Kreativ

ŠTÍTEK: příroda

Sokol stěhovavý. Ilustrační snímek

Nerušit, ptáci hnízdí. V Českém Švýcarsku jsou uzavřené některé lokality

Stejně jako každý rok, i letos na jaře platí v turisty hojně navštěvovaném národním parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce na severu Čech zákaz vstupu do hnízdních lokalit vzácných druhů ptáků. Správa národního parku České Švýcarsko žádá návštěvníky, aby omezení dodržovali, dočasně chráněné plochy jsou totiž důležité pro zdárné vyhnízdění sokolů, výrů, čápů černých a dalších druhů ptáků.

Majka fialová

Nebezpeční brouci? Jedu majek se není třeba obávat, člověk by je musel pozřít

Majka obecná a majka fialová už jsou poměrně známými brouky, které je možné potkat v přírodě s příchodem jara. Zejména na sociálních sítích se šíří poplašné zprávy o jejich nebezpečném jedu. Brouci v ohrožení vylučují silný jed v kapičkách hemolymfy přímo na povrch těla. Aby člověku hrozila smrtelná otrava, musel by však brouka olizovat nebo pozřít.

Proděkan Fakulty pedagogické ZČU v Plzni Jan Krotký je jedním z autorů nového výukového předmětu Branná výchova a přežití v přírodě

Brannou výchovu znovu vyučují na Pedagogické fakultě, proděkan vysvětluje proč

Nedávno jsme v Plzeňském deníku přinesli informaci o nově otevřeném výukovém předmětu na Pedagogické fakultě ZČU v Plzni. Jmenuje se Branná výchova a přežití v přírodě a studenti se v něm učí mimo jiné poskytovat první pomoc, manipulovat se zbraní nebo jak se chovat v krizových situacích, například při dopravní nehodě. O zavedení nového předmětu, jeho užitečnosti a zájmu studentů o něj, jsme si povídali s jedním z autorů tohoto projektu, proděkanem Fakulty pedagogické Janem Krotkým.

V Černošíně uklidi odpadky na Vlčí hoře.

Vzali pytle na odpadky a už šli na to. Černošínští si uklidili Vlčí horu

Ačkoliv dubnové počasí si s námi zahrává, přesto je spousta lidí, kteří chodí do přírody, ať prší nebo ne. I v Černošíně koukali k obloze, když se vydali s hromadou velkých úklidových pytlů na Vlčí horu, aby tam odklidili nepořádek po těch, kteří se chovají k přírodě macešsky a neumí si po sobě uklidit.

Chovatel ovcí z Vernéřovic na Broumovsku Tomáš Havrlant právě zažívá nejkrásnější a zároveň nejnáročnější období roku..

Krkavci číhají na jehňátka. „Problémem jsou i vlci,“ říká farmář z Broumovska

/FOTO, VIDEO/ Chovatel ovcí z Vernéřovic na Broumovsku Tomáš Havrlant zažívá kolem Velikonoc nejkrásnější období roku. A také nejnáročnější. Několik týdnů, po kterých se rodí jehňata, tráví se svým stádem i dvacet hodin denně. Už se mu narodilo přes sto jehňat. Na ty ale číhají krkavci, kteří dokáží vyklovat mláďatům oči a zabít je. A pak tu jsou ještě vlci…

Kvůli pytlákům zmizí každoročně z české přírody pravděpodobně až skoro třetina rysů

Vypustí na Šumavu další rysy? Jejich populaci ohrožují pytláci i auta

Každý rok zmizí z české přírody pravděpodobně až skoro třetina rysů. Příčinou jsou pytláci i doprava. Pokud se situace zhorší, hrozí rysí populaci problémy, které v zahraničí vyřešilo až umělé nasazování nových jedinců do přírody. Vědci ale uklidňují, že podobný zásah zatím v Česku potřeba není.

Skořápky od vajec, velká dávka uměleckého citu a statisíce jsou v kapse.

Brazilka umí na vaječných skořápkách vydělat statisíce. Její šaty dobývají svět

Skořápky od vajec sbírá v těchto dnech snad celá republika. Většina z nás však vejce spíš vyfukuje, barví a vytváří tradiční velikonoční kraslice. Pravdou ale zůstává, že úspěchy slaví ten, kdo přijde s něčím novým a netradičním. Jako například brazilská umělkyně Melissa Meier, o které je řeč. Sbírá skořápky od vajec a další materiály a vytváří z nich šaty jak na karneval v Rio de Janeiru.

Skauti u Znojma vyčistili přírodu. Našli velkou hromadu pneumatik

Skauti u Znojma vyčistili přírodu. Posbírali velkou hromadu pneumatik

Do akce Ukliďme Načeratický kopec se v sobotu 1. dubna zapojili skauti z prvního smíšeného oddílu Znojmo. Členové i jejich rodiče čistili lokalitu nedaleko Znojma. Podařilo se jim nasbírat celý kontejner komunálního odpadu a poté i obrovskou hromadu ojetých pneumatik. Děkujeme Jakubu Kaniovi a Veronice Králové za poslání fotek k nám do redakce.

Soví noc v Dobříši.

Podívejte se: Přírodovědný spolek Dobříš uspořádal již podruhé Soví noc

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Přírodovědný spolek Dobříš uspořádal v sobotu 18. března již druhé setkání s přáteli přírody a sov zvlášť. Cílem letošní Soví noci na Dobříši bylo představit obyvatelům Dobříše a širokého okolí tyto zajímavé zástupce ptačí říše a pokusit se umožnit jim na vlastní oči vidět a na vlastní uši slyšet tyto opeřence. Také další akce spolku se týká ptačí říše, a sice v sobotu 6. května se od 8. hodiny uskuteční Vítání ptačího zpěvu na Dobříši. Sraz účestníků je u vstupu do anglického parku dobříšského zámku.  

Vlci v okolí Janských Lázní

Vlci v Krkonoších opravdu jsou. Při setkání s nimi buďte obezřetní

Před měsícem správa KRNAP informovala, že se Krkonoše opět stávají domovem vlka obecného. Díky médiím a sociálním sítím se jí za uplynulé čtyři týdny podařilo získat celou řadu pozorování jednotlivců nebo menších skupin vlků. Nejčetnější pozorování jsou v oblasti mezi Mladými Buky, Janskými Lázněmi a Rudníkem. Zoologové Správy Krkonošského národního parku všechna pozorování prověřují, evidují a jsou ve spojení se specialisty z Mendelovy univerzity v Brně.

Pokud se se svým psím miláčkem pohybujete ve vyšší trávě, pořádně ho po návratu domů prohlédněte. Sezona klíšťat totiž pomalu začíná.

Jaro je tady, oprašte repelenty. V lese se psem si dejte pozor i na bachyně

Dny se prodlužují a spíše než mrazy už bývají standardem vyšší teploty. Jaro je tady a s domácími mazlíčky je třeba se na něj připravit. Letošní zima byla dlouhá a chladná, organismus psa tedy může být unaven. Může postrádat potřebné vitamíny, které mu dodávají živiny a energii. Psa je proto třeba na dlouhé procházky pozvolna připravit a zpočátku to nepřehánět. Zároveň je nutné dávat pozor na možné hrozby, které spolu s jarem přicházejí. Deník přináší souhrn nejdůležitějších doporučení.

Vlci lidem nebezpeční nejsou, zabraňují šíření chorob, říká ochranář Hlaváč; Zdroj: Se souhlasem Václava Hlaváče

Vlk na Vysočině. Lidem nebezpečí nehrozí, přírodě může pomoct, říká ochranář

/ROZHOVOR/ Už podruhé za krátkou dobu zavítal na Vysočinu vlk. Do kraje připutoval v minulých týdnech z Polska. Díky obojku s vysílačkou mohou ochranáři podrobně sledovat jeho pohyb krajinou. Podle Václava Hlaváče z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky lidem nebezpečí nehrozí. Vlk je totiž plaché zvíře. Jeho výskyt navíc může být pro přírodu přínosný. Loví totiž především slabá a nemocná zvířata. Tím může zabránit šíření nebezpečných chorob.

Snímky z filmu Voda ztracená a vrácená.

Ztracená a vrácená. Nový film seznamuje diváky s příběhem vody na Šumavě

Premiéru dokumentu Voda ztracená a vrácená z dílny Radka Plíhala připravila Správa Národního parku Šumava na Světový den vody 22. března ve Vimperku a následně 23. března v Kině Sušice. Půlhodinový snímek, který popisuje vliv odvodnění krajiny na její fungování, tak zavedl prvních 400 diváků do světa mokřadů skrze unikátní záběry ze Šumavy.

Studenti Pedagogické fakulty ZČU střílí v rámci branné výchovy

Střelba i přežití v přírodě. Fakulta pedagogická ZČU zavedla nový předmět

Branná výchova se už prakticky několik desítek let na českých školách nevyučuje. Kdo ji na školách zažil, pamatuje si především nasazování ochranné masky, střelbu ze vzduchovky na terč nebo házení gumovým granátem. Součástí výuky bylo také, jak se chovat například při dopravní nehodě nebo poskytování první pomoci zraněným.

Do úklidu okolí svého bydliště se v sobotu pustila řada lidí, kteří se zapojili do jarního úklidu v rámci kampaně Ukliďme svět, již u nás koordinuje Český svaz ochránců přírody.

Lidé uklízeli v rámci kampaně Ukliďme svět. Nepořádek je někdy až nepochopitelný

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Rozum až zůstává stát nad tím, jaké úsilí dokážou někdy lidé vyvinout, aby zohyzdili přírodu. Na tom se v sobotu 25. března shodlo hned několik lidí z Kunratic, s nimiž se Deník dopoledne setkal před úřadem městské části. Účastníci úklidové kampaně Ukliďme svět si tam přišli vyzvednout pytle na odpad a rukavice, které jim vydával místostarosta Ivan Hýža (Hnutí Praha-Kunratice). Obzvlášť zvolit správné rukavice nebylo vždy jednoduché: děti potřebují jinou velikost než maminky – a zejména v případě tatínků bylo někdy třeba chvíli hledat.

Díla malířky Rozálie Prokopcové.

Rozálie Prokopcová představí Podvědomé formy ve varnsdorfském divadle

/ROZHOVOR/ Malířka Rozálie Prokopcová část svého času tráví na chalupě v Doubici, ale zdaleka není jen chalupářkou. S manželem Járou převzali po Járově mamince Dominice Slonimové a Martinu Schulzovi zaběhlý hudební klub s restaurací Fabrika a v těsném sousedství vybudovali galerii současného umění Cifra. Ve středu 29. března v 18 hodin začne ve varnsdorfském divadle vernisáž výstavy Rozáliiných obrazů s názvem Podvědomé formy. Hudební částí vernisáže bude „polokoncert“ písničkářky Jany Vébrové.

Jaro v Konopišti.

Obrazem: Barevné květiny zkrášlily jarní přírodu i skleníky Růžové zahrady

Zatím jen nesměle rozkvétají v přírodě květiny. Počasí, co se týká teplot, je pro ně příznivé, ale chybí jim vláha. Už zase dlouho nepršelo, a tak například bílé květy sněženek se krčí těsně nad povrchem země. Jiné to ale je ve sklenících Růžové zahrady na Konopišti. Tam rostliny mají všechno, co potřebují - teplo, vláhu i dostatek světla.

Bohumil Hrabal verandě přezdíval hradlo nebo vechtrovna. Byla celá natřená vagonovou zelenou jako vzpomínka na několik let, kdy během okupace spisovatel pracoval jako výpravčí v Kostomlatech

Kersko si zamiloval. Chata spisovatele Bohumila Hrabala se brzy otevře

V polabské chatové osadě Kersko prožil spisovatel Bohumil Hrabal šťastných třicet let. Ve stínu bříz před víkendovým domkem vznikala celá řada jeho skvělých literárních děl – od Postřižin přes Něžného barbara až po Obsluhoval jsem anglického krále. Do místa, kde se zrodily Slavnosti sněženek, se lidé budou moci podívat 20. května. V plnohodnotné muzeum by se chata měla proměnit do jednoho roku. Otevření se chystá na 28. března 2024. V ten den by slavný spisovatel slavil sto desáté narozeniny.

Samice orla mořského se po několikaměsíčním zotavování nakonec vrátila zpět do přírody

Potlučenému orlovi ze skruže moc šancí nedávali. Nyní se vrátil do volné přírody

Šťastný konec má příběh orla mořského ze záchranné stanice v Třeboni. Majestátní dravec se do zařízení dostal loni koncem léta. Samice orla strávila několik dní ve vodě uvnitř skruže na poli. Způsobila si vážná zranění, když se zoufale snažila dostat ven. Po dlouhých měsících léčby se ale podařilo orla vrátit zpět do přírody.

Samice orla mořského se po několikaměsíčním zotavování nakonec vrátila zpět do přírody.

Potlučenému orlovi ze skruže moc šancí nedávali. Teď se vrátil do volné přírody

Šťastný konec má příběh orla mořského ze záchranné stanice v Třeboni. Majestátní dravec se do zařízení dostal loni koncem léta. Samice orla strávila několik dní ve vodě uvnitř skruže na poli. Způsobila si vážná zranění, když se zoufale snažila dostat ven. Po dlouhých měsících léčby se ale podařilo orla vrátit zpět do přírody.

Pár sov pálených doplnil kolekci sov v táborské zoo.

Pár sov pálených doplnil kolekci sov v táborské zoo. Z přírody postupně mizí

Zvířecí osazenstvo táborské zoologické zahrady v polovině března rozšířil pár v Česku silně ohrožených sov pálených, které mnozí považují za nejkrásnější sovy vůbec. Po zabydlení sovího páru v novém domově by táborská zoo ráda pravidelně odchovávala mláďata této ve volné přírodě mizící sovy.

Ředitel DEPO2015 v Plzni, kurátor a producent festivalu Blik Blik Jiří Suchánek. Foto: DEPO2015

Blik Blik už si vydobyl velmi dobrou pověst, říká jeho ředitel Jiří Suchánek

V pátek a sobotu se díky festivalu Blik Blik opět rozsvítí ulice v Plzni, tentokrát povede jeho trasa od areálu pořadatelského DEPO2015 do Plzeňského Prazdroje. Vždy od 19 do 24 hodin a nabídne 14 instalací, z toho dvě placené. V lokalitě U Branky pak bude možné zhlédnout ukázku děl vzniklých při Škole videomappingu. Letos se festival koná s důrazem na důležitost přírody v městském prostředí a ekologickou udržitelnost. „V tom bychom chtěli být mezi kulturními akcemi lídrem,“ říká v rozhovoru pro Deník ředitel DEPO2015 a producent festivalu Jiří Suchánek.

Rehabilitovaný vlk v teritoriu své domovské smečky

Vlk Bubla přišel k Varům a živoří, tvrdí myslivci. DUHA oponuje, že se má dobře

Vlk Bubla, kterého vloni srazilo auto a následně podstoupil sérii náročných operací, se aktuálně pohybuje především v okolí Karlových Varů, ale jeho rádius sahá až k Bublavě. Potvrzují to snímky z fotopastí, které mají k dispozici myslivci. Zatímco členové Hnutí Duha hovoří o tom, že Bubla je v dobré zdravotní kondici, myslivci mají strach o jeho přežití. Podle nich totiž živoří.

Bubla s obojkem zachycený na fotopastech na třech různých místech Karlovarského kraje.

Vlk Bubla přišel k Varům a živoří, tvrdí myslivci. DUHA oponuje, že se má dobře

/FOTO, VIDEO/ Myslivci mají obavy, že vylečený vlk ve volné přírodě dlouho nepřežije. Vlk Bubla, kterého vloni srazilo auto a následně podstoupil sérii náročných operací, se aktuálně pohybuje především v okolí Karlových Varů, ale jeho rádius sahá až k Bublavě. Potvrzují to snímky z fotopastí, které mají k dispozici myslivci.