Kreativ

ŠTÍTEK: vědec

U Milovic se objevily mravenčí zahrádky

Milovice - „Bylo to jako najít pod stromečkem toužebně očekávaný dárek, protože dosud jsme o mravenčích zahrádkách, jako o typickém fenoménu pastevní krajiny, pouze mluvili.“

Vědci z Brna prodlouží život pacientům s rakovinou krve. Speciálním cvičením

Brno, jižní Morava – Obrovská únava a kvůli ní i nechuť k pohybu doprovázela dlouhou dobu Evu Hasarovou z jižní Moravy. Život jí totiž zcela změnilo nádorové onemocnění krve, které u ní odhalili lékaři. Pacientům, jako je ona, se snaží novým projektem pomoci odborníci z brněnské Masarykovy univerzity spolu s lékaři Fakultní nemocnice Brno. Představili jej ve čtvrtek. Speciální léčbou chtějí lidem, kteří prodělali rakovinu, prodloužit a zkvalitnit život.

Kvůli levnému sexu ztrácejí muži zájem o manželství

Trh s manželstvím je v rukou mužů. Ti se však v současné době snadno dostanou k sexu i mimo manželské lože, proto ztrácejí motivaci usilovat o ženu. Podle vědců z University of Texas navíc budou mít heterosexuální ženy čím dál větší problém najít dlouhodobého spolehlivého partnera.

Brněnští vědci zachytili rekordní množství dat zatmění Slunce. Jen za 120 vteřin

Brno - Historicky největší množství kvalitních dat a obrazů zatmění Slunce se podařilo zachytit týmu Miloslava Druckmüllera z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Za zatměním vyrazili v pondělí 21. srpna do Spojených států s novým softwarem, který navrhl jeden z členů týmu Pavel Štarha. Na zachycení snímků měli pouze sto dvacet vteřin. Přestože cestoval tým  za zatměním už po desáté, byla tato výprava jedinečná.

V otázce budoucnosti Šumavy vědecká obec selha

Šumava - Téměř dvacet let trvající spor reprezentovaný na jedné straně šumavskými starosty, lesníky, Jihočeským a Plzeňským krajem a regionálně příslušnými poslanci a senátory a na druhé straně nevládními organizacemi, vyvrcholil přijetím novely zákona 114/92, která zařazuje „nadpoloviční většinu“ národních parků do divočiny či bezzásahovosti.

Vyberou si umělci, vědci i sportovci. Nábor do kroužků začíná

Třebíčsko – Začal školní rok a s ním i mnoho zájmových kroužků pro děti. Zdá se, že s každým dalším rokem jejich nabídka roste. Seznam se neomezuje jen na zavedené a známé aktivity, děti si už nemusí vybírat mezi fotbalem a flétnou. Přibývají i některé doposud neobvyklé.

Na ČVUT se sjedou více než čtyři stovky vědců z celého světa

Informační systémy a elementární fyzika, to jsou témata dvou mezinárodních konferencí, které na začátku září pořádá České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze. Organizátoři předpokládají účast více než 400 odborníků z Evropy, Ameriky, Asie i Austrálie. 

Na dvě konference ČVUT přijede 400 vědců z celého světa

Praha - Informační systémy a elementární fyzika, to jsou témata dvou mezinárodních konferencí, které na začátku září pořádá České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze. Organizátoři předpokládají účast více než 400 odborníků z Evropy, Ameriky, Asie i Austrálie. V obou případech jde o významné konference s mnohaletou tradicí, z nichž jedna je v Česku vůbec poprvé.

Sebere nám Turów vodu?

Hrádek nad Nisou – Upozornit na na znepokojivé zprávy týkající se nedostatku vody v česko-německo-polském příhraničí, které může způsobit rozšíření polského hnědouhelného lomu Turow, má za cíl mezinárodní plavba na kánoích po řece Nise.

Kutnohorsko je nalezištěm nového minerálu staročeskéit

Kutná Hora - V kutnohorském rudním revíru pod Kaňkem našli odborníci nový nerost. Kovově lesklá zrna o velikosti do půl milimetru zaujala Richarda Pažouta z Vysoké školy chemicko-technologické, který je v historických dolech objevil.

Manželka slavného vědce Otta Wichterleho oslavila sto let

Praha /ROZHOVOR/ - Když stoupám do kopce, zjevuje se přede mnou kousek po kousku kouzelná vilka s velkou zahradou. Zvoním a zakrátko mi otevírá sympatická dáma. „Zrovna dávám květinám vodu. Dostala jsem jich tolik, že mi trvá půl hodiny, než je všechny obejdu,“ usmívá se vdova po světoznámém vynálezci kontaktních čoček Ottu Wichterlovi. Paní Lindě by stovku, kterou oslavila předminulý pátek, nikdo nehádal. Navzdory svému vysokému věku je neuvěřitelně čilá, nebere žádné léky, stará se o zahrádku a sama si i vaří.

Rys Kryštof loví srnce v Moravském krasu. O kořist se dělí

Blanensko /FOTOGALERIE/ – Jsou to dva měsíce, co vědci rysu ostrovidovi v Moravském krasu nasadili telemetrický obojek. Slibovali si od toho hlavně informace o jeho pohybu a každodenním životě. Sledování je zatím naplánované na rok. Už teď přineslo zajímavá zjištění.

Na Arktidě ubývá led ve velkém. Každý rok zmizí kry větší než Česko

/VIDEO/ Objevil se další důkaz oteplování planety. Finský ledoborec bez problémů proplul Severním ledovým oceánem. Přepravní sezona tam tak letos začala dřív, než kdykoli předtím. Ledu v Arktidě alarmujícím způsobem ubývá hlavně v létě, fenomén ale podle vědců trvá nově i v zimě. Průměrně z oblasti každý rok zmizí kry o rozloze větší, než je Česko. Zprávu přinesl web ČT24.

Vědci z Brna zkoumají, zda řeč souvisí s nemocemi

Brno – U Čecha se projeví Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba jinak, než třeba u Angličana. Kvůli řeči, která u každého národa využívá trochu jiná spojení v mozku. Zda je tato teorie pravdivá, nyní zkoumají vědci z institutu Ceitec brněnské Masarykovy univerzity.

Vědci z Brna zkoumají, zda řeč souvisí s Parkinsonem a Alzheimerem

U Čecha se projeví Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba jinak, než třeba u Angličana. Kvůli řeči, která u každého národa využívá trochu jiná spojení v mozku. Zda je tato teorie pravdivá, nyní zkoumají vědci z institutu Ceitec brněnské Masarykovy univerzity.

Bělobrádek: Nová metodika motivuje vědce k zahraničním patentům

Nová metoda hodnocení vědy, kterou letos v únoru schválila vláda, by měla vědce motivovat k úhradě nákladů spojených se získáním zahraničních patentů na nové objevy a vynálezy. Při rozdělování peněz bude nová metodika zohledňovat schopnost institucí prosadit se v mezinárodní konkurenci. Uvedl to dnes vicepremiér pro výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Co lze očekávat v Národním parku Šumava a o čem se zatím nemluví

Šumava - Uplynuly již téměř dva měsíce od doby, co vstoupila v platnost novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a nezdá se, že by si mnozí účastníci dávných sporů o Šumavu, včetně ředitele Hubeného, zcela uvědomili, co se nyní zásadně změnilo a kudy se Šumava musí ubírat.

Podnikatel Dědek kandiduje za STAN. Nechci dělat politiku proti někomu, řekl

/ROZHOVOR, ANKETA/ Dalibor Dědek je jednou z nejvýraznějších postav Jablonecka. Vybudoval zde mimořádně úspěšnou firmu, která vyrábí zabezpečovací techniku a většinu své produkce vyváží do zahraničí. Kromě toho podporuje prostřednictvím fondu Neuron mladé vědce, financuje opravy památek, výstavbu domů pro seniory, přístrojové vybavení nemocnic, zřízení technické školy. V roce 2015 mu prezident Miloš Zeman předal medaili Za zásluhy.

Pomocí vrtů nahlédnou vědci do útrob země

Karlovarský kraj – Zemětřesné roje, které se v Karlovarském kraji opakují už od dob středověku, stále nedávají odborníkům spát. Pokaždé když se zemětřesení v regionu ohlásí specifickým duněním a tradičním chvěním předmětů, žhaví se linky Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze.

ČVUT ušetřilo za vytápění díky novému počítačovému programu

Praha - Budovy Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) od roku 2010 ušetřily 5,6 milionu korun za vytápění. Pomohl jim v tom počítačový program, který tam nainstalovali experti z elektrotechnické fakulty (FEL). Z vyhodnocení v červenci 2017 vyplývá, že za sedm let provozu univerzita každou topnou sezonu ušetřila průměrně 18 procent nákladů za vytápění, tedy zhruba 800 tisíc Kč. Novináře o tom informoval mediální zástupce katedry řídící techniky FEL ČVUT Ivan Sobička.

Významný lékař a vědec

Blatná - V sobotu 29. července uplyne 142 let, kdy zemřel významný lékař a vědec, rodák z Blatné Vilém Ignác Petters.

Žlutá, nebo oranžová barva? Záleží na žárovce

Brno - Jaký typ svítidla zvolit, aby světlo bylo oku co nejpříjemnější? Podle výsledků víc než ročního testování padesátky světelných zdrojů je to obyčejná žárovka. Přišel na to Brňan Martin Drahanský spolu s ostatními vědci z Fakulty informačních studií Vysokého učení technického v Brně ve spolupráci s fakultou stavební a rakouskou univerzitou.

Rozmazané fotografie? Možná minulost. Díky metodě brněnských vědců

Brno - Policisté hledají podezřelého. Získají fotografii poznávací značky z kamer, je ovšem rozmazaná. Není to pro ně ale problém. Pomocí metody s umělými neuronovými sítěmi, které matematicky zpracovávají vložená data k žádanému výsledku, mají fotografii brzo doostřenou a značku přečtou. Podobný scénář se může stát realitou díky metodě doostřování fotek, kterou vymyslel Michal Hradiš z Fakulty informačních technologií brněnského Vysokého učení technického.

Nahoru Facebook