Chleba, pizza, langoše. Takové pochoutky si mohou lidé upéct v tradiční peci
Vůně čerstvého chleba a pečiva linoucí se z tradiční pece. Lidé na Chebsku mají možnost si upéct vše, na co mají chuť, a u toho se ještě pobavit s přáteli.
Vůně čerstvého chleba a pečiva linoucí se z tradiční pece. Lidé na Chebsku mají možnost si upéct vše, na co mají chuť, a u toho se ještě pobavit s přáteli.
Dalamánky, chleby, housky, škvarkové placky a koláčky. Ve Štolmíři se v sobotu konalo prázdninové pečení chleba v místní veřejné peci.
Unikátní produkt, jediný svého druhu na světě, který nabízí spojení světlého ležáku a kváskového chleba, to je pivo Chlebák. Nepasterovaná a nefiltrovaná jedenáctka uvařená za použití tradičního spodního kvašení. Ochutnat ji mohli návštěvníci sobotního Craft beer festu v Mariánských Lázních.
Spíš s nudnou zastávkou během školního výletu než se zábavou si mnozí lidé spojují návštěvu muzea. Nenechte se však odradit zážitky z dětství, kdy vás učitelé či rodiče nutili hodiny procházet mezi exponáty, co vás vůbec nezajímaly. Existují totiž výstavy, které jsou všechno možné, jen ne nudné. V nejpodivnějších muzeích světa najdete uřezané údy, opravdu hodně špatné umění i chleba.
Rostoucí inflace, stále dražší energie a nepříznivé důsledky ruské války na Ukrajině. To jsou ve zkratce hlavní důvody, proč v posledních měsících výrazně zdražují potraviny, pečivo nevyjímaje. Mnozí lidé přitom již kvůli prázdným peněženkám obracejí každou korunu. Právě proto zákazníci ve slevových letácích hledají častěji než dosud nabídku levnějších rohlíků či chleba, které chybí jen v málokterém nákupním košíku. Ušetřit na jejich nákupu ve slevě tak nyní mohou i víc než pětinu jejich běžné ceny.
Na dálku vonící chleba, dozlatova upečené houstičky a česnekové placky… Ve Volarech si umějí užít sváteční den. V místním muzeu se konalo Volarské pečení chleba s pohádkou a i z fotek je vidět, že si lidé akci užili. Za poskytnutí snímků děkujeme Jaroslavu Pulkrábkovi.
Vůně čerstvě upečeného chleba se nesla v úterý 28. června odpoledne zahradou mateřské školy v Kamence, místní části Oder. Ve zdejší nové chlebové peci zahájili provoz právě slavnostním pečením chlebů.
Poslední měsíce první světové války byly v zemích Rakouska-Uherska nedělitelně spojené s hladovými bouřemi, které propukly už v roce 1917 v důsledku mimořádně špatné úrody brambor. Týl válčících armád byl stále hůře zásobován potravinami a obyvatelstvo na to reagovalo demonstracemi, stávkami a rabováním zásobovacích skladů. V Plzni vyústila jedna taková situace ve střelbu, jíž padlo za oběť šest dětí.
Cenou třiapadesát, respektive šedesát korun za dobrý domácí chleba se až tolik neliší. Jinak jsou však dvě pekárny na Frýdecko-Místecku svým umístěním, sortimentem, klientelou i výhledy do budoucna ve svém byznysu velice odlišné.
Až pětkrát dražší zálohy na energie, zdražování mouky, ale také zvyšování úrokové sazby a mzdových nákladů. Drahota spojená s prohlubující se ekonomickou krizí už postihla také výrobce pečiva. Většina z nich musela přistoupit ke zdražení svých produktů, což se začíná drtivě projevovat také v peněženkách zákazníků. Ptali jsme se v pekárnách v Královéhradeckém kraji, jak s nastalou situací bojují. Většina odpověděla podobně - zuby nehty.
Až pětkrát dražší zálohy na energie, zdražování mouky, ale také zvyšování úrokové sazby a mzdových nákladů. Drahota spojená s prohlubující se ekonomickou krizí už postihla také výrobce pečiva. Většina z nich musela přistoupit ke zdražení svých produktů, což se začíná drtivě projevovat také v peněženkách zákazníků.
Nejen vysoká cena mouky a stále rostoucí cena energií, ale zároveň i zvyšující se požadavky na mzdy – s tím vším se musí vypořádat pekaři nejen v Pardubickém kraji, ale v celé republice. Menší pekaři proto přemýšlejí, že uzavřou své prodejny, náklady na provoz jsou totiž neudržitelné. Situace v zemi je dramatická, růst cen je v Česku čtvrtý nejrychlejší v celé Evropě.
Chválu doprovázenou slovy, že zákazník své nákupy omezí, i když mu chutná, slýchají nyní mnozí pekaři. Zvlášť v rodinných pekařstvích lze zaslechnout slova znějící asi takto: máte to dobré a jste fajn lidi, ale kvůli zdražování všeho a všude už nebudu moci nakupovat…
Chválu doprovázenou slovy, že zákazník své nákupy omezí, i když mu chutná, slýchají nyní mnozí pekaři. Zvlášť v rodinných pekařstvích lze zaslechnout slova znějící asi takto: máte to dobré a jste fajn lidi, ale kvůli zdražování všeho a všude už nebudu moci nakupovat…
Chválu doprovázenou slovy, že zákazník své nákupy omezí, i když mu chutná, slýchají nyní mnozí pekaři. Zvlášť v rodinných pekařstvích lze zaslechnout slova znějící asi takto: máte to dobré a jste fajn lidi, ale kvůli zdražování všeho a všude už nebudu moci nakupovat…
Chválu doprovázenou slovy, že zákazník své nákupy omezí, i když mu chutná, slýchají nyní mnozí pekaři. Zvlášť v rodinných pekařstvích lze zaslechnout slova znějící asi takto: máte to dobré a jste fajn lidi, ale kvůli zdražování všeho a všude už nebudu moci nakupovat…
Chválu doprovázenou slovy, že zákazník své nákupy omezí, i když mu chutná, slýchají nyní mnozí pekaři. Zvlášť v rodinných pekařstvích lze zaslechnout slova znějící asi takto: máte to dobré a jste fajn lidi, ale kvůli zdražování všeho a všude už nebudu moci nakupovat…
Pekařství v Libereckém kraji bojují se zdražováním surovin, plynu a elektřiny. Kvůli vyšším cenám se některé druhy pečiva prodávají méně.
Zdražování, zdražování a ještě jednou zdražování. Takovýto vývoj cen chleba a pečiva předpovídají Deníkem oslovení pekaři na Karvinsku.
Opravdové zemětřesení zažívají pekaři na jižní Moravě kvůli neustále se zvyšujícím cenám energií a surovin. Až dvaceti procent z nich hrozí existenční problémy. Vysoké vstupní náklady pekařů se negativně podepisují na cenách pečiva. Kilogram chleba se podle odborníků může do konce roku vyšplhat i na sedmdesát korun.
Opravdové zemětřesení zažívají pekaři na Vysočině a jižní Moravě. Rostoucí ceny energií a surovin je nutí zvedat ceny pečiva. Do konce roku se může cena chleba vyšplhat až na sedmdesát korun. A to může být pro mnoho lidí neúnosné. Pokud začnou hledat levnější alternativy v supermarketech, hrozí některým pekárnám podle ekonomů krach.
Chleba nad padesát korun? Dříve nemyslitelné, dnes běžná praxe. Pekárnám přitom dál zdražuje pšenice dodávka od dodávky, k tomu nejsou pekaři a snadné to nemají ani u zákazníků. Mnohdy si na ně vylévají zlost kvůli maržím, které si připočtou maloobchody.
Rohlík za korunu a chleba za dvacet? Dávno ne. Rapidní nárůst cen energií a pohonných hmot roztočil spirálu zdražování napříč všemi obory. Vyšší náklady pociťují také pekárny, které už zvyšují ceny pečiva. Za rohlíky či chleba si ale lidé nejspíš připlatí ještě víc.
Cenou třiapadesát, respektive šedesát korun za dobrý domácí chleba se až tolik neliší. Jinak jsou však dvě pekárny na Frýdecko-Místecku svým umístěním, sortimentem, klientelou i výhledy do budoucna ve svém byznysu velice odlišné.
Poctivý jihočeský chléb i rohlíky jsou dražší. Pekaři a pekařky jsou nešťastní. Za jejich starosti a přibývající vrásky na čele v současnosti může zdražování. Vysoké ceny energií i nezbytných surovin totiž ovlivňují i jejich živobytí. Chybí i kvalifikovaní pekaři a cukráři.
Na rok 2022 nebudou pekaři ani jejich zákazníci vzpomínat v dobrém. Válka na Ukrajině vyšponovala ceny energií a následně i obilovin do astronomických výšin. Některé tuzemské pekárny tak nyní bojují o přežití a zákazníci trnou, za kolik bude na podzim rohlík či chleba.
Na rok 2022 nebudou pekaři ani jejich zákazníci vzpomínat v dobrém. Válka na Ukrajině vyšponovala ceny energií a následně i obilovin do astronomických výšin. Některé tuzemské pekárny tak nyní bojují o přežití a zákazníci trnou, za kolik bude na podzim rohlík či chleba.
Na rok 2022 nebudou pekaři ani jejich zákazníci vzpomínat v dobrém. Válka na Ukrajině vyšponovala ceny energií a následně i obilovin do astronomických výšin. Některé tuzemské pekárny tak nyní bojují o přežití a zákazníci trnou, za kolik bude na podzim rohlík či chleba.
Na počátku bylo rozčarování z plastového odpadu a z vyhazování starého pečiva. Pak přišlo plnohodnotné podnikání až s patnácti švadlenkami. Tak popisují sestry Lea a Darja z Frýdku-Místku své „obalové“ aktivity.
Chlebem roku se stal výrobek z pecí pekařů znojemské společnosti PEK Group, sídlící v centru Znojma. V konkurenci více něž devadesáti výrobků ho vybrali v národní soutěži porotci za vítěze kategorie Chléb mladých během Dnů chleba na výstavišti Ideon v Pardubicích.
Na počátku bylo rozčarování z plastového odpadu a z vyhazování starého pečiva. Pak přišlo plnohodnotné podnikání až s patnácti švadlenkami. Tak popisují sestry Lea a Darja z Frýdku-Místku své „obalové“ aktivity.
Slunce zalévá Pražský hrad svou září, Vltava modře teče a po schodech sestupuje muž a žena držící se za ruce. Mohli by dělat reklamu na rodinné štěstí. Kupodivu to není začátek natáčení mýdlové opery, ale realita čtvrtečního dopoledne, kdy se novinářům na Smetanově nábřeží v Praze představili Danuše a Robert Nerudovi. Na prezidentku sice kandiduje ženská polovina hvězdného páru, ale právník Robert Neruda nenechává nikoho na pochybách, že bude manželce ve všem oporou.
Radši klasiku v podobě chlebíčku, nebo něco z nových stravovacích trendů? Bistra a rychlá občerstvení na Náchodsku mají své zákazníky, ať už nabízejí to či ono.
Děti z Mateřské školy Okříšky z Červené třídy si při projektu Ten dělá to a ten zas tohle hrály na pekaře a mlékaře.
Studuješ v Ústí nad Labem? A víš, co všechno tady můžeš zažít? Přijď se podívat do městských sadů a prožij neděli věnovanou studentům na maximum. Zváni jsou nejen studenti.
Zdražování surovin podle spolumajitele sítě řemeslných pekáren Zrno Zrnko Ondřeje Kuchaře více vyrovná ceny produktů od velkých výrobců a menších podniků. Se zvyšující se cenou surovin se podle něj musí jeho firma potýkat stejně jako ostatní, mnohem větší podíl na ceně jejích výrobků má lidská práce a technologie. ČTK to řekl v pondělí při příležitosti otevření páté pobočky společnosti na pražských Vinohradech.
Ve Štolmíři se konalo v sobotu 14. května letošní druhé veřejné pečení chleba na návsi. Tentokrát byl součástí akce restaurant day, při kterém lidé z okolí představovali svůj um ve vaření.
Kerhart, gerhard, kozí kopýtko. Otravný plevel s bílými dlouhými kořínky, se kterými svádí zahrádkáři marné boje. Správně se nazývá bršlice kozí noha a má spoustu vitaminů a minerálů. Co je však hlavní, dokáže bojovat proti dně, jejíž příznaky jsou velmi bolestivé. Masožrouti tak mohou díky této rostlině snížit množství kyseliny močové v těle.
Po léta pracovala ve filmové a televizní produkci, dělala na pořadech se Zdeňkem Pohlreichem nebo Halinou Pawlowskou. Teď Zuzana Roštlapilová s láskou peče nejen chléb ve své řemeslné pekárně v Solnici.
Mnoho obcí mělo dříve pece na chleba, kde se připravovalo pečivo pro veřejnost. Vůně chleba se nesla širokým okolím. A někde ji můžete cítit ještě dnes, protože tradice pečení chleba se do obcí vrací. Příspěvek o tom, kde se v minulosti všude na jihu Čech chleba pekl, zaslal redakci Pavel Mörtl. Děkujeme. O prvním pečení chleba v Úsilném, ke kterému došlo nedávno a které Pavla Mörtla k příspěvku inspirovalo, informoval zase starosta Pavel Kašpárek. Jak nápad na pečení vznikl a co všechno místní upekli? Čtěte. Děkujeme za příspěvek také Pavlu Kašpárkovi.
Přezdívá se mu Docent Jídlo. Uznávaný znalec historie gastronomie Martin Franc z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Deníku poodhalil, jak se k plýtvání stavěli naši předci a z čeho by si současné hospodyně měly od nich vzít příklad.
Do letního speciálu Deníku Jak chutná Česko sbíráme recepty čtenářů a přispěvatelů. Z online kuchařky budete moci v létě vybírat i vy. Jeden z receptů nám poskytl Martin Škoda, autor knihy Škoda nevařit – Kuchařka plná hudby. Zkuste si uvařit podle něj. Děkujeme Martinu Škodovi za tip a recept.
Na návsi ve Štolmíři v sobotu proběhlo zahájení již 9. ročníku veřejného pečení chleba. V peci se pekly dalamánky, chleby, housky, škvarkové placky i koláčky.
Zbylo vám po Velikonocích spoustu vařených vajec a nevíte, co nyní s nimi? Přinášíme vám tak několik receptů, kterými se můžete inspirovat.
Ani aprílové počasí s poměrně nízkou teplotou nedokázalo v sobotu pokazit veselou atmosféru na návsi obce Máslovice na Praze-východ.
Jak takový chleba vznikne a z jakých surovin se skládá? Jak se z klíčku pšenice a žita dostane až na náš stůl? Děti se dozvídaly o historii chleba a koho inspiroval k uměleckým dílům. Děkujeme Zuzaně Bidařové za příspěvek.
Každý člověk v České republice sní ročně asi 40 kilogramů chleba. Jeho kvalita se však liší výrobce od výrobce. Jak poznat ten nejkvalitnější, Deníku při příležitosti nedávného klání mladých pekařů osvětlil i porotce Světového dne chleba Stanislav Jeníček. „Hlavním znakem dobrého chleba je nejen vůně, ale i barva. Ta by měla mít nádech kaštanově hnědé,“ vysvětlil.
Popularita prastaré odrůdy obilí začala upadat už od počátku 20. století. O poslední hřebíček do rakve se postaral Adolf Hitler, který špaldu na území nacistické třetí říše zakázal. A čím že se chudinka provinila? Měla malý výnos.
Po roční pauze, kterou měl na svědomí covid, se parta kamarádů z Lažánek vydala opět na tradiční pochod za pečeným chlebem do Vrbna.
Co má společného krajíc chleba s poslem jara? Tyto dvě maličkosti (zdánlivé samozřejmosti) spojily můj nedávný zážitek při čtení novin a popíjení ranní kávy na terase mého domova.