Nové trendy přinášejí do Česka alternativní potraviny, které mohou v budoucnu nahradit v jídelníčku tradiční maso. Ředitel Svazu zpracovatelů masa Radek Slanec však kritizuje, že v současnosti chybí větší diskuze třeba k etickým otázkám ohledně výroby takzvaného umělého masa. „Málo se mluví také o riziku používání růstového hormonu a antibiotik,“ řekl Deníku.
Nové trendy přinášejí do Česka alternativní potraviny, které mohou v budoucnu nahradit v jídelníčku tradiční maso. Ředitel Svazu zpracovatelů masa Radek Slanec však kritizuje, že v současnosti chybí větší diskuze třeba k etickým otázkám ohledně výroby takzvaného umělého masa. „Málo se mluví také o riziku používání růstového hormonu a antibiotik,“ řekl Deníku.
Steffanie Strathdeeovou lékaři v roce 2016 postavili před srdcervoucí fakt. Její manžel Tom Patterson umíral kvůli útoku smrtící superbakterie, na kterou současné lékařství nemá antibiotika. Žena, povoláním epidemioložka, se ale rozhodla bojovat. Její výzkum vedl k tomu, že po pouhých třech týdnech se manželův stav zásadně zlepšil. Nyní o studii promluvila na konferenci Life Itself v San Diegu.
Když před dvaceti lety pacient přišel k lékaři bakteriální infekcí, dostal na ni antibiotika. Dnes na tutéž infekci krabičku stejného léku nedostane. Přestal totiž účinkovat. Rostoucí rezistence antibiotik je jednou z největších výzev současné medicíny. Problematikou se dlouhodobě zabývá farmakolog a lékař Jan Strojil.
Když před dvaceti lety pacient přišel k lékaři bakteriální infekcí, dostal na ni antibiotika. Dnes na tutéž infekci krabičku stejného léku nedostane. Přestal totiž účinkovat. Rostoucí rezistence antibiotik je jednou z největších výzev současné medicíny. Problematikou se dlouhodobě zabývá farmakolog a lékař Jan Strojil.
Ačkoli se dnes může jevit výskyt břišního tyfu ve vyspělých zemích jako velmi vzácný, představuje tato prastará hrozba, která zřejmě existuje po celá tisíciletí, i nadále velké nebezpečí. Důvodem je především to, že se bakterie vyvolávající toto onemocnění umí přizpůsobit antibiotikům, a tím vůči nim stát odolnou.
Zdravotní problémy pětatřicetiletého Václava Macháčka začaly loni na podzim poměrně nenápadně – bolestí celého těla a horečkou. Myslel si, že to bude viróza nebo covid. Nebylo to ani jedno z toho. Až po měsíci úporných bolestí hlavy a neustupující únavy se dozvěděl příčinu. Měl boreliózu.
Nesprávné a nadbytečné užívání antibiotik vede ke vzniku mnoha problémů. Lékaři na celém světě nyní čelí obtížným situacím, kdy pacienty s infekcí nelze adekvátně léčit, protože konkrétní bakterie je zcela rezistentní vůči dostupným antibiotikům.
Na rozdíl od srdečních onemocnění či mrtvic, které zabijí každoročně nejvíce lidí na světě, se o ní moc nemluví. Pro lidstvo ale představuje stále větší hrozbu. Rezistence bakterií na antibiotika se podle britských vědců řadí na třetí příčku seznamu nejčastějších důvodů úmrtí. Každodenně kvůli ní zemře tři a půl tisíce lidí.
Fermentování nebo kvašení nejsou žádnou novinkou. Kysané zelí nebo kvašáky byly součástí tradiční české kuchyně už od pradávna. Tím skutečným gastrohitem se stalo až v posledních letech, kdy se do povědomí veřejnosti dostaly informace o tom, proč se o fermentovaných potravinách mluví jako o superpotravinách. Obsahují totiž velké množství mikroorganismů, probiotik a enzymů, takže umí posílit imunitní systém a zlepšit stav střev, pomáhají tělu bránit se proti alergiím a infekcím.
Odolnost organismu proti antibiotikům není jen záležitost lidského těla. Čím dál častěji se s ní setkávají také veterináři. Podávání léčiv i proto od ledna příštího roku omezí regule Evropské unie, nebude je možné podávat preventivně. Část veterinářů to vnímá jako opodstatněné. Ozývají se ale také hlasy, že další omezení by mohla péči o zvířata omezit.
Veterináři nařídili řetězci Lidl stáhnout skoro 17,5 tuny vepřového mletého masa původem z Polska, ve kterém zjistili šedesátkrát překročený limit pro antibiotika. V Česku jej zpracovávala firma Maso uzeniny Polička. Spotřebitelé by vepřové mleté maso neměli konzumovat, můžou ho vrátit na prodejně, kde ho zakoupili, sdělil dnes ČTK za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Podle Lidlu nese odpovědnost za uvedenou situaci výhradně dodavatel z Poličky, od kterého nemá řetězec sjednané dodávky masa z Polska.
Většina civilizačních chorob jako diabetes, nádory či obezita jsou spojovány s chronickým zánětem a změnami ve střevní mikrobiotě. Ovlivnit ji může i časté létání nebo ponocování, vysvětluje v rozhovoru lékař Miloslav Kverka z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Důležitá je také mikrobiota v ústech – tu patogenní můžete dokonce předávat partnerovi.
Očkování patří k nejvýznamnějším objevům v historii medicíny. Podle údajů Světové zdravotnické organizace celosvětově zabraňuje až třem milionům úmrtí na infekční choroby ročně. Málokdo ale ví, z čeho jsou očkovací látky vlastně složeny a jak dlouho trvá, než se finální bezpečná a účinná vakcína dostane z výzkumné laboratoře k lidem.
Téměř sto tisíc vzorků odebrala v loni Státní veterinární správa, které podrobila rozboru na přítomnost cizorodých látek jako jsou těžké kovy nebo antibiotika. Závěr je příznivý, počet nálezů meziročně klesl. Pozitivním nálezům vévodilo olovo.
Stoupající rezistence bakterií vůči antibiotikům je velkou hrozbou pro celé lidstvo. Významných úspěchů v boji s tímto zásadním problémem v léčbě bakteriálních infekcí dosáhli mikrobiologové z Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého.
Výkonem přes čtyřicet metrů potěšil sám sebe i své příznivce na dalším ročníku Handi Zlaté tretry diskař Jaroslav Petrouš. Z vítězství se mohli radovat i další čeští handicapovaní atleti.
Lék nemusí vždycky zabrat, jindy může dokonce uškodit. Třeba proto, že jste ho zapili džusem či mlékem. Nebo jedli česnek. Riziko stoupá i s každou další pilulkou, kterou denně spolknete, včetně volně prodejných preparátů. Spolu s Pavlou Mikulcovou, farmaceutickou asistentkou z IKEM, jsme proto připravili průvodce, který vám se správnou léčbou pomůže.
Protože smrtící bakterie někdy vykazují rostoucí odolnost vůči moderním antibiotikům, zkusili se vědci obrátit pro inspiraci ke starověkým lékařským rukopisům. Zdá se, že některé tisíc let staré masti mohou uspět tam, kde současná léčiva začínají selhávat. Alespoň to tak vypadá podle výsledků testů balzámu proti oční infekci, který vědci vyrobili podle více než tisíc let starého receptu.
Britskému hasiči uvízlo mezi zuby osamělé kukuřičné jadérko z popcornu. Muž se ho snažil dostat ven, jak se to obvykle dělá - nejdřív zubním kartáčkem, pak i uzávěrem od pera, drátkem, špendlíkem… Nakonec si však způsobil nebezpečnou infekci, která napadla jeho srdeční chlopně.
Bolí vás hlava, kůži pod nosem máte rozedřenou a z nosu vám teče. Rýma je tou nejobyčejnější a nejčastější nemocí. Zapomeňte na teplé obklady, antihistaminika i antibiotika. Proč nezabírají a co naopak pomůže, to časopisu Kondice prozradil Petr Schalek, vedoucí lékař Otorinolaryngologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Společně se smečařem Čechem si proti Beskydům připsal osmnáct bodů, nejvíce z celého týmu Fatry. Přitom zlínský univerzál Jiří Adamec hrál pod antibiotiky a chvílemi se mu motala hlava.
V pondělí 18. listopadu se uskuteční tradiční Evropský antibiotický den, který je od roku 2012 prodloužen na Evropský antibiotický týden. K osvětové akci se každoročně připojuje také Antibiotické středisko Nemocnice České Budějovice ve spolupráci s nemocniční lékárnou.
Zní to jako zápletka crazy komedie, ale žádná velká zábava to není. Léčba banálního zranění palce antibiotiky vedla u šestačtyřicetiletého Američana k tomu, že se jeho střeva proměnila na "pivovar" - opíjelo ho prosté snědení cukrů, ty v něm samy kvasily na alkohol. Případ popsal web New Scientist.
Lékaři a primář novorozeneckého oddělení Pardubické nemocnice dostali výtky kvůli trvalému poškození zdraví dítěte. Zřejmě zanedbali péči, děvčátko narozené v červnu nedostalo včas antibiotika a ponese si trvalé následky.
Policie se začne zabývat případem možného zanedbání péče v Pardubické nemocnici. Děvčátko narozené v červnu zřejmě nedostalo včas antibiotika a ponese si trvalé následky. Policie zatím zjišťuje všechny okolnosti, protože rodina dítěte se na ni sama neobrátila, řekla dnes ČTK mluvčí pardubické policie Eva Maturová.
Pardubická nemocnice řeší další možné zanedbání péče. Jde o novorozenou holčičku, která v červnu po porodu nedostala včas antibiotika. O případu jako první informovala Česká televize.
Úřadům se nelíbí postup lékařek, které předepisují medikamenty i zcela neznámým pacientům. Na dálku a bez předchozího vyšetření klidně vystaví i recept na antibiotika.
Úřadům se nelíbí postup lékařek, které předepisují medikamenty i zcela neznámým pacientům. Na dálku a bez předchozího vyšetření klidně vystaví i recept na antibiotika.
Úřadům se nelíbí postup lékařek, které předepisují medikamenty i zcela neznámým pacientům. Na dálku a bez předchozího vyšetření klidně vystaví i recept na antibiotika.
Úřadům se nelíbí postup lékařek, které předepisují medikamenty i zcela neznámým pacientům. Na dálku a bez předchozího vyšetření klidně vystaví i recept na antibiotika.
Úřadům se nelíbí postup lékařek, které předepisují medikamenty i zcela neznámým pacientům. Na dálku a bez předchozího vyšetření klidně vystaví i recept na antibiotika.
Úřadům se nelíbí postup lékařek, které předepisují medikamenty i zcela neznámým pacientům. Na dálku a bez předchozího vyšetření klidně vystaví i recept na antibiotika.
Po operacích srdce by si člověk měl dávat pozor na jakékoliv zákroky, například u zubaře. „Obyčejné“ odstranění zubního kamene způsobilo třicetiletému Milanovi velké potíže, které vyústily v další operaci.
Jižní Morava /ANKETA/ – Bolest v krku ucítila chvíli poté, co v práci zapnuli klimatizaci. „Bylo mi čím dál hůř. Nemohla jsem polknout ani vodu. Lékař mi pak řekl, že mám angínu, a dal mi antibiotika,“ popsala Aneta Tarabášová z Bohdalic na Vyškovsku.
/INFOGRAFIKA/ Pozor na kapavku, šíří se obrovskou rychlostí, varují čeští lékaři. Jen za posledních deset let nabobtnal počet nakažených dokonce na dvojnásobek. Z banální choroby se navíc začíná vyvíjet nebezpečný zabiják. Na kapavku totiž přestávají účinkovat antibiotika.
Bakterie odolné proti běžně používaným antibiotikům způsobí jen na území Evropské unie každým rokem smrt desítek tisíc lidí. Vědci proto pátrají po nové zbrani, která by jim v boji se zákeřnými organismy pomohla. Právě takovou látku se nyní podařilo objevit britským vědcům z univerzity v Sheffieldu a Rutherfordovy-Appletonovy laboratoře (RAL) nedaleko Oxfordu.
Antibiotika ničí tělu nepřátelské bakterie, ale při jejich častém užívání dochází zároveň k hubení bakterií organismu prospěšných. Většinou po jejich dobrání dojde k oslabení střevní mikroflóry, a podle posledních výzkumů právě střeva silně ovlivňují imunitu těla. Harmonizaci střev podpoříte vyváženou stravou, probiotiky a také některými bylinami.
Stovky lidí k nám chodily s recepty na antibiotika, ale my jsme jim je nemohli vydat, stěžovali si lékárníci po celé zemi. Vrcholila chřipková epidemie, další pacienti zápasili s angínou. Přesto se ke svým lékům nedostali.
/INFOGRAFIKA/ Pozor na kapavku, šíří se obrovskou rychlostí, varují čeští lékaři. Jen za posledních deset let nabobtnal počet nakažených dokonce na dvojnásobek. Z banální choroby se navíc začíná vyvíjet nebezpečný zabiják. Na kapavku totiž přestávají účinkovat antibiotika.
Antibiotika používaná nesprávně nebo v nadměrném množství škodí. Nejen ta od lékařů, ale i když je dostávají zvířata. Na člověka potom léky přestanou působit tak, jak mají. Když onemocní, může kvůli jejich neúčinnosti zemřít. Chovatelé a veterináři sice kvůli změně legislativy zejména v posledních letech zvířatům dávají antibiotik méně, stále však zdaleka není vyhráno.
Ještě před pár lety zázračně ulevila od bolesti, dnes jsou jejich účinky mizivé. Jihomoravští lékaři stále častěji řeší, která antibiotika předepsat. Bakterie jim totiž často odolávají.
Jižní Morava – Nemocní na jihu Moravy užívají špatně antibiotika. Tyto léky pak na infekce nezabírají. Odolnost bakterií nyní zkoumají ve Fakultní nemocnici Brno.
Stačilo špatně nakombinovat dva léky a pacient zemřel. „Na doporučení lékařů spolykal přípravky na ředění krve společně s antibiotiky,“ popisuje nedávný případ expert na nevhodné kombinace léků Josef Suchopár.
Konzumace fermentovaných potravin je jedním z největších gastrohitů poslední doby. Je to totiž skvělý způsob, jak posílit imunitní systém, zlepšit stav střev a bránit se proti alergiím a infekcím. A navíc tak báječně chutná.