhé době mohou od pondělka zprovoznit alespoň zahrádky a předzahrádky.
Naskladnit zboží, sanitovat potrubí, připravit terasu i sociální zázemí. Do toho zjišťovat konkrétní detaily vládních nařízení a přizpůsobit se jim tak, aby byla dodržována v praxi.
Umývání talířů, sklenic a příborů, které nikdo měsíce nepoužíval, radost z toho, že konečně přivezli pivo. Ladislav Šimek, spolumajitel vyhlášené přerovské restaurace U Labutě, se podobně jako ostatní provozovatelé ve městě upíná k datu 17. května, kdy se konečně otevřou zahrádky restaurací, pivnic a kaváren. Věří, že to nejhorší období mají gastropodniky za sebou.
V původně socialistickém komplexu služeb v Mariánských Horách dnes zůstávají čtyři restaurace s výdejními okénky. Což asi ne všem vyhovuje, zejména v souvislosti s koronavirem. „Pozor, místní udavač, volá na nás policii,“ tato zpráva stojí na plakátech objevujících se v lokalitě řečené U hodin, pojmenované podle dávno nefunkční sloupové časomíry.
Už v pondělí budou moci Češi vyrazit třeba na „jedno“ dobře vychlazené a načepované na zahrádku svého oblíbeného podniku. Kromě peněz si s sebou musí vzít dokument buď doklad o absolvování testu s negativním výsledkem na nemoc Covid-19 nebo například dokument o očkování. Jenže: Co když vyrážíte s kamarádem tak trochu ve stresu a zapomenete doklad doma? Nebo jej prostě nemáte? Deník připravil stručný přehled některých „životních situací“, které mohou od pondělí nastat, a to ve spolupráci s odborníkem na zdravotní právo Ondřejem Dostálem a také Krajskou hygienickou stanicí Středočeského kraje.
Šéfkuchař Zdeněk Pohlreich by ho za smažený sýr zpražil, ale to Rostislava alias Rosco Jergla v jeho podniku netrápí. V perle Středomoří na španělském ostrově Mallorca uspěl s českými populárními jídly. „Máme dost českých hostů, vedro nevedro, milují kombinaci guláše, knedlíků a piva. Slováci zase ‘vyprážaný‘ sýr,“ směje se rodilý Ostravák. Spolu se dvěma kolegy provozuje restauraci a bar 3 Chicos nedaleko od pláže a hlavního města Palma, které je velké asi jako Brno.
Ačkoliv provoz předzahrádek bude oficiálně povolen až od pondělí 17. května, díky teplému počasí v kombinaci se stále menší ochotou dodržovat covidová opatření je postupně otvírá restaurace za restaurací. Zájem o posezení u piva je ale různý. Někde jsou terásky skoro prázdné, jinde je hlava na hlavě. Podívejte se ve fotogalerii. Namátkou vybranou prázdnou hradeckou předzahrádku od plné pardubické poznáte na první pohled.
Uvolnění protipandemických restrikcí umožnilo městu v polovině dubna opět otevřít oblíbený Hobbypark. S příchodem teplého počasí se areál zaplnil nejen dětmi a jejich rodiči, ale také skupinkami omladiny a dospělých, kteří sem cíleně chodily popíjet alkoholické nápoje. Společnost Bospor, která Hobbypark provozuje, se proto rozhodla dočasně omezit prodej čepovaného piva.
Hospodští napříč Zlínským krajem nechystají zdražení jídel a nápojů ve svých restauracích. V otevření za 14 dní nevěří, očekávají ale prosperující léto.
Slavnosti svijanského piva, na něž se do Svijanského Újezdu v červenci už více než třicet let sjíždějí tisíce lidí z celé republiky, se nebudou v tradičním formátu konat ani letos. Oznámili to pořadatelé Pivovar Svijany a obec Svijanský Újezd.
Na počest americké armády, která 5. května 1945 osvobodila Domažlice, připravili sládci z městského pivovaru speciální várku svrchně kvašeného piva. Limitovaná edice už je v prodeji.
Odpočinout si a zregenerovat tělo i duši, k tomu skvěle poslouží wellness pobyt, ideálně spojený s lázeňskými procedurami nebo romantickou přírodou na dosah. Tradice lázeňství u nás sahá až do středověku, takže osvědčené metody, které se používají dodnes, jsou víc než prověřené. Nároky ale stoupají a lidé už nechtějí jen relaxovat. Touží i po stále nových, neobvyklých zážitcích. Připravili jsme pro vás pár tipů, kam se za celkovou regenerací vydat, až to bude možné.
Rád si zajde na pivo, když je příležitost. „To si oblíbil,“ usměje se Matěj Slováček, spoluhráč Brazilce, který se v Česku stal futsalovou legendou, kapitánem ligového hegemona Chrudimi. Max Weber Prates Goncalves Ribeiro. Jeho jméno není zrovna jednoduché, jak už to u Jihoameričanů bývá. Přezdívka Max, to už je jiné kafe. A vězte, že je dobře známá.
Pivní plechovku zná svět takřka 90 let. V roce 1935 s ní přišel malý pivovar v Newarku v USA a v Československu se první výrobní linka na stáčení piva do plechovek objevila už v roce 1971. Postavil ji tehdy pivovar Zlatý Bažant v Hurbanově na Slovensku, ale pivo z ní mířilo hlavně na export. V 90. letech minulého století pak začal jako jeden z prvních pivovarů s plechovkami u nás Plzeňský Prazdroj.
Pivní plechovku zná svět takřka 90 let. V roce 1935 s ní přišel malý pivovar v Newarku v USA a v Československu se první výrobní linka na stáčení piva do plechovek objevila už v roce 1971. Postavil ji tehdy pivovar Zlatý Bažant v Hurbanově na Slovensku, ale pivo z ní mířilo hlavně na export. V 90. letech minulého století pak začal jako jeden z prvních pivovarů s plechovkami u nás Plzeňský Prazdroj.
Pivní plechovku zná svět takřka 90 let. V roce 1935 s ní přišel malý pivovar v Newarku v USA a v Československu se první výrobní linka na stáčení piva do plechovek objevila už v roce 1971. Postavil ji tehdy pivovar Zlatý Bažant v Hurbanově na Slovensku, ale pivo z ní mířilo hlavně na export. V 90. letech minulého století pak začal jako jeden z prvních pivovarů s plechovkami u nás Plzeňský Prazdroj.
Pivní plechovku zná svět takřka 90 let. V roce 1935 s ní přišel malý pivovar v Newarku v USA a v Československu se první výrobní linka na stáčení piva do plechovek objevila už v roce 1971. Postavil ji tehdy pivovar Zlatý Bažant v Hurbanově na Slovensku, ale pivo z ní mířilo hlavně na export. V 90. letech minulého století pak začal jako jeden z prvních pivovarů s plechovkami u nás Plzeňský Prazdroj.
/FOTOGALERIE/ Komenského sady v Moravské Ostravě, Sady B. Smetany ve Frýdku-Místku i jezy u Ostravice ve Frýdlantě… všude stejný obrázek. Flašky, plechovky, obaly od pizzy, burgerů či jiných fastfoodových produktů a hlavně záplavy kelímků.
/FOTOGALERIE/ Komenského sady v Moravské Ostravě, Sady B. Smetany ve Frýdku-Místku i jezy u Ostravice ve Frýdlantě… všude stejný obrázek. Flašky, plechovky, obaly od pizzy, burgerů či jiných fastfoodových produktů a hlavně záplavy kelímků.
Opatření proti nákaze nemocí covid-19 se dotkla celé ekonomiky. Jedním z nejvíce postižených odvětví bylo a stále je pohostinství. Co podnik, to jiný příběh. Tři z Karlína vám nyní přinášíme.
Pivní plechovku zná svět takřka 90 let. V roce 1935 s ní přišel malý pivovar v Newarku v USA a v Československu se první výrobní linka na stáčení piva do plechovek objevila už v roce 1971. Postavil ji tehdy pivovar Zlatý Bažant v Hurbanově na Slovensku, ale pivo z ní mířilo hlavně na export. V 90. letech minulého století pak začal jako jeden z prvních pivovarů s plechovkami u nás Plzeňský Prazdroj.
Volarský městský hotel Bobík se chystá květnové otevření. Podle slov Víta Pavlíka, starosty města Volary, byl hotel Bobík v době přísných koronavirových opatření uzavřený, v provozu nebylo ani výdejní okénko. Obědů se totiž prodalo minimum, zhruba do dvaceti. Okénko by ani zdaleka nepokrylo náklady na provoz objektu.
Česko-ruské vztahy jsou v důsledku politické situace napjaté jak struna. Může současná diplomatická krize poznamenat už tak dost složitou ekonomickou situaci firem, které do Ruska vyvážejí své zboží?
Mezi stávající budovou neratovského pivovaru v Orlických horách a nově vybudovaným společenským domem v sousedství zanedlouho poteče pivo proudem. A to díky pivovodu, který obě budovy spojí. Část pivovaru se totiž rozšíří právě do nově vzniklých prostor společenského domu.
Poslední hmatatelné vzpomínky na klasickou nádražní hospodu Lokálka, která už roky nefungovala, zmizely v sutinách po nedávné demolici staniční budovy ve Vysočanech. Štamgasti i cestující se obávají, aby v rámci modernizace železniční stanice Praha-Smíchov, kde má vzniknout dopravní terminál, nedopadla podobně další oblíbená „nádražka“. Restaurace Oáza se mění na Nádražní Tankovnu Smíchov.
Moskva v reakci na vyhoštění velkého počtu svých diplomatů z Prahy zvažuje podle listu Kommersant možnosti ekonomických sankcí proti České republice. Ruské úřady mohou omezit dovoz českého zboží, například piva, píše ruský list s odvoláním na dva zdroje z vládních kruhů, které jsou obeznámeny s diskuzí ohledně eventuálních postihů vůči Česku. Podle deníku je to jedna z variant ruské odpovědi na diplomatickou roztržku.
Minipivovar Starokladno začal psát svou historii v roce 2009 v prostorách restaurace U Kozlíků a navázal tak na pětisetletou tradici vaření piva na Kladensku. O kvalitě zdejší produkce nejlépe vypovídá fakt, že zanedlouho po spuštění výroby získalo pivo Černý Havíř 12° prvenství ve Zlaté pivní pečeti 2011. Další první místo zaznamenalo Starokladno i v roce 2013 s pivem Royal Stout 13°.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Ztráty z koronavirových opatření jdou v Rakovníku do desítek milionů korun. Bakalář už musel omezit dílčí investice, i díky tomu zvládá udržet stálý počet zaměstnanců. V krušovickém pivovaru ztráty z prodeje sudového piva kompenzují prodejem piva baleného.
Pro bohatýrskou svačinu se do jednoho z chomutovských supermarketů vypravil 29letý Chomutovan. Nebylo by na tom nic špatného, kdyby se s klobásami, sýry a pivem za více než tři sta korun nesnažil odejít bez zaplacení.
Slavnosti břeclavského piva nebudou ani letos. Čerstvou informaci zveřejnili ve středu pořadatelé akce na sociální síti Facebook. Důvodem je již podruhé nejistota panující kolem koronavirové pandemie.
Zhorší napjaté česko-ruské vztahy v důsledku politické situace už tak dost složitou ekonomickou situaci firem, které poznamenala koronavirová krize? Majitelé velkých společností na Přerovsku sice mají obavy z poklesu exportu do Ruska, existenčně závislé ale firmy na byznysu s touto zemí nejsou. Reakce prý navíc nikdy nejsou tak rychlé.
Pivovary v ČR loni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, meziročně výstav klesl o 6,9 procenta. Spotřeba piva na obyvatele loni klesla o zhruba sedm litrů, tedy 14 velkých piv, na 135 litrů, a byla tak nejnižší od 60. let minulého století. Za poklesem výroby stojí koronavirové restrikce a omezení provozu restaurací v ČR, ale i v zahraničí, sdělili dnes ČTK zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.