Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelné množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.
Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelné množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.
Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelné množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Kdo si nechce kupovat chléb v obchodě, může si ho upéct přímo doma. Přináším jednoduchý recept, který zvládne snad každý.
Proč si jednou za čas nedopřát pochoutky, nad kterými se vám budou sbíhat sliny a po kterých si budete utírat mastnotu z prstů i brady. Je únor, ideální doba na zabijačku. Když už ne na dvorku na venkově, tak třeba u vás doma u jídelního stolu. Podívali jsme se na několik tipů do časopisu Gurmet.
Kdo si nechce kupovat chléb v obchodě, může si ho upéct přímo doma. Přináším jednoduchý recept, který zvládne snad každý.
/ROZHOVOR/ Na pulty obchůdků v okolí půjdou rohlíky za dva týdny. Na chléb si zákazníci počkají ještě měsíc. Prý musí být dokonalý. Voňavý a křupavý chléb i pečivo z Husinecké pekárny, která stojí jen pár kroků od řeky Blanice v Husinci, zase ožívá.
Před léty vyhlášená Husinecká pekárna se pomalu a jistě vrací. Její majitel Miloslav Čermák z Husince se před více než rokem pustil do rekonstrukce.
Rozemletá cizrna, sezamová pasta tahini, citronová šťáva a česnek. Jednoduchá, a přitom okouzlující kombinace vytvářející jednu z nejpopulárnějších pomazánek světa – hummus. Chuťově výrazný miláček vegetariánů i veganů, vyslanec blízkovýchodní gastronomické kultury.
Pokud mám svým přátelům, kteří nežijí v našem kraji, přivézt dárek, který jim vyrazí dech, tak vždycky zvolím mařatický chleba a ještě nikdy jsem se nespletl. V čem je jeho kouzlo a jaká je ta tajná receptura, která roztančí chuťové buňky natolik, že se pak o něm dlouho mluví? Tajemství v rozhovoru Na pohovce Jožky Kubáníka pro Český rozhlas podhalila manažerka mařatické pekárny Ivana Stuchlíková.
Snídaně je základ dne, říká se. A platí to po celém světě. Ať jde o sladkou či slanou variantu, lidé si napříč zeměkoulí pochutnávají na nejrůznějších pokrmech. Od krémového kukuřičného dortu v Brazílii, tuniské cizrnové polévky, až po nadýchané ukrajinské palačinky. Existuje nespočet způsobů, jak nastartovat den a zpříjemnit si ráno. Přinášíme 21 rozmanitých chutí světa. Procestujte je s námi a nechte se inspirovat.
Avokádo je bohatým zdrojem minerálních látek a vitamínů, pro nastartování dne se tak hodí dokonale. Vyzkoušejte ho na chlebu s vejcem, žampiony či hroznovým vínem.
Klasika nad klasiky – guláš je v našich končinách už po dvě staletí neodmyslitelnou součástí stravovacích návyků. Původ má v uherské pustě a v toku času se dočkal mnoha variací. V čem se od základního receptu liší ten podle Petra Voka a jakou přílohu si příště můžete dát místo okoukaného knedlíku?
Stará nádražní budova se proměnila v originální architektonické místo, které v krajském městě spojuje kavárnu, restauraci a pražírnu výběrové kávy. Pod rukama dvou zkušených pekařů tu vznikají jedinečné chleby a další pečivo.
Stará nádražní budova se proměnila v originální architektonické místo, které v krajském městě spojuje kavárnu, restauraci a pražírnu výběrové kávy. Pod rukama dvou zkušených pekařů tu vznikají jedinečné chleby a další pečivo.
Vlastní a časem prověřené receptury, suroviny s jasným původem a bez chemických náhražek. Na tom všem při pekařské výrobě staví Jiří Ondečko z Děčína již osm let. A že tato strategie přináší výsledky a úspěchy, svědčí i 3. místo v soutěži Chléb roku či několikanásobné ocenění Regionální potravina Ústeckého kraje.
Vypadá skvěle, ještě lépe chutná. Vyzkoušejte polévku, která nasytí a v chladném období i vnitřně zahřeje.
Prosinec bude přece jen o něco volnější a hokejisté Kolína si tak užijí i více klidu. V posledním měsíci roku sehrají jen šest mistrovských utkání v Chance lize. Bude reprezentační přestávka a Kolín bude mít volno i díky kontumovanému střetnutí s Kadaní, která odstoupila ze soutěže. Třikrát se představí kozlové před zraky svých příznivců, třikrát vyjedou na led soupeřů.
Úterní, krásně prosluněný listopadový, den lákal na procházku podzimní krajinou. Ale členky Českého červeného kříže Horních Těšic pozvaly občany na tradiční drhnutí peří. Tentokrát se drhlo z landerských husí, které mají barevné peří. Za fotoreportáž z udržování tradic v obci na Hranicku děkujeme Mileně Rušarové.
Úterní, krásně prosluněný listopadový, den lákal na procházku podzimní krajinou. Ale členky Českého červeného kříže Horních Těšic pozvaly občany na tradiční drhnutí peří. Tentokrát se drhlo z landerských husí, které mají barevné peří. Za fotoreportáž z udržování tradic v obci na Hranicku děkujeme Mileně Rušarové.
/FOTOGALERIE/ Dne 19. listopadu by se dožil sta let válečný veterán Michal Demjan. Stovky se sice nedožil, zemřel před dvěma roky, stihl však vyprávět svůj příběh pro Paměť národa.
Nárůst cen energií a také vstupních produktů, jako například mouky, donutily zvednout ceny i pekaře. A poprvé po patnácti letech zvedne ceny i společnost Marlenka International, která vyrábí unikátní arménský dort podle rodinné receptury ve své továrně ve Frýdku-Místku.
Nárůst cen energií a také vstupních produktů, jako například mouky, donutily zvednout ceny i pekaře na Frýdecko-Místecku. A poprvé po patnácti letech zvedne ceny i společnost Marlenka International, která vyrábí unikátní arménský dort podle rodinné receptury ve své továrně ve Frýdku-Místku.
/FOTOGALERIE/ Zvýšení cen chleba, slaného i sladkého pečiva, už je na cenovkách v obchodech patrné. Majitelé malých pekáren v regionu jako je doubravský Komendir, Rychvaldská nebo Domaslavická pekárna přiznávají, že už zdražili. V průměru asi o 10 procent.
Pečivo, které by jinak skončilo v odpadcích, se rozhodli využít vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Ze ztvrdlého chleba vaří v univerzitním pivovaru klasický český ležák. „I nespotřebované pečivo je svým způsobem odpad. V žádném případě se tím nemyslí nějaké znečištěné nebo zplesnivělé pečivo, ale to ztvrdlé, které se nestihlo prodat," vysvětlil Milan Geršl z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky agronomické fakulty.
Na jednu stranu stále neutichá vlna bezlepkového šílenství, na druhou roste počet těch, kteří doma pravidelně přiživují kvásek a tráví hodiny hnětením těsta a pečením domácího chleba. Jak to s tím božím darem tedy vlastně je?
Zelenina jako taková není zaslíbená jen horkým dnům. Právě teď v chladných podzimních dnech přijde vhod. A navíc povznese každou večeři i oběd do chuťového nebe.
Zdar bratře prezidente, vítali při jedné z jeho návštěv v Novém Městě na Moravě Masaryka. A středem pozornosti se stal první československý prezident i v předvečer Dne vzniku samostatného Československa, kdy se na zdi první základní školy objevila světelná projekce.
/FOTOGALERIE/ Letošní poslední pečení chleba ve Štolmíři se uskutečnilo v sobotu 23. října a přilákalo nečekaně mnoho návštěvníků. V peci se pekly jako obvykle dalamánky, kváskové chleby, škvarkové placky, housky, koláčky a letos poprvé pekaři vyzkoušeli řepánky.
Plody podzimu nesl název malého lokálního trhu, který se v sobotu konal v areálu ploskovického zámku. Pořádající kavárna Café Páv pozvala regionální pěstitele i výrobce, kteří nabídli například dýně nebo jablka, med nebo zeleninu. K mání tam byly také bochníky čerstvého chleba.
Obyčejný bochník "Šumavy"? To už dávno zákazníkům nestačí. Zatímco v době koronavirových lockdownů nakupovali převážně balený chléb v supermarketech, nyní si jej chtějí opět více vychutnat. Roste proto zájem o nejrůznější speciály, které se od běžného chleba liší jak složením, tak i třeba i zajímavým tvarem. Podíl těchto specialit na celkovém prodeji chleba podle tuzemských pekařů už dosahuje jedné třetiny.
Projekt Život chleba dospěl do své závěrečné fáze, a to k dožínkám a samotnému pečení chleba. Zázemí pro dožínkové slavnosti poskytlo Ekocentrum Divočina v Malešově, kam některé zapojené školy zavítaly už v létě.
Nejen chlebem živ je člověk. Lidé volili i hodnotově. Pro slušnost, Evropskou unii, Západ.
Rostlinné oleje a živočišné tuky jsou nedílnou součástí našeho jídelníčku. Některé z nich se hodí pro studenou kuchyni, jiné zase na smažení. Víte, jak je správně používat a jak z nich vytěžit maximum pro svoje zdraví?
Na největší pekařské akci v České republice „Dny chleba Pardubice“ se už po sedmadvacáté sešli pekařští odborníci, aby společně vybrali vítěze prestižní celonárodní soutěže Chléb roku. Ochutnali 80 vzorků. Přinášíme vám seznam vítězů.
Na největší pekařské akci v České republice „Dny chleba Pardubice“ se už po sedmadvacáté sešli pekařští odborníci, aby společně vybrali vítěze prestižní celonárodní soutěže Chléb roku. Ochutnali 80 vzorků. Přinášíme vám seznam vítězů.
Podzimní sluníčko pomalu vybarvuje ovocnou úrodu. Pokud nad těmito řádky právě přemýšlíte, jak naložit s tou svou, třeba vás inspirují recepty našich prababiček. Více v článku Ivany Spitzer Ostřanské, za který velmi děkujeme.
Tradičně ve znamení nabídky domácích pochutin se nesly sobotní prezentace jednotlivých mikroregionů na Slováckých slavnostech vína a otevřených památek v Uherském Hradišti.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ Přehlídka domácích řemesel, rukodělných výrobků a produktů ze zahrádek se staly v roce 2013 cílem stovek turistů mířících na sklářskou pouť do Kristiánova. Nabídka uspokojila jak oči, tak chuťové buňky. Bylo totiž z čeho vybírat. Prodejci potvrdili, že se do těchto míst rádi vracejí.
Zkuste si podle receptu upéct domácí křupavý chléb.
V sobotu 4. září se obec Slup na Znojemsku proměnila v jednu velikou pekárnu. Konaly se zde totiž tradiční Slavnosti chleba. Za Vodním mlýnem byla v neustálém provozu polní vojenská pekárna a u ní davy čekajících návštěvníků. Pekaři měli plné ruce práce, aby zájemce o vyjímečný chleba uspokojili. Ale ve Slupi to nebylo jenom o chlebu. Děkujeme Stanislavu Nováčkovi za pěkný příspěvek a fotky.
Součástí velkolepé oslavy výročí 650 let od první písemné zmínky o obci Bezděkov byla také soutěž v pojídání deseti kusů chlebů namazaných poctivou vrstvou škvarkové pomazánky. O své zážitky ze soutěže i vítěznou euforii se podělil Jaroslav Němec alias Maxijedlík. Moc děkujeme a gratulujeme.
Kdo si nechce kupovat chléb v obchodě, může si ho upéct přímo doma. Přináším jednoduchý recept, který zvládne snad každý.
