Baví ho máchat si ruce v mouce a z těsta udělat vlastní bochník, kvásek si pěstuje jako domácího mazlíčka. „Na pečení s kváskem je potřeba trpělivost, důslednost a čas. O kvásek se lidé musí starat, je to živý organismus. Potřebuje nakrmit a na to lidé občas zapomenou. Chci jim dát možnost upéct si dobrý chleba a porovnat jej s tím, který kupují," říká pětačtyřicetiletý Lubomír Kobéda. Ve čtvrtek se stal díky svému projektu KváseCzech vítězem letošního ročníku soutěže pro začínající podnikatele T-mobile Rozjezdy, ve které jej odborná porota vybrala jako nejlepšího z desítek podnikatelů z celé České republiky.
Jiří Gajdošík se po střední hotelové škole několik let živil jako kuchař v Německu, Rakousku či Španělsku. Pak svlékl kuchařský rondon a převlékl se do obleku. Po mnohaletých zkušenostech v hotelových řetězcích založil se svým obchodním partnerem společnost Asten Hotels, která provozuje několik butikových hotelů v Praze a Špindlerově Mlýně, mimo jiné hotel Savoy s restaurací Savoya.
Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.
Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.
Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.
Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.
Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.
Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala.
/FOTOGALERIE/ Unikátní projekt, který vlastně předběhl dobu, je zpět. „Hladové okno“ dvou sympatických chlapíků na Zámecké ulici mohou Ostravané opět využít, stejně jako loni je však jeho provoz limitovaný.
/FOTOGALERIE/ Unikátní projekt, který vlastně předběhl dobu, je zpět. „Hladové okno“ dvou sympatických chlapíků na Zámecké ulici mohou Ostravané opět využít, stejně jako loni je však jeho provoz limitovaný.
V úterý budou prvoligové a druholigové fotbalové kluby hlasovat o tom, jestli se budou obě nejvyšší tuzemské soutěže dohrávat. Ředitel FK Teplice Petr Hynek říká, že “žlutomodří” chtějí po více než dvouměsíční pauze hrát, jejich ano je ale podmíněné jasně danými pravidly. “Musí to mít hlavu a patu. Zatím je celá řada otázek, na které neznáme odpověď.”
Žitný kvas, mouka, voda, sůl, kmín. Ingredience, ze kterých se v Česku ještě před třemi desítkami let téměř všude pekl chleba. Dnes by se daly pekárny, které pečou chléb tradičním způsobem z žitného kvasu, spočítat na prstech rukou. Jednou z nich je zábřežská pekárna Vašíček. Před pár týdny zde rozběhli projekt Potravinyodsouseda.cz.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ Jak to vypadalo před desítkami let v Březnici? Podívejte se na historické fotky. Uvidíte nejen práci na poli, ale nahlédnete třeba i na pečení chleba…
Křesťané se na tyto svátky připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Samotný svatý týden pak začíná Květnou nedělí a Velikonoce jako takové končí Bílou nedělí.
Křesťané se na tyto svátky připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Samotný svatý týden pak začíná Květnou nedělí a Velikonoce jako takové končí Bílou nedělí.
Křesťané se na tyto svátky připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Samotný svatý týden pak začíná Květnou nedělí a Velikonoce jako takové končí Bílou nedělí.
Křesťané se na tyto svátky připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Samotný svatý týden pak začíná Květnou nedělí a Velikonoce jako takové končí Bílou nedělí.
Křesťané se na tyto svátky připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Samotný svatý týden pak začíná Květnou nedělí a Velikonoce jako takové končí Bílou nedělí.
Křesťané se na tyto svátky připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Samotný svatý týden pak začíná Květnou nedělí a Velikonoce jako takové končí Bílou nedělí.
Křesťané se na tyto svátky připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Samotný svatý týden pak začíná Květnou nedělí a Velikonoce jako takové končí Bílou nedělí.
Křesťané se na tyto svátky připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Samotný svatý týden pak začíná Květnou nedělí a Velikonoce jako takové končí Bílou nedělí.
Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele v Česku získal Tomáš Míka z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře. Na trůnu vystřídal Pavlínu Kopáčikovou ze Základní školy Vacov na Prachaticku.
/EDITORKA DENÍKU IVANA ZÁBRANSKÁ PÍŠE Z OBCE PIHEL/ Před několika dny mě při pohledu na seschlý chléb v supermarketu napadlo, že bychom si mohly s Ellou upéct domácí. Rozumějte, když neustále topíte v kamnech, máte i snahu do nich něco sázet, aby to pracně vyrobené teplo nepřišlo nazmar. Navíc jste u nich uvázaní od rána do večera. Takže letos už zažila dvojí pečení štrůdlu i dvoje pečení povidlových a tvarohových buchet. Ale chleba, to měla být pro ně premiéra. A pro mě taky.
/FOTOGALERIE/ Tak jako k Itálii patří neodmyslitelně špagety a k Francii bagety, tak pivo je základem české kultury. A jelikož se o pivu povídá, že je tekutým chlebem, rozhodli se v mžanském pivovaru dát tomuto spojení rovnítko a pro místní pečou speciální chleba, jehož základem je právě zlatavý mok. Konečný voňavý a křupavý produkt pak denně rozdávají místním.
Systém doručování objednaných balíčků pečiva na kliku bez nutnosti za něj hned zaplatit zahájilo žďárské Pekařství Řečice. „Systém je postavený na důvěře – věříme, že zákazníci nám dodávky uhradí bezhotovostně na účet, anebo pak v prodejně, až tato situace bude za námi,“ konstatoval majitel Pekařství Řečice Josef Částka.
Pondělí dopoledne, v centru Jičína není ani skýva chleba a prý ani dlouho nebude. „Potom, co prý vláda zakázala prodávat nebalený chleba, váznou dodávky,“ volá nám naštvaná zákaznice. Maloobchodní prodejna JIP na Valdštejnově problémy přiznává.
Pečení domácího chleba se stalo pro obyvatele Lažánek na Blatensku už tradicí. Také letos se skupinka s názvem SPaDLa vydala do nedalekého Vrbna k manželům Trhlíkovým, kteří je na pečení chleba pozvali. Pečení je tentokrát čekalo 15. února.
Nevzhledné křečové žíly na nohou trápí nejednu ženu, v mnoha případech i muže. Nejen že si jich každý všimne, daleko horší je, že zatěžují vaše zdraví a omezují v pohybu. Jejich operaci zažila i 61letá Dana.
V příjemném prostředí bistra Pecka v Náchodě se v sobotu 8. února uskuteční jednodenní kurz pečení kvasového chleba, a to pod vedením Kláry Hadašové, autorky knihy Domácí pekař.
Kávové kapsle a chleba si chtěl z obchodního domu na Havlíčkově ulici ve čtvrtek odnést třicetiletý zloděj z Pelhřimovska. Při krádeži byl ale přistižen. Nyní je podezřelý ze spáchání trestného činu.
Nikdy není na škodu připomenout si zásady správného stolování. Tím nás provede člověk etikety velmi znalý, její profesionální lektor Daniel Šmíd, který pořádá kurzy oblíbené dospělými i dětmi. Slovo má tedy „arbiter elegantiarum“.
Obrataň /FOTOGALERIE, VIDEO/ – Vánoční perníčky, koření, domácí chléb či svařené víno. To mohli v neděli odpoledne cítit návštěvníci sportovní haly v Obratani.
Tvrdý chleba je v hokejové extralize juniorů. Litomyšlští mladíci se o tom přesvědčující na vlastní kůži každý týden a o uplynulém víkendu to pro ně byla zkušenost obzvláště bolestivá.
Řemesla pěkně postaru. Tak, jak je dělali naši předkové po dlouhá staletí bez vymožeností moderní techniky. Tavení železné rudy, pálení vápna nebo výroba dřevěného uhlí v milířích. To vše dělají členové Spolku Františka, který spadá do Kruhu přátele Technického muzea v Brně, a další jejich příznivci.
Adamov - Řemesla pěkně postaru. Tak, jak je dělali naši předkové po dlouhá staletí bez vymožeností moderní techniky. Tavení železné rudy, pálení vápna nebo výroba dřevěného uhlí v milířích. To vše dělají členové Spolku Františka, který spadá do Kruhu přátele Technického muzea v Brně, a další jejich příznivci.
„Když přijde zloděj a chce něco ukrást, nikdy mě nežádá o souhlas,“ řekla mladičká Milena Boturová úředníkům národního výboru v Ostravě-Radva-nicích, kteří po ní chtěli podepsat souhlas s vyvlastněním rodinné pekárny.
„Když přijde zloděj a chce něco ukrást, nikdy mě nežádá o souhlas,“ řekla mladičká Milena Boturová úředníkům národního výboru v Ostravě-Radva-nicích, kteří po ní chtěli podepsat souhlas s vyvlastněním rodinné pekárny.
„Když přijde zloděj a chce něco ukrást, nikdy mě nežádá o souhlas,“ řekla mladičká Milena Boturová úředníkům národního výboru v Ostravě-Radva-nicích, kteří po ní chtěli podepsat souhlas s vyvlastněním rodinné pekárny.
„Když přijde zloděj a chce něco ukrást, nikdy mě nežádá o souhlas,“ řekla mladičká Milena Boturová úředníkům národního výboru v Ostravě-Radva-nicích, kteří po ní chtěli podepsat souhlas s vyvlastněním rodinné pekárny.
„Když přijde zloděj a chce něco ukrást, nikdy mě nežádá o souhlas,“ řekla mladičká Milena Boturová úředníkům národního výboru v Ostravě-Radva-nicích, kteří po ní chtěli podepsat souhlas s vyvlastněním rodinné pekárny.
„Když přijde zloděj a chce něco ukrást, nikdy mě nežádá o souhlas,“ řekla mladičká Milena Boturová úředníkům národního výboru v Ostravě-Radva-nicích, kteří po ní chtěli podepsat souhlas s vyvlastněním rodinné pekárny.
Kraslice, Rotava, Stříbrná. Tam všude byla kina. Někde se začal takzvaně lámat chleba po revoluci, kdy většina z nich přestala být výdělečná a zavřela se. Jinde zavřeli mnohem dříve. Některé budovy srovnali se zemí, jiné slouží dodnes.
