Kerhart, gerhard, kozí kopýtko. Otravný plevel s bílými dlouhými kořínky, se kterými svádí zahrádkáři marné boje. Správně se nazývá bršlice kozí noha a má spoustu vitaminů a minerálů. Co je však hlavní, dokáže bojovat proti dně, jejíž příznaky jsou velmi bolestivé. Masožrouti tak mohou díky této rostlině snížit množství kyseliny močové v těle.
Po léta pracovala ve filmové a televizní produkci, dělala na pořadech se Zdeňkem Pohlreichem nebo Halinou Pawlowskou. Teď Zuzana Roštlapilová s láskou peče nejen chléb ve své řemeslné pekárně v Solnici.
Mnoho obcí mělo dříve pece na chleba, kde se připravovalo pečivo pro veřejnost. Vůně chleba se nesla širokým okolím. A někde ji můžete cítit ještě dnes, protože tradice pečení chleba se do obcí vrací. Příspěvek o tom, kde se v minulosti všude na jihu Čech chleba pekl, zaslal redakci Pavel Mörtl. Děkujeme. O prvním pečení chleba v Úsilném, ke kterému došlo nedávno a které Pavla Mörtla k příspěvku inspirovalo, informoval zase starosta Pavel Kašpárek. Jak nápad na pečení vznikl a co všechno místní upekli? Čtěte. Děkujeme za příspěvek také Pavlu Kašpárkovi.
Přezdívá se mu Docent Jídlo. Uznávaný znalec historie gastronomie Martin Franc z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Deníku poodhalil, jak se k plýtvání stavěli naši předci a z čeho by si současné hospodyně měly od nich vzít příklad.
Do letního speciálu Deníku Jak chutná Česko sbíráme recepty čtenářů a přispěvatelů. Z online kuchařky budete moci v létě vybírat i vy. Jeden z receptů nám poskytl Martin Škoda, autor knihy Škoda nevařit – Kuchařka plná hudby. Zkuste si uvařit podle něj. Děkujeme Martinu Škodovi za tip a recept.
Na návsi ve Štolmíři v sobotu proběhlo zahájení již 9. ročníku veřejného pečení chleba. V peci se pekly dalamánky, chleby, housky, škvarkové placky i koláčky.
Jak takový chleba vznikne a z jakých surovin se skládá? Jak se z klíčku pšenice a žita dostane až na náš stůl? Děti se dozvídaly o historii chleba a koho inspiroval k uměleckým dílům. Děkujeme Zuzaně Bidařové za příspěvek.
Každý člověk v České republice sní ročně asi 40 kilogramů chleba. Jeho kvalita se však liší výrobce od výrobce. Jak poznat ten nejkvalitnější, Deníku při příležitosti nedávného klání mladých pekařů osvětlil i porotce Světového dne chleba Stanislav Jeníček. „Hlavním znakem dobrého chleba je nejen vůně, ale i barva. Ta by měla mít nádech kaštanově hnědé,“ vysvětlil.
Popularita prastaré odrůdy obilí začala upadat už od počátku 20. století. O poslední hřebíček do rakve se postaral Adolf Hitler, který špaldu na území nacistické třetí říše zakázal. A čím že se chudinka provinila? Měla malý výnos.
Co má společného krajíc chleba s poslem jara? Tyto dvě maličkosti (zdánlivé samozřejmosti) spojily můj nedávný zážitek při čtení novin a popíjení ranní kávy na terase mého domova.
Česká republika by měla omezit vývoz pšenice, její cena je kvůli bojům na Ukrajině meziročně zhruba dvojnásobná. Běžný chléb by tak letos mohl stát i 60 korun. Svaz pekařů a cukrářů to uvedl v tiskové zprávě. Dodal, že prudké zdražení pšenice prohlubuje problémy pekařů, kteří se potýkají s rostoucími cenami energií a pohonných hmot. Mnozí kvůli tomu čelí existenčním problémům. Snížení dopadů by mohl stát dosáhnout i prostřednictvím dotací pro pekárny, uvedl svaz.
A máme tu jaro. V neděli 20 března tři minuty po půl páté odpoledne začalo astronomické jaro. Byl také Den ústního zdraví, štěstí, vrabců, žab, divadla pro děti a mládež. Tak začala svůj příspěvek paní Lenka Sedmíková. Děkujeme za něj a těšíme s ei na vaše fotky, zážitky a názory.
Přestože je Česko v produkci pšenice samostatné, dopady ruské invaze na Ukrajinu se dotknou i cen pečiva v Praze. Například v Pekárně Kabát bude dražší už za dva týdny. O sedm až deset procent.
Přestože je Česko v produkci pšenice samostatné, dopady ruské invaze na Ukrajinu se dotknou i cen pečiva v Praze. Například v Pekárně Kabát bude dražší už za dva týdny. O sedm až deset procent.
Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelné množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.
Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelné množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.
Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelné množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.
Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelné množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.
Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelné množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Příliv uprchlíků, kteří do středních Čech přicházejí z Ukrajiny zasažené válečnými událostmi, narůstá. Potvrzuje to vytížení pracovišť KACPU, krajských asistenčních center pomoci Ukrajině s nonstop provozem.
Proč si jednou za čas nedopřát pochoutky, nad kterými se vám budou sbíhat sliny a po kterých si budete utírat mastnotu z prstů i brady. Je únor, ideální doba na zabijačku. Když už ne na dvorku na venkově, tak třeba u vás doma u jídelního stolu. Podívali jsme se na několik tipů do časopisu Gurmet.
/ROZHOVOR/ Na pulty obchůdků v okolí půjdou rohlíky za dva týdny. Na chléb si zákazníci počkají ještě měsíc. Prý musí být dokonalý. Voňavý a křupavý chléb i pečivo z Husinecké pekárny, která stojí jen pár kroků od řeky Blanice v Husinci, zase ožívá.
Rozemletá cizrna, sezamová pasta tahini, citronová šťáva a česnek. Jednoduchá, a přitom okouzlující kombinace vytvářející jednu z nejpopulárnějších pomazánek světa – hummus. Chuťově výrazný miláček vegetariánů i veganů, vyslanec blízkovýchodní gastronomické kultury.
Pokud mám svým přátelům, kteří nežijí v našem kraji, přivézt dárek, který jim vyrazí dech, tak vždycky zvolím mařatický chleba a ještě nikdy jsem se nespletl. V čem je jeho kouzlo a jaká je ta tajná receptura, která roztančí chuťové buňky natolik, že se pak o něm dlouho mluví? Tajemství v rozhovoru Na pohovce Jožky Kubáníka pro Český rozhlas podhalila manažerka mařatické pekárny Ivana Stuchlíková.
Snídaně je základ dne, říká se. A platí to po celém světě. Ať jde o sladkou či slanou variantu, lidé si napříč zeměkoulí pochutnávají na nejrůznějších pokrmech. Od krémového kukuřičného dortu v Brazílii, tuniské cizrnové polévky, až po nadýchané ukrajinské palačinky. Existuje nespočet způsobů, jak nastartovat den a zpříjemnit si ráno. Přinášíme 21 rozmanitých chutí světa. Procestujte je s námi a nechte se inspirovat.
Avokádo je bohatým zdrojem minerálních látek a vitamínů, pro nastartování dne se tak hodí dokonale. Vyzkoušejte ho na chlebu s vejcem, žampiony či hroznovým vínem.
Klasika nad klasiky – guláš je v našich končinách už po dvě staletí neodmyslitelnou součástí stravovacích návyků. Původ má v uherské pustě a v toku času se dočkal mnoha variací. V čem se od základního receptu liší ten podle Petra Voka a jakou přílohu si příště můžete dát místo okoukaného knedlíku?
Stará nádražní budova se proměnila v originální architektonické místo, které v krajském městě spojuje kavárnu, restauraci a pražírnu výběrové kávy. Pod rukama dvou zkušených pekařů tu vznikají jedinečné chleby a další pečivo.
Stará nádražní budova se proměnila v originální architektonické místo, které v krajském městě spojuje kavárnu, restauraci a pražírnu výběrové kávy. Pod rukama dvou zkušených pekařů tu vznikají jedinečné chleby a další pečivo.
Vlastní a časem prověřené receptury, suroviny s jasným původem a bez chemických náhražek. Na tom všem při pekařské výrobě staví Jiří Ondečko z Děčína již osm let. A že tato strategie přináší výsledky a úspěchy, svědčí i 3. místo v soutěži Chléb roku či několikanásobné ocenění Regionální potravina Ústeckého kraje.
Prosinec bude přece jen o něco volnější a hokejisté Kolína si tak užijí i více klidu. V posledním měsíci roku sehrají jen šest mistrovských utkání v Chance lize. Bude reprezentační přestávka a Kolín bude mít volno i díky kontumovanému střetnutí s Kadaní, která odstoupila ze soutěže. Třikrát se představí kozlové před zraky svých příznivců, třikrát vyjedou na led soupeřů.
Úterní, krásně prosluněný listopadový, den lákal na procházku podzimní krajinou. Ale členky Českého červeného kříže Horních Těšic pozvaly občany na tradiční drhnutí peří. Tentokrát se drhlo z landerských husí, které mají barevné peří. Za fotoreportáž z udržování tradic v obci na Hranicku děkujeme Mileně Rušarové.
Úterní, krásně prosluněný listopadový, den lákal na procházku podzimní krajinou. Ale členky Českého červeného kříže Horních Těšic pozvaly občany na tradiční drhnutí peří. Tentokrát se drhlo z landerských husí, které mají barevné peří. Za fotoreportáž z udržování tradic v obci na Hranicku děkujeme Mileně Rušarové.
/FOTOGALERIE/ Dne 19. listopadu by se dožil sta let válečný veterán Michal Demjan. Stovky se sice nedožil, zemřel před dvěma roky, stihl však vyprávět svůj příběh pro Paměť národa.
Nárůst cen energií a také vstupních produktů, jako například mouky, donutily zvednout ceny i pekaře. A poprvé po patnácti letech zvedne ceny i společnost Marlenka International, která vyrábí unikátní arménský dort podle rodinné receptury ve své továrně ve Frýdku-Místku.
Nárůst cen energií a také vstupních produktů, jako například mouky, donutily zvednout ceny i pekaře na Frýdecko-Místecku. A poprvé po patnácti letech zvedne ceny i společnost Marlenka International, která vyrábí unikátní arménský dort podle rodinné receptury ve své továrně ve Frýdku-Místku.
/FOTOGALERIE/ Zvýšení cen chleba, slaného i sladkého pečiva, už je na cenovkách v obchodech patrné. Majitelé malých pekáren v regionu jako je doubravský Komendir, Rychvaldská nebo Domaslavická pekárna přiznávají, že už zdražili. V průměru asi o 10 procent.