Chválu doprovázenou slovy, že zákazník své nákupy omezí, i když mu chutná, slýchají nyní mnozí pekaři. Zvlášť v rodinných pekařstvích lze zaslechnout slova znějící asi takto: máte to dobré a jste fajn lidi, ale kvůli zdražování všeho a všude už nebudu moci nakupovat…
Pekařství v Libereckém kraji bojují se zdražováním surovin, plynu a elektřiny. Kvůli vyšším cenám se některé druhy pečiva prodávají méně.
Zdražování, zdražování a ještě jednou zdražování. Takovýto vývoj cen chleba a pečiva předpovídají Deníkem oslovení pekaři na Karvinsku.
Opravdové zemětřesení zažívají pekaři na jižní Moravě kvůli neustále se zvyšujícím cenám energií a surovin. Až dvaceti procent z nich hrozí existenční problémy. Vysoké vstupní náklady pekařů se negativně podepisují na cenách pečiva. Kilogram chleba se podle odborníků může do konce roku vyšplhat i na sedmdesát korun.
Opravdové zemětřesení zažívají pekaři na Vysočině a jižní Moravě. Rostoucí ceny energií a surovin je nutí zvedat ceny pečiva. Do konce roku se může cena chleba vyšplhat až na sedmdesát korun. A to může být pro mnoho lidí neúnosné. Pokud začnou hledat levnější alternativy v supermarketech, hrozí některým pekárnám podle ekonomů krach.
Chleba nad padesát korun? Dříve nemyslitelné, dnes běžná praxe. Pekárnám přitom dál zdražuje pšenice dodávka od dodávky, k tomu nejsou pekaři a snadné to nemají ani u zákazníků. Mnohdy si na ně vylévají zlost kvůli maržím, které si připočtou maloobchody.
Rohlík za korunu a chleba za dvacet? Dávno ne. Rapidní nárůst cen energií a pohonných hmot roztočil spirálu zdražování napříč všemi obory. Vyšší náklady pociťují také pekárny, které už zvyšují ceny pečiva. Za rohlíky či chleba si ale lidé nejspíš připlatí ještě víc.
Cenou třiapadesát, respektive šedesát korun za dobrý domácí chleba se až tolik neliší. Jinak jsou však dvě pekárny na Frýdecko-Místecku svým umístěním, sortimentem, klientelou i výhledy do budoucna ve svém byznysu velice odlišné.
Poctivý jihočeský chléb i rohlíky jsou dražší. Pekaři a pekařky jsou nešťastní. Za jejich starosti a přibývající vrásky na čele v současnosti může zdražování. Vysoké ceny energií i nezbytných surovin totiž ovlivňují i jejich živobytí. Chybí i kvalifikovaní pekaři a cukráři.
Na rok 2022 nebudou pekaři ani jejich zákazníci vzpomínat v dobrém. Válka na Ukrajině vyšponovala ceny energií a následně i obilovin do astronomických výšin. Některé tuzemské pekárny tak nyní bojují o přežití a zákazníci trnou, za kolik bude na podzim rohlík či chleba.
Na rok 2022 nebudou pekaři ani jejich zákazníci vzpomínat v dobrém. Válka na Ukrajině vyšponovala ceny energií a následně i obilovin do astronomických výšin. Některé tuzemské pekárny tak nyní bojují o přežití a zákazníci trnou, za kolik bude na podzim rohlík či chleba.
Na rok 2022 nebudou pekaři ani jejich zákazníci vzpomínat v dobrém. Válka na Ukrajině vyšponovala ceny energií a následně i obilovin do astronomických výšin. Některé tuzemské pekárny tak nyní bojují o přežití a zákazníci trnou, za kolik bude na podzim rohlík či chleba.
Na počátku bylo rozčarování z plastového odpadu a z vyhazování starého pečiva. Pak přišlo plnohodnotné podnikání až s patnácti švadlenkami. Tak popisují sestry Lea a Darja z Frýdku-Místku své „obalové“ aktivity.
Chlebem roku se stal výrobek z pecí pekařů znojemské společnosti PEK Group, sídlící v centru Znojma. V konkurenci více něž devadesáti výrobků ho vybrali v národní soutěži porotci za vítěze kategorie Chléb mladých během Dnů chleba na výstavišti Ideon v Pardubicích.
Na počátku bylo rozčarování z plastového odpadu a z vyhazování starého pečiva. Pak přišlo plnohodnotné podnikání až s patnácti švadlenkami. Tak popisují sestry Lea a Darja z Frýdku-Místku své „obalové“ aktivity.
Slunce zalévá Pražský hrad svou září, Vltava modře teče a po schodech sestupuje muž a žena držící se za ruce. Mohli by dělat reklamu na rodinné štěstí. Kupodivu to není začátek natáčení mýdlové opery, ale realita čtvrtečního dopoledne, kdy se novinářům na Smetanově nábřeží v Praze představili Danuše a Robert Nerudovi. Na prezidentku sice kandiduje ženská polovina hvězdného páru, ale právník Robert Neruda nenechává nikoho na pochybách, že bude manželce ve všem oporou.
Radši klasiku v podobě chlebíčku, nebo něco z nových stravovacích trendů? Bistra a rychlá občerstvení na Náchodsku mají své zákazníky, ať už nabízejí to či ono.
Děti z Mateřské školy Okříšky z Červené třídy si při projektu Ten dělá to a ten zas tohle hrály na pekaře a mlékaře.
Studuješ v Ústí nad Labem? A víš, co všechno tady můžeš zažít? Přijď se podívat do městských sadů a prožij neděli věnovanou studentům na maximum. Zváni jsou nejen studenti.
Zdražování surovin podle spolumajitele sítě řemeslných pekáren Zrno Zrnko Ondřeje Kuchaře více vyrovná ceny produktů od velkých výrobců a menších podniků. Se zvyšující se cenou surovin se podle něj musí jeho firma potýkat stejně jako ostatní, mnohem větší podíl na ceně jejích výrobků má lidská práce a technologie. ČTK to řekl v pondělí při příležitosti otevření páté pobočky společnosti na pražských Vinohradech.
Ve Štolmíři se konalo v sobotu 14. května letošní druhé veřejné pečení chleba na návsi. Tentokrát byl součástí akce restaurant day, při kterém lidé z okolí představovali svůj um ve vaření.
Kerhart, gerhard, kozí kopýtko. Otravný plevel s bílými dlouhými kořínky, se kterými svádí zahrádkáři marné boje. Správně se nazývá bršlice kozí noha a má spoustu vitaminů a minerálů. Co je však hlavní, dokáže bojovat proti dně, jejíž příznaky jsou velmi bolestivé. Masožrouti tak mohou díky této rostlině snížit množství kyseliny močové v těle.
Po léta pracovala ve filmové a televizní produkci, dělala na pořadech se Zdeňkem Pohlreichem nebo Halinou Pawlowskou. Teď Zuzana Roštlapilová s láskou peče nejen chléb ve své řemeslné pekárně v Solnici.
Mnoho obcí mělo dříve pece na chleba, kde se připravovalo pečivo pro veřejnost. Vůně chleba se nesla širokým okolím. A někde ji můžete cítit ještě dnes, protože tradice pečení chleba se do obcí vrací. Příspěvek o tom, kde se v minulosti všude na jihu Čech chleba pekl, zaslal redakci Pavel Mörtl. Děkujeme. O prvním pečení chleba v Úsilném, ke kterému došlo nedávno a které Pavla Mörtla k příspěvku inspirovalo, informoval zase starosta Pavel Kašpárek. Jak nápad na pečení vznikl a co všechno místní upekli? Čtěte. Děkujeme za příspěvek také Pavlu Kašpárkovi.
Přezdívá se mu Docent Jídlo. Uznávaný znalec historie gastronomie Martin Franc z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Deníku poodhalil, jak se k plýtvání stavěli naši předci a z čeho by si současné hospodyně měly od nich vzít příklad.
Do letního speciálu Deníku Jak chutná Česko sbíráme recepty čtenářů a přispěvatelů. Z online kuchařky budete moci v létě vybírat i vy. Jeden z receptů nám poskytl Martin Škoda, autor knihy Škoda nevařit – Kuchařka plná hudby. Zkuste si uvařit podle něj. Děkujeme Martinu Škodovi za tip a recept.
Na návsi ve Štolmíři v sobotu proběhlo zahájení již 9. ročníku veřejného pečení chleba. V peci se pekly dalamánky, chleby, housky, škvarkové placky i koláčky.
Zbylo vám po Velikonocích spoustu vařených vajec a nevíte, co nyní s nimi? Přinášíme vám tak několik receptů, kterými se můžete inspirovat.
Ani aprílové počasí s poměrně nízkou teplotou nedokázalo v sobotu pokazit veselou atmosféru na návsi obce Máslovice na Praze-východ.
Jak takový chleba vznikne a z jakých surovin se skládá? Jak se z klíčku pšenice a žita dostane až na náš stůl? Děti se dozvídaly o historii chleba a koho inspiroval k uměleckým dílům. Děkujeme Zuzaně Bidařové za příspěvek.
Každý člověk v České republice sní ročně asi 40 kilogramů chleba. Jeho kvalita se však liší výrobce od výrobce. Jak poznat ten nejkvalitnější, Deníku při příležitosti nedávného klání mladých pekařů osvětlil i porotce Světového dne chleba Stanislav Jeníček. „Hlavním znakem dobrého chleba je nejen vůně, ale i barva. Ta by měla mít nádech kaštanově hnědé,“ vysvětlil.
Popularita prastaré odrůdy obilí začala upadat už od počátku 20. století. O poslední hřebíček do rakve se postaral Adolf Hitler, který špaldu na území nacistické třetí říše zakázal. A čím že se chudinka provinila? Měla malý výnos.
Po roční pauze, kterou měl na svědomí covid, se parta kamarádů z Lažánek vydala opět na tradiční pochod za pečeným chlebem do Vrbna.
Co má společného krajíc chleba s poslem jara? Tyto dvě maličkosti (zdánlivé samozřejmosti) spojily můj nedávný zážitek při čtení novin a popíjení ranní kávy na terase mého domova.
Česká republika by měla omezit vývoz pšenice, její cena je kvůli bojům na Ukrajině meziročně zhruba dvojnásobná. Běžný chléb by tak letos mohl stát i 60 korun. Svaz pekařů a cukrářů to uvedl v tiskové zprávě. Dodal, že prudké zdražení pšenice prohlubuje problémy pekařů, kteří se potýkají s rostoucími cenami energií a pohonných hmot. Mnozí kvůli tomu čelí existenčním problémům. Snížení dopadů by mohl stát dosáhnout i prostřednictvím dotací pro pekárny, uvedl svaz.
A máme tu jaro. V neděli 20 března tři minuty po půl páté odpoledne začalo astronomické jaro. Byl také Den ústního zdraví, štěstí, vrabců, žab, divadla pro děti a mládež. Tak začala svůj příspěvek paní Lenka Sedmíková. Děkujeme za něj a těšíme s ei na vaše fotky, zážitky a názory.
Přestože je Česko v produkci pšenice samostatné, dopady ruské invaze na Ukrajinu se dotknou i cen pečiva v Praze. Například v Pekárně Kabát bude dražší už za dva týdny. O sedm až deset procent.
Přestože je Česko v produkci pšenice samostatné, dopady ruské invaze na Ukrajinu se dotknou i cen pečiva v Praze. Například v Pekárně Kabát bude dražší už za dva týdny. O sedm až deset procent.
Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelné množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.
Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelné množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.
Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelné množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.
Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelné množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.
Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelné množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
