„Se šípkovou!“ „Se zelím!“ Známou Hájenku Kersko, která leží ve stejnojmenné obci na Nymbursku ve středních Čechách, proslavily Hrabalovy Slavnosti sněženek. Dneska si ji pronajímá Alžběta Suchelová, která v ní spolu s rodinu provozuje restauraci plnou dobrot – třeba z divočiny. Podnikat začínala v Praze, poetické Kersko by však opouštěla jen velmi nerada.
Co tak skloubit dva gastronomické trendy v jednom pokrmu? Zkuste Karaage Rice Bowl, japonskou kuřecí pochoutku vytvářející mnohovrstevnatou chuť daleké Asie ve vašich spokojených ústech.
Poosmé se před vánočními svátky sešla porota, aby hodnotila dobroty z kuchyní hospodyněk na Prachaticku. Společnost KreBul a Prachatický deník opět vyhlásili předvánoční soutěž. Pro rok 2021 bylo téma Slané pečivo.
/FOTOGALERIE/ Mikuláš je za dveřmi a v zahradnictví pod Skalkou v Ostravě-Porubě mají pořád plno práce s plodinou, která je doslova malým zázrakem přírody - obrovský zdroj vitamínů, který dokáže posilovat imunitu nejen v blížící se zimě. Jak vypadá její cesta z pole do kvasných nádob či přímo na talíře?
Zelárna Bystročice funguje již po několik generací. Recept je rodinné dědictví dědečka Josefa Kubíčka, jeho syn Josef mladší pak v devadesátých letech založil zelárnu a v roce 2010 převzal firmu Jiří Kubíček. Odkaz předků rozvíjí zdatně a kvalitně, o tom svědčí nejen spousta spokojených zákazníků, ale také ocenění Zelí roku, kterým se můžou v Bystročicích pyšnit.
S cibulí, nebo bez cibule? Nedat méně kmínu? Přidat jablka? Určitě. To jsou jen některé gastronomické otázky, které jsem letos musel vyřešit při šlapání zelí. Byl jsem totiž nucen „třídit“ zaručené recepty rodinných přátel, kteří je dědí už několik generací.
Když se našim prapředkům podařilo umlátit mamuta kyji a kameny, byla to velká sláva: všichni se nacpali, co se do nich vešlo. Co ale s metráky přebytečného masa, o které se už začali zajímat šakalové a podobní darmojedi? Jak to udělat, aby se za pár dní nezkazilo?
Víte, co je to kimčchi? Přečtěte si zajímavý rozhovor s kuchařkou a lektorkou asijské kuchyně Janou Králikovou, která přidala i několik receptů.
/FOTOGALERIE/ Někde si potrpí na tradici a svatomartinskou husu budou servírovat s vínem až od 11. 11. od 11 hodin, jinde je k dostání už od začátku týdne. Jaké husí variace letos restaurace zvolily, jaký je letošní trend a kolik lidé za husu zaplatí? Deník přináší odpovědi.
Nakládané kyselé zelí patří k tradičním jídlům české kuchyně. Nejen že je součástí milovaných receptů našich babiček jako je kyselica nebo knedlo vepřo zelo, ale především je trvanlivé, výživné a v zimě slouží jako zdroj tolik potřebných vitamínů.
Grilované, vařené, pečené, plněné… Jako hlavní chod i příloha. Zelí je nejen úžasně chutné a variabilní, ale také nesmírně zdravé. Zkuste tyto recepty.
Když se našim prapředkům podařilo umlátit mamuta kyji a kameny, byla to velká sláva: všichni se nacpali, co se do nich vešlo. Co ale s metráky přebytečného masa, o které se už začali zajímat šakalové a podobní darmojedi? Jak to udělat, aby se za pár dní nezkazilo?
Holinky na nohy, vykasat sukni až koukají bělostné nedbalky a šlapačka se v dubovém sudu pouští do rytmického šlapání. Zelí se pod čistými podrážkami stlačuje, nahoru prosakuje zelná šťáva. Kolem se tlačí návštěvníci zachumlaní do bund a čepic, kteří chtějí připomínku krušnohorských tradic vidět zblízka a ideálně ulovit pěkný snímek nebo video. V hospodářské části hrázděnky na Lesné není žádné teplo. Přesto se šlapačkám po pár minutách rosí čela.
Od semínka až po chutné kysané zelí. Tak vyrábí oblíbenou a zdravou pochoutku Broněk Forejt v rodinné zelárně v Křimicích u Plzně. Pro zelí a další výrobky si k Forejtovým jezdí lidéz celé republiky.
Čím déle je zelenina uložena v sudech, tím je kyselejší.
Proslulou podzimní akcí se ve Vidově na Českobudějovicku stalo od roku 2005 Zelnobraní. Bohužel, poslední uskutečněný ročník se konal v roce 2019.
Sezóna krouhaného zelí je tu. V Hrejkovicích na Písecku udržuje rodinná firma pana Hřebíka tradici v krouhání zelí už více než dvacet let. Kdokoliv si u nich zelí koupí, může si ho tu nechat také nakrouhat.
Sezóna krouhaného zelí je tu. V Hrejkovicích na Písecku udržuje rodinná firma pana Hřebíka tradici v krouhání zelí už více než dvacet let. Kdokoliv si u nich zelí koupí, může si ho tu nechat také nakrouhat.
/OBRAZEM/ Projděte si zde přehledně vším zajímavým, co se v našem kraji událo o uplynulém víkendu.
Vypněte na chvíli televizi a pusťte prosím z hlavy své rozhořčení způsobené další emočně vypjatou předvolební debatou. Místo toho vyslechněte příběh rodiny, který byste rozhodně měli znát. Příběh, který vyvolává skutečné emoce, takové, jaké čas od času potřebujeme.
/FOTO, VIDEO/ Jen těžko bychom v Pardubickém kraji hledali člověka, který se nikdy nesetkal s pětisetgramovým bílým pytlíkem s popiskem Bučinské zelí. To pochází právě z obce Bučina a stojí za ním rodina Meclova, která dodnes nepoužívá žádné moderní technologie a stovky tun kysaného zelí každoročně poctivě šlapou všichni členové rodiny. V říjnových dnech si do Bučiny u Vysokého Mýta mohou zajet také zájemci o krouhané zelí.
/FOTO, VIDEO/ Jen těžko bychom v Pardubickém kraji hledali člověka, který se nikdy nesetkal s pětisetgramovým bílým pytlíkem s popiskem Bučinské zelí. To pochází právě z obce Bučina a stojí za ním rodina Meclova, která dodnes nepoužívá žádné moderní technologie a stovky tun kysaného zelí každoročně poctivě šlapou všichni členové rodiny. V říjnových dnech si do Bučiny u Vysokého Mýta mohou zajet také zájemci o krouhané zelí.
Zvláštní směs shonu a nadčasové ospalosti panoval během úterního svátečního dne na polích Zahrady Svádov proslulé jahodami, bramborami a krouhaným zelím. Nejen policisté a železničáři musejí ve svátek do práce, ale i sedláci a pěstitelé. Zelí a brambory se prostě samy nesklidí a jíst se musí každý den.
Druhý zářijový víkend bude na jihu Moravy ve znamení vína, ale i tradičních pochutin jako jsou zelí nebo česnek. Mikulov zve na Pálavské vinobraní, Znojmo nabídne víno v otevřených sklepech v okolí města a brněnské Tuřany oslavují zelí. Česnekovky provoní Rosice a bučovické Marefy zase guláše. V Blansku ožijí náměstí a ulice festivalem Zažít Blansko jinak.
Druhý zářijový víkend bude na jihu Moravy ve znamení vína, ale i tradičních pochutin jako jsou zelí nebo česnek. Mikulov zve na Pálavské vinobraní, Znojmo nabídne víno v otevřených sklepech v okolí města a brněnské Tuřany oslavují zelí. Česnekovky provoní Rosice a bučovické Marefy zase guláše. V Blansku ožijí náměstí a ulice festivalem Zažít Blansko jinak.
Druhý zářijový víkend bude na jihu Moravy ve znamení vína, ale i tradičních pochutin jako jsou zelí nebo česnek. Mikulov zve na Pálavské vinobraní, Znojmo nabídne víno v otevřených sklepech v okolí města a brněnské Tuřany oslavují zelí. Česnekovky provoní Rosice a bučovické Marefy zase guláše. V Blansku ožijí náměstí a ulice festivalem Zažít Blansko jinak.
Druhý zářijový víkend bude na jihu Moravy ve znamení vína, ale i tradičních pochutin jako jsou zelí nebo česnek. Mikulov zve na Pálavské vinobraní, Znojmo nabídne víno v otevřených sklepech v okolí města a brněnské Tuřany oslavují zelí. Česnekovky provoní Rosice a bučovické Marefy zase guláše. V Blansku ožijí náměstí a ulice festivalem Zažít Blansko jinak.
Druhý zářijový víkend bude na jihu Moravy ve znamení vína, ale i tradičních pochutin jako jsou zelí nebo česnek. Mikulov zve na Pálavské vinobraní, Znojmo nabídne víno v otevřených sklepech v okolí města a brněnské Tuřany oslavují zelí. Česnekovky provoní Rosice a bučovické Marefy zase guláše. V Blansku ožijí náměstí a ulice festivalem Zažít Blansko jinak.
Druhý zářijový víkend bude na jihu Moravy ve znamení vína, ale i tradičních pochutin jako jsou zelí nebo česnek. Mikulov zve na Pálavské vinobraní, Znojmo nabídne víno v otevřených sklepech v okolí města a brněnské Tuřany oslavují zelí. Česnekovky provoní Rosice a bučovické Marefy zase guláše. V Blansku ožijí náměstí a ulice festivalem Zažít Blansko jinak.
Pěstitel Ladislav Kašpar z Těšetic-Vojnic na Olomoucku po roce nabídl lidem kvalitní zeleninu bez chemie za pár korun. Sami si ji musejí nasbírat na poli. Některým zájemcům se však šest korun za kilogram cibule zdálo moc a rozhodli se krást. Farmáře připravili o celé jedno pole cibule. Dokonce jej fyzicky napadli.
Pěstitel Ladislav Kašpar z Těšetic-Vojnic nedaleko Olomouce po roce nabídl lidem kvalitní zeleninu bez chemie za pár korun. Sami si ji musejí nasbírat na poli. Některým zájemcům se však šest korun za kilogram cibule zdálo moc a rozhodli se krást. Farmáře připravili o celé jedno pole cibule. Dokonce jej fyzicky napadli.
/SERIÁL/ Pojďte s námi na procházku po vesnicích, vesničkách i městech Opavska. Seznámíme vás s tím, jak se žije v obcích tohoto historického slezského regionu, představíme vám osobnosti místního společenského života a další zajímavosti. Dnes jsou na řadě Otice.
Od roku 2008 se na našem území vždy v květnu slaví takzvaný Týden lesů. Do něj se letos zapojila také školní družina v Berouně – Závodí. Děti tvořily tématické obrázky, vymýšlely pohádky nebo veršovánky. Vše si můžete prohlédnout v naší galerii, respektive přečíst níže.
Kamarádi se mě ptají, jak chutná Surströmming. Jako holka z vesnice mohu zápach kvašených sleďů přirovnat k situaci, kdy vyklápím v červnu zbytek kysaného zelí ze soudku. A k tomu ještě přidám shnilou bramboru a rozkládající se rybu na břehu Sečské přehrady. Ale chuť špatná není, v ústech maso perlí, je hodně slané stejně jako nálev.
/FOTO/ V zemi jsou brambory, sází se raná zelenina. V Dolánkách ve fóliovníku sklízí farmář cukety.
Připravte si doma jarní pokrmy, o které se s vámi za téměř deset let podělili čtenáři Deníku. Vyzkoušejte recepty, které jsou považovány za "rodinné stříbro"
Prý umí z velké části nahradit i maso, ale fronta na ně nikdy nebývala. Vyzkoušejte dva pokrmy z luštěnin, které vás velmi mile překvapí.
Na jihočeském statku v Doňově pěstuje rodina Mastných ovoce a zeleninu. Na ploše o patnácti hektarech pracuje nejen Petr Mastný s manželkou.
Prof. RNDr. Alexander Ženíšek, DrSc., emeritní člen Učené společnosti České republiky a emeritní profesor Vysokého učení technického v Brně, odešel 30. prosince roku 2020 v nedožitých osmdesáti pěti letech.
Jak zlepšit imunitu, abych se nenakazil koronavirem nebo jiným respiračním onemocněním? Takovou otázku si v těchto měsících pokládá skoro každý.
Na posílení imunity je důležitá zdravá a vyvážená strava s dostatečným množstvím ovoce a zeleniny jako zdroje vitamínu C. Inspirujte se našimi recepty na pomazánku, salát či sirup. Pochutnáte si a ještě uděláte něco pro své zdraví.
Lahodné saláty a zelenina by neměly chybět v žádném jídelníčku. Vyzkoušejte naše recepty, na salátech Colesaw, bramborovém, čočkovém či salátu z červené řepy s ořechy si určitě plpochutnáte.
Martin sice na bílém koni nepřijel, ale hody u pečené husičky, která k tradici patří, si lidé navzdory koronaviru nechtějí nechat ujít. Restaurace ani nestíhají vyhovět všem zájemcům.
Martin sice na bílém koni nepřijel, ale hody u pečené husičky, která k tradici patří, si lidé navzdory koronaviru nechtějí nechat ujít. Restaurace ani nestíhají vyhovět všem zájemcům.
Martin sice na bílém koni nepřijel, ale hody u pečené husičky, která k tradici patří, si lidé navzdory koronaviru nechtějí nechat ujít. Restaurace ani nestíhají vyhovět všem zájemcům.
Martin sice na bílém koni nepřijel, ale hody u pečené husičky, která k tradici patří, si lidé navzdory koronaviru nechtějí nechat ujít. Restaurace ani nestíhají vyhovět všem zájemcům.
Svátek svatého Martina je tradičně spojený nejen s jeho v posledních letech neaktuálním příjezdem na bílém koni a prvním sněhem, ale i s pečenou husou či svatomartinským vínem. Aktuální situace však gastronomické využití oblíbeného pokrmu značně limituje a užít si atmosféru husích hodů přímo v restauraci musí letos gurmáni oželet. Přesto není nutné se voňavé husí pečínky vzdát a mnohé restaurace lákají na možnost objednávky husího menu.
Jedním z nejpostiženějších odvětví koronavirové krize je bezesporu gastroscéna. Řada restaurací na Olomoucku i jejich zaměstnanců se ocitla na pokraji bankrotu. Nejen proto přichází Deník s výzvou: Podpořte místní restaurace nákupem Svatomartinské husy!
Česko aktuálně bojuje s druhou vlnou koronavirové pandemie. Zdravotnické, ale také ekonomické dopady jsou pro společnost zdrcující. Jedním z nejpostiženějších odvětví je bezesporu gastroscéna. Řada restaurací na Zlínsku i jejich zaměstnanců se ocitla na pokraji bankrotu. Nejen proto přichází Deník s výzvou: Podpořte restaurace na Zlínsku nákupem Svatomartinské husy!
Česko aktuálně bojuje s druhou vlnou koronavirové pandemie. Zdravotnické, ale také ekonomické dopady jsou pro společnost zdrcující. Jedním z nejpostiženějších odvětví je bezesporu gastroscéna. Řada restaurací na Šumpersku i jejich zaměstnanců se ocitla na pokraji bankrotu. Nejen proto přichází Deník s výzvou: Podpořte restaurace na Šumpersku nákupem Svatomartinské husy!
