Kreativ

ŠTÍTEK: vědec

Vědec: Snad pomohu léčit neplodnost

Praha /FOTOGALERIE/– Bazilišek je tvor s kohoutí hlavou, orlím tělem a hadím ocasem. Teoreticky nám dnes nic nebrání v tom, abychom zvíře ze středověkých bestiářů vyšlechtili. Cestu k mezidruhovému křížení otevřel genetik Jiří Forejt, který v úterý získal Národní cenu vlády Česká hlava.

Soutěž Česká hlava ocenila vývoj síťové karty i nového mikroskopu

Praha /FOTOGALERIE/ - Letošní ceny Česká hlava dostali vědci za vývoj první síťové karty pro rychlejší internet, nové poznatky v bezdrátovém napájení i vynález nového mikroskopu. Nejvýznamnější, Národní cenu vlády Česká hlava, si odnesl expert na molekulární genetiku Jiří Forejt z Akademie věd ČR. Dvaasedmdesátiletý vědec provádí výzkum myší, který je využitelný pro lidskou genetiku. Patnáctý ročník soutěže pro nejlepší vědecké projekty byl vyhlášen v úterý na tiskové konferenci. Česká hlava je udělována za celoživotní mimořádné výsledky ve výzkumu.

Na blahořečení umučených kněží pořádají věřící sbírky

Třebíčsko - Pro to, aby se dva kněží, kteří před několika desítkami let působili ve farnostech na Třebíčsku, stali blahoslavenými, jsou potřeba stovky tisíc korun. Žádá si je Vatikán, hlavní ústředí katolické církve, aby zaplatil vědce a úředníky, kteří už životy farářů, kandidátů procesu blahočeření, začali zkoumat.

Příliš šťastné lidi lze snadno podvést, zjistili vědci v USA

Washington - I tomu, kdo je v podstatě šťastný, se občas stane, že narazí na někoho, kdo je až otravně šťastnější než on - osobu, která je svěží a plná života ještě předtím, než si dá ranní kafe, která s oblibou používá množství vykřičníků a podobně. Takovým lidem ale podle nových vědeckých výzkumů hrozí více než ostatním, že je někdo napálí, napsal americký deník The Washington Post.

Vědci: Češi a Rakušané z pohraničí si chválí turistiku

Jižní Morava – Rakušané si pod názvem Česká republika jako první vybaví hlavní město, podobně Češi v případě Rakouska. Vědci z brněnské Masarykovy univerzity zjišťovali, jak se vzájemně vnímají Češi a Rakušané v moravském pohraničí.

Kdo se chce dobře vyspat, ať častěji odkládá mobil

Pokud se člověk chce v noci dobře vyspat, pak by si měl přestat neustále hrát s mobilních telefonem, varují vědci. Nová americká studie totiž zjistila, že delší čas strávený pohledem na displej mobilu, zvláště pak v době, kdy je čas jít spát, je spojen s narušením spánkových vzorců. To mimo jiné znamená, že trvá déle, než se dotyčnému podaří usnout.

Vědci: Češi a Rakušané z pohraničí si chválí turistiku

Jižní Morava – Rakušané si pod názvem Česká republika jako první vybaví hlavní město, podobně Češi v případě Rakouska. Vědci z brněnské Masarykovy univerzity zjišťovali, jak se vzájemně vnímají Češi a Rakušané v moravském pohraničí.

Vědci: Češi a Rakušané z pohraničí si chválí turistiku

Jižní Morava – Rakušané si pod názvem Česká republika jako první vybaví hlavní město, podobně Češi v případě Rakouska. Vědci z brněnské Masarykovy univerzity zjišťovali, jak se vzájemně vnímají Češi a Rakušané v moravském pohraničí.

Objev vědců z Brna: živočichům pomáhá v orientaci protein v oku

Brno – Když člověk potřebuje zjistit, kde je sever, použije kompas. Zvířata jsou na tom stejně. Jen jejich kompas je založený na vlastní schopnosti vnímat geomagnetické pole Země. To prokázali vědci už dávno. Posun v poznání, jak vnitřní kompas zvířat funguje, přinesl nyní tým vědců vedený biologem Martinem Váchou z Masarykovy univerzity v Brně. Po šestiletém výzkumu na švábech, rusech a potemníkovi moučném vědci z Brna a Českých Budějovic prokázali, že vliv na vnímání směru magnetického pole má protein kryptochrom v oku živočichů.

Moravskoslezská mysteria: Tajemství jeskyně Šipka

/SERIÁL DENÍKU/ Když 26. srpna roku 1880 středoškolský profesor Karel Jaroslav Maška vstoupil do jeskyně Šipka u Štramberka, jistě nečekal, že ho čeká fenomenální objev. A už vůbec netušil, že zároveň přispěje ke zrodu jedné velké pravěké hádanky.

Víme, kde v Ostravě se děti mění ve vědce a dospělí v děti

/REPORTÁŽ DENÍKU, VIDEO, FOTOGALERIE/ Kdo z nás ve školních lavicích při nehumanitních předmětech alespoň občas nevyhlížel chvíle, kdy si bude moci vyzkoušet nějaký ten pokus či neobvyklý jev a na chvíli tak uniknout od nudných vzorců a teorie, o kterých se s oblibou říká, že budou člověku v životě úplně „naprd"? Ve Velkém světě techniky v Dolních Vítkovicích se tyto sny stávají skutečností. Zábavnou formou a mnohdy s vlastním tělem coby pokusným materiálem.

Molekuly na mobilech odhalují tajemství vašeho života

New York - Molekuly látek vyskytující se na mobilním telefonu mohou odhalit ohromující množství informací o zdraví a životním stylu majitele - včetně toho, jakému jídlu dává přednost, či jaké užívá léky. Vyplývá to z výzkumu kalifornských vědců, kteří na 40 mobilních telefonech, jež testovali, objevili stopy všeho od kofeinu a koření, až po tělová mléka či antidepresiva, napsal zpravodajský server BBC News.

Čeští vědci zjistili, čím zvířata vnímají magnetické pole Země

Praha - Čeští vědci objevili, jakým způsobem se zvířata orientují podle magnetického pole Země. Doposud se vědělo, že někteří živočichové mají schopnost reagovat na geomagnetické pole, nebylo ale známo díky čemu. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně přišli na to, že za orientaci podle magnetického pole může takzvaný protein kryptochrom v oku. Je to významný mezinárodní objev, který přesahuje do neurověd, ekologie, molekulárních věd i fyziologie, uvedla Grantová agentura ČR.

V srdci Pluta se možná skrývá oceán

Houston (USA) - Pod povrchem trpasličí planety Pluta se možná skrývá oceán. Nasvědčují tomu údaje, které získala americká planetární sonda New Horizons, napsala gentura Reuters s tím, že informace byla ve středu zveřejněna ve dvou vědeckých studiích.

Česká televize chystá několik rozsáhlých dokumentárních cyklů o české vědě

Praha - Česká televize (ČT) připravuje několik rozsáhlých dokumentárních cyklů a filmů, které se věnují české vědě, jejím objevům i osobnostem. První z nich, sedm dokumentárních pořadů České zázraky, představí příběhy slavných českých vědců, jejichž objevy zásadně změnily život a společnost. Další pětidílný dokumentární cyklus Dobrodružství archeologie se bude věnovat práci českých archeologů ve světě. Zpěvák a entomolog Dan Bárta provede diváky cyklem o záchranných programech ohrožených živočišných druhů, které v zahraničí řeší Češi. Nové programy dnes vedení ČT představilo na tiskové konferenci.

Francouzi konzumují „stopy" Černobylu

Paříž – Radiace je ve francouzských houbách nižší než před třiceti lety, kdy na Ukrajině vybouchl černobylský reaktor, ale její množství je přesto vysoké.

Čínští dělníci dynamitem odkryli zkamenělinu neznámého dinosaura

Hongkong - Stavba školy v jihočínském městě Kan-čou se minulý týden proměnila v paleontologické naleziště. Po jednom z výbuchů při odstraňování zeminy se před dělníky objevila více než 60 milionů let stará zkamenělina dinosaura. Ukázalo se, že jde o první exemplář svého druhu. "Bylo to opravdu o vlásek," řekl paleontolog Univerzity v Edinburghu Stephen Brusatte pro web amerického National Public Radio. "Chybělo málo a proměnila by se v prach a my bychom se o existenci druhu nikdy nedozvěděli," dodal.

Vrací se vlci na Šumavu? Byl tam průzkumník

Praha – Byl to průzkumník, který hledal nové teritorium? Fotopast Hnutí Duha v jižním Pošumaví zachytila zvědavého vlka, který se dívá přímo do objektivu. Podle odborníků se však jednalo o vlčího tuláka, protože v současné době Šumavu žádná vlčí smečka neobývá.

Mozkové implantáty jsou nadějí pro ochrnuté

Londýn - Ochrnutí lidé by mohli znovu začít chodit díky mozkovým implantátům, které přemění myšlenku v elektrický impuls. Vědci zatím nové zařízení úspěšně otestovali na opicích a věří, že by mohlo fungovat i u lidí, píše deník The Daily Telegraph.

Na šéfa centra ELI a Fyzikálního ústavu je vypsaný konkurz

Praha - Výzkumné centrum ELI Beamlines a s ním propojený Fyzikální ústav Akademie věd ČR hledají nového šéfa. Dlouholetému řediteli Janu Řídkému na jaře příštího roku končí druhé funkční období a potřetí podle zákona nemůže kandidovat. Rada ústavu proto na post vypsala výběrové řízení, funkce by se nový ředitel měl ujmout mezi 1. dubnem a 1. červnem příštího roku, informoval ústav na svých webových stránkách.

Mořští ptáci se živí i plasty, voní jim jako jídlo

New York - Co mořské ptáky láká na konzumaci plastů, které se často najdou v žaludku uhynulých opeřenců? Podle amerických vědců ptáky na odpadcích plovoucích na mořské hladině láká to, že voní jako jejich potrava, napsal zpravodajský server The Guardian.

Největší žížaly na světě měří více než dva metry

Londýn - Nejdelší žížala nalezená v Británii je dlouhá 40 centimetrů. Nezvykle dlouhý exemplář žížaly obecné tento týden změřili vědci v Přírodovědném muzeu v Londýně a pojmenovali ho Dave. Ačkoliv na britském území co se délky týče nemá konkurenci, v celosvětovém srovnání by Dave na předních příčkách neskončil. Některé druhy žížal totiž dorůstají do délky přes dva metry.

Estetik a literární vědec Jan Mukařovský se narodil před 125 lety

Praha - Před 125 lety, 11. listopadu 1891, se narodil literární vědec a estetik Jan Mukařovský, nejvýznamnější představitel českého literárněvědného strukturalismu. Po únoru 1948 ale neodolal nabídce komunistické moci a popřel velký kus svého díla. V letech 1948 až 1953 byl Mukařovský rektorem Univerzity Karlovy, poté až do roku 1962 ředitelem Ústavu pro českou literaturu.

Kyjev má Bulvár Václava Havla, jméno si vynutili občané

Kyjev - Kyjevští zastupitelé dnes rozhodli o přejmenování jednoho z městských bulvárů na počest bývalého československého a českého prezidenta Václava Havla. Oznámil to list Ukrajinska pravda. Jméno českého disidenta, dramatika a politika ponese Bulvár Ivana Lepse, pojmenovaný dosud po bolševickém revolucionáři a odboráři lotyšského původu.

Německo nabízí azyl pronásledovaným tureckým novinářům

Berlín/Ankara - Německo je připraveno poskytnout pomoc a případně i azyl tureckým novinářům a vědcům, které perzekuuje režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V rozhovoru s listem Die Welt to dnes řekl náměstek ministra zahraničí Michael Roth.

Chlebové novinky se prosazují pomalu. Pekaři sází na tradici

Každý den v Česku asi 700 pekáren vyrobí zhruba jeden milion kusů chleba. „Nabídka chlebového sortimentu je velmi bohatá, co se týče množství druhů, surovinového složení, originálních tvarů a hmotností a regionálních specialit," tvrdí šéf Svazu pekařů Jaromír Dřízal. Vědci, pro něž je vývoj nových postupů a technologií pro výrobu pečiva denním chlebem, s ním souhlasí. Jedním dechem ale dodávají, že čeští pekaři jsou velmi konzervativní a nové postupy do výroby pouštějí jen velmi pomalu.

Detoxikační kúry jsou zbytečné až škodlivé, upozorňují vědci

Detoxikace slibuje vyčistit organismus od škodlivých látek a zároveň rychle zhubnout. Faktem ale je, že organismus už se čistí sám, a to díky ledvinám a játrům. I kilogramy, které rychle shodí, se brzy vracejí. Detoxikační nápoje nečistí organismus a navíc zpomalují metabolismus, upozorňují vědci, kteří se problematikou zabývají.

Zdeněk Stuchlík: Gravitační vlny otevírají okno do vesmíru

/ROZHOVOR/ Když německý fyzik Albert Einstein pracoval v roce 1916 na teorii relativity, zjistil, že by se gravitace mohla projevit i vznikem vln. Nyní, po dlouhých sto letech, byla jejich existence dokázána na detektorech v USA. Na opavské univerzitě funguje mezinárodní tým, který se výzkumem těchto vln zabývá. Jeho vedoucím je právě Zdeněk Stuchlík.

Vědci objevili u Milovic vzácného korýše

Milovice - Další vzácný druh korýše objevili vědci v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Zatímco v létě našli ve vysychavých tůních žábronožku letní, na podzim spolu s ní objevili také listonohy letní

Cenu Neuron za přínos světové vědě získalo šest českých odborníků

Praha - Šest slavných českých vědců letos dostane Cenu Neuron za přínos světové vědě. Mezi oceněnými je světoznámý chemik Josef Michl, jeden z nejcitovanějších vědců českého původu, i uznávaný badatel v oboru matematické fyziky Pavel Exner. Neuron ocení také dětského kardiologa Milana Šamánka, antropologa Leopolda Pospíšila, molekulárního genetika Jana Svobodu a fyzika Jana Peřinu. Mluvčí Neuronu Lada Brůnová to uvedla 2. listopadu. Laureáti cenu převezmou 24. listopadu.

Děti z Karviné mají v krvi víc škodlivin než děti z Budějovic

Ostrava - Matky a novorozenci z Karviné mají v krvi a těle vyšší koncentrace prachových částic PM10 a karcinogenního benzoapyrenu než matky a jejich potomci v Českých Budějovicích. Vyplývá to z výzkumu expertů z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a Vysoké školy chemicko-technologické Praha, kteří dva roky testovali matky a novorozence v obou městech. 

Týden vědy a techniky - promítnou filmy

Jablonec n. N. - Do letošního ročníku Týdne vědy a techniky se zapojilo i kino Junior v Jablonci. Od 7. do 11. listopadu promítne hned několik filmů, které by si nikdo v Jablonci neměl nechat ujít.

Proč má váš osmiletý synek špatnou náladu?

Mnozí rodiče se ptají, proč má jejich osmiletý potomek náhle špatnou náladu, hádá se s kamarády a při sebemenším konfliktu propuká v pláč. Podle nového australského výzkumu za tím vším vězí hormony, píše italský deník La Repubblica.

Nová scéna Národního divadla uvede hru o vědcích

Praha - Výzkum zaměřený na studium "hmyzí řeči", tedy pohlavních feromonů, se stal inspirací pro vznik nejnovější inscenace činohry Národního divadla. Pod názvem Dotkni se vesmíru a pokračuj má premiéru 3. listopadu na Nové scéně. Text Reného Levínského připravil režisér Jan Frič. Na jevišti se objeví David Matásek, Martina Preissová, Saša Rašilov, Jana Janěková ml., Jan Bidlas, Pavlína Štorková, Igor Orozovič, Ondřej Pavelka, Alois Švehlík a Jiří Štěpnička.

Při dalším oteplování se podle vědců část Španělska změní v poušť

Berlín - Při dalším oteplování podnebí o více než 1,5 stupně Celsia se kromě jiného jih Španělska promění v poušť. Uvedla to zpráva evropských klimatologů. Zaměřili se podle agentur AP a AFP na oblast Středomoří, kde by podle nich přílišné oteplování způsobilo největší změny tamních ekosystémů za posledních 10.000 let, tedy od začátku lidské civilizace.

Výstava To koukáte Tachováci, jaký tady žijou ptáci, ukazuje letité pozorování

Tachov – Čtyřicetiletou práci sledování ptáků v Tachově představili v úterý ornitologové veřejnosti. Stalo se tak při vernisáži výstavy v Muzeu Českého lesa v Tachově, která nese netradiční název: To koukáte Tachováci, jaký tady žijou ptáci. A ptáků žije podle zjištění ornitologů v Tachově přesně padesát dva různých druhů a to bez okrajových částí města.

Koktání? Důležitou roli hraje dědičnost, říká odborník

Brno – Stačí velké leknutí a člověk začne koktat. Léčení může trvat roky. O poruše v pondělí u příležitosti Mezinárodního dne porozumění koktavosti debatovaly v Brně desítky odborníků. Konferenci uspořádalo sdružení Logo. Jedním z organizátorů byl logoped Jakub Ostrý.

Tramvaje a auta brzděním vytápí a zvedají popelnice

Brno – Energii vzniklou při brzdění autobusů či popelářských aut lze opět využít. Jak může pomoci, zkoumali výzkumníci z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Začátkem října vynález předvedli na Mezinárodním strojírenském veletrhu.