Kreativ

ŠTÍTEK: chléb

Čtenáři vaří: Domácí chléb podle Maxijedlíka zvolen nejlepším domácím chlebem

Vymyslet jiné jídlo na každý den, může být oříškem. Obzvlášť s ohledem na to, že mnozí nechtějí do obchodů vyrážet několikrát týdně. Pojďte se podělit o své recepty! Do vaření a pečení se denně pouštějí i redaktoři Deníku, kteří se s vámi o nejlepší recepty také podělí a rádi se nechají zase inspirovat od vás.

Čtenáři vaří: Domácí chléb podle Maxijedlíka zvolen nejlepším domácím chlebem

Vymyslet jiné jídlo na každý den, může být oříškem. Obzvlášť s ohledem na to, že mnozí nechtějí do obchodů vyrážet několikrát týdně. Pojďte se podělit o své recepty! Do vaření a pečení se denně pouštějí i redaktoři Deníku, kteří se s vámi o nejlepší recepty také podělí a rádi se nechají zase inspirovat od vás.

Čtenáři vaří: Domácí chléb podle Maxijedlíka zvolen nejlepším domácím chlebem

Vymyslet jiné jídlo na každý den, může být oříškem. Obzvlášť s ohledem na to, že mnozí nechtějí do obchodů vyrážet několikrát týdně. Pojďte se podělit o své recepty! Do vaření a pečení se denně pouštějí i redaktoři Deníku, kteří se s vámi o nejlepší recepty také podělí a rádi se nechají zase inspirovat od vás.

Čtenáři vaří: Domácí chléb podle Maxijedlíka zvolen nejlepším domácím chlebem

Vymyslet jiné jídlo na každý den, může být oříškem. Obzvlášť s ohledem na to, že mnozí nechtějí do obchodů vyrážet několikrát týdně. Pojďte se podělit o své recepty! Do vaření a pečení se denně pouštějí i redaktoři Deníku, kteří se s vámi o nejlepší recepty také podělí a rádi se nechají zase inspirovat od vás.

Čtenáři vaří: Domácí chléb podle Maxijedlíka zvolen nejlepším domácím chlebem

Vymyslet jiné jídlo na každý den, může být oříškem. Obzvlášť s ohledem na to, že mnozí nechtějí do obchodů vyrážet několikrát týdně. Pojďte se podělit o své recepty! Do vaření a pečení se denně pouštějí i redaktoři Deníku, kteří se s vámi o nejlepší recepty také podělí a rádi se nechají zase inspirovat od vás.

Recept na domácí chléb podle Maxijedlíka

Vyzkoušejte další z receptů podle Jaroslava Němce alias Maxijedlíka. Jeho domácí chléb vyhrál první zářijovou sobotu na Gastroslavnostech v Litomyšli celkové 1. místo o nejlepší Domácí chleba. 

Domácí chléb podle Maxijedlíka

Vyzkoušejte další z receptů podle Jaroslava Němce alias Maxijedlíka. Jeho domácí chléb vyhrál první zářijovou sobotu na Gastroslavnostech v Litomyšli celkové 1. místo o nejlepší Domácí chleba. 

Domácí chléb podle Maxijedlíka

Vyzkoušejte další z receptů podle Jaroslava Němce alias Maxijedlíka. Jeho domácí chléb vyhrál první zářijovou sobotu na Gastroslavnostech v Litomyšli celkové 1. místo o nejlepší Domácí chleba. 

Receptář: Domácí chleba podle Maxijedlíka

Vyzkoušejte další z receptů podle Jaroslava Němce alias Maxijedlíka. Jeho domácí chléb vyhrál první zářijovou sobotu na Gastroslavnostech v Litomyšli celkové 1. místo o nejlepší Domácí chleba. 

Volarským muzeem voněl čerstvý chléb od Augustina Sobotoviče

Předposlední víkend prázdnin měl ve Volarech patřit tradičním Slavnostem dřeva. Ty se kvůli pandemii a hygienickým opatřením letos nekonaly. Volarští pracovníci Kulturně informačního centra ale nevyhlásili prázdniny a našli náhradní program, který se povedl. V sobotu dopoledne se proto ve Volarském muzeu roztopila pec, aby pánové Augustin Sobotovič a Miroslav Kutlák připravili první dobroty. O desáté se tak podávaly česnekové placky a houstičky a zakládal se kvásek na chléb.

Je tu čas žní a nového chleba

/GLOSA/ Také cítíte, jak voní léto a žně? Dálkami, lesem, horami, vodou i lány žlutavého obilí. Větrem čechrané klasy dosud nesklizeného obilí připomínají vlasy princezny Zlatovlásky. Jsou poddajné, vláčné, hebké, dovedou také pobláznit hlavu mládenců. Ti už ale nejsou z pohádky.

OBRAZEM: Štolmíří opět voněl chléb

Ve Štolmíři nedaleko Českého Brodu se v sobotu 18. července na návsi opět rozvoněl chléb. Ten se pekl v místní peci. Oproti minulému pečení se dnes pekly dalamánky, chleby, škvarkové placky, housky a koláčky.  

Studentské úvahy o konci II. světové války - díl šestý

Jak o konci II. světové války přemýšlí a uvažuje mladá generace? Ve spolupráci s prostějovskou Obchodní akademií vám nabízíme sérii příběhů-úvah a zamyšlení o konci druhé světové války z per studentů převážně prvního ročníku OAPV. Miniseriál záverečným šestým dílem končí, ale ve spolupráci se studenty a pedagogy chystáme další spolupráci.

V Zábřehu uvařili chlebové pivo. Lidé ho vzali útokem

Pivo je tekutý chléb. Toto rčení vzali doslova v zábřežském pivovaru Welzl. Ve spolupráci s místní pekárnou Vašíček začali vyrábět pivo z kváskového chleba. „Bylo to nejrychleji prodané pivo, které jsme kdy uvařili,“ říká jednatel pivovaru Tomáš Kozák.

Dobrý chleba? Ten potřebuje dostat pecku!

Když v roce 1999 Antonín a Marie Malenovi zakládali rodinnou pekárnu v Jaroměřicích nad Rokytnou, bylo jejich synovi Štěpánovi patnáct let. Z tehdejšího brigádníka je dnes šéf pekárny se čtyřiceti zaměstnanci, kde se peče chleba, o kterém zejména na Vysočině slyšel každý. Jaké je jeho tajemství?

Jako svatební dar jsem dostala bochník chleba a pivo, vzpomíná dáma z Jablonce

/LIDÉ ODVEDLE/ Když ji potkáte, je vždycky jako sluníčko. I ve svých, bez několika týdnů sta let, chodí elegantně oblečená do úplných detailů, jako jsou třeba korálky nebo hedvábný šátek na krku. Taková je Natálka Sazimová, obyvatelka Domu pro seniory v Jablonci nad Nisou. Přečtěte si její zajímavý příběh ze seriálu Lidé odvedle.

OBRAZEM: Ve Štolmíři se opět pekl chleba

Tradiční pečení chleba, které bylo tentokrát spojeno s bleším trhem, se konalo v sobotu 13. června ve Štolmíři. Kvůli omezení se pekly jen dalamánky a chleby, jenž však nebyly na prodej, ale pouze k ochutnávkám. Návštěvníci si mohli také dopřát housky, koláče a další sladkosti.

Přijďte ochutnat čerstvý chléb

Organizace M'am'aloca o.p.s. zve dnes od 10 hodin na první letní pravidelné pečení chleba, které bude tentorkát spojené s bleším trhem.

Zápisky z cest: Cesta do Vídně

Ačkoliv se hranice otevřely, ne všichni se letos vrhnou vstříc dálavám a cestování k sousedům nebo i na druhý konec světa. Proto přinášíme další z nádherných cestovatelských vzpomínek. O zajímavé postřehy z cesty do Vídně se s námi podělil náš čtenář, pan Václav Adam. 

Kvásek jako mazlíček. Chleba z obchodu mu nechutnal, začal péct vlastní a uspěl

Baví ho máchat si ruce v mouce a z těsta udělat vlastní bochník, kvásek si pěstuje jako domácího mazlíčka. „Na pečení s kváskem je potřeba trpělivost, důslednost a čas. O kvásek se lidé musí starat, je to živý organismus. Potřebuje nakrmit a na to lidé občas zapomenou. Chci jim dát možnost upéct si dobrý chleba a porovnat jej s tím, který kupují," říká pětačtyřicetiletý Lubomír Kobéda. Ve čtvrtek se stal díky svému projektu KváseCzech vítězem letošního ročníku soutěže pro začínající podnikatele T-mobile Rozjezdy, ve které jej odborná porota vybrala jako nejlepšího z desítek podnikatelů z celé České republiky.

Od plotny do obleku. Hoteliér Jiří Gajdošík: I z holandského řízku může být hit

Jiří Gajdošík se po střední hotelové škole několik let živil jako kuchař v Německu, Rakousku či Španělsku. Pak svlékl kuchařský rondon a převlékl se do obleku. Po mnohaletých zkušenostech v hotelových řetězcích založil se svým obchodním partnerem společnost Asten Hotels, která provozuje několik butikových hotelů v Praze a Špindlerově Mlýně, mimo jiné hotel Savoy s restaurací Savoya.

Pečení chleba? Dovednost je známá po staletí. Nechyběla v manželských smlouvách

Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.  

Péct chleba umí lidé po staletí. Místo měl i v dávných manželských smlouvách

Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.  

Nahoru Facebook