Kreativ

ŠTÍTEK: chléb

Domácí chléb podle Maxijedlíka

Vyzkoušejte další z receptů podle Jaroslava Němce alias Maxijedlíka. Jeho domácí chléb vyhrál první zářijovou sobotu na Gastroslavnostech v Litomyšli celkové 1. místo o nejlepší Domácí chleba. 

Domácí chléb podle Maxijedlíka

Vyzkoušejte další z receptů podle Jaroslava Němce alias Maxijedlíka. Jeho domácí chléb vyhrál první zářijovou sobotu na Gastroslavnostech v Litomyšli celkové 1. místo o nejlepší Domácí chleba. 

Receptář: Domácí chleba podle Maxijedlíka

Vyzkoušejte další z receptů podle Jaroslava Němce alias Maxijedlíka. Jeho domácí chléb vyhrál první zářijovou sobotu na Gastroslavnostech v Litomyšli celkové 1. místo o nejlepší Domácí chleba. 

Volarským muzeem voněl čerstvý chléb od Augustina Sobotoviče

Předposlední víkend prázdnin měl ve Volarech patřit tradičním Slavnostem dřeva. Ty se kvůli pandemii a hygienickým opatřením letos nekonaly. Volarští pracovníci Kulturně informačního centra ale nevyhlásili prázdniny a našli náhradní program, který se povedl. V sobotu dopoledne se proto ve Volarském muzeu roztopila pec, aby pánové Augustin Sobotovič a Miroslav Kutlák připravili první dobroty. O desáté se tak podávaly česnekové placky a houstičky a zakládal se kvásek na chléb.

Je tu čas žní a nového chleba

/GLOSA/ Také cítíte, jak voní léto a žně? Dálkami, lesem, horami, vodou i lány žlutavého obilí. Větrem čechrané klasy dosud nesklizeného obilí připomínají vlasy princezny Zlatovlásky. Jsou poddajné, vláčné, hebké, dovedou také pobláznit hlavu mládenců. Ti už ale nejsou z pohádky.

OBRAZEM: Štolmíří opět voněl chléb

Ve Štolmíři nedaleko Českého Brodu se v sobotu 18. července na návsi opět rozvoněl chléb. Ten se pekl v místní peci. Oproti minulému pečení se dnes pekly dalamánky, chleby, škvarkové placky, housky a koláčky.  

Studentské úvahy o konci II. světové války - díl šestý

Jak o konci II. světové války přemýšlí a uvažuje mladá generace? Ve spolupráci s prostějovskou Obchodní akademií vám nabízíme sérii příběhů-úvah a zamyšlení o konci druhé světové války z per studentů převážně prvního ročníku OAPV. Miniseriál záverečným šestým dílem končí, ale ve spolupráci se studenty a pedagogy chystáme další spolupráci.

V Zábřehu uvařili chlebové pivo. Lidé ho vzali útokem

Pivo je tekutý chléb. Toto rčení vzali doslova v zábřežském pivovaru Welzl. Ve spolupráci s místní pekárnou Vašíček začali vyrábět pivo z kváskového chleba. „Bylo to nejrychleji prodané pivo, které jsme kdy uvařili,“ říká jednatel pivovaru Tomáš Kozák.

Dobrý chleba? Ten potřebuje dostat pecku!

Když v roce 1999 Antonín a Marie Malenovi zakládali rodinnou pekárnu v Jaroměřicích nad Rokytnou, bylo jejich synovi Štěpánovi patnáct let. Z tehdejšího brigádníka je dnes šéf pekárny se čtyřiceti zaměstnanci, kde se peče chleba, o kterém zejména na Vysočině slyšel každý. Jaké je jeho tajemství?

Jako svatební dar jsem dostala bochník chleba a pivo, vzpomíná dáma z Jablonce

/LIDÉ ODVEDLE/ Když ji potkáte, je vždycky jako sluníčko. I ve svých, bez několika týdnů sta let, chodí elegantně oblečená do úplných detailů, jako jsou třeba korálky nebo hedvábný šátek na krku. Taková je Natálka Sazimová, obyvatelka Domu pro seniory v Jablonci nad Nisou. Přečtěte si její zajímavý příběh ze seriálu Lidé odvedle.

OBRAZEM: Ve Štolmíři se opět pekl chleba

Tradiční pečení chleba, které bylo tentokrát spojeno s bleším trhem, se konalo v sobotu 13. června ve Štolmíři. Kvůli omezení se pekly jen dalamánky a chleby, jenž však nebyly na prodej, ale pouze k ochutnávkám. Návštěvníci si mohli také dopřát housky, koláče a další sladkosti.

Přijďte ochutnat čerstvý chléb

Organizace M'am'aloca o.p.s. zve dnes od 10 hodin na první letní pravidelné pečení chleba, které bude tentorkát spojené s bleším trhem.

Zápisky z cest: Cesta do Vídně

Ačkoliv se hranice otevřely, ne všichni se letos vrhnou vstříc dálavám a cestování k sousedům nebo i na druhý konec světa. Proto přinášíme další z nádherných cestovatelských vzpomínek. O zajímavé postřehy z cesty do Vídně se s námi podělil náš čtenář, pan Václav Adam. 

Kvásek jako mazlíček. Chleba z obchodu mu nechutnal, začal péct vlastní a uspěl

Baví ho máchat si ruce v mouce a z těsta udělat vlastní bochník, kvásek si pěstuje jako domácího mazlíčka. „Na pečení s kváskem je potřeba trpělivost, důslednost a čas. O kvásek se lidé musí starat, je to živý organismus. Potřebuje nakrmit a na to lidé občas zapomenou. Chci jim dát možnost upéct si dobrý chleba a porovnat jej s tím, který kupují," říká pětačtyřicetiletý Lubomír Kobéda. Ve čtvrtek se stal díky svému projektu KváseCzech vítězem letošního ročníku soutěže pro začínající podnikatele T-mobile Rozjezdy, ve které jej odborná porota vybrala jako nejlepšího z desítek podnikatelů z celé České republiky.

Od plotny do obleku. Hoteliér Jiří Gajdošík: I z holandského řízku může být hit

Jiří Gajdošík se po střední hotelové škole několik let živil jako kuchař v Německu, Rakousku či Španělsku. Pak svlékl kuchařský rondon a převlékl se do obleku. Po mnohaletých zkušenostech v hotelových řetězcích založil se svým obchodním partnerem společnost Asten Hotels, která provozuje několik butikových hotelů v Praze a Špindlerově Mlýně, mimo jiné hotel Savoy s restaurací Savoya.

Pečení chleba? Dovednost je známá po staletí. Nechyběla v manželských smlouvách

Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.  

Péct chleba umí lidé po staletí. Místo měl i v dávných manželských smlouvách

Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.  

Upéct chleb umí lidé po staletí. Zmiňovali ho i v dávných manželských smlouvách

Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.  

Pečení chleba? Dovednost je známá po staletí. Nechyběla v manželských smlouvách

Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.

Péct chleba dovedou lidé po staletí. Zmiňovali ho i v manželských smlouvách

Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.

Péct chleba umí lidé po staletí. Zmiňovali ho i v dávných manželských smlouvách

Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.

Má si Opava namazat dva chleby a přijet na otočku? ptá se ředitel Teplic Hynek

V úterý budou prvoligové a druholigové fotbalové kluby hlasovat o tom, jestli se budou obě nejvyšší tuzemské soutěže dohrávat. Ředitel FK Teplice Petr Hynek říká, že “žlutomodří” chtějí po více než dvouměsíční pauze hrát, jejich ano je ale podmíněné jasně danými pravidly. “Musí to mít hlavu a patu. Zatím je celá řada otázek, na které neznáme odpověď.”

Chleba vyrábíme jako pekaři, ne z polotovarů, říká Libor Blaháček

Žitný kvas, mouka, voda, sůl, kmín. Ingredience, ze kterých se v Česku ještě před třemi desítkami let téměř všude pekl chleba. Dnes by se daly pekárny, které pečou chléb tradičním způsobem z žitného kvasu, spočítat na prstech rukou. Jednou z nich je zábřežská pekárna Vašíček. Před pár týdny zde rozběhli projekt Potravinyodsouseda.cz.

Nahoru Facebook