Vyrazit i s dětmi do sadu a vlastnoručně si natrhat bednu šťavnatých jablek mohou v těchto dnech lidé ve Skrbeni na Olomoucku. Tamní ovocnáři nabídli samosběr tohoto základního ovoce s blahodárnými účinky na zdraví poprvé před pěti lety. Jako první na střední Moravě. Letos se k nim neplánovaně přidají i někteří velkopěstitelé ovoce, které drtí drahé energie a pohonné hmoty. Například ve Vilémově zvažují, že samosběr jablek otevřou na 14 hektarech.
Čekají nás složité časy. Zdražování se týká všech a většina z nás hledá cestu, jak ušetřit. Velkou položkou v rozpočtu je samozřejmě jídlo. A tady pro vás máme dobrou zprávu – jíst levněji může znamenat jíst mnohem lépe než doposud. Vyžaduje to ale odvahu změnit zajeté zvyky a uchopit domácí hospodaření úplně jinak.
Zlátnoucí podzimní listí je na Jičínsku tradičně spojené s vůní jablek, sklizní ovoce a moštováním. Po poměrně úspěšných žních si nyní mnou ruce i ovocnáři, kteří očekávají nadprůměrně dobrou úrodu. „Odhadem by to mohlo být o 10 až 20 procent víc než v posledních letech. Otázkou je ale kvalita a s kolegy nás také trápí růst cen energií a s ním spojené náklady na skladování jablek,“ uvedl majitel rodinné ovocnářské farmy v Ostroměři Petr Kareš.
Vyrazit i s dětmi do sadu a vlastnoručně si natrhat bednu šťavnatých jablek mohou v těchto dnech lidé ve Skrbeni na Olomoucku. Tamní ovocnáři nabídli samosběr tohoto základního ovoce s blahodárnými účinky na zdraví poprvé před pěti lety. Jako první na střední Moravě. Letos se k nim neplánovaně přidají i někteří velkopěstitelé ovoce, které drtí drahé energie a pohonné hmoty. Například ve Vilémově zvažují, že samosběr jablek otevřou na 14 hektarech.
Hlavní sezóna v pálenicích se postupně rozjíždí a lidé začínají ve velkém vozit ovoce ze zahrádek. Letos to ale zatím vypadá, že švestek bude méně. Naopak jablek se urodilo velké množství. Milovníci pálenky se ale musí připravit na to, že kvůli všeobecnému zdražování sáhnou hlouběji do peněženek.
Škodu ve výši padesáti tisíc korun způsobil v pondělí ráno požár v rodinném domě ve Chvalčově na Kroměřížsku, kde při sušení hub došlo ke vznícení sušičky ovoce.
V Hvězdné ulici v Plané vedle obchodního domu začnou v sobotu 24. září opět moštovat. Zpracovávat ovoce budou drobným pěstitelům až do 12. listopadu, moštovat budou každou sobotu v provozní době od 8 do 12 a od 13 do 17 hodin.
Masarykovo náměstí v Benešově patřilo v sobotu 10. září dopoledne tradičním trhům. Prodejci nabízeli různé druhy zboží, od ovoce a zeleniny, přes kosmetiku až po kaktusy.
/FOTO, VIDEO/ Nad Českým středohořím vychází slunce. „Jiříku! My pojedem na ty hrušky!“ volá traktoristka na Jiřího Syrovátku, který po nádvoří rodinného statku kráčí k malému lihovaru. Také dva sezónní zaměstnanci jsou už vzhůru. U špýcharu připravují valník s bedýnkami. Za chvíli je začnou v sadu plnit hruškami v bio kvalitě. Při kousnutí z nich teče sladká šťáva na prsty. Zase bude mošt a z dalšího ovoce džemy, dřeně a pálenky pro gurmány.
Jablka a hrušky dozrávají, zahrádkáři si pochvalují, že mají obsypané stromy. Některé odrůdy však nejsou vhodné na uskladnění, a tak si z nich lidé nechávají dělat oblíbený mošt. Některé moštárnyv kraji už sezonu zahájily, jiné se zákazníkům otevřou o nadcházejícím víkendu.
Přes léto je ideální využít v kuchyni zrající ovoce a osladit si trochu život. A pokud v tomto období slaví narozeniny milovníci perníku, jistě nepohrdnou tímto netradičním dortem. Perníkový dort ale můžeme péct po celý rok, mražené ovoce místo čerstvého gastronomický zážitek zaručeně nepokazí.
Nebojte se zkusit tenhle dezert, který je celosvětově velmi oblíbený. Příprava je opravdu jednoduchá. Vše se jen vyšlehá a dá do trouby. V kominaci s letním ovocem si pochutnají nejen milovníci sladkých sněhových pusinek.
Přestože čísla na účtenkách za nákupy potravin oproti minulému roku obvykle nepříjemně rostou, pro některé zboží to překvapivě neplatí. Například pro některé druhy zeleniny či ovoce. Díky akčním slevám v obchodních řetězcích se za ně platíme stejně, či dokonce méně než loni.
Masarykovo náměstí v Třeboni patřilo po celou sobotu jídlu. Už potřetí zavítal do města oblíbený Street Food Festival. Zájemci si tak mohli zakoupit pouliční jídlo, které je rychlé a chutně připravené na ulici, ve stánku nebo food trucku přímo před jejich zraky. Street food je velmi oblíbený v asijských zemích, Jižní a Latinské Americe.
S jídlem se nehraje, slýchala nejspíš většina z nás v dětství. Když si ale dostatečně vyhrajete s přípravou pokrmu, může se i obyčejná svačinka pro děti změnit v umění, které zaujme na první pohled. Jako například tyto toustové chleby s ovocem a cereáliemi.
Nadýchaný chlebíček je vláčný s plnou chutí čokolády, která mezi ingrediencemi samozřejmě nesmí chybět. Potřebnou chuť ale dodává i kakao. Recept lze různě obměňovat dle chutí strávníků a fantazii se meze nekladou ani při zdobení, například chlebíček je možné posypat mandlemi, ovocem či hoblinami z bílé čokolády. A bonus navíc - díky koření tahle dobrota i lákavě voní.
Kupodivu to není ostrovní stát USA Havaj, kterému se připisuje zásluha nebo vina (záleží na úhlu pohledu), za vznik šunkové pizzy s ananasem známé právě jako Havaj. Ten, kdo dal světu tuto pizzu nebyl totiž Havajan, ba dokonce ani Ital. Kdo za to tedy může? A proč pizza s ananasem vyvolává po celém světě stále tak vášnivé diskuze?
Sice tolik nelahodí oku, ale jinak neztratily nic na své chuti a nic si nezadají se svými kolegy v regále. Řeč je o ovoci a zelenině, která by jindy skončila v koši supermaktetů, neboť se právě kvůli svým estetickým vadám tak nějak „nehodí do krámu.“
Pěstitelské pálení je v Česku považováno za tradiční výrobu ovocných destilátů, jedná se o službu pro drobné pěstitele ovoce, kterým umožňuje zužitkovat jejich úrodu. Celníci nicméně varují, že i tato činnost má svá pravidla, která musí každý pěstitel v souladu s platnými zákony dodržovat.
Ročně skončí v kontejnerech a kompostu tisíce tun potravin z obchodních řetězců. Dva z nich proto spustily prodej neestetické zeleniny a ovoce. A mají úspěch.
Stačí, aby měly plody či kořeny ovoce a zeleniny jen malou vadu na kráse, a končí na skládce. V poslední době však mají tato neatraktivní rajčata, baklažány či jablka šanci na nový život. Řetězce totiž nabízejí bedýnky, ve kterých lidé najdou plody, které sice úplně nelahodí oku, ale jinak si nic nezadají se svými krásnějšími kolegy z regálů.
V Praze 4 v Domě ochránců přírody se koná výstava věnovaná letnímu ovoci opomíjených odrůd. Lidé si mohou prohlédnout a ochutnat vzácné odrůdy ještě před výsadbou. Akce trvá do 13. srpna.
Bublaniny bývají často dusivky. S tímto receptem s tajnou ingrediencí už ji ale nikdy nebudete dělat jinak. A můžete dát shora i mandlové lupínky, úžasně tam pak křupají.
Do Chomutova opět míří trhovci. Tentokrát ovšem nenabízí meruňky či broskve od regionálních pěstitelů, ale čerstvé tropické ovoce, které bez jakékoli chemie vypěstovali drobní ugandští farmáři či pěstitelé v dalších státech Afriky a Indonésie.
/VIDEO, FOTO/ Tamtamy duněly parkem, skvělé tropické ovoce a fair trade káva. V neděli 24. července se v parku u třebíčského zámku konal již sedmý ročník exotického festivalu Buď fér – ochutnej africkou hudbu a férovou kávu.
V pondělí vepřová pečeně, v úterý boloňské špagety, další dny třeba kynuté jahodové knedlíky nebo čočkový salát. V neděli svíčková na smetaně a houskový knedlík. To není menu z restaurace, ale jídelníček Pardubické nemocnice. U starších pacientů vede česká klasika, mladší generace naopak vyžaduje odlehčenou stravu. Vyhovět všem se ovšem nedá. Podle čtenářů Deníku chybí ve špitálu ovoce a zelenina. O skladbě jídelníčku však rozhoduje ošetřující lékař nebo nutriční terapeutka.
Smíšené pocity. Tak hodnotí ovocnáři letošní sezonu. Z pohledu objemu sklizně si totiž mohou jedině gratulovat. U jablek letos podle dosavadních odhadů bude o 11 procent vyšší, než činí obvyklé pětileté průměry. Dokonce o třetinu vyšší sklizeň než jindy vzhledem k příznivým klimatickým podmínkám očekávají u hrušek. Dobrá úroda s sebou pro ně ovšem nese také tradiční minus – nižší výkupní cenu. Letos se pěstitelé ještě navíc budou muset vyrovnat se skokovým zdražením vstupů.
Opustit jistotu stálého zaměstnání a vrhnout se do křehkého podnikání. Dilema, které musela loni na podzim řešit Jitka Červenková z Dýšiny na Plzeňsku.
Češi vyrážejí na zahraniční dovolenou a kromě pláží zaplní i místní restaurace. Výživoví odborníci ale nabádají k opatrnosti a střídmosti. Ochutnávání pokrmů může být zdraví prospěšné, ale může i uškodit. „Na dovolené bychom si měli dopřát potěšení z tradičních jídel. Třeba ve Španělsku konzumují hodně luštěnin, které umí upravit tak, aby nadměrně nenadýmaly,“ řekla Deníku profesorka Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a specialistka v oboru potravinářství a výživa Jana Dostálová.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ V Domě ochránců přírody v Michli se od čtvrtka do soboty koná výstava letního ovoce starých odrůd - pozdních třešní, višní, meruněk a raných slivoní. Součástí pátečního doprovodného programu jsou zajímavé metody zpracování ovoce, tentokrát zaměřené na slanou fermentaci ovoce.
/FOTOGALERIE/ Arogantní podle slovníku synonym znamená pyšný, namyšlený, nadutý, domýšlivý a přehlížející ostatní. Jen někdo takový dokáže říct českému národnímu pivnímu ležáku naplno, že jeho hořká chuť už je obehraná, pořád stejně chmelová a pomalu začíná konzumenty nudit. Petr Kozák z Krnova usoudil, že je čas na změnu a rozhodl se vyrábět piva Arogant, která po chuťové stránce nemají s klasickým pivem nic moc společného.
Točená, kopečková, kuličková. Smetanová, jogurtová nebo čistě ovocný sorbet. V historickém centru Jičína se vyrojily zmrzlinárny a vybere si opravdu každý. Konkurence je ale veliká, jen na třech stovkách metrů z Žižkova na Valdštejnovo náměstí potká zmrzlinychtivý turista pět prodejen s mraženou pochoutkou.
/FOTOGALERIE/ Arogantní podle slovníku synonym znamená pyšný, namyšlený, nadutý, domýšlivý a přehlížející ostatní. Jen někdo takový dokáže říct českému národnímu pivnímu ležáku naplno, že jeho hořká chuť už je obehraná, pořád stejně chmelová a pomalu začíná konzumenty nudit. Petr Kozák z Krnova usoudil, že je čas na změnu a rozhodl se vyrábět piva Arogant, která po chuťové stránce nemají s klasickým pivem nic moc společného.
Sklizeň třešní na Farmě Dryák ve Vítově je na samém vrcholu. Do sadů v okolí Slaného na Kladensku přilákaly temně rudé zralé peckoviny hlavně česáče, kteří si při samosběru nadšeně natrhali ovoce do vlastních košíků. Motivací je nejen cena, kdy za padesát korun lidé pořídí kilo ovoce, ale i příjemné chvíle strávené v přírodě.
Sklizeň třešní na Farmě Dryák ve Vítově je na samém vrcholu a do sadů v okolí Slaného přilákaly temně rudé zralé peckoviny hlavně česáče, kteří si tam při samosběru nadšeně natrhali ovoce do vlastních košíků. Nejen příjemné chvíle strávené v přírodě, ale i cena může být motivací. Kilo za padesát korun.
Jídlo ve vysočinských porodnicích je jednotvárné, chybí více ovoce a zeleniny. Někde je stravování přímo tragické. Tak to alespoň vidí čerstvé matky napříč celou Vysočinou. Spokojená nebyla například Veronika Svobodová. „Naprostý nedostatek ovoce a zeleniny. Jídla velmi jednotvárná a bohužel i nutričně nedostatečná. Na oběd byla taková nemocniční klasika. Takže jsem pořád měla obří hlad,“ svěřila se.
Nastal čas dozrávání třešní, takže možná oceníte tento recept na dezert, který je ideální na horké letní dny. Má vláčnou až pudinkovou konzistenci a ve spojení s ovocem a křupavými mandličkami je prostě dokonalý.
Více než 3200 vzorků marmelád ochutnali porotci v uplynulých devíti letech ojedinělé soutěže určené vařičům marmelád Kunratická JamParáda. A v každém z těch ročníků měla své vzorky i Věra Pospíchalová, historicky nejúspěšnější místní účastnice soutěže. Letos se organizátoři pokusí o zápis do České knihy rekordů v počtu soutěžících i přihlášených vzorků.
Správná marmeláda je hustá a když si ji namažete na rohlík, nesteče, z lineckého nevyteče a v koláči se neztratí. Nic z toho by však nebylo možné bez pektinu. Růžena Boudová z České Kamenice dělá marmelády z různých druhů ovoce každý rok a nedá při jejich výrobě dopustit na domácí pektin z nezralých jablek.
S vařením a pečením Markéta Chovancová začala, až když měla vlastní domácnost. Dnes oblíbenou foodblogerku sledují na jejím instagramovém blogu Markéta v troubě tisíce lidí, které inspiruje svými recepty, sestavenými z běžně dostupných surovin a popsanými tak srozumitelně, aby podle nich zvládli vařit a péct úplně všichni. Markéta má krásnou rodinu, tři děti a postavu štíhlou jako modelka, i když říká, že bez kousku kvalitní čokolády a marmelády si neumí představit den. Loni vydala úspěšnou kuchařku a těší se, co nového jí osud přinese.
