Kontrola Státní veterinární správy (SVS) pro Královéhradecký kraj přinesla nečekaný výsledek. V zázemí restaurace v obci Nepasice na Hradecku inspektoři objevili neregistrovanou bourárnu masa.
Státní podnik nabízí maso z divokých prasat, daňků, muflonů a srnců.
Státní podnik nabízí maso z divokých prasat, daňků, muflonů a srnců.
Státní podnik nabízí maso z divokých prasat, daňků, muflonů a srnců.
Státní podnik nabízí maso z divokých prasat, daňků, muflonů a srnců.
Státní podnik nabízí maso z divokých prasat, daňků, muflonů a srnců.
Státní podnik nabízí maso z divokých prasat, daňků, muflonů a srnců.
Státní podnik nabízí maso z divokých prasat, daňků, muflonů a srnců.
Vysoká hladina cholesterolu patří mezi civilizační onemocnění a způsobuje ji především náš současný životní styl. Sedavá zaměstnání, nedostatek pohybu, nezdravá strava a stres prostě nesvědčí nikomu.
Vůně pravého moravského uzeného masa a dalších zabijačkových pochoutek zaplaví v sobotu a neděli už poosmé hrad Veveří. Návštěvníky letos čeká ještě více uzenářů a řemeslníků a také oblíbená soutěž jedlíků. V Brně si lidé také pochutnají i na dalších dobrotách.
250 kg masa, 25 pomocníků, 3 dny příprav … A výsledek stál za to. Spokojení návštěvníci březnické obecní zabijačky odcházeli s mastnou pusou a plným žaludkem.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Průvod plný masopustních masek zahájil v Cítově v sobotu 22. února již šestý ročník masopustu. Průvodu předcházelo předání žezla a povolení starosty obce Davida Rameše Laufrovi, vůdčí postavě masopustního průvodu.
Šok po havárii na malém motocyklu měla Iveta Hlobilová ze Znojma. Po pádu na polní cestě odešla po svých. Nepříjemnou, i když nakonec úsměvnou situaci, zažila až na statku u babičky, když si čistila odřené končetiny.
Čeští vědci přišli s překvapivým zjistěním: mezi obyčejnými chovy a biofarmami není prakticky žádný rozdíl. Alespoň pokud jde o parazity. Červy v sobě mají zvířata v obou typech zařízení. Nic na tom nemění ani skutečnost, že pracovníci běžných farem podávají dobytku častěji přípravky na odčervení.
Nájemník v Bedihošti napadl majitele domu sekáčkem na maso. Několikrát ho sekl do hlavy a amputoval mu končetinu. Napadený leží v umělém spánku v olomoucké nemocnici. Kde konkrétně se případ odehrál? Kdo byl napadený muž? Jak se žilo v domě, kde se tragédie odehrála? Co říká na událost tamní starosta? A jak se daří napadenému v nemocnici? Dozvíte se v reportáži.
Nájemník v Bedihošti napadl majitele domu sekáčkem na maso. Několikrát ho sekl do hlavy a amputoval mu končetinu. Napadený leží v umělém spánku v olomoucké nemocnici. Kde konkrétně se případ odehrál? Kdo byl napadený muž? Jak se žilo v domě, kde se tragédie odehrála? Co říká na událost tamní starosta? A jak se daří napadenému v nemocnici? Dozvíte se v reportáži.
V krvi s těžkými ranami a bezprostředním ohrožení života skončil majitel domu, na kterého sekáčkem na maso zaútočil mladý podnájemník. Ten své oběti způsobil mnohačetná zranění hlavy a rukou.
V krvi s těžkými ranami a bezprostředním ohrožení života skončil majitel domu v Bedihošti, na kterého sekáčkem na maso zaútočil mladý podnájemník. Ten své oběti způsobil devastující zranění hlavy a rukou.
Nejen med, ale také zvěřina přímo ze dvora. Myslivci chtějí svoje úlovky prodávat přímo zákazníkům bez různých prostředníků. Důvodem jsou podle nich marže výkupen. „Mezi tím, za kolik divočáka prodá myslivec a tím, za jakou se prodává v obchodě, je nepoměr,“ říká předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota.
Tvarůžky nebo romadur? Slabý odvar. Maxijedlík Jaroslav Němec z Bystrého jako první na světě snědl menu složené z nejsmradlavějších jídel planety. Stalo se tak v Brně na turistickém veletrhu.
„Na vegetariánské menu jsme jako studenti chodili do Góvindy. Bylo to něco jiného než běžná jídla a obsluhovali tam členové hnutí Hare Kršna v růžových hábitech,“ vzpomíná čtyřicátnice Kateřina v obchodním centru Arkády Pankrác. Před sebou má na tácu misku s dýňovým kari. „To je tady moje neoblíbenější. Od té doby, co na podzim otevřeli, sem chodím z kanceláře na oběd skoro každý všední den,“ vypráví Kateřina.
Inspektoři Státní veterinární správy (SVS) ve spolupráci s celní správou a policií objevili na dálnici D1 u Tasova při kontrole automobilu s rakouskou poznávací značkou kazící se maso neznámého původu.
Tak dlouho se parta kamarádů hecovala, kdo doma dokáže vyrobit lepší uzené, až z toho vznikla oficiální soutěž. V pořadí už sedmý ročník tradičního Uzenobraní se konal před Vánoci v hospodě U Henzlů v Dobré u Přibyslavi.
/FOTOGALERIE/ Kilo psího masa za osmdesát, celý kožich za tři sta. Takové nabídky slyšeli Brňané procházející ve čtvrtek vpodvečer centrem Brna přes Masarykovu ulici. Aktivisté ze skupiny Kolektiv pro zvířata tam pořádali fiktivní prodej vánočních psů. Akcí chtěli upozornit na rozdílné vnímání různých zvířat ve vánočním období.
Kapři z jižních Čech nechybí na štědrovečerní tabuli ve většině českých domácností. Rybářům z kraje rybníků je ale líto, že v jiných částech roku kapří maso strávníci do svého jídelníčku zařazují jen sporadicky. Co vše už jihočeští rybáři udělali pro to, aby se to změnilo? A co ještě chystají?
Čechy, a hlavně ty jižní, jsou krajem rybářů. Přesto Češi rybí maso v průměru moc nejí. A připravují se tím o stravu, která je chutná, a hlavně zdraví prospěšná. Kudy by mohla vést cesta, která by spotřebu masa ze sladkovodních ryb v Čechách zvýšila?
Spotřebitelská organizace dTest podrobila testům populární rybí prsty. Do laboratoře poslala šestnáct vzorků a prověřila jejich kvalitu. Tři z testovaných výrobků v nezávislém testu propadly kvůli nedodržení legislativy – obsahovaly méně masa, než výrobci slibovali na obalu.
Jídelníček Čechů dnes vypadá výrazně jinak než před třiceti lety. Statistici potvrdili, že v něm od té doby výrazně přibylo zeleniny, luštěnin a ovoce. Naopak ubylo mléka a masa, zejména hovězího, jehož průměrný Čech v roce 1989 spořádal na 30 kilogramů.
Na jedné straně mnohahodinové fronty před obchody, na druhé bezdotykové karty. Nákupní zvyklosti Čechů se v uplynulých 30 letech zásadně proměnily. Tehdejší zákazníci, zocelení ze shánění nedostatkového zboží, mohli o donášce nákupu až do domu jenom snít. Naopak nynější mladí lidé jen stěží porozumí tomu, jaká protivenství musely při nákupech překonávat předchozí generace. Potvrdil to i nový průzkum, který pro obchodní řetězec Globus provedla agentura STEM/MARK.
/ROZHOVOR/ Jakub Raindl a Andrea Strnadová si otevřeli v Liberci veganské okénko a rozšířili tak gurmánskou nabídku ve městě pod Ještědem. Chodí k nim i „masožravci“. O svém bistru mluvili v Týdeníku Liberecko, který vyšel v úterý 26. listopadu.
Jídlo a nealko nápoje jsou u nás o 16 procent levnější než jinde v Evropě. Obrazné „paštiky“ se vyplatí sbalit do Norska a Dánska. Naopak levně nakoupíte v Rumunsku či Polsku.
Pro někoho je štědrovečerní tabule bez kapra takřka nepředstavitelná, druzí však raději sáhnou po nějaké další rybě, případně zvolí úplně jiné maso. Není však žádným překvapením, že zástupci první skupiny nad těmi ostatními co do počtu strávníků vedou. A podle opavského rybáře Pavla Válka bude kapr o Vánocích na stole kralovat i letos.
Prestižní označení KLASA získalo kuřecí mleté maso od Drůbežářského závodu (DZ) Klatovy.
Festival chutí a vůní se v tradičním listopadovém termínu opět vrátil do Českých Budějovic. Návštěvníci několik dnů mohli ochutnat neznámé exotické i známé a oblíbené pokrmy a nápoje.
Může být klasická mramorovaná z nadýchaného piškotového těsta. Nebo třeba v dietní verzi, kdy cukr nahradí banán a mouku tvaroh. Nebo vůbec nemusí být sladká, ale chutnat po mase, sýru nebo špenátu. Bábovek se dá upéci milion variant a tu nejlepší z nich vyberou na soutěži ve Vysoké Peci.
Vysmátá kráska s pořádnou kulovnicí nad uloveným lvem nebo zebrou. S takovým obrázkem si nejspíš spojíte Michaelu Fialovou. Mladé pohledné ženě z Litoměřic se ale v hlavě nehoní jen exotická zvířata z jižní Afriky. Trápí ji, jak planetu vysává zemědělství i zvířecí velkochovy. Hovořila o tom minulý týden na přednášce pro školáky ve Štětí na tamní základce ve Školní ulici.
Usměvavá kráska s pořádnou kulovnicí nad uloveným lvem nebo zebrou. S takovým obrázkem si nejspíš spojíte Michaelu Fialovou. Mladé pohledné ženě z Litoměřic se ale v hlavě nehoní jen exotická zvířata z jižní Afriky. Trápí ji, jak planetu vysává zemědělství i zvířecí velkochovy. Hovořila o tom před pár dny na přednášce pro školáky ve Štětí na tamní základce ve Školní ulici.
Usměvavá kráska s pořádnou kulovnicí nad uloveným lvem nebo zebrou. S takovým obrázkem si nejspíš spojíte Michaelu Fialovou. Mladé pohledné ženě z Litoměřic se ale v hlavě nehoní jen exotická zvířata z jižní Afriky. Trápí ji, jak planetu vysává zemědělství i zvířecí velkochovy. Hovořila o tom před pár dny na přednášce pro školáky ve Štětí na tamní základce ve Školní ulici.
Usměvavá kráska s pořádnou kulovnicí nad uloveným lvem nebo zebrou. S takovým obrázkem si nejspíš spojíte Michaelu Fialovou. Mladé pohledné ženě z Litoměřic se ale v hlavě nehoní jen exotická zvířata z jižní Afriky. Trápí ji, jak planetu vysává zemědělství i zvířecí velkochovy. Hovořila o tom před pár dny na přednášce pro školáky ve Štětí na tamní základce ve Školní ulici.
Usměvavá kráska s pořádnou kulovnicí nad uloveným lvem nebo zebrou. S takovým obrázkem si nejspíš spojíte Michaelu Fialovou. Mladé pohledné ženě z Litoměřic se ale v hlavě nehoní jen exotická zvířata z jižní Afriky. Trápí ji, jak planetu vysává zemědělství i zvířecí velkochovy. Hovořila o tom před pár dny na přednášce pro školáky ve Štětí na tamní základce ve Školní ulici.
